Kate3003 komentáře u knih
Musím říct, že na doplňující příběhy k sérii Stín Krkavce jsem se docela těšila. Doufala jsem, že autor objasní pár záhad, které nechal v sérii nedořešené. Bohužel se tak úplně nestalo. Navíc došlo ke změně překladatele a díky tomu mi chvilku trvalo, než mi došly souvislosti s původní trilogií. Mnoho názvů a jmen je totiž přeloženo jinak a díky tomu si je na první dobrou nespojíte s terminologií, kterou znáte z původního příběhu.
Nové překlady jmen mi ani neseděly k postavám tolik jako ty, které jsem znala z původních knih. Pokaždé, když jsem si namísto „Jednooký“ přečetla „Jednoočko“, přišlo mi, že z postavy najednou nejde ta samá energie. U některých věcí jsem si jen domýšlela, že se jedná o stejnou věc jako v původní sérii, protože v povídkách díky kratšímu rozsahu nebyly vždy úplně upřesněny všechny informace.
Možná i proto jsem ve výsledku byla z povídek poměrně zklamaná, protože namísto odpovědí mi dodaly jen další otázky. Nejvíce mě zaujala povídka Lord výběrčí, která měla asi nejucelenější příběh, děj v ní dobře plynul a nejlépe doplňoval původní sérii. Jako další mě zaujala povídka Zástupy mrtvých, která částečně dokreslila jisté události, které se staly v trilogii, ale děj nebyl úplně plynulý. Začátek byl zajímavý, ale střední část povídky by si zasloužila více péče.
Povídky Paní vran a Souboj dvou zel mě až tak nenadchly, ale u Paní vran je to částečně i změnou jednotlivých jmen a názvů. I tak si, ale myslím, že je příjemné se do světa, který Anthony Ryan vytvořil, vrátit a pokud se vám série Stín Krkavce líbila, tak by bylo škoda tuto knihu vynechat.
Děkuji za poskytnutí knihy k recenzi nakladatelství Host.
„Když se dvě duše potkají za hranicemi světa, není snadné takové pouto zlomit.“
Na závěrečný díl této série jsem se velmi těšila, protože druhý díl byl zakončen tak, aby navnadil na jeho čtení. V druhém díle děj opravdu gradoval, což nebývá zvykem. Většinou je to jen vycpávka mezi začátkem a závěrečným dílem. Takže jsem od závěru série měla velká očekávání.
I ve třetím díle se střídají pohledy jednotlivých postav a k těm, které jsme sledovali v předchozím díle se přidává i Alucius. U něj mi ale úplně nesedí role, kterou mu autor přiřkl. Postavy sice procházejí určitým vývojem, ale směr, kterým se vydal on, mi celkově nesedí k tomu, jak byl popisován v prvních knihách.
Celkově autor v průběhu knihy přidává mnoho postav, kterým není dovoleno zůstat v ní natolik dlouho, aby si k nim čtenář vybudoval nějaký vztah, a v některých částech je tím děj možná až zbytečně natahovaný. Sama musím říct, že čím déle jsem knihu četla, tím více jsem se těšila na to, až bude příběh u konce.
Začátek totiž měl velmi slušný rozjezd, který těžil z událostí z předchozího dílu, ale postupně se vytrácelo napětí a začali jsme se točit v kruhu popisujícího boje s Volary, které se odehrávaly vždy dost podobným způsobem. Druhá polovina knihy už byla opravdu zdlouhavá a těšila jsem se na závěr. Ten naopak byl velmi urychlený a upřímně já jsem od ukončení této série čekala něco jiného.
I když mi přišel závěrečný díl nejslabší z celé série, přesto se jedná o skvělou sérii a já bych ji rozhodně doporučila. Autor si nechal otevřená vrátka pro další využití světa a jednotlivých postav a já jsem velmi zvědavá, jak to využije.
Za poskytnutí knihy k recenzi děkuji nakladatelství Host.
Když jsem zjistila, že tentokrát se v příběhu bude střídat hned několik pohledů, měla jsem trochu strach, jak to ovlivní děj knihy a zda nebudu mít zmatek v jednotlivých událostech. Velmi příjemně mě překvapilo, že se to nestalo a autor vykreslil jednotlivé postavy i linky dostatečně různorodě.
Oproti prvnímu dílu, kde jsem měla v první polovině příběhu trošku pocit, že se obsah točí v kruhu díky poměrně dlouhé části, která se zaobírala životem a výcvikem hlavního hrdiny v Řádu, byl tady děj mnohem plynulejší a celkově záživnější. Každá z postav, které nám poskytla náhled do příběhu, měla poměrně odlišný osud a díky tomu se jednotlivé události neopakovaly tak jako v prvním díle.
Autor nám pořád úplně nenaservíroval veškeré informace o světě, který stvořil, ale postupně nám informace dávkuje skrz prozření jednotlivých hrdinů příběhu. Ocenila bych, kdyby autor lépe vykreslil magii, která se v knize objevuje, protože o té nám toho zatím řekl nejméně, a i přesto že se jedná již o druhý díl ze série, tak neznáme její rozsah a omezení.
Kniha se ve velké míře zabývá i morálními dilematy jednotlivých postav a otázkami víry, která je ve velké míře propletená celým příběhem. Ne vždy je úplně snadné s postavami soucítit a vžít se do jejich jednání. Autor klade větší důraz na popis děje než na to, aby čtenáře přiměl emočně se sžít s postavami. Na druhou stranu, problémy víry a fanatické skupiny objevující se v průběhu děje byly vykresleny velmi povedeně.
Za mě jsem si čtení druhého dílu užila více než první díl. Navíc zakončení autor napsal tak, že prostě rovnou potřebujete pokračování, bez ohledu na to, že má nejméně 600 stran. Takže za mě rozhodně doporučuji sérii přečíst, pokud máte rádi fantasy plné bojů a intrik.
Druhý díl navazuje přesně tam, kde první díl skončil, takže v podstatě naskočíme hned do rozjetého vlaku a děj vás rovnou vtáhne. Znovu sledujeme příběh z několika úhlů díky postavám, se kterými jsme se seznámili v prvním díle. I když jich je poměrně dost, tak díky tomu, že jsem díly četla poměrně rychle za sebou, v nich mám zatím celkem přehled.
Jednotlivé postavy se nadále vybarvují a autorka si na vykreslení jejich charakterů dala opravdu záležet, takže je velmi snadné je začít nesnášet nebo si je naopak oblíbit. No a jelikož nikdo není jen dobrý nebo špatný, tak na ně během čtení můžete i několikrát změnit názor. Každá linka je trošku jiná a hrdinové zde rozhodně nedostávají nic zadarmo. Baví mě to, jak se jednotlivé osudy začínají prolínat, a z knihy je cítit takové to napětí objevující se těsně před bouří.
V tomto díle nechybí ani trocha romantiky, která ovšem stále zůstává jen na pozadí pro dokreslení příběhu a nepřebírá otěže v dějové lince. Opravdu mě zaujala jak linka Corvuse a Luciany, tak ta týkající se Vesper a Garifa. Trošku mě mrzí, že v tomto díle takřka vymizely části z minulosti, které se objevovaly v prvním díle a byly velmi příjemné zpestření příběhu. Na druhou stranu se tu objevilo více informací o fungování světa jak v současnosti, tak před apokalypsou, kterou vyvolaly činy Arumiela.
Některé zvraty byly dost nepředvídatelné a já stejně jako jednotlivý hrdinové nevěděla kdo jim v dané chvíli pomůže, nebo kdo je naopak potopí. V této knize vám totiž nejlepší přítel bez mrknutí oka vrazí kudlu do zad, a naopak váš nepřítel podá pomocnou ruku, když to nejméně čekáte. Jediná linka, která mě úplně nezaujala byla ta týkající se Hiramota, ale jinak jsem si čtení užila a jsem opravdu zvědavá na závěr série.
Za poskytnutí knihy k recenzi děkuji nakladatelství Host.
Pro mě už je těžké na tuto sérii psát jakékoliv zhodnocení, protože knihy jsou prostě skvělé a je těžké k nim říci více, než již bylo řečeno. V rámci společného čtení se postupně propracovávám touto sérií a musím říct, že si užívám každý díl. Přestože toto už je osmá kniha ze série, pořád si udržuje stejnou kvalitu.
Děj je akční, nechybí zajímavé zvraty, trocha romantiky, nebezpečí, humoru ani nových informací doplňujících už tak velmi dobře propracovaný svět. Autorka i tentokrát zvládla skvěle zapracovat různé legendy. I když mají její knihy vždy podobný scénář, tak si každou z nich užívám. Miluji chemii mezi jednotlivými postavami i to, že autorka zachovala u hlavní hrdinky i slabší stránky a nezahodila její traumata jen tak, ale pořád s nimi pracuje.
Vzhledem k novým odhalením i postavám jsem velmi zvědavá, jakým směrem se bude další díl vyvíjet. Také doufám, že si série udrží současnou kvalitu, protože nás čeká ještě poměrně dost dílů. Kdo jste tuto sérii ještě nezkusili, mohu rozhodně doporučit, a i když se jedná o starší knižní sérii, je pořád skvěla.
Jedná se o soubor dvaceti povídek, které Terry Pratchett napsal opravdu velmi dávno. Kniha obsahuje předmluvu Neila Gaimana, který s Pratchettem spolupracoval, a z textu je znát, jak hluboce si ho jako člověka vážil.
Jednotlivé povídky jsou humorné a některé mě bavili více, jiné méně. Už je zde náznak stylu psaní, který se později objevuje v sérii Úžasná zeměplocha, ale autorův vtip zde ještě není tak řekla bych vypilovaný. V některých povídkách je jeho rukopis jasný, ale u jiných by člověk asi chvilku váhal.
Co bych chtěla vyzdvihnout, je grafické zpracování. Kniha má opravdu velmi hezkou obálku. Každou povídku doprovází drobná ilustrace, a navíc má kniha i barevnou ořízku, která to celé krásně doplňuje.
Za mě rozhodně doporučuji všem, co mají rádi knihy Terryho Pretchetta. Je to taková malá jednohubka, kterou máte opravdu rychle přečtenou a přinese vám trochu kouzel a humoru do všedního dne.
Za poskytnutí knihy k recenzi děkuji Albatrosmedia.
I druhý díl série Empyreum se neobešel bez pár klišé, které jsou naprosto typická pro tenhle typ knih. Prvky, které jsou použity i v jiných fantasy/romantasy knihách, jsou zde pořád znatelné, ale díky autorčinu stylu psaní spolu poměrně dobře fungují. Na rozdíl od Čtvrtého křídla má tato kniha poměrně pomalejší tempo.
Mám pocit, že knize maličko ublížilo těch cca 220 stran navíc, které má oproti prvnímu dílu. I když autorka píše čtivě, tak některé části byly na můj vkus až zbytečně natahované a díky tomu děj ztrácel dynamiku. Byly momenty, kdy jsem hltala jednu stranu za druhou, a pak najednou nuda a já chtěla knihu odložit. Pořád mi přijde, že autorka plně nevyužila potenciál světa a společenství draků a celkově toho víme dost málo o politice jak lidí, tak draků.
Autorka přidala pár nových postav, které byly poměrně dobře vykreslené a určitým částem dodávají na zajímavosti. Trošku tu opadá chemie mezi jednotlivými postavami a bohužel začíná být více uvěřitelná u těch postav, které se mezi sebou nesnesou, než u těch, které by měly mezi sebou mít přátelský či milostný vztah.
Konec se na chvíli sice tak nějak rozjel, ale ze závěrečných zvratů mám pořád takový nerozhodný pocit. Ještě pořád nevím, jestli se mi závěr vlastně líbil, anebo to bylo už trochu moc přitažené za vlasy. I když byl tento díl slabší než ten předchozí, tak jsem zvědavá, jak se autorka popasuje s událostmi, které odhalila na závěr knihy.
Za poskytnutí knihy k recenzi děkuji Albatros Media.
Bohužel mě tato parodie až tak nezaujala. Může to být i tím, že sama jsem originál nečetla a viděla jsem jen kousek filmu, proto tam kde jiný vidí pozměněnou scénu já vidím jen ne vždy povedený pokus o vtip. Našlo se několik scén, které i mě přišli zábavné, ale většinou jsem měla spíše pocit, že jsou poměrně nesmyslné až bizardní.
V některých částech příběhu jsem dost postrádala logiku, kdy hlavní hrdinka znala jednu vymoženost techniky a přišla ji úplně normální, ale vzápětí na jinou reagovala jako by ji viděla poprvé v životě. Hlavní hrdinka je dutá jak bambus, ale to byl v tomto případě určitě záměr.
Možná kniha nepřišla v tu pravou chvíli a já jsem nezvládla mít dostatečný nadhled nad absurditami, kterých byl tento příběh plný. Myslím, že když knihu čtete ve správném rozpoložení a nepřemýšlíte nad tím, proč se určité věci v knize dějí tak se u ní rozhodně můžete pobavit.
Pro mě už je to autorčina třetí kniha, takže jsem si jen potvrdila že mi její styl psaní sedí a její knihy se mi velmi dobře čtou. U této jsem ovšem na začátku bojovala s velkým množstvím postav a chvilku mi trvalo, než jsem se v nich zorientovala. Moc tomu celkově nepomohlo ani skákání v dějových linkách. Hned na začátku jsme bez jakéhokoliv velkého úvodu vhozeni do děje a postupně nám autorka servíruje jednotlivé informace o fungování světa.
Je to první díl série, takže je tu logicky spoustu informací, které musíme zpracovat. Musím říct, že propracovanost tohoto světa je opravdu úžasná a autorka si s celým světem opravdu vyhrála. Sice mi díky jeho velké rozličnosti chvilku trvalo, než si všechny informace tak říkajíc sedly, ale pak už jsem si to jen užívala. Na konci knihy je i slovníček pojmů, který napomohl k rozklíčování některých informací.
Svět, který autorka vytvořila je poměrně drsný a přežít v něm pro jednotlivé postavy rozhodně není jednoduché. Díky tomu, jak je autorka popsala jsem s nimi prožívala jejich těžkosti a některé části knihy byla opravdu emoční jízda. Nevěděla jsem, jestli mám postavy milovat, soucítit s nimi nebo je naopak nenávidět za některé jejich rozhodnutí. Jak jsem totiž postupně odhalovala zákulisí některých činů najednou jsem je viděla úplně z jiného pohledu.
I když jsem se začátkem trošku bojovala nakonec mě tenhle svět plný démonů, čarodějů, magických bouří a smrti naprosto pohltil. Jsem opravdu zvědavá, jak bude série pokračovat a doufám, že si udrží stejnou úroveň. Za mě tedy rozhodně velké doporučení na tuto knihu i Kosti pod mechem a Noční labuť.
Za poskytnutí knihy k recenzi děkuji nakladatelství Host.
“Věřím, že je mnohem více možností, než jen šťastně až do smrti a neštěstí. Každý příběh může skončit nekonečně mnoha způsoby.“
Stejně jako Caraval je i kniha Bylo nebylo jedno zlomené srdce hodně pohádková. Trošku mě mrzí, že u nás nikdy série Caraval nevyšla celá, protože děj v této knize na ní volně navazuje. Setkáváme se tu proto s velmi známými postavami jako je Scarlett, Donatella nebo Jacks, který má v tomto příběhu jednu z hlavních rolí. K němu se přidá Evangelína Ryšavá (překlad jména z původního Evangeline Fox je za mě trochu nešťastný).
Evangelína vždy věřila na příběhy z legend, opravdovou lásku s pověstným „šťastně až navěky“ a právě to se jí stane osudným. Hlavní hrdinka je poměrně naivní, důvěřivá, a tak trošku snílek což ji poměrně často přivede do úzkých. Jacks funguje skvěle jako protiváha, protože přesto že může působit jako namyšlený floutek tak přesně ví co chce, dokáže i v problémových situacích zachovat chladnou hlavu a za touto maskou se pouze schovává.
Díky takto protikladným charakterům mezi nimi skvěle funguje chemie a mě hrozně bavili Jacksovi sarkastické připomínky. Do příběhu skvěle zapadali i další postavy jako pohádkový princ jehož pokusy ohromit hlavní hrdinku byli poměrně komické nebo Lala která se ukázala být mnohem zajímavější postavou, než bych od ní čekala a je trošku škoda že nedostala více prostoru.
Na této knize mě zaujala její nepředvídatelnost. Autorka si s námi v příběhu hrála jako kočka s myší a posílala nás mnoha různými směry jen aby nás následující zvrat poslal zase někam jinam a zcela vyvrátil všechny dosavadní teorie. Co mi trošku nesedělo byl konec. Autorka ho nechala velmi otevřený a mě přišlo, že ho zařízla v nepravou chvíli. No jsem zvědavá, jakým směrem se bude příběh dál vyvíjet a doufám, že tuto sérii nepotká stejný osud jako Caraval a vyjde celá.
Děkuji za poskytnutí knihy k recenzi Knihy Dobrovský.
Musím říct, že tohle čtení jsem si opravdu užila, i když určitá část byla snadno předvídatelná tak mě celý příběh bavil od začátku až do konce. Autorčin styl psaní mi skvěle sedl a knihu jsem měla přečtenou během chviličky. Seznamování se světem a postavami podává velmi stručně, ale přesto naprosto srozumitelně.
Příběhu nechybělo napětí, lehká romantika, skvělá atmosféra ani vtip. I když autorka do příběhu zakomponovala romantickou linku líbilo se mi, že ji nechala na pozadí spíš jen jako takový doplněk a nenarušovala jí děj. I proložení vtipnými scénami bylo velmi příjemným osvěžením. Pokaždé když se na scéně objevila koza tak mě to upřímně pobavilo.
Příběh má atmosféru takové mírně strašidelné, dobrodružné pohádky, kde se hlavní hrdinové vydávají zachránit svět. Přesto, že díky tomu může kniha působit jako čtení spíše pro mladší čtenáře tak věřím, že i ti starší si ji užijí. Přestože kniha nedisponuje nijak velkými zvraty tak na hlavní hrdiny při jejich cestě čeká dost překážek, díky kterým je děj nabitý akcí a udrží si vaši pozornost.
Námět jako takový mi přišel celkem originální a zaujalo mě zakomponování legend do děje příběhu. Hlavní hrdinové byli sympatičtí i když by si zasloužili maličko více prostoru pro rozvoj. Rozhodně se chystám i na další knihy z pera této autorky a doufám, že jejich čtení si užiju stejně jako Kostischrány, které mohu vřele doporučit.
Za poskytnutí knihy k recenzi mnohokrát děkuji Nakladatelství Host.
Musím uznat, že druhý díl je oproti prvnímu podstatně lepší. Možná je to tím že už se netočíme jen kolem královi ložnice a zlaté klece, ale příběh se konečně dostal někam dál. Pořád to není nic z čeho bych si úplně sedla na zadek, ale v knize už se aspoň něco děje. Autorka nám naservírovala pár zajímavých zvratů a nemáme tu už jen hašteření mezi jednotlivými konkubínami nebo vzdychání nad tím, jak je král úžasný.
Opět musím vyzdvihnout grafické zpracování knihy. Obálka je opět povedená a nechybí zde ani ilustrace na začátku každé kapitoly a mapa. I druhý díl se skvěle četl a já vlastně hned první den čtení přečetla skoro polovinu knihy. Kromě hlavní hrdinky se zde objevuje i několik kapitol z pohledu královny, které jsou i graficky odlišeny a ilustrace na začátku jejích kapitol se liší od těch které jsou z pohledu Auren, což je za mě povedený detail.
Velitel nepřátelské armády je rozhodně příjemné zpestření a jeho postava mě baví. Líbí se mi jeho přímočarost, a i když některé jeho jednání a interakce s Auren působí jako klišé tak mě to baví. Auren je pořád dost naivní a autorka nás bohužel stále dost často nechává s jejími myšlenkami o samotě což pořád není úplně výhra, ale jak postupně prochází určitým vývojem, tak se to zlepšuje.
Na povrch ovšem vyplouvají informace z minulosti, které nám poněkud přiblíží to proč se hlavní hrdinka nechá dobrovolně držet v kleci. Pořád si ale dost romantizuje svoje představy o tom, co je správné a špatné. I když se konečně dozvídáme nějaké informace o světě, pořád se autorka zaměřuje spíše na vztahy a intriky než aby nám jeho historii a fungování pořádně přiblížila.
Musím ale říct, že tento díl změnil můj pohled na sérii a já jsem zvědavá co bude dál. I na to, zda se bude kvalita knih dále zlepšovat nebo si alespoň udrží úroveň druhého dílu. Pokud vás tedy první díl stejně jako mě až tolik nezaujal tak to nevzdávejte druhý je rozhodně zajímavější.
Za poskytnutí knihy k recenzi děkuji Albatros media.
Knihu jsem poměrně dlouho odkládala, protože jsem chtěla počkat až opadne ten největší boom kolem knihy a já si budu moci v klidu udělat svůj názor bez toho, aniž by na mě kniha vyskakovala na každém rohu. Další důvod pro odklad byl že se mi nechtělo dlouho čekat na další díl, pokud by se mi kniha líbila.
Na jednu stranu chápu, proč kniha zaujala tolik lidí, protože autorka má velmi čtivý styl psaní o čemž jsem se přesvědčila už u knihy Všemi smysly, a navíc použila věci které ve fantasy/romantasy prostě fungují. Na druhou je to něco, co už tu bylo několikrát a pokud čtete podobné knih častěji úplně ničím nepřekvapí. Začátek knihy byl svižný a poté dynamika děje tak trochu kolísala, ale ke konci se zase vrátila do stálého tempa.
V knize je spousta typických klišé a některé zvraty jsou poměrně předvídatelné, ale i přesto musím říct, že mě kniha docela bavila. Jednotlivé postavy byli sympatické a řekla bych že i docela dobře vykreslené, protože se od sebe dali bez obtíží odlišit a celkem snadno jsem si k nim dokázala vytvořit pozitivní nebo naopak negativní vztah.
Trošku mi chyběl popis historie světa a více informací o tom, jak svět funguje. Sice postupně dostáváme pár informací, ale pořád to bylo málo proto abychom pochopili některé souvislosti. Ocenila bych i víc informací o společenství draků o kterých toho víme opravdu málo. V posledních kapitolách se objevilo několik zajímavých zvratů a jsem tedy zvědavá, jak se bude děj vyvíjet v dalším díle.
Po tom, jak předchozí díl skončil, jsem se nemohla dočkat toho, až u Booklab vyjde další kniha a já si budu moci přečíst, jak to bude pokračovat. Protože jestli autorka něco umí, tak useknout příběh v tu nejlepší chvíli, kdy do příběhu zasáhne něco co absolutně rozhodí všechno a všechny. Ani u Indigového kouzla tomu není jinak, takže teď budu znovu netrpělivě vyhlížet další díl.
Já osobně naprosto miluju chemii mezi Adrianem a Sydney a v tomhle díle to bylo naprosto TOP a od začátku až do konce jsem si jejich vzájemnou interakci a poštuchování užívala. I ostatní postavy jsou fajn a celkově mi sedí víc než v Akademii a baví mě jejich vzájemné vztahy i to, do jakých problémů je to občas přivede.
Autorka nám tentokrát naservírovala pořádnou dávku informací o alchymistech a díky tomu se dost posouvá zápletka, která se prolíná na pozadí celé série, ale aby toho nebylo málo, tak se objevuje další nebezpečí, které musí Sydney řešit. Tenhle díl byl zatím asi nejvíce nabitý akcí i emocemi. Tentokrát neměli hlavní hrdinové v podstatě ani chvilku klidu a museli se po hlavě vrhnout do vyřešení problému s alchymisty i s dalšími věcmi.
Líbilo se mi, jak je zpracované postupné prozření Sydney v záležitostech alchymistů, a i její vývoj co se týče její osobnosti a postojů. A vlastně nejen její, ale i dalších postav. Je fajn, že celou sérii nejsou zamrzlí na jednom místě, ale díky svým zkušenostem se posouvají dál a vyvíjejí se.
I když si to říkám snad u každého dílu, tak za mě tohle byl asi nejlepší díl, co jsem zatím přečetla, a díky zakončení jsem opravdu velmi zvědavá, jakým směrem se bude děj dále vyvíjet. I když Vampýrská akademie byla skvělá, tak musím uznat, že Pokrevní pouta mě právě díky lépe propracovaným postavám a jejich vývoji baví více.
Takže za mě velké doporučení, jedná se o skvělý příběh, a navíc díky krásným obálkám od Adely Stopky se i skvěle vyjímají v knihovně.
Za poskytnutí knihy k recenzi děkuji Booklab.
Nekonečný příběh jsem asi jako většina mých vrstevníků viděla jako film. Tehdy jsme při jeho sledování všichni napjatě pozorovali cestu Atreje za jeho úkolem od dětské císařovny a většině z nás určitá scéna v močálech zlomila srdce. Já osobně film viděla několikrát a pohádkový příběh jsem měla i docela ráda. Proto mě zajímalo, jaká je jeho knižní předloha.
První polovinu knihy, kdy Bastian čte příběh o Atrejovi a jeho putování jsem si docela užila. Nechyběla akce, emoce, zvraty a děj příjemně plynul. Přestože první část příběhu sama o sobě je docela dlouhá tak jsem se nenudila a sledovat jak se Bastian i Atrej vypořádávají se svým osudem v příběhu bylo docela zajímavé.
Jenže pak přišla druhá polovina příběhu a tam už jsem trošičku trpěla. Kniha je spíše pro mladší čtenáře, a proto se v ní ukrývá mnoho pouček o tom co je „správné“ a „špatné“ a druhá polovina se točí okolo morálních hodnot společnosti a hlavního hrdiny. Což by vlastně nebylo špatně a do pohádek takové poučení i patří, ale tady ho bylo mnoho za sebou a děj díky tomu začal stagnovat a poměrně se točit v kruhu.
Chápu, že autor chtěl nejspíše sdělit, že je nutné čelit následkům svých rozhodnutí, ale asi by to stačilo v menší míře. Příjemně mě překvapilo i to že se děj ve velké míře shodoval s tím co jsem znala z filmu i když je to tedy vlastně jen polovina příběhu. Změny, které v příběhu jsou se týkají spíše napětí než dějové linky. Film na rozdíl od knižního příběhu uměl lépe pracovat s emocemi diváka/čtenáře a celkovým napětím.
Bylo zajímavé se podívat na knižní předlohu, ale v tomto případě jsem opravdu ráda, že jsem zvolila formu audioknihy, protože druhá polovina by mě asi trošku potrápila. Ovšem díky tomu, že jsem si mohla příběh takto zprostředkovaně vyslechnout bylo to pro mě mnohem příjemnější.
Na začátku jsem měla docela problém se do knihy začíst. Byli jsme tak nějak hození do rozjetého vlaku bez větších souvislostí, protože úvodní zvrat navazující na hlavní zápletku příběhu se vlastně odehrál před začátkem vyprávění. Díky tomu mi poměrně trvalo se zorientovat v souvislostech a moc tomu nepomáhalo ani velké množství postav, které se mi většinu doby pletly.
Možná právě i díky většímu množství postav mi trvalo opravdu dlouho, než jsem si k nim začala vytvářet nějaký vztah. I když se postupně kniha začala zaměřovat jen na ty řekněme hlavní postavy tak jsem si k nim nedokázala vytvořit takovou vazbu jako u jiných příběhu, a to i přesto, že vztahům mezi jednotlivými postavami je věnováno v knize dost prostoru. Někdy možná i trochu na úkor akce.
V knize bych ocenila více informací o Akademii smrtících umění a o jednotlivých předmětech, zkouškách i úkolech které studenty během jednotlivých let na škole čekali. Neuškodilo by i více informací o světě jako takovém. I z toho mála, co jsme se dozvěděli působil zajímavě a je škoda, že toho autorka více nevyužila.
S celou knihou jsem to měla tak trochu jako na houpačce a díky občasnému vyzvednutí vztahů a obav jednotlivých postav byl děj dost pomalý, ale jinde měl velmi příjemné tempo a byl akčnější. Já osobně bych ocenila trochu rovnoměrnější tempo příběhu. Co ovšem oceňuji je závěr příběhu, který se autorce opravdu povedl, takže jsem si trochu vynahradila počáteční rozpačitost.
Já osobně jsem dost zvědavá na knihy od autorky, které jsou z jiného žánru než fantasy, protože z toho příběhu je jasné, že autorka ráda pracuje se vztahy a pocity postav. Proto si myslím, že její contemporary knihy by mi mohly sednout více.
Děkuji Albatros media za poskytnutí knihy za účelem recenze.
Tohle bylo zase trošku utrpení. Po tom, jak se ve druhém díle zdála hlavní hrdinka o něco rozumnější a celkově se dala lépe snést, tak tady jsme zase u jejího starého já. Musí se sice vyrovnat s novou situací a přehodnotit svůj život a na jednu stranu si nevede vůbec špatně, ale její melodramatičnost to prostě sráží.
Celkově se tenhle díl trochu táhnul, protože strašně dlouho jsme se pohybovali v kruhu záhadných situací, které neměli zjevného viníka. Při honbě za odhalení, co nebo kdo za vším stojí se tři čtvrtiny knihy vlastně nikdo neposunul ani o píď a v poslední čtvrtině se vše odehrálo tak rychle, že se čtenář skoro ani nestačil zorientovat.
I přes to, jak se závěr docela rychle odbyl, tak myslím, že konec se docela povedl a autorce se povedlo knihu zakončit hezky a docela to tedy působí jako zakončení série. Jelikož nemám v plánu úplně v sérii pokračovat a radši zůstanu u seriálu tak mi to i docela vyhovuje. Bylo zajímavé se podívat na předlohu, ale charaktery jednotlivých postav a celková melodramatičnost příběhu je bohužel dost ubíjející.
Musím říct, že druhý díl mě bavil o něco více než ten první. Konečně už se netočíme v kruhu Elenina fňukání nad tím, jak se musí dostat ke Stefanovi a jaký je chudáček, protože nemá to, co chce. Pořád to sice nebude moje nejoblíbenější hrdinka, protože její poměrně melodramatické a dětinské chování mě i tak dost ubíjelo.
Přišlo mi že i děj se díky jemné změně v chování posouvá o dost rychleji a zápletka s deníkem měla poměrně příjemný spád. Bavilo mě i postupné gradování zápletky týkající se Stefana a Damona. Celkově bych řekla že přidání druhého problému, který musela hlavní hrdinka řešit knize dost pomohl. Díky tomu neměla tolik času babrat se ve svém malém středoškolském dramatu a spíše se věnovala řešení problémů, které způsobovali různé domněnky ostatních postav.
U tohoto příběhu jsem hodně ovlivněná dějem v seriálu, a proto mě překvapilo, že v knize se některé situace odehrají mnohem dříve než právě v seriálu. Jsem zvědavá, co přinese další díl, ale výjimečně jsem opravdu ráda, že děj v seriálu se od knihy dost liší a raději se podívám na něj.
Tuhle knihu je velmi těžké hodnotit. Na jednu stranu musím ocenit propracovanost díla, která je pro Tolkienův svět už skoro samozřejmostí. Na druhou stranu je děj opravdu velmi výpravný a spíše se blíží ke kronice města a jednotlivých rodů než ke klasickému příběhu. Bohužel čtivosti moc nepomáhá ani to, že se vlastně některé části v malých obměnách na konci knihy opakují. Chápu, že šlo o to co nejvíce přiblížit vývoj tohoto příběhu, ale asi bych ocenila zpracování trochu jinou formou.
Pro mě jako pro milovníka Středozemě to bylo zajímavé pro obohacení znalostí z tohoto světa a myslím že i přesto že forma je trošku nešťastná tak knihu můžu doporučit. Christopher Tolkien si dal opravdu dost práce s tím, aby posbíral práci svého otce a pokusil se nám ji předat za což si rozhodně zaslouží obdiv.To, co dokázal jeho otec vytvořit a navázat na sebe tak aby jednotlivé události i veškeré vazby mezi postavami dávali smysl je úžasné a nějakým způsobem navázat na jeho tvorbu a ucelit jeho myšlenky musí být opravdu náročné.
Bohužel druhý dál série Arila mi úplně nesedl. Nejspíše jsem se netrefila do správného rozpoložení, ale většinu času jsem s knihou spíše bojovala, než že bych si čtení užívala. Částečně to bude zapříčiněno i tím, že z prvního dílu si toho pamatuji opravdu velmi málo. Takže ze začátku jsem si přišla trošku ztracená jak v událostech, tak v jednotlivých postavách.
Vím, že již u prvního dílu jsem zezačátku trošku bojovala hlavně kvůli velkému množství postav, ale po nějaké době jsem se chytila a příběh mi nakonec sedl. Tady jsem se bohužel tohoto bodu nedočkala a neustále jsem knihu odkládala, protože jsem se nemohla začíst.
Co bych znovu vyzvedla je svět, který je prostě opravdu skvěle vymyšlen a za něj dávám opět 5 z 5, ale dějově mě to tentokrát nevtáhlo. Pokud máte v plánu tuto sérii číst rozhodně doporučuji nedělat mezi jednotlivými díly velké mezery (Já měla mezeru mezi prvním a druhým dílem dva roky.). Myslím, že pokud bych si pamatovala z prvního příběhu více nemusela bych s knihou tolik bojovat.
Své čtenáře si Arila určitě najde a pokud vás baví epičtější fantasy s propracovaným světem tak vám knihu můžu doporučit i přesto že mě až tak neoslovila. Do dalších dílů už se zřejmě nepustím, ale jsem ráda že jsem do tohoto světa mohla alespoň nakouknout.