Kate3003
komentáře u knih
Na hraně temnoty
Theodora Stonewall
V první řadě bych chtěla poděkovat autorům @nathanielwonderfull a @stonewalltheodora za možnost si knihu přečíst.
Když jsem knihu dostala vůbec jsem netušila co čekat. Kniha mě velmi překvapila, rozhodně se nejedná o běžné fantasy ke kterému se dostávám klasicky. Už na začátku mě velmi zaujalo velmi zajímavě sepsané “intro”, které skvěle uvede do příběhu. Jedná se o takovou osobní zpověď hlavní postavy, která má naprosto skvěle propracovaný charakter. Celkově je kniha velmi čtivá a opravdu se mi líbí styl psaní autorů. Příběh má celkem svižný děj a skvělou i když trošku temnou atmosféru. Velmi příjemné podtrhnutí děje bylo i vložení básní a dalších úryvků do knihy. Pokud hledáte netradiční fantasy knihu rozhodně doporučuji knihu přečíst.
Opačno
Hannah Mathewson
Příběh je zasazen do Viktoriánského Londýna což samo o sobě je pro m velké plus, ale jak z příběhu zjistíte není Londýn jako Londýn. Velmi se mi líbil nápad s druhým Londýnem, který je rozdělen na teritoria jednotlivých frakcí a přestože jsou některé části podobné vše zde funguje zcela jinak. Stejně tak mě zaujaly jednotlivý obyvatelé toho “druhého” Londýna a promyšlenost jejich schopností, rozdílností a to jak jsou na sebe navázáni. Celkově mě svět, který autorka vytvořila, velmi nadchnul. Bohužel i přesto jsem chvílemi v první části knihy měla problém se začíst a příběh na me působil zmateně. Moc nepomáhají ani malinkatá písmenka, která kniha má. Postavy celkově mi byli sympatické i když některé vedlejší více než hlavní hrdinka, ale narozdíl od několika posledních knih, které jsem četla byla i Ilsa vlastně celkem fajn a líbil se mi vývoj jednotlivých postav v příběhu. Knihu hodnotím velmi kladně, nechyběla akce ani zvraty takže rozhodně mám v plánu si přečíst další díl pokud u nás vyjde.
Jiný svět
Dmitrij Rus
Kniha mě opravdu bavila až na pár částí kde se děj mírně táhl, ale k celkovému konceptu to prostě patřilo byla opravdu zajímavá. Líbil se mi nápad s propojením reálného světa a počítačových her a celkově koncept vtažení do hry. Děj běží dost svižně i když se točí okolo plnění jednotlivých úkolů ve hře. Asi bych nechtěla být vtažena do hry jako je Tetris, Pac man a tak podobně, ale jsou hry kde by to mohla být zábava. Bylo zajímavé jak se postupně odhaloval koncept hry a i to jaké změny přináší vtažení oproti běžné hře. Postavy jsou celkově sympatické i když hlavní hrdina to měl někdy opravdu až moc jednoduché a autor ho mohl trochu potrápit a nenaservírovat mu vše takřka na stříbrném podnose … Velmi mě překvapil konec, který je velmi otevřený a já jsem velmi zvědavá jak se příběh vyvine dál.
Začátek po konci
Jana Jordanová
Kniha se mi opravdu líbila. Celý svět smrtek byl hezky vymyšlený. Líbili se mi jednotlivé detaily života smrtek a jak celý svět fungoval. V příběhu nechybělo napětí, které mě nutilo číst dál abych se dozvěděla víc o tom co se s Ellie vlastně děje a proč se o ní tolik “lidí” zajímá. Celkový koncept toho jak se vlastně člověk stane smrtkou je velmi zajímavě vymyšlený a postupně odhaluje povahu jednotlivých postav. Jediné co co mě trošku rušilo byli názvy jednotlivých kapitol, které prozrazovali až příliš mnoho o jejich obsahu. Jinak velmi čtivě napsaná kniha a já už se těším na další díl.
Město z popela
Cassandra Clare (p)
Druhý díl této série je trošku slabší než první, ale tak tomu bylo i u série Pekelné stroje. Přesto musím znovu vyzdvihnout propracovanost celého světa stínů, která je takřka reálná a člověk by si řekl, že mít zrak tak za rohem uvidí nějakého čaroděje a nebo jiného podsvěťana.
Je pro mě těžké knihu hodnotit naprosto objektivně, protože celý ten svět prostě miluji . V knize nechybí akce, která je okořeněna vtipem. Postavy se postupně vyvíjí i když Clary je pořád celkem dětinská a i Simon v tomto díle působí trošku jako osina vy víte kde . To všechno, ale neubírá knize na čtivosti a stránky stejně tak jako u prvního dílu mizí pod rukami.
Noční labuť
Zuzana Hartmanová
Knihu jsem četla v rámci štafety. Jinak bych se k ní asi jen tak nedostala.
Od knihy jsem neměla velká očekávání, jelikož jsem autorku ani knihu neznala, ale nakonec mě velmi mile překvapila. Autorka vymyslela hezky propracovaný svět plný kouzel, čarodějů a dalších bytostí. Kniha byla napsaná formou povídek zasazených do různých období života hlavní hrdinky. Jednotlivé povídky byli fajn nechyběl jim spád, zvraty a rozhodně byli čtivé. Líbilo se mi jak autorka popsala jednotlivé druhy magie, které se v knize nachází. Takže za mě rozhodně milé překvapení a rozhodně se podívám po další knize od této autorky.
Kroniky prachu
Lin Rina
Asi nebudu patřit mezi největší fanoušky téhle knihy. Né že by se mi kniha tak úplně nelíbila je velmi hezky napsaná a je čtivá, líbil se mi vývoj postav, ale celkově je taková bez děje. První polovina je hlavně o popisování knihovny, Londýna, jednotlivých postav a jejich vzájemných vztahů až někdy kolem strany 300 jsem se dočkala něčeho zajímavějšího. Celkově se mi líbili více vedlejší postavy a Animant mi ze začátku přišla dost rozmazlená, zato ironický pan Reed se mi zamlouval ihned. Je to taková milá kniha kterou si člověk může přečíst jako oddechovku a užít si krásný popis Londýna či knihovny, ale asi nesedne každému.
Lásku nespočítáš
Kira Gembri
Příběh byl celkem předvídatelný a jak to celé dopadne člověk vydedukoval již na začátku. Moc mi nesedla postava Jaye, který nesl rysy všech typických bad boys, které jsem potkala ve filmech nebo knihách. Části které byli z pohledu Ley se mi zamlouvali více, bylo velmi zajímavé zjišťovat co se člověku honí v hlavě, když trpí OCD (obsedantně kompulzivní porucha). Asi mě jen trochu zarazilo jak v knize byli víceméně odsouzeny metody psychologů, kteří se snažili hlavní hrdince pomoci. Zároveň mě rušilo spoustu anglických výrazů, které dle mého názoru mohli být také přeloženy. No abych nebyla jen negativní tak musím říct, že kniha byla napsaná velmi čtivě já sama jsem přečetla za dva dny. Líbili se mi popkulturní narážky, které se v knize objevují. Je to taková milá oddechovka, ale dojem mírně kazí ta celková předvídatelnost příběhu a ten naprosto učebnicový bad boy.
Nocí zlomená
Patricia Briggs
Pro mě už je těžké na tuto sérii psát jakékoliv zhodnocení, protože knihy jsou prostě skvělé a je těžké k nim říci více, než již bylo řečeno. V rámci společného čtení se postupně propracovávám touto sérií a musím říct, že si užívám každý díl. Přestože toto už je osmá kniha ze série, pořád si udržuje stejnou kvalitu.
Děj je akční, nechybí zajímavé zvraty, trocha romantiky, nebezpečí, humoru ani nových informací doplňujících už tak velmi dobře propracovaný svět. Autorka i tentokrát zvládla skvěle zapracovat různé legendy. I když mají její knihy vždy podobný scénář, tak si každou z nich užívám. Miluji chemii mezi jednotlivými postavami i to, že autorka zachovala u hlavní hrdinky i slabší stránky a nezahodila její traumata jen tak, ale pořád s nimi pracuje.
Vzhledem k novým odhalením i postavám jsem velmi zvědavá, jakým směrem se bude další díl vyvíjet. Také doufám, že si série udrží současnou kvalitu, protože nás čeká ještě poměrně dost dílů. Kdo jste tuto sérii ještě nezkusili, mohu rozhodně doporučit, a i když se jedná o starší knižní sérii, je pořád skvěla.
Padesát odstínů ostudy
Andrew Shaffer
Bohužel mě tato parodie až tak nezaujala. Může to být i tím, že sama jsem originál nečetla a viděla jsem jen kousek filmu, proto tam kde jiný vidí pozměněnou scénu já vidím jen ne vždy povedený pokus o vtip. Našlo se několik scén, které i mě přišli zábavné, ale většinou jsem měla spíše pocit, že jsou poměrně nesmyslné až bizardní.
V některých částech příběhu jsem dost postrádala logiku, kdy hlavní hrdinka znala jednu vymoženost techniky a přišla ji úplně normální, ale vzápětí na jinou reagovala jako by ji viděla poprvé v životě. Hlavní hrdinka je dutá jak bambus, ale to byl v tomto případě určitě záměr.
Možná kniha nepřišla v tu pravou chvíli a já jsem nezvládla mít dostatečný nadhled nad absurditami, kterých byl tento příběh plný. Myslím, že když knihu čtete ve správném rozpoložení a nepřemýšlíte nad tím, proč se určité věci v knize dějí tak se u ní rozhodně můžete pobavit.
Bylo nebylo jedno zlomené srdce
Stephanie Garber
“Věřím, že je mnohem více možností, než jen šťastně až do smrti a neštěstí. Každý příběh může skončit nekonečně mnoha způsoby.“
Stejně jako Caraval je i kniha Bylo nebylo jedno zlomené srdce hodně pohádková. Trošku mě mrzí, že u nás nikdy série Caraval nevyšla celá, protože děj v této knize na ní volně navazuje. Setkáváme se tu proto s velmi známými postavami jako je Scarlett, Donatella nebo Jacks, který má v tomto příběhu jednu z hlavních rolí. K němu se přidá Evangelína Ryšavá (překlad jména z původního Evangeline Fox je za mě trochu nešťastný).
Evangelína vždy věřila na příběhy z legend, opravdovou lásku s pověstným „šťastně až navěky“ a právě to se jí stane osudným. Hlavní hrdinka je poměrně naivní, důvěřivá, a tak trošku snílek což ji poměrně často přivede do úzkých. Jacks funguje skvěle jako protiváha, protože přesto že může působit jako namyšlený floutek tak přesně ví co chce, dokáže i v problémových situacích zachovat chladnou hlavu a za touto maskou se pouze schovává.
Díky takto protikladným charakterům mezi nimi skvěle funguje chemie a mě hrozně bavili Jacksovi sarkastické připomínky. Do příběhu skvěle zapadali i další postavy jako pohádkový princ jehož pokusy ohromit hlavní hrdinku byli poměrně komické nebo Lala která se ukázala být mnohem zajímavější postavou, než bych od ní čekala a je trošku škoda že nedostala více prostoru.
Na této knize mě zaujala její nepředvídatelnost. Autorka si s námi v příběhu hrála jako kočka s myší a posílala nás mnoha různými směry jen aby nás následující zvrat poslal zase někam jinam a zcela vyvrátil všechny dosavadní teorie. Co mi trošku nesedělo byl konec. Autorka ho nechala velmi otevřený a mě přišlo, že ho zařízla v nepravou chvíli. No jsem zvědavá, jakým směrem se bude příběh dál vyvíjet a doufám, že tuto sérii nepotká stejný osud jako Caraval a vyjde celá.
Děkuji za poskytnutí knihy k recenzi Knihy Dobrovský.
Kostischrány
Emily Lloyd-Jones
Musím říct, že tohle čtení jsem si opravdu užila, i když určitá část byla snadno předvídatelná tak mě celý příběh bavil od začátku až do konce. Autorčin styl psaní mi skvěle sedl a knihu jsem měla přečtenou během chviličky. Seznamování se světem a postavami podává velmi stručně, ale přesto naprosto srozumitelně.
Příběhu nechybělo napětí, lehká romantika, skvělá atmosféra ani vtip. I když autorka do příběhu zakomponovala romantickou linku líbilo se mi, že ji nechala na pozadí spíš jen jako takový doplněk a nenarušovala jí děj. I proložení vtipnými scénami bylo velmi příjemným osvěžením. Pokaždé když se na scéně objevila koza tak mě to upřímně pobavilo.
Příběh má atmosféru takové mírně strašidelné, dobrodružné pohádky, kde se hlavní hrdinové vydávají zachránit svět. Přesto, že díky tomu může kniha působit jako čtení spíše pro mladší čtenáře tak věřím, že i ti starší si ji užijí. Přestože kniha nedisponuje nijak velkými zvraty tak na hlavní hrdiny při jejich cestě čeká dost překážek, díky kterým je děj nabitý akcí a udrží si vaši pozornost.
Námět jako takový mi přišel celkem originální a zaujalo mě zakomponování legend do děje příběhu. Hlavní hrdinové byli sympatičtí i když by si zasloužili maličko více prostoru pro rozvoj. Rozhodně se chystám i na další knihy z pera této autorky a doufám, že jejich čtení si užiju stejně jako Kostischrány, které mohu vřele doporučit.
Za poskytnutí knihy k recenzi mnohokrát děkuji Nakladatelství Host.
Třpytivá
Raven Kennedy
Musím uznat, že druhý díl je oproti prvnímu podstatně lepší. Možná je to tím že už se netočíme jen kolem královi ložnice a zlaté klece, ale příběh se konečně dostal někam dál. Pořád to není nic z čeho bych si úplně sedla na zadek, ale v knize už se aspoň něco děje. Autorka nám naservírovala pár zajímavých zvratů a nemáme tu už jen hašteření mezi jednotlivými konkubínami nebo vzdychání nad tím, jak je král úžasný.
Opět musím vyzdvihnout grafické zpracování knihy. Obálka je opět povedená a nechybí zde ani ilustrace na začátku každé kapitoly a mapa. I druhý díl se skvěle četl a já vlastně hned první den čtení přečetla skoro polovinu knihy. Kromě hlavní hrdinky se zde objevuje i několik kapitol z pohledu královny, které jsou i graficky odlišeny a ilustrace na začátku jejích kapitol se liší od těch které jsou z pohledu Auren, což je za mě povedený detail.
Velitel nepřátelské armády je rozhodně příjemné zpestření a jeho postava mě baví. Líbí se mi jeho přímočarost, a i když některé jeho jednání a interakce s Auren působí jako klišé tak mě to baví. Auren je pořád dost naivní a autorka nás bohužel stále dost často nechává s jejími myšlenkami o samotě což pořád není úplně výhra, ale jak postupně prochází určitým vývojem, tak se to zlepšuje.
Na povrch ovšem vyplouvají informace z minulosti, které nám poněkud přiblíží to proč se hlavní hrdinka nechá dobrovolně držet v kleci. Pořád si ale dost romantizuje svoje představy o tom, co je správné a špatné. I když se konečně dozvídáme nějaké informace o světě, pořád se autorka zaměřuje spíše na vztahy a intriky než aby nám jeho historii a fungování pořádně přiblížila.
Musím ale říct, že tento díl změnil můj pohled na sérii a já jsem zvědavá co bude dál. I na to, zda se bude kvalita knih dále zlepšovat nebo si alespoň udrží úroveň druhého dílu. Pokud vás tedy první díl stejně jako mě až tolik nezaujal tak to nevzdávejte druhý je rozhodně zajímavější.
Za poskytnutí knihy k recenzi děkuji Albatros media.
Indigové kouzlo
Richelle Mead
Po tom, jak předchozí díl skončil, jsem se nemohla dočkat toho, až u Booklab vyjde další kniha a já si budu moci přečíst, jak to bude pokračovat. Protože jestli autorka něco umí, tak useknout příběh v tu nejlepší chvíli, kdy do příběhu zasáhne něco co absolutně rozhodí všechno a všechny. Ani u Indigového kouzla tomu není jinak, takže teď budu znovu netrpělivě vyhlížet další díl.
Já osobně naprosto miluju chemii mezi Adrianem a Sydney a v tomhle díle to bylo naprosto TOP a od začátku až do konce jsem si jejich vzájemnou interakci a poštuchování užívala. I ostatní postavy jsou fajn a celkově mi sedí víc než v Akademii a baví mě jejich vzájemné vztahy i to, do jakých problémů je to občas přivede.
Autorka nám tentokrát naservírovala pořádnou dávku informací o alchymistech a díky tomu se dost posouvá zápletka, která se prolíná na pozadí celé série, ale aby toho nebylo málo, tak se objevuje další nebezpečí, které musí Sydney řešit. Tenhle díl byl zatím asi nejvíce nabitý akcí i emocemi. Tentokrát neměli hlavní hrdinové v podstatě ani chvilku klidu a museli se po hlavě vrhnout do vyřešení problému s alchymisty i s dalšími věcmi.
Líbilo se mi, jak je zpracované postupné prozření Sydney v záležitostech alchymistů, a i její vývoj co se týče její osobnosti a postojů. A vlastně nejen její, ale i dalších postav. Je fajn, že celou sérii nejsou zamrzlí na jednom místě, ale díky svým zkušenostem se posouvají dál a vyvíjejí se.
I když si to říkám snad u každého dílu, tak za mě tohle byl asi nejlepší díl, co jsem zatím přečetla, a díky zakončení jsem opravdu velmi zvědavá, jakým směrem se bude děj dále vyvíjet. I když Vampýrská akademie byla skvělá, tak musím uznat, že Pokrevní pouta mě právě díky lépe propracovaným postavám a jejich vývoji baví více.
Takže za mě velké doporučení, jedná se o skvělý příběh, a navíc díky krásným obálkám od Adely Stopky se i skvěle vyjímají v knihovně.
Za poskytnutí knihy k recenzi děkuji Booklab.
Zášť
Lisa Jane Smith
Tohle bylo zase trošku utrpení. Po tom, jak se ve druhém díle zdála hlavní hrdinka o něco rozumnější a celkově se dala lépe snést, tak tady jsme zase u jejího starého já. Musí se sice vyrovnat s novou situací a přehodnotit svůj život a na jednu stranu si nevede vůbec špatně, ale její melodramatičnost to prostě sráží.
Celkově se tenhle díl trochu táhnul, protože strašně dlouho jsme se pohybovali v kruhu záhadných situací, které neměli zjevného viníka. Při honbě za odhalení, co nebo kdo za vším stojí se tři čtvrtiny knihy vlastně nikdo neposunul ani o píď a v poslední čtvrtině se vše odehrálo tak rychle, že se čtenář skoro ani nestačil zorientovat.
I přes to, jak se závěr docela rychle odbyl, tak myslím, že konec se docela povedl a autorce se povedlo knihu zakončit hezky a docela to tedy působí jako zakončení série. Jelikož nemám v plánu úplně v sérii pokračovat a radši zůstanu u seriálu tak mi to i docela vyhovuje. Bylo zajímavé se podívat na předlohu, ale charaktery jednotlivých postav a celková melodramatičnost příběhu je bohužel dost ubíjející.
Souboj
Lisa Jane Smith
Musím říct, že druhý díl mě bavil o něco více než ten první. Konečně už se netočíme v kruhu Elenina fňukání nad tím, jak se musí dostat ke Stefanovi a jaký je chudáček, protože nemá to, co chce. Pořád to sice nebude moje nejoblíbenější hrdinka, protože její poměrně melodramatické a dětinské chování mě i tak dost ubíjelo.
Přišlo mi že i děj se díky jemné změně v chování posouvá o dost rychleji a zápletka s deníkem měla poměrně příjemný spád. Bavilo mě i postupné gradování zápletky týkající se Stefana a Damona. Celkově bych řekla že přidání druhého problému, který musela hlavní hrdinka řešit knize dost pomohl. Díky tomu neměla tolik času babrat se ve svém malém středoškolském dramatu a spíše se věnovala řešení problémů, které způsobovali různé domněnky ostatních postav.
U tohoto příběhu jsem hodně ovlivněná dějem v seriálu, a proto mě překvapilo, že v knize se některé situace odehrají mnohem dříve než právě v seriálu. Jsem zvědavá, co přinese další díl, ale výjimečně jsem opravdu ráda, že děj v seriálu se od knihy dost liší a raději se podívám na něj.
Spálená mrazem
Patricia Briggs
Pořád mě překvapuje, jak dobře se tato série drží. Přesto že už čtu sedmý díl tak nemám pocit, že by nějak výrazně klesla kvalita knihy. Tento díl sice byl maličko slabší než ten minulý, ale pořád byl skvělý. Už od začátku bylo čtení akční. První zvrat přišel hned v druhé kapitole a já dál už jen čekala kam se to vyvine.
Po prvním velkém zvratu jsme se s Mercy trošičku točili v kruhu a autorka nás pomalu připravovala na to co mělo přijít dál. Dala si tentokrát pěkně na čas a chvilku to vypadalo, že tentokrát se vše vyřeší bez nějakého většího zádrhelu. Jenže to by nebyla Mercy aby se jí nepovedlo i bez jejího přičinění připlést k něčemu většímu a na konci díky tomu dostáváme další velmi povedený zvrat.
Autorka nám naservíruje zase pár drobečků o Fae, upírech i vlkodlacích a postupně čím dál tím více odhaluje fungování jednotlivých skupin a jejich tajemství. Hrozně mě na tom baví i to, jak do příběhu občas zakomponuje známé legendy a využije je pro svůj příběh. Stejně tak i její vykreslení všech nadpřirozených bytostí, které nemají úplně stejné charakteristické rysy, na jaké jsme zvyklý.
Kniha byla opět velmi čtivá měla jsem v podstatě za dvě odpoledne přečteno. Tuhle sérii můžu opravdu doporučit a jsem ráda, že jsem na ni narazila. Těším se, co přinesou další díly.
Jsme všichni sněhové vločky?
Holly Bourne
„Problém není v nás. Změnit se musí SVĚT, ne my.“
Kniha Jsme všichni sněhové vločky? pro mě byla prvním setkáním s autorkou a musím říct, že rozhodně nelituji. Už od prvních stránek se mi kniha skvěle četla a styl autorky mi naprosto sedl. Stránky mizeli rychlostí blesku i když částečně za to může i rozložení textu.
V této knize si autorka vybrala poměrně vážné téma duševních chorob a jejich léčby. Líbilo se mi že i přes to, jak je toto téma těžké a vážné dokázala některé situace odlehčit. Autorčin humor mi skvěle sedl a několikrát jsem se musela smát i opravdu nahlas.
Docela mě zaujalo, jakým způsobem autorka vystavěla jednotlivé charaktery a snažila se nám jejich prostřednictvím přiblížit, jak svět vnímá osoba, která trpí duševní chorobou a také jaké události můžou mít vliv na propuknutí právě duševních chorob.
Ne vždy jsem měla pro chování hlavní hrdinky i dalších postav pochopení, ale jak jsem se knihou postupně pročítala dál, tak do sebe některé věci začali zapadat. Líbilo se mi poselství, které chtěli hrdinové knihy, a tedy i autorka předat světu a rozhodně mohu knihu doporučit. Konec byl trošku zvláštní, ale když si to znovu přehraju vlastně to k příběhu sedí.
Navíc jako bonus má kniha v novém vydání i velmi povedenou ořízku. Děkuji za poskytnutí knihy k recenzi Booklab.
Řetěz ze železa
Cassandra Clare (p)
Musím říct, že ačkoliv knihy od Cassandry Clare miluji tady jsem měla ze začátku problém se začíst. Prvních asi 150 stran se děj rozjížděl opravdu hrozně pomalu a trošku mi přišlo že se točil v kruhu okolo pár záležitostí, které zdánlivě stejně neměli řešení. Poté naštěstí přišel zvrat, po kterém se děj rozjel tak jak jsem zvyklá a dál se mi kniha četla dobře.
Autorka v průběhu knihy připomíná i události předchozího dílu, takže pokud mezi nimi máte větší prodlevu stejně jako já nemusíte se bát, že by vám díky tomu něco uniklo. Nejdůležitější momenty jsou zde naštěstí vypíchnuty za což jsem opravdu ráda. Stejně jako v předchozím díle a vlastně ostatně ve všech svých knihách Cassandra připravila pro jednotlivé postavy neuvěřitelnou emoční jízdu. Kdy nevíte, jestli jednotlivým postavám jejich osud přát pro jejich rozhodnutí anebo je litovat za to že před takové rozhodnutí vůbec byli postaveny.
Opět musím vyzdvihnout to, jak jsou jednotlivé série propojené a jednotlivé události na sebe navazují. A po přečtení skoro každé další knihy najednou dávají události z jiné série větší smysl nebo najednou máte mnohem lepší náhled do události která tomu či onomu předcházela. Dokud ovšem nepřečtete příběh, který s tím souvisí je to jen nahodila informace v knize a nenapadne vás, že by se mohlo jednat o spoiler.
Jak už jsem se zmínila u prvního dílu, tak na knize, tak úplně nesedělo, jak všichni přijímali různé výstřelky nebo LGBT komunitu. Třeba v sérii Nástroje smrti k těmto problémům přistupují naprosto odlišně, a to se děj odehrává v poměrně moderní společnosti. Přesto najednou jako by autorka zapomněla že komunita Lovců stínů je ve svých názorech dosti „úzkoprsá a zkostnatělá“.
Oceňuji úryvky z minulosti, které byli velmi příjemným doplněním děje a velmi dobře vše dokreslovali. Nechyběli ani nečekané zvraty, akce a vtipné situace. I přes pár výtek hodnotím knihu kladně a jsem opravdu zvědavá co přinese závěrečný díl.
Za poskytnutí knihy v rámci spolupráce mnohokrát děkuji Booklab.
Říční znamení
Patricia Briggs
Už dlouho se mi nestalo abych měla u nějaké série pocit, že je díl od dílu lepší. Hlavně když jde o tak dlouhou sérii, jakou je právě Mercedes Thompson. Jenže poslední dva díly této série, které jsem četla mě o tom bezpodmínečně přesvědčili. Opravdu jsem nečekala, že bych si tu sérii mohla zamilovat ještě víc, ale stalo se.
Tentokrát jsme se dozvěděli mnohem víc informací o původu hlavní hrdinky a všeobecně o kožoměncích. Hrozně se mi líbí, jak autorka pracuje s legendami a jak se jí povedlo do příběhu provázat indiánské legendy díky kterému přidala další originální prvek do už, tak velmi dobře propracovaného světa.
Konečně se trošku do popředí dostává romantická linka a můžeme trochu víc nahlédnout do vztahu Mercy s Adamem a toho, jak se oba sžívají s tím druhým. I toho, jak se snaží popasovat s tím, jak velké rozdíly mezi nimi jsou.
Nechyběl ani osobitý humor, který nás provází jednotlivými díly. i když tentokrát jsem několikrát šla opravdu do kolen, protože matka Mercy je opravdu dáreček a situace, které díky ní vznikli mě opravdu pobavily.
Kdo tuto sérii ještě nečetl mohu rozhodně doporučit. Zatím každý díl byl nabytí akcí, nečekanými zvraty a emocemi. Myslím, že pro mě se tato série zařadí mezi ty nejoblíbenější.
