katasokolov komentáře u knih

4/5*

Dvaapadesátiletá spisovatelka Sylvie svým způsobem rekapituluje dosavadní život a kariéru - hnacím motorem mohou být v tomto případě její dva potomkové, kteří si při náhodném probírání matčiných věcí a deníků najednou uvědomují i její sexualitu, kteroužto děti u rodičů (popřípadě celé starší generace) raději vynechávají ze svých radarů .

Dcera Judita vytahuje na matku, v souvislosti s jedním jejím raným vztahem, kartu Me Too - přeci musel matku využít, když byl onen muž o celých 25 let starší a nacházel se v pozici moci, nebo je to všechno ještě jinak ?! (Dravost a přesvědčení o vlastní neomylnosti mi na Juditě silně překáželo, stejně jako protikladná apatie jejího bratra, již praktikoval na vše okolo sebe).

Knihu také prostupují duchové minulosti, kteří nutí novou generaci opakovat ty samé chyby, kterých se nevyvarovaly ani generace předchozí. Jako by život byl neustále jen koloběhem obdobných rozhodnutí. Ovšem v návaznosti na společenské změny a proměnu paradigmat si stejné situace vysvětlují rodiče a potomci jiným způsobem. Vyvažování a zároveň propastná zející díra mezi dnešní mladou a postarší generací je zde velmi zdařile vykreslena, i když někdy, až zbytečně, hnána do extrémů.

Stárnutí a reakce okolí i samotné hlavní postavy na provázané změny, s tímto přechodovým obdobím, se prolínají celou knihou a jsou kruciální součástí příběhu.

Autorská tvorba Sylvie se zaměřuje na feministickou prózu a genderové studie, přičemž je milé, že i ona sama si uvědomuje objevující se extremistické tendence, které k tomuto oboru patří, stejně tak, jako prolínají i jiné směry.

Taktéž můžeme nahlédnout pod pokličku evidentním rozdílům mezi ženským a mužským pohlavím, zejména v intimních oblastech života. Muž ve svých padesáti je v nejlepších letech a žena pomalu ale jistě uvadá a je potřeba ji nahradit novějšími modely. Nicméně je to trochu uvedené do krajnosti - protože skoro všichni muži v knize jsou vykresleni dosti obdobným, nepříliš lichotivým způsobem, mnohdy hraničícím až s nechutností. Beru to ale tak, že autorka to zamýšlela přesně takhle, aby umocnila některé své teze. Taktéž některá tvrzení o mateřství jsou mimo realitu a snad nejsou myšlena vážně.

Ve výsledku se jedná o velmi zajímavou prózu, i přes uvedené výtky.


Citace z knihy:


Časy se mění a současnými měřítky minulost nelze posuzovat.

3 25.07.2023

NEČEKEJTE VYVRAŽĎOVAČKY A LEKAČKY, ALE SPÍŠE KOMORNÍ DRAMA S VELMI DOBROU HOROROVOU ATMOSFÉROU, KTERÁ PROSTUPUJE CELÉ TOHLE ÚTLÉ DÍLKO A DOKÁŽE SE ZARÝT PROKLATĚ HLUBOKO.

TEN KONCEPT MI TROCHU PŘIPOMNĚL POŘAD VĚŘTE NEVĚŘTE. Skoro jako byste na konci každého příběhu čekali až se vás moderátor zeptá - Myslíte, že se tenhle příběh doopravdy stal ? Nebo se vás jen snažíme zmást?

První povídka: Když nás temnota miluje

5/5*


Plíživý strach v temnotách, který jen tak nesetřesete, vězte, že já to zkoušela. Autorka výsostně vystavěla mrazivou atmosféru černočerné tmy podzemí. Budete se ošívat, ksichtit, doufat, nadávat a ve finále už jen zírat.

V první části povídky cítíme nezdolnost, ale také strach mladičké dívky, která se krutým omylem ocitla v neznámém nehostinném prostředí, přesto si zde v průběhu let dokázala vybudovat život, který jí ve finále přišel přirozenější, nežli ten, jejž žila na povrchu.

Nejmrazivější byla pronesená poslední slova!


Druhá povídka: Krása je


4,5/5*


Jedna noc a jedna událost, která stála Marthu na x desítek let její zdravý rozum. Pomalé tempo a budování napětí až do grandiózního finále.

Tahle povídka byla taky velice povedená, ale ten tísnivý pocit, jako z první, jsem neměla. Přesto hodnotím kladně. Maloměsto, jinakost, tajemství - vše fungovalo.

2 23.07.2023

Slabší 4/5*


Nejprve se přiznám, že jsem od knihy očekávala něco jiného. Ve finále se to nečetlo vůbec špatně, i když místy mi už lezly na nervy otázky, jež si dokola kladla Sophie - ano, chápeme, že prožila trauma a žila dvacet let bez řádných odpovědí, ale bylo toho prostě moc - jen samé otázky bez odpovědí, celou knihu, krom posledních pár stránek.

Autorka jakoby jen klouzala po povrchu a k jádru věci se ne a ne dostat. Když už konečně přišel ten závěrečný zvrat (dejme tomu dost neočekávaný v jedné své části), čekala jsem, že z toho bude vydolováno víc. Návštěva ve věznici zabírala strašně málo prostoru z celého textu, což je podle mě hrozná škoda. Psychologický rozbor Mattyho osobnosti a větší snaha dostat se pod pokličku jeho motivům by rozhodně neškodily.

Policie byla opět neschopná, jako ve všech těchto příbězích. Vyšetřování nula prd. Atmosféra by se dala nazvat temnou, i přes mé výtky, kniha za přečtení stojí. Ale jako aspirant na thriller roku, jak je uvedeno na přebalu, asi ne.

Nicméně mám chuť pustit si znovu film Zlo s lidskou tváří.


Citace z knihy:


Čím jsme se lišily? zeptala jsem se jednou matky. Proč nás Matty nezabil taky?
Podívala se na mě tak smutně, s celým světem na bedrech.
On nás zabil.
Tehdy jsem jí nerozuměla.
Ale teď už chápu.

2 06.07.2023

3/5*


Jedná se opět o milý romantický příběh, přesně na letní večery. Autorka to umí lépe, ale postava Charlieho se jí vážně povedla. Já tyhle zachmuřený týpky můžu.

Ani nějak přesně nevím, co k té knize napsat. Bylo to příjemné a rychlé čtení, ale po otočení poslední strany ve mně nezanechalo praktiky nic. Je to přesně takové to dílko, které se vám v dané chvíli líbí, přesto není příliš těžké na něj vzápětí zapomenout.

Citace z knihy.

- kvůli tomu jsem se do čtení taky zamilovala: pro ten pocit, že se člověk vznáší někde v bezčasí, běžné problémy se rozplynou, všechny starosti jsou jakoby na druhé straně mé metafyzické bubliny.

-) prostředí románu z malého města mne příliš nechytlo, zaměstnání hlavních protagonistů bylo ale super - přestože kniha, již redigovali, stála, alespoň tedy z těch útržků, za starou bačkoru :D.

3 01.07.2023

4/5*





V poděkování autorka zmiňuje, že je vděčná za lidi, kteří dostanou danou knihu k těm správným čtenářům. Myslím, že tady to platí víc než jinde. Tahle kniha vám svou atmosférou a stylem psaní buď sedne, nebo prostě nesedne. Za sebe mohu říct, že mně se forma i příběh líbily a jsem velmi příjemně překvapená.

Děj se soustředí okolo jedné odlehlé vesnice/komunity stojící mimo reálný svět tam venku. Mají svá pravidla a taky své strašáky, stejně jako své vůdce. Co se ale stane, když do takto uzavřené skupiny bude chtít nahlédnout člověk zvenčí?! A nedej bože, kdyby chtěl někdo odejít ;).

Autorce se velmi dobře podařilo popsat manipulaci s masami, popření vlastního vědomí a jeho ustoupení pravdě společenství. Myslím, že kdo čeká od knihy nějakou větší akci, či vyloženě hororovější, popřípadě thrillerové a detektivní počteníčko, ten bude zklamán. Naopak čtenáři, kteří si více užívají psychologické romány s prvky mírného nadpřirozena, budou skákat nadšením.

Když to shrnu - bylo to tajemné, mělo to drive, který vás nutil číst dál a snažit se uchopit tu knižní realitu a konečně pochopit, co se tam sakra děje, u toho konce už si člověk některé aspekty domyslí, což ale ve výsledku ničemu nevadilo. Stejně tak mi nepřekáželo ani pár méně uvěřitelných rovin příběhu.




CITACE:

MYSL JE SLABÁ, PODDAJNÁ VĚC, TAK VOLNÁ A PLNÁ DĚR, TAK LEHCE MANIPULOVATELNÁ.

1 28.06.2023

5/5*


Nádherný bolestně milostný dopis.

Tohle se CoHo vážně povedlo. Přestože jsem od autorky četla vícero knih a její hrdinky nikdy nemají na růžích ustláno, tak tahle byla, pro mě osobně, nejsilnějším zážitkem.

Tolik emocí nacpaných do těch krátkých 350 stránek! Špatná rozhodnutí, ztráty, láska, předsudky, mylné domněnky, první dojem, který nemusí být vždy ten správný, přátelství, odsouzení, odpuštění, vina, která přetrvává, zášť.

Všechny postavy byly skvělé, a to i ty vedlejší . Viz Roman a vtipálci v podobě rodičů Ledgera .

Tragédie a ztráta milované osoby, po jejímž odchodu se život nescvrkává na to, kdo z pozůstalých truchlí nejlépe. Každý jsme jiný a nikdo nemůže vidět, jak zrovna my konkrétně prožíváme tyto extrémní situace, tudíž ohodnocení mnoha vnějších přihlížejících - on nedostatečně projevuje zrovna ty emoce, které bychom si představovali, aby teď prožíval - jsou mimo mísu.


Ten závěr byl dojemný a dal celkem zabrat mým slzným kanálkům - tohle jsem asi na veřejnosti číst neměla .

Taky chválím moc pěkné poděkování autorky v závěru.

Citace z knihy:

Je to prostě tak, jak to je. Podělaná situace, kde nikdo není ten zlý, na koho by se dalo ukázat prstem. Jen pár trpících lidí, a všichni děláme, co můžeme, abychom přežívali ze dne na den. Někteří z nás jsou smutnější než jiní. Zášť je těžká, ale pro ty nejporaněnější je asi odpuštění ještě těžší.

6 26.06.2023

3,5/5*

Čteno v aj.


Spousta recenzentů tuhle knihu haní s tím, že nepřináší nic nového, což není, ruku na srdce, úplně pravdivé tvrzení.

Příběh nám začíná přesně v momentě, kde končil první díl a v průběhu četby se nám dostane finálního rozuzlení cesty Lily a Atlase, pričemž po téhle spletité výpravě potkáme staré známé, ale i nové hráče, kteří ovlivní putování hlavní dvojice. Od knihy jsem dostala přesně to, co jsem čekala a už se nemůžu dočkat filmu s Blake Lively.

Pokud se Vám líbila jednička a naštvalo vás, stejně jako mě, že tehdy nebyl úplně dořešen vztah Lily/Atlas, pak si knihu určitě pořiďte.

2 25.06.2023

3/5*

Průměr.

Věřím, že pro dnešní mladé slečny to může být nové Stmívání, ale mně přišlo spoustu věcí dětinských a nedomyšlených. Hlavní hrdinka, Grace, není úplně nejostřejší pastelkou v penále a sledování jejích myšlenkových pochodů a vnitřních monologů bylo mnohdy nad moje síly i chápání. Jaxon je celkem zajímavá postava, ale ty poslední tři kapitoly z jeho pohledu byly velmi nadbytečné.


Konečný plot twist byl divný a nesplnil svou ústřední roli, tj. nalákání na další díly. Jeden je v tomto případě víc než dost. Pro porovnání - kniha se rozhodně více přibližuje seriálu The Legacies, nežli jeho předchůdcům The Vampire Diaries a The Originals. V případě tohoto sequelu jsem skončila své sledování v momentě, kdy se objevili draci a chrliče - ano, jak vás asi jistě napadlo, tyto entity jsou zde také ;-). Zajímavým a novým prvkem zde byla genetika upírů, která je ukázala zase z jiné roviny - ) jejich klasická verze je ale better!

V průběhu čtení občas vyskočila moje vnitřní teenagerka a říkala si - vždyť je to vlastně super - mnohdy ale zůstávala poklidně a zarytě spát. Nemůžu tomu upřít čtivost, přesto se ale neubráním pocitu, že tohle už je pro mne pasé. a to i ta vanilla romantická linie.


CITACE - V hloubi duše se od tebe neliším. Vysnila jsem si tě, přála jsem si tvou existenci.


BTW, tahle kniha by se mohla jmenovat Série nešťastných náhod okolo Grace :-D.

3 24.06.2023

Trošku slabších 4/5*



Příběh, jenž v sobě nese téměř celé jedno století vietnamských dějin. Kniha, která pokrývá život jedné rodiny - ztráty, lásky, nespravedlnosti, krutost, náhody, dobrotu, sobectví, osud.

Kniha je bezpochyby velmi zajímavá a poučná. Pro čtenáře, který nemá o historii Vietnamu 20. století přílišné povědomí, se může jednat o edukativní čtivo podané přístupnější formou. Pro ty, kdož mají trochu víc o problematice načteno, se nebude jednat o nic moc nového.

Největší problém jsem měla s postavami, kterých je jednoduše moc a jejich příběh je vyprávěn na nepříliš mnoha stránkách - tudíž se jednotlivým rodinným příslušníkům autorka nemohla věnovat podrobněji a jejich charaktery nejsou rozpracovány do detailů. K takto napsaným protagonistům je těžké vybudovat si jakýkoliv bližší vztah. Pokud bych si ale měla vybrat osud jedné postavy, jejíž osud byl pro mne osobně nejbolestnější - pak by to byl Minh.

Knihu doporučuji, ale určitě existují zdařilejší historické rodinné ságy.

Moc chválím doslov autorky! Užitečné jsou také otázky k diskuzi v závěru knihy - zejména mne zaujala ta týkající se cenzury v dnešním světě.

Citace z knihy:

Nějak jsem si byla jistá, že kdyby lidé měli vůli číst jeden druhého a vidět světlo jiných kultur, nebyly by na zemi války.

-) tuhle citaci jsem zvolila z knihy záměrně - jelikož se mi líbil aspekt předávání moudrosti z babičky na vnučku, které vštěpuje, že je důležité číst a poskládat si z jednotlivých střípků informací pravdivou či nejpravděpodobnější realitu

4 21.06.2023

4/5*

Tenhle díl byl takovou přestupní stanicí pro ten finální a závěrečný, přesto mě dost bavil.

Vztah Desmonda a Callie je pořád skvělý a postupně rozvíjející, místy peprný. Děj se sice oproti jedničce moc neposunul, ale tenhle aspekt mi vůbec nevadil, jelikož se to četlo jedna báseň. Na posledních stránkách potkáme skutečné padouchy, kteří rozehrají svou kruciální bitvu, které se dočkáme ve třetím pokračování příběhu handlíře a sirény.

4 16.06.2023

4,25/5*

Styl Amo Jones jsem si oblíbila. Tyhle Dark Romance jsou dost osvěžující po všech těch přeslazených románech.

Je to neotřelé a moc se mi líbilo prostředí Půlnočního běsnění - cirkusy mi vždycky přišly nějakým zvláštním, úchylným způsobem sexy. Skoro bych řekla, že mi to přišlo lepší než Elite Kings Club. Ovšem trochu se obavám dalších dílů, aby to nedopadlo jako u její předchozí série, kdy jsem první díly hodnotila velmi kladně a ty poslední, bohužel, podprůměrně.

Přesto se ale na další kousky z téhle řady chystám. Všichni z bratrstva byli interesantně napsané postavy, byť jakoby trochu kopírovali krále.
- Kingston/Bishop
- Killian/Nate
- Kyrin/Brantley
- Keaton/ Jase

Knihy Amo Jones jsou nesmírně čtivé a člověk u nich vydrží sedět do noci, a to přesto, že děj je mnohdy vyšponovaný a přiřazený za vlasy.

5 14.06.2023

3,75/5*


Druhý díl se mi líbil o něco méně nežli první, přesto mě ale stále prostředí i postavy bavily.
Ústřední dvojice má super chemii a příběh se nám opět trochu posouvá, stále ale nevíme, kdo je hlavním záporákem, který chce zničit Půlnoční běsnění.

Knižní charaktery to ani zde nemají lehké a Amo jim připravila pěkné zrůdnosti (Amo sice s přibývajícími knihami vykrádá sama sebe - zápletky se dost podobají - čtivé to ale pořád je.). Provázanost se sérií králů je zde nepatrná, což by se mělo změnit ve třetím díle, na který jsem dost zvědavá, protože Kyrin . Lilith jako Harley Q. by jim to tam taky mohla pěkně nabořit a zamíchat kartami.

INDIVIDUALITA JE DAR.

Ta největší lež, kterou nám svět namlouvá, je, že na rodině nejvíc záleží. Ať s tím jdou do prdele. Krev jenom kalí způsob, jakým vnímáš jed kolem sebe.

3 14.06.2023

4,5/5*

Tak tenhle díl měl grády a musím konstatovat, že byl zdaleka nejlepší z tvorby Amo Jones.

Ústřední trojice se mi zaryla do srdce a budu na ně ještě vzpomínat. Líbila se mi temná atmosféra, plot twistů bylo tak akorát a osudy hlavních postav tohoto románu mne zasáhly pekelně hluboko. Z ženských postav, které Amo stvořila, byla Lilith naprostá ďábelská pecka!

Půlnoční běsnění jsem si oblíbila víc než sérii o elitních králích, ale tohle propojení příběhů bylo geniální.

Už teď se těším na další dva díly a hlavně na Kohena. Snad autorka objasní všechno, co nám stále ještě uniká a skrývá se ve stínech.

3 14.06.2023

3,75/5*



Předně bych chtěla upozornit milovníky HP, že tahle kniha absolutně ničím nepřipomíná text, který se k nám dostal minulý rok z pera Toma Feltona. V Rickmanových denících je sice pár zmínek o natáčení Pottera v průběhu let, jsou to ale jen výňatky a útržky a z finálního textu zabírají naprosto minimální prostor a ani se z nich příliš nedozvíme.

Hodně jsem bojovala s formou a stylem psaní - jsou to opravdu výhradně Alanovy myšlenky zaznamenané na papíře, jejichž ucelenější formu si začal vést v roce 1993. Tento text je pak doplněn poznámkami redaktora - zejména tedy vysvětlivkami kdo je kdo - protože těch jmen, co se tam vyskytují, ó drahý bože.

Hodně jsem si užívala pasáže, jež se zaměřují na natáčení mých oblíbených filmů - zejména Michaela Collinse (padla i zmínka o tehdy mladičkém J. R. Meyersovi) pod taktovkou Neila Jordana, Sweeneyho Todda, Parfému či Královy zahradnice, kterou Rickman začal plánovat již v roce 2001 a v jedné z hlavních rolí se objeví skvělý Matthias Schoenaerts, jehož jméno btw zrovna znám a redakce jej hodila dolů do poznámek a jména, která mi neříkala naprosto nic popsána nebyla - takže google byl velkým pomocníkem.

Věřím, že deníky si užijí především fajnšmekři a znalci britské divadelní scény - protože Rickman o této sféře hovoří ve velmi rozlehlých pasážích a je vidět, že primární láskou pro něj byla prkna, která znamenají svět. Tady jsem se nechytala prakticky vůbec, byť mne některé kousky zaujaly - My Name is Rachel Corrie, kde se Rickman přiklání na stranu Palestinců v rámci izraelsko-palestinského konfliktu, podobně jako nedávno Emma Watson, která za to dostala pěknou čočku.

Celkově mne velmi překvapilo, že tichý a talentovaný Rickman věnoval mnoho času sledování politického dění ve světě (jeho žena na lokálním politickém životě participovala dokonce aktivně a její aspirace mířily i výše). Tento aspekt mě na knize bavil hodně a některé jeho myšlenky či výroky tesat do kamene. Vtipnými byly zejména jeho komentáře k Margaret Thatcher, která nebyla právě Alanovou oblíbenkyní a řadila se tak po bok Reagana, Bushe, Torye či třeba velký Rickmanův objev v podobě S. Palinové.


Rickman byl bezpochyby velmi sečtělým a profesionálním člověkem s nesporným nadáním. Také milovníkem dobrého jídla, vína a dokonce sportu - kdo by to byl řekl - i když posilovna nebyla jeho Mekkou :-D. Co naopak nemiloval, bylo udílení filmových a vůbec jakýchkoliv ocenění a Daily Mail :-D. Alan byl velmi kulturním člověkem a vy na stránkách jeho deníku najdete nejednu recenzi.

Obdivovatelé tohoto skvělého herce budou z knihy jásat, já bych nicméně ocenila, kdyby se jeho teze a myšlenky proložily souvislým textem, který by mapoval konkrétní dobu a projekty, na nichž Rickman pracoval. Součástí mohly být rozhovory a vzpomínky na herce. Přeci jen číst 500 stran, kde jsou zmiňována místa a lidé, kteří jsou vám neznámí a nemáte ten správný kontext je unavující a chápu některá negativní hodnocení. Chtělo to nějakou přístupnější formu.

5 08.06.2023

3,5/5*


Chcete vypnout a zapomenout na dlouhý, vleklý týden u odvážné knihy s příměsí tajemna a erotiky? Pak bude tahle kniha přesně pro vás.

Myslím, že víc psát ani nemusím ;).

PS: Není nutné číst předchozí díly pro požitek z tohoto.

1 03.06.2023

4/5*

Opět moc krásný a emočně nabitý příběh.

Shen je v rámci žánru sázka na jistotu, u níž naleznete zajímavé snadno oblíbitelné postavy (přestože mužské protějšky jsou vesměs arogantní nabobové - ale kdo by je nemiloval ).

Jedná se o velmi dobrý odpočinkový román, který slupnete jako malinu, a přesto nezapadne mezi ty tisíce jiných.

Zakončení příběhu působí nadějeplně snažíc se uzavřít nekonečný kruh pomsty a nenávisti. Což je v tomto vypjatém a našponovaném světě rozhodně bonusovým faktorem.

2 01.06.2023

5/5*


Zatracená nádhera. Tenhle příběh má úplně všechno! A ta krásná próza a stylistika!

Nakladatelství Jota nám před pár lety nadělilo Kde zpívají raci a letos Stíny nad Pecan Hollow. Obě knihy stmeluje příběh jedné malé opuštěné holčičky a nezájem i pasivita okolí.

Postava Kit mi neskutečně přirostla k srdci. Její odhodlání a vnitřní síla byly dechberoucí.
Naprosto skvostně autorka vykreslila i egoistického, ale přesto okouzlujícího Mannyho. Příběh má dvě roviny - minulost a současnost, jež jsou v tomto případě skvěle vybalancované a čtenář nemá potřebu si vybírat, která linka je ta nej, jelikož jsou jimi obě.

Tenhle příběh ve stylu Bonnie & Clyde vás rozhodně chytne za srdce a já ho vřele a mocně doporučuji. Pokud hledáte knihu podobnou Kde zpívají raci, vězte, že je to tato (a ne ty nesmysly o paralele s Papírovým palácem, které na internetu jednu dobu hojně kolovaly).

Autorka má neuvěřitelný cit pro vykreslení pocitů a myšlenkových pochodů svých postav. Jsem unesena a o to víc, že se jedná o její první román. Konec je překrásný a ukazuje sílu mateřského citu, přestože se dotyčná mohla domnívat, že jí tento nebyl dán do vínku.


Citace z knihy:

Máš v sobě divokost. Ne tu zoufalou plytkost jako většina lidí. Jsi silná, Kit. Jsi nebojácná. Můžeš dělat věci, který jiní nedokážou.

4 30.05.2023

3,5/5*

PŘEDSUDKY SI STRČTE DO ZADKU A NASEDNĚTE NA VLAK JMÉNEM HABIBI!

Nebylo to vůbec špatné, o to víc, že tohle dílko pochází z našeho malého československého rybníčku.

Zajímavé postavy, které nezapadají do žádných škatulek a jsou jednoduše svojské, přičemž po kapsách ukrývají nejedno tajemství. Velkým bonusem je, že autorčina kniha má nějaký přesah, což neplatí u všech těchto žánrových produktů.

Byť nesdílím až takové všeobecné nadšení, jako většina recenzentek, jsem ve výsledku s knihou spokojená a mnohé myšlenky, v knize vyřčené, si do mého nitra cestu proklestily, stejně jako do nitra Cassie. Vibes Velmi nebezpečných známostí taky nebyl k zahození ;).

Ohledně všech těch trigger warnings jsem čekala větší divočinu, ale chápu, že v dnešním světě je lepší upozornit asi na vše, protože vždy se najde někdo, komu dané věty či poselství a činy hlavních protagonistů nesednou, nebo ho dokonce urazí.

BTW: Ctihodný občan je skvělý film, který poukazuje na mnohé neduhy dnešní společnosti ;).

1 28.05.2023

2,5/5*

Původně neplánovaná kniha, která se ve finále stala součástí trilogie. To myslím mluví za vše. Je mi to moc líto, ale tohle bylo zklamáním. Postavy, jež jsem si oblíbila v knize Moje vina, se transformovaly do úplně jiných bytostí, které s těmi původními nemají pranic společného. Dokonce opadá i vzájemná chemie Nicka a Noah.

Děj se hrozně táhl a celá kniha byla jen sérií hádek ústřední dvojice (zejména kvůli úplným nesmyslům) a jejího usmiřování. Rozjezd se konal až na několika závěrečných stránkách, kdy do šachové partie vstupují rodičovské figury. Hlavní protagonisté mi lezli na nervy. Jsem dost naštvaná, že to autorka takhle pokonila. Příběh se scvrknul do nekonečného táhlého kruhu a 400 stran o témže je prostě a jednoduše nuda. Nikdo nechce, abychom byli spolu . Co teď?.. bú bé.

Ještě budu přemýšlet, zda sáhnout po závěrečném dílu, protože ty osoby, které jsou na začátku téhle jízdy, se zde ani nemihly a jejich chování nedávalo žádný smysl. Na to, že Nick má být o pět let straší než Noah, tak se choval v mnoha situacích ještě víc pošetile a nerozumně.

Nicméně se ale těším na zfilmovaný první díl, který by měl na obrazovky dorazit 8. června. Snad aspoň tohle bude stát za to trailer vypadal slibně.

26.05.2023

2/5*


V prvé řadě bych chtěla uvést na pravou míru tvrzení uvedené na přebalu knihy, že se jedná o hororový román, což tedy rozhodně není tezí pravdivou. Spíš bych tohle dílo zařadila do sféry psychologických románů s náznaky nadpřirozena v závěrečné části. Přeci jen velká část textu se odehrává v hlavě ústřední protagonistky.

Samotný příběh se tak nějak stále točil v kruzích a hlavní postava ze sebe sypala jedno slasherové moudro za druhým. Z velké části je kniha pouhým encyklopedickým přepisem těch největších hororových bijáků, které jsou provázány společným jmenovatelem - a to pomstou. Jakási touha po vendetě proudí i žilami hlavní postavy, Jade, které se v dětství něco stalo, a přestože se snažila zasunout tyto vzpomínky, co nejhlouběji to šlo, tak se prodraly zpět na povrch.

Od knihy jsem čekala něco naprosto jiného a jsem bezmezně zklamaná. Ke čtení jsem se opravdu musela nutit a emoce z příběhu ke mně nepronikly zhola žádné. Zakončení příběhu bylo hozeno do pléna bez jakéhokoliv ladu a skladu, autor si asi prostě řekl, zbývá mi už jen 40 stran, tak tady máte jednu urban legend, o které se Jade zmiňovala v jedné ze svých prací na historii :-(.

Postavy byly ploché a nudné. I když měly těžký životní úděl, nedokázaly ve vás probudit ani zbla jakékoliv náklonnosti či alespoň náznaku nějakých sympatií. Zajímavé se jevily snad jen stopy rasových prvků, které ale autor do hloubky nepitval. Text byl kostrbatý a hodně špatně čitelný. Spousta věcí nedávala žádný smysl. Za mě, se jedná o jedno z největších zklamání za tento čtecí rok.


PS: Netenčící se počet pracovního oblečení Jade na šňůře za domem byl až k neuvěření.

1 23.05.2023