Kate3003 komentáře u knih
Do knihy jsem měla trošku problém se začíst, protože se rozjíždí opravdu velmi pozvolna a celkově styl psaní není úplně čtivý. Je zde dost vycpávky a popisů, ale málo dialogů. Děj sledujeme z tří různých pohledů, kdy bych řekla že dva jsou ty hlavní, které se pravidelně střídají a občas autorka přidá třetí asi aby nám to více zamotala.
Zápletka tykající se odhalování záhady energetických linií i vše kolem duchů, posmrtného života a jasnovidectví bylo zajímavé, ale autorka se možná snažila natlačit až moc témat dohromady a někdy jsem se v tom ztrácela. Jedná se o první díl tetralogie, takže je to takový ten úvod do celého světa, ale některé části mi přišly zbytečné a nic neříkající.
V knize je poměrně dost postav, ale autorce se povedlo většinu z nich poměrně dobře rozlišit, takže jsem si je mezi sebou moc nepletla, což beru jako velké plus. Hlavní postavy byli poměrně sympatické a bavila mě jejich dynamika. Zaujalo mě, jak byla vykreslena Blue, taková normálně nenormální středoškolačka, která není tak úplně typická hrdinka YA knih.
I když některé části knihy byli trošku krkolomné tak jsem zvědavá na další díl. Pořád totiž zbylo dost nezodpovězených otázek.
Za poskytnutí knihy k recenzi velmi děkuji Albatros media
Když Upíří deníky vycházeli tak mě to nějak úplně minulo. Teprve až nedávno jsem se odhodlala pustit seriál, který mě docela bavil, takže jsem se rozhodla zkusit i knižní předlohu. Při čtení jsem se nemohla vyhnout porovnávání seriálového zpracování s tím knižním. A tady jsem jako u jedné z mála knih opravdu ráda, že toho bylo tolik změněno.
Největší změnu jsem pocítila u charakterů jednotlivých postav. Hlavní hrdinka v seriálu má své horší chvilky, ale ta knižní je naprosto sebestředná a melodramatická královna střední školy, která okolo sebe má bandu přihlouplých následovnic. Jakmile něco není po jejím tak je to konec světa, protože ten se přece točí jen kolem ní. Celkově jsou postavy takové povrchnější než v seriálu a působí jakoby se nad tím co dělají ani nezamýšleli. V seriálu naštěstí působí o dost dospěleji.
Při čtení jsem také viděla jak moc se Stmívání „inspirovalo“ touto sérií, protože některé scény jsou naprosto jako přes kopírák a když si domyslíte pár slov přesně vidíte ty scény, které se odehrávají právě ve Stmívání. Stejně tak jako některé charaktery, které jsou si také až nápadně podobné.
Děj jako takový je dost pomalý a občas trošku vzbuzuje pocit, že až na fňukání hlavní hrdinky se v knize skoro nic neděje. Je škoda, že autorka trochu více nepředstavila svět a to jak funguje magie v něm nebo co obnáší být upírem. Kniha je vlastně tak hloupá až to bolí, ale jelikož jsem do čtení šla s tím, že to bude naprosto hloupě středoškolské drama tak jsem si čtení i tak užila.
Já mám doplňkové knihy k různým sériím ráda a proto jsem byla zvědavá i na Příručku pro polobohy, která patří k sérii o Percy Jacksonovi. Už úvodní slovo autora v knize mě zaujalo tím jak bylo napsané. Autor sám se označil za součást příběhu, který nám prostřednictvím knihy předává.
Kniha obsahuje dvě povídky ze světa Percyho Jacksona ve kterých se znovu setkáme se známými postavami z této série i když to asi nebudou zrovna ty, které byste čekali. Děj povídek je svižný a nechybí mu akce ani pár zvratů a i přestože je prostor velmi omezený nepůsobí zbytečně uspěchaně.
Kromě povídek je v knize i další bonusový materiál například informace o jednotlivých bozích řeckého panteonu, něco k vyluštění nebo mapka tábora polokrevných. Takže za mě povedená doplňková kniha, která potěší hlavně mladší čtenáře této série, ale i ti starší si v ní najdou své.
Za poskytnutí knihy k recenzi děkuji Albatros media
Další ze sérií s nevzhlednými obálkami, kterou jsem v době kdy vycházela naprosto přehlédla. Jako řekněme si upřímně hezká obálka je 80% toho že vás kniha zaujme a až pak se pídíte po tom ostatním. Jsem ovšem ráda, že si ke mně nakonec skrz štafetu našla cestu.
Příběh není až tak akční jak jsem zvyklá z jiných urban fantasy, které vydává Fantom print. Je to ale pochopitelné, protože tentokrát je pro hlavní hrdinku prostředí ve kterém se ocitla naprosto nové a teprve se s ním seznamuje stejně jako čtenáři. Takže první polovina knihy je spíše popisná a celkově seznamovací.
Od poloviny knihy už začíná být děj pozvolna svižnější, nechybí v něm několik zvratů. Pár z nich je poměrně předvídatelných, ale některé docela dost překvapili. Většina postav je poměrně sympatická až na upírského mistra, který mi zatím moc nesedl, ale uvidíme co přinesou další díly.
Konec byl možná až trochu moc uspěchaný a možná by neuškodilo přidat pár stran a trochu ho rozepsat. Jsem zvědavá jak se budou vyvíjet další díly a zda budou o něco akčnější jak tomu napovídal závěr knihy, když už za sebou máme úvodní seznamování.
U této knihy bohužel půjdu trošku proti proudu, ale příběh mě bohužel moc nenadchl. Částečně je důvodem proto i to že nejsem úplně cílová kategorie a kdybych knihu četla před pár lety věřím, že by mě zaujala o něco více.
Co musím ocenit je nápad příběhu, který mě opravdu zaujal a také propracovanost světa a magických schopností, které mají jednotlivý hrdinové. Autorka si dala opravdu záležet a vypracovala svět do detailu. Zároveň s tím ovšem přichází jedno velké ale. Hlavní hrdinka vyrostla mimo magický svět a neví o něm v podstatě nic což ve fantasy není až tak neobvyklé, ale postava většinou dostane nějakého průvodce, který jí s fungováním světa nějak seznámí a postupně se skrz toto předávání zkušeností dozvíme i my jak svět funguje.
V této knize je to, ale úplně jinak. Hlavní hrdinka sice dostane několik společníků, ale namísto toho aby se ji kdokoliv snažil zasvětit do fungování světa se jí jen vysmívají jak je hrozně hloupá. Sama hlavní hrdinka se po odpovědích nijak zvlášť nesnaží pátrat takže toho nakonec víme mnohem více než ona. Ve většině případů to vypadá jako by postavám nedocházelo, že ona celému světu nerozumí a pořád s ní mluví jako kdyby měla vědět vše a pak se hrozně diví proč je nechápe. Pokaždé když se tato situace objevila znovu tak jsem si povzdechla, protože to bylo pořád dokola.
Další věcí která mi úplně neseděla byly změny v charakteru nebo chování postav, které nemají stálý charakter, ale v průběhu řekla bych poměrně krátkého příběhu se několikrát změní to jak vystupují aniž by k tomu byl nějaký zásadnější důvod. Následně díky tomu vznikalo několik zbytečně překombinovaných zvratů.
Tuhle sérii jsem si prostě zamilovala. I když tenhle díl byl možná o malinkato slabší ne ty předchozí, ale to přisuzuji tomu, že bylo málo jistého nejmenovaného vlkodlaka. A to ne že by se autorka nesnažila ukázat trochu víc z romantické linky, ale oblíbila jsem si ho natolik, že prostě chci vidět ještě víc. Na druhou stranu jsem, ale ráda že romantická linka zůstala trochu v pozadí a neomezovala děj příběhu.
V knize nejsou žádné zdlouhavé popisy, ale v podstatě jedna akce střídá druhou a je to jízda v podstatě od začátku do konce. Baví mě na tom to, že hlavní hrdinka není v uvozovkách supersilná, protože jak už víme trochu těch zajímavých schopností má, ale má i nějaké chyby a slabá místa o kterých sama ví a snaží se s nimi pracovat na základě svých zkušeností.
V minulém díle jsme se dozvěděli o něco víc informací o Fae a tentokrát se nám povede trochu více nekouknout k upírům což jsou další bytosti s kterými se hlavní hrdinka stýká. Jsem ráda, že informace dostáváme takto postupně a autorka se je nesnažila nacpat všechny hned na začátek. Po tom, co se stalo v závěru knihy jsem opravdu moc zvědavá kam se bude ubírat další díl.
Hodnocení této knihy je pro mě poměrně těžké, protože ve mně při čtení vyvolala mnoho protichůdných pocitů. I po dočtení si nejsem jistá, jestli se mi vlastně kniha líbila nebo spíše nelíbila.
Mezi pozitiva knihy bych rozhodně zařadila čtivost. Na to že má kniha cca 500 stran tak se vlastně četla docela dobře a stránky mi docela mizely pod rukama. Oceňuji i krátké kapitoly ve kterých se střídali pohledy jednotlivých postav. Jejichž příběhy začali odděleně, ale v průběhu knihy se postupně propojovali. Našlo se i několik poměrně nečekaných zvratů, které mě zaujali.
Bohužel, ale byli snad všechny zvraty v knize bleskově vyřešeny a tím během chvilky vyprchalo i celé napětí z toho že se nějaký zvrat objevil a něco se děje. Většinu příběhu zabralo intrikování a pletichaření v jednotlivých šlechtických rodech, u kterého jsem měla pocit, že se točí stále dokola jen s jinými jmény a nijak zvlášť mě nezaujalo.
V některých místech jsem dokonce měla pocit, že se velká část někdy trochu překombinovaných intrik odehrává mimo stránky knihy a my dostáváme jen velmi málo informací, a to ještě spíš jako by mimochodem aby se neřeklo. Celkově tyto intriky zastínili i původní zápletku, která byla druhou polovinu tak nějak odložena do pozadí. Autorka ji znovu vytáhla až v závěru, ale celé uzavření této části příběhu mě spíše zklamalo. Po tom, jak byla na začátku nastíněna jsem čekala něco víc. Takže i přes čtivost knihy jsem se velkou část příběhu nudila.
Trochu mě mrzí, že nám autorka více nenastínila i svět ve kterém se příběh odehrává, vím víc o tom, s kým byl kdo zasnoubený než o historii nebo náboženství světa ve kterém se příběh odehrává. Ocenila bych i větší charakterové oddělení jednotlivých postav. Možná jedině Runel se občas maličko lišil, ale jinak mi celkově postavy přišli hodně podobné a žádná z nich mě nijak výrazně nezaujala. Chyběl mi někdo, kdo by byl nějak výraznější a víc by táhl děj kupředu. Knihu bych za mě zařadila mezi takovéto neurazí/nenadchne.
Od téhle knih jsem vlastně dostala přesně to co jsem čekala. Očekávala jsem „přihlouplé“ romantické klišé u kterého vypnete, prostě něco jako když si pustíte Muzikál ze střední, Hannah Montana nebo další podobnou tvorbu od Disney. Celá kniha je inspirovaná hudbou Taylor Swift u které já jsem se zasekla na její starší tvorbě a k té novější jsem se ještě úplně nedopracovala. Takže mi některé songy moc neříkali, ale vlastně to nijak nevadilo.
Co musím u knihy vyzdvihnout je grafické zpracování. Stejně jako jsme zvyklí u knih od Oly ani zde nechybí uvnitř krásně zpracovaná grafika, které krásně doplní příběh. Bohužel kniha humbook týmu následovala ty od Oly i v tom, že je trošku tvrdší vazba a kniha se špatně drží.
Nejvíce mě bavila asi první novela od Monči, která napsala opravdu typickou středoškolskou hate to love romanci. Postavy spolu dobře fungovali a chemie mezi nimi mě bavila. I přesto, že k dispozici bylo vlastně jen pár stránek tak příběh dával smysl a neměla jsem pocit, že by vše bylo nějak uspěchané. Navíc byla novela doplněna o příspěvky z Twitteru, které do všeho hezky zapadli.
Druhá novela od Oly my opravdu hodně připomněla jednu disneyovskou romantickou komedii, ale to i hlavním hrdinům. Příběh byl čtivý, bavili mě popkulturní narážky a jednou bych chtěla zažít, aby mě někdo vzbudil písní z Ledového království. Jak je u Oly zvykem nechybělo spoustu chatových konverzací, díky kterým příběh plynul snad ještě rychleji.
Poslední novela od Marky mě nebavila až tolik, ale ne protože by byla nějak špatná. Myslím, že by příběh potřeboval větší rozsah, protože díky tomuto omezení bylo vše hodně jak z rychlíku a tady mi to nesedělo. Měla jsem díky tomu docela problém uvěřit romantické lince a detektivní linka byla také dost osekaná aby se vše vešlo na těch pár stran.
Jako celek je kniha vlastně docela fajn oddechovka. Navíc jsou všechny povídky propojené a najdete v nich malé zmínky o nějaké drobnosti z předchozí povídky. Takže pokud si chcete u něčeho odpočinout, tak tohle není špatná volba a knihu zvládnete přečíst i za jedno odpoledne.
Za poskytnutí knihy k recenzi mnohokrát děkuji Albatros media
Musím říct, že za mě je tento díl asi nejslabší z celé série. Děj mi přišel zbytečně natahovaný a tak nějak se točil v kruhu. Stejně tak pořád moc nechápu, proč je kniha zařazena mezi YA, protože o peprné scény mezi hlavními hrdiny zde rozhodně nebyla nouze a za některé by se nemusel stydět kde jaký erotický román.
Znovu jsem u této knihy měla opravdu problém se začíst, začátek byl fajn, ale po překlenutí první čtvrtiny knihy děj začal ztrácet tempo a hlavní hrdinové se začali motat v kruhu. Další dvě čtvrtiny knihy jsem bojovala s chutí knihu odložit a už se k ní nevrátit a až poslední část to trošku vykompenzovala.
Musím autorce nechat, že si i do tohoto dílu nechala pár překvapivých zvratů, které jsem nečekala. Bohužel, ale stejně jako u druhého dílu i zde bylo hodně vycpávek a díky tomu přicházel děj po těchto zvratech o veškerou gradaci a zase rychle sklouznu do stejného proudu.
Hlavní hrdinka tu už aspoň nepůsobila tak zmateně a celkově se nechovala až tak nelogicky jako v předchozím díle. Trošku mě mrzí, že autorka více nevyužila vedlejší postavy a představení jejich hříchů. Myslím, že by to mohlo být zajímavější než některé jiné části. Jako celek série nebyla úplně špatná a věřím, že zaujme dost čtenářů. Za mě je velká škoda, že si celá série neudržela napětí a energii prvního dílu.
Konečně závěr této série na který jsem byla opravdu velmi zvědavá, protože druhý díl byl o něco málo slabší než první, takže jsem se bála sestupné tendence. Naštěstí se mé obavy nevyplnili a musím říct že závěr série se opravdu povedl.
Autorka znovu popustila uzdu své fantazii a prostřednictvím příběhu nám představila další svět, který je velmi zajímavě zpracovaný. Baví mě jak do detailu je celý svět vymyšlený a i způsob jakým je nám představen. Postupně se s Hirkou dozvídáme některé zákonitosti světa slepých a mě na tom zaujalo jak moc rozdílné jednotlivé světy jsou. V tomto světě jde hlavně o to ukázat sílu, slabost se tu netoleruje a hlavně nikdy veřejně neukazuje. To je první pravidlo tohoto světa, ale jak již víme z předchozích knih Hirce dodržování pravidel nikdy moc nešlo.
Možná škoda, že svět Umpiry nedostal ještě více prostoru a nedozvěděli jsme se víc o tom jak to tam chodí. Kromě této linky sleduje příběh ještě druhou, která se odehrává znovu na Ymslandě, kde se Rime snaží asi bych řekla zachránit co zbylo z jeho světa a dotáhnout plány, které měl předtím než se vydal zachránit Hirku. Je ovšem stále stejně tvrdohlavý a proto nejde vše tak jak by chtěl.
Závěr knihy nebyl úplně takový jaký jsem ho čekala a úplně mě nepotěšil dá se říct otevřený konec. Celkově jsem si ovšem čtení užila a tuto sérii rozhodně mohu doporučit.
Každý návrat do světa W.I.T.C.H. je krásná nostalgie, ale musím říct, že tento svazek vyvolal zatím asi nejvíc emocí. Autorka s nimi umí krásně pracovat a i na tak krátkém rozsahu jakým komiks je, je dokáže skvěle ztvárnit.
Tentokrát je komiks spíše než o boji se zlem, o celkové zkoušce přátelství hlavních hrdinek. Po všem co se stalo v předchozích dílech se toho v životě hlavních postav mnoho změnilo a odráží se to v tom jak je vnímá jejich okolí. Celkově je tento svazek zaměřen spíše na běžné problémy puberťaček i když nechybí ani špetka magie.
Tak jako vždy oceňuji nádhernou kresbu a těším se co přinesou další díly.
V první řadě mě překvapilo, jak moc se samotná kniha liší od filmu. Vím, že se stává často, že jsou některé linky vynechány nebo pozměněny, ale tady proběhlo změn opravdu hodně. Ve výsledku bych řekla, že některé byly spíše ku prospěchu příběhu, ale jiné části byly zajímavější v knize. Chápu proč k některým změnám došlo, protože místy byla kniha opravdu zbytečně popisná a děj se trochu táhnul.
Já celkově mám ráda popkulturní narážky v knihách a tuhle část jsem si celkem užila, občas to sice bylo trošku jako předčítání almanachu o kultuře 80-tých let, ale jak autor zmínil v poděkování v knize šlo i o to vzdát poctu právě věcem zmíněných v knize.
Když se vrátím k porovnání s filmem (v tomto případě se tomu těžko vyhýbá) musím říct, že osobnosti jednotlivých postav mě ve filmu oslovily trochu více. Můj vztah k těm knižním byl spíš na houpačce a v některých situacích by jim člověk nejraději jednu vrazil.
Co ovšem musím ocenit jsou některé dějové zvraty, které ve filmu chybí a upřímně jsem je nečekala a autor jimi příjemně překvapil. Stejně tak zpracování jednotlivých úkolů k honu na „Easter egg“ který vytvořil James Halliday.
Úplný závěr příběhu byl takové jedno velké klišé, ale celkově víc převažují pozitiva. Takže za mě mohu doporučit.
Tentokrát jsem si knihu poslechla jako audio a líbilo se mi proložení tematickou hudbou, ale interpretace knihy mi v některých momentech moc neseděla.
Konečně i já jsem se pustila do série o Percy Jacksonovi, kterou jsem velmi dlouho odkládala i když jsem již několikrát viděla filmové zpracování a už i to seriálové. Na jednu stranu mám pocit, že jsem začala s touto sérií až moc pozdě, ale na druhou jsem si čtení užila.
Děj poměrně příjemně odsýpá a neustále jsme zahrnováni novými informacemi tak jak se hlavní hrdina seznamuje s novým prostředím. Mě osobně tak úplně nesedl styl vyprávění, kdy hlavní postava dá se říct mluví ke čtenáři. Občas jsem navíc měla pocit, že je Percy opravdu velmi natvrdlý a některé skutečnosti mi došly mnohem rychleji, ale s ohledem na věk hlavních hrdinů je to asi omluvitelná věc.
Zaujalo mě to jak je propojená řecká mytologie s moderními prvky a jak si autor vyhrál s tím kam zasadit, kterou lokalitu a jak popsat jednotlivé bohy a prostřednictvím poutavého příběhu vlastně představil několik základních bájí známých z řecké mytologie.
I přesto, že některé části na mě působily až moc dětsky jsem si celý příběh užila, navíc se mi líbí humor, který je v příběhu použit. Do dalších dílů se zřejmě pustím, protože i pro porovnání se seriálem mě zajímá jak se bude Percyho příběh dál odvíjet. Jen škoda, že jsem nezačala dříve.
Tento díl jsem si užila jako audioknihu a musím říct, že byla velmi povedeně zpracovaná. Další už mě čekají knižně, protože nejsou načteny.
V tomhle díle jsme se konečně přenesli z abstraktní roviny do praxe a autorka nám konečně dala pár věcí, na které jsme první dva díly čekali. Takže za mě rozhodně palec nahoru za to, že konečně nemusíme číst jen o představách a vztahy jednotlivých postav se posunuli o něco dál. Na druhou stranu se na tuhle stránku věci zaměřila v tomto díle autorka možná až moc a samotný děj šel tentokrát trochu do pozadí.
Čeká nás, ale ještě poměrně dost dílů takže na jednu stranu chápu, že nemůže všechny trumfy vyházet hned teď. Takže se sice dozvíme pár informací o tom jakou „moc“ hlavní hrdinka má a něco málo o jejím původu, ale ve výsledku to přidá jen další otázky.
Celý příběh tentokrát velmi povznášeli výstupy Opie a Mrňousky, které dostali zatím asi nejvíce prostoru. Jejich tak trošku komické duo je příjemným zpestřením a popis jejich oblečků jakbysmet. Popisy prostředí byli celkově v knize velmi povedené a dokázala jsem si dobře představit kde se postavy nacházejí.
Jednotlivých postav už začíná být poměrně dost a i když se vrací postavy z předchozích dílů, tak díky nabalování dalších trošku ztrácím přehled o tom kdo je kdo a ke které skupině patří.
Knize nemůžu upřít čtivost i pár zajímavých zvratů, ale zatím mě bavil asi nejméně, protože děj se vlastně nijak závažně neposunul a spíš se točil v kruhu kolem pár informací. Jsem ale zvědavá co přinesou další díly.
Za poskytnutí knihy k recenzi děkuji Albatros Media
Tohle je prostě nostalgie. Jako dítě jsem nedočkavě vyhlížela nové vydání časopisu W.I.T.C.H. a jsem opravdu ráda, že se Egmont rozhodl komiksy znovu vydat. Stejně jako u předchozích dílů jsem se do čtení pustila ihned po tom co mi dorazil domů a opět jsem si ten návrat do dětství užila.
Příběh se tady zase posouvá o něco dále a máme novou zápornou postavu s kterou se musí strážkyně vypořádat. I když se v příběhu jako takovém občas najdou mezery i tak se mi pořád líbí. Autorka musí na velmi malý prostor vměstnat spoustu děje a emocí a daří se jí to. Během krátké chvíle s hlavními hrdinkami prožijete radost, smutek, zlomené srdce i řádku dalších emocí. Navíc kresba komiksu je opravdu velmi pěkná a já si pokaždé s obdivem prohlížím doplňující obrázky v komiksu. Těším se na další díly.
Musím říct, že kniha Dcera zimy mě bavila o něco více, ale to asi hlavně proto, že jsem si oblíbila Moranu a její povahu. U Syna podsvětí jsem si až takovou vazbu k žádné postavě nevytvořila. Né že by byli postavy vyloženě nesympatické, ale žádná mě nezasáhla tolik abych si ji vyloženě oblíbila. Možná i proto, že jich vlastně bylo poměrně dost a jednotlivě nedostali tolik prostoru.
Děj příběhu nebyl až tak záživný jako v případě dcery zimy a asi nejvíc se mi na celé knize líbilo propojení slovanské mytologie se současným světem. Autorka má poměrně čtivý styl psaní a stránky ubíhali poměrně rychle, ale občas jsem se k některým pasážím musela vracet, protože se bez předchozího upozornění měnili časové osy příběhu a díky tomu občas chyběla v textu návaznost. I když se mi informace z minulosti hlavních hrdinů líbili a hezky doplňovali příběh tak bych brala nějaké oddělení, protože přejít během dvou vět od současnosti do xx let staré minulosti je občas zmatečné.
Jedna z dalších sérií která mě naprosto minula když vycházela, protože co si budem, ty obálky prostě nejsou hezký. Vím, že se říká nesuď knihu podle obalu, ale tak to prostě je, čím zajímavější obálka tím spíše po knize sáhneme.
Stejně jako u prvního dílu jsem si čtení užila a jen si potvrdila, že styl psaní autorky mi naprosto sedí. Tentokrát už jsme se dočkali i popisu prostředí, který mi v prvním díle chyběl a dozvěděli jsme se maličko víc o fungování zdejšího světa.
Za mě je to skvělá oddechovka, která má velmi svižný děj a je zasazený do zajímavého světla. Líbí se mi, že většina věcí v knize dává smysl a má určitá pravidla. Nemám ráda fantasy kde všichni mají moc, ale nesvazují je žádná pravidla takže si každý může dělat co chce.
Jsem ráda, že autorka zachovala příběh trochu akčnější a i když do něj zasadila romantickou linku nechala ji jen v pozadí. Jednotlivý hrdinové příběhu jsou skvělý a baví mě chemie mezi nimi.
Jsem zvědavá co přinesou další díly a kdy autorka konečně odhalí co je vlastně hlavní hrdinka zač.
Na příběh Murtagha jsem čekala velmi dlouho a doufala v něj už když vyšla povídková kniha k sérii Odkaz dračích jezdců, ale tam jsme se toho bohužel moc nedozvěděli. Trochu zklamání mě čekalo v prvních kapitolách, kde se vlastně děj celé povídky zopakoval. Naštěstí to netrvalo dlouho a děj se posunul dále. Velmi oceňuji zpracování knihy od obalu až po obálku a vnitřní mapy. Jediné co bych vytkla je rozměr knihy. Kniha neladí s hardbackem ani paperbackem série o Eragonovi a je stejně vysoká jako box s paperbacky.
Příběh mi přijde o něco dospělejší než ten o Eragonovi a Safiře. Možná i trošku temnější, tím že Murtagh si v sobě sám nese temnou minulost a částečně zde řeší svoje vlastní pochyby týkající se jeho života a všech událostí ze své minulosti. Prostřednictvím jeho hloubání nad minulostí nám autor připomíná některé události, které se staly v průběhu série Odkaz dračích jezdců. Takže pokud jsi nejste jistí, zda si vše dobré pamatujete, tak se nebojte s Murtaghem si osvěžíte vše podstatné.
Ze začátku příběhu mě trošku rozčilovalo, že autor nám neustále připomíná, že hlavní hrdinové mají svá „pravá“ jména, která odráží jejich skutečnou osobnost, ale vlastně nám o nich nic neřekne. Dozvíme se informace o době, kterou Murtagh strávil v Urubaenu ať už jako dítě nebo poté společně s Trnem. Příběh postupně odhaluje co vše mu Galbatorix a vlastně nejen on způsobil a doplňuje informace naznačené už v Odkazu dračích jezdců.
Postupně s hlavními hrdiny sbíráme střípky jednotlivých událostí, které nám autor servíruje po drobkách, svým nezaměnitelným a velmi popisným stylem. Vše je popsáno tak dopodrobna a řekla bych vzletně, že si celkem snadno dovedete vše představit, ale na druhou stranu by občas neuškodilo ubrat a nechat prostor ději. První část mě bavila o něco více, protože mi přišlo, že se děj více posouval. V druhé části se v určité fázi děj začal motat trošku v kruhu. Celkově mě ale příběh vlastně bavil, líbilo se mi jak autor propojil události v minulosti se současným příběhem a dokreslil pozadí povstání Galbatorixe a Křivopřísežníků. Na druhou stranu si nejsem jistá zda mi pozadí Galbatorixova jednání úplně zapadá do toho jak se odvíjel jeho příběh v Odkazu dračích jezdců.
Zakončením knihy si autor nechal krásně otevřená dvířka pro případné pokračování a já jsem velmi zvědavá jestli a kdy se ho dočkáme. Knihu bych i přes nějaké nedostatky doporučila, protože doplní některé mezery v Eragonově příběhu a návrat do Alagaësie je prostě taková srdcovka.
Za poskytnutí knihy k recenzi mnohokrát děkuji Albatros media
Kniha Woodhill je již čtvrtá kniha, kterou jsem od autorky četla a pořád stejně miluji její smysl pro humor, který se v jejích knihách odráží. Tentokrát se neocitáme ve světě smrtek, ale ve velmi dobře propracovaném dystopickém světě, kde zbývající obyvatelstvo ohrožuje plicní chřipka a zároveň s ní i „Chodci“. Duše zemřelých, které se občas rozhodnou překročit oponu, dělící náš svět od toho jejich a natropit nějakou neplechu.
Při obraně proti chodcům hrají významnou roli Temnonoši, kteří dokáží vidět za oponu a jedním z nich je i hlavní hrdinka Lexi, která jako jedna z mála vidí za oponu neustále. Díky této své schopnosti si užila v minulosti mnoho útrap, ale nyní je povolána na panství Woodhill, kde v souvislosti s chodci zemřelo již několik lidí. Jako Temnonoš nemá na výběr a musí své přeřazení přijmout i když z něj není zrovna nadšená, protože se s jejím postavením se pojí mnoho závazků, které musí plnit.
Bavilo mě postupně s Lexi odhalovat tajemství Woodhillu i jejího vlastního života a celý svět mě naprosto pohltil. Zaujalo mě zasazení do lednicko-valtického areálu a díky popisům jsem si skvěle dokázala vše představit. I přes prvky hororu se jedná spíš o takovou oddechovku, která vás chytí a už nepustí, protože je nabitá vtipem a děj příjemné odsýpá.
Mrzí mě, že některé postavy v knize nedostali více prostoru, který by mohl nahradit občas bezcílné sledování chodců. Musím bohužel říct že mi malinko neseděli erotické scény, které byli na můj vkus trošičku moc kliše. Celkově ovšem hodnotím knihu velmi pozitivně a její čtení jsem si i přes pár drobností co mi neseděli užila a s klidným srdcem ji mohu doporučit.
Navíc jako bonus má kniha naprosto skvělé grafické zpracování. Adela Stopka vytvořila nádhernou obálku a mapu panství Woodhill.
“Rozbij led a zlom kletbu. Zabij jednu a zachraň druhou.
První díl se mi docela líbil a navíc konec byl dost otevřený, takže jsem byla opravdu hodně zvědavá jakým směrem se bude děj v další knize odvíjet. Znovu sledujeme příběh z pohledů obou sester a v jednotlivých kapitolách se střídají pohledy Wren a Rose. Oceňuji, že se děj v jednotlivých kapitolách neopakuje, ale i když se jedná o vhled druhé osoby tak se posouvá dál.
Líbí se mi to jak jsou obě sestry rozdílné a přitom u nich najdeme pár společných rysů. Pořád mám trošičku víc v oblibě Wren s její prořízlou pusou a nápady, které ji většinou dostanou do nemalých potíží. Celkově ale oceňuji, že na postavách je znát posun. Obě působí o něco vyspěleji a hlavně Rose už není takovou tou typickou princeznou s růžovými brýlemi, ale začíná se sžívat s rolí královny.
Kniha si pořád drží takovou tu mírně pohádkovou atmosféru. Stejně jako první díl je i této velmi čtivý a i přes velký počet stran se kniha čte poměrně lehce a nechybí v ní akce. Objevilo se pár docela zajímavých zvratů, které jsem úplně nečekala a přibylo i pár nových postav. Naopak s některými již známými jsme měli možnost se lépe seznámit.
Vzhledem k některým událostem v knize jsem velmi zvědavá na další pokračování, které nedávno vyšlo v originále. Doufám, že na něj nebudeme muset čekat moc dlouho.
Za poskytnutí knihy k recenzi velmi děkuji albatrosmedia.