katchamccall
komentáře u knih

Carlton nezklamal a rozhodně by tahle magořina stála za zfilmování. Třeba Quentinem nebo Robertem. Jistojistě by se z toho stala braková kultovka.


Nenadchne, neurazí. Místy to pro mě přestávalo být přehledné. Rozhodně to umí pan Karika lépe, ale určitě na něj nezanevřu. I Mistr hororu pan King má své slabší knihy.


(SPOILER) Znamenitá mrtvola je hra, kterou hrají děti ve světě po pandemii viru, po které byli vyhubeni zvířata. Pointa hry je, že mezi sebou dávají tipy, jak by ten druhý chutnal. Přijde vám to zvrácené? Kdepak. Realita dystopického světa, ve kterém je kanibalismus legální, na jatkách se poráží "speciální maso" samic a samců a lidskost je trestána. Z počátku mě děj morálně pohoršoval, knihu jsem pravidelně po pár stránkách odkládala, a to i díky strohému a syrovému vyprávění hlavní postavy. Po pár desítkách stránek váš mozek přijme fakt, že si lidé kupují čtvrtku speciálního masa k večeři a čtete to jak nákupní seznam do úplného konce.


Doufám, že budou přeloženy zbývající dva díly této série ( ?Útěk Houdiniho a Zajetí Ďábla?). Opravdu povedená a propracovaná série.


Carlton Melick III. se sjel LSD a rozhodl se napsat nemravnou Alenku v říši divů. Takže za mě skvěle ujetá fantasmagorická jednohubka.


Tento díl ve mě bude ještě nějakou dobu rezonovat. První díl se mi líbil, druhý díl jsem si zamilovala. Za postavu Leny a hlavně za vykreslení její duše autorce z celého srdce děkuji. Příběh mě rozesmál, pohladil, rozzlobil, rozesmutnil, rozplakal a ukázal, že na tom "být emočně jiná" není nic špatného.


Prostě jen:
"Mary Jane! Hlas vzácnej jako zlatoHLÁVEK, zlatoOČKO, zlato, MILÁČEK, zlato, BEJBY, zlatá MARY JANE"
Co když postavení v komunitě není nic než iluze? Jako čarodějnice v Coneovic domácnosti. Domnělé zlo, kvůli němuž vznikají zbytečná pravidla.


To je taková hezká fantasy pohádka. Žádnej bizar, ani žádná úchylárna. Ale i tak mě to bavilo.


Tenhle příběh tak smrděl kingovštinou, až jsem se při čtení tetelila nadšením. Vztekle jsem odkládala knížku, když někdo vyžadoval mou pozornost, jelikož jsem chtěla číst nonstop. Bohužel, v práci se to nesetkalo s pochopením. Za mě naprostá spokojenost, ale na můj vkus málo stránek...


Tak už jsem zjistila, proč knížky od Amo čtu. Není potřeba u nich přemýšlet a trochu arogantně se mi líbí, jak tam jsou všichni krásní ... a blbí :-D.


Za mě naprosto super! Záhrobí, jak ho vykreslila autorka, je tak lehce uvěřitelný, že místa, kudy nerada chodím, vnímám teď úplně jinak :-). Děj tak krásně plynul, nebyly tam žádný zbytečný žvásty a nepůsobilo to fantamagoricky. Benedikta si zamilujete, jako fakt. Já ho teda rozhodně miluju :-D.
Na knihu jsem narazila na veletrhu knih a setkala se i přímo s Veronikou Fiedlerovou, která byla tak strašně hodná a rovnou mi knížku podepsala :-). Takže se z Pozdravů záhrobí stala srdcová záležitost :-). Nakladatelství Golden Dog se mi začíná hodně dostávat pod kůži.


Děj jsem si musela dávkovat. Nešlo se začíst a přelouskat to za večer. I film jsem viděla na třikrát a rozhodně to nebylo, že mě nudil. A styl psaní mi hodně připomínal Salingerovo Kdo chytá v žitě.


No konečně! Ač byla hlavní postava na facku, příběh super. Zase jsem mohla číst jen přes den, za světla, ve vlaku :-). Po 4. a 5. knize ze série jsem byla dost zklamaná. S Fantomem si Darcy napravila reputaci :-D.


Knihu jsem koupila na doporučení se slovy "pokud máte ráda Kotletu nebo Kulhánka, je to dost podobný..."
Asi jsem po tom doporučení očekávala moc a teď jsem zklamaná. V ději jsem se dost ztrácela, z postav mi žádná nepřirostla k srdci a po dočtení jsem za 5 minut nevěděla, že jsem nějakou takovou knížku četla. Takový trochu velký špatný za mě. Příště to už jistě dopadne líp :-).


Takový horor o ničem. I popisování bylo takový nijaký, plochý. Mám dost bujnou fantazii, ale tady se mi film v hlavě neodehrával. Škoda.


Moje každodenní cesta do práce přes Malostranské náměstí a pod Petřínem nabyla nových, pohádkovějších, rozměrů :-).


Za mě spokojenost. Takovej hezky brakovej, osmdesátkovej, lehce nechutnej, horůrek. Člověk nemůže neustále číst jen "oduševnělou" literaturu :).


Děsí mě a zároveň těší, jak jsem Nickovi rozuměla... být zpět na své planetě. Jak bude asi vypadat tahle moje planeta?
Možná že svět byl odjakživa plnej kouzel. Možná si lidi jen vytvořili takovou protikouzelnou roušku, aby mohli dejchat jen tu svou šedivou racionalitu.
