Kate3003
komentáře u knih

„Bojím se, že budeš moje zkáza, Gideone.“
Kniha se četla v podstatě sama, hned první den jsem se dostala do půlky a druhý den dočetla. Vyhovovali mi krátké kapitoly, v kterých se sem tam střídali pohledy hlavních postav. Začátek měl velmi slušný rozjezd, a i když se pak děj trochu zpomalí, aby nás autorka alespoň částečně seznámila se světem a jeho fungováním, tak to ničemu nevadí. Líbil se mi i pohled do minulosti, který lépe nastínil některé situace.
Autorka velmi dobře promyslela magii, kterou čarodějnice v tomto světě provozovaly a dala jí jasná pravidla, což je za mě vždy velké plus. Nemám ráda, když magie nemá žádná omezení a může jí provozovat každý, jak chce. Zajímavé byli i zápisky o které byly doplněny některé kapitoly. V knize nenajdete až tam moc akce, ale autorka skvěle vykreslila ponurou atmosféru světa a poměry, které v něm panují. I to, jak rozdílně je možné nahlížet na stejnou věc, pokud se vás netýká přímo.
Jednotlivé postavy jsou skvělé, a to jak hlavní, tak i ty vedlejší. Romantická linka je tady opravdu hodně pomalá, ale skvěle zpracovaná a mě postupný přechod z pošťuchování a škádlení z nenávisti k tomu, které vycházelo spíše z vzájemné přitažlivosti opravdu bavil. Celkové je vztah hlavních postav dost složitý, ale je opravdu zajímavé sledovat, jak bojuje tvrdohlavost obou hrdinů proti tomu, co je zjevné a jak se oba bojí odložit masky, které si nasazují před světem.
I když se určité části dají tak trochu odhadnout dopředu, tak to ničemu nevadí a já si užila naplno každou stránku. I závěr knihy, který mi v určité fázi zlomil srdce, protože nešlo jinak než s hlavními hrdiny sdílet jejich úděl. Konec knihy mě skvěle navnadil na pokračování a já doufám, že si ho budu moct přečíst co nejdřív. Za mě rozhodně velké doporučení.
Za poskytnutí knihy k recenzi děkuji Albatros Media.


„Láska je… plamen ve tmě. Žhavý dech uprostřed zimní noci. Hvězda, která tě vede domů.“
Opět stejně jako u předchozích dílů musím vyzdvihnout nádhernou práci Adély Stopky na obálce i ořízce knihy. Už nové obálky Vampýrské akademie byli krásné, ale kombinace dvou postav se mi líbí o něco více. Jsem opravdu ráda, že se Booklab rozhodl původní obálky změnit.
V tomto díle je skvěle vidět vývoj postav Adriana a Sydney. Je zajímavé sledovat, jak oba bojují se svými problémy a kam až se dostali za dobu co oba vyšli ze své komfortní zóny. Autorka nám tentokrát nabídla i jiný úhel pohledu a máme tu tedy na rozdíl od předchozích knih dva vypravěče, kteří se střídají po jednotlivých kapitolách.
Alchymisté se tu opět ukáží v pravém světle a já nestačím zírat, jak moc dokáží někomu vymýt mozek. Sydney sice na začátku měla spoustu předsudků vůči dhampýrům i morojům, ale to, jak se chovají ostatní alchymisti je oproti tomu velmi slabý odvar.
Děj jako takový je o něco slabší než u předchozích dílů série. Hodně dlouho se v podstatě nic neděje a točíme se hlavně kolem vztahů jednotlivých postav. Veškeré trumfy si autorka nechala na závěr, kde se najednou semlelo spoustu věcí, a i když jsem jeden ze zvratů dopředu odhadla, tak jsem nečekala, jakou reakci to vyvolá. Jsem opravdu hrozně zvědavá na další díl, protože ten závěr byl naprosto odzbrojující.
Za poskytnutí knihy k recenzi děkuji Booklab.

Autorka ze sebe sype nové série jak na běžícím páse. Pro mě je to třetí série, kterou jsem od autorky začala číst. Jako první jsem zkoušela sérii Z krve a popela, která mě úplně nenadchla. Jako druhou jsem začala prequel Žár těla a ohně, který mě bavil mnohem více. Musím říct, že i tato série mě nakonec zaujala.
Začátek byl poměrně zdlouhavý, ale jedná se o první díl nové série, takže je zde několik informací a celkově seznamování se světem. Nápad s bohorozenci a nízkorozenci byl poměrně zajímavý, a i když vše mohlo být o něco lépe představeno tak mě tento svět poměrně bavil. Jsem zvědavá, jestli nám ho autorka v dalších dílech série lépe představí.
Chemie mezi hlavními postavami je velmi dobrá a bavilo mě, jak spolu reagovali. Bohužel stejně jako u série Žár těla a ohně se ani zde autorka nevyhnula opakování narážek mezi hlavními postava, což je škoda. To kolikrát hlavní hrdinka řekla „můj lorde“ se hravě vyrovná počtu prohlášení „Jsem Poppy a jsem panna“ z knihy Z krve a popela.
Pokud máte knihy Jennifer L. Armentrout rádi, tak tady dostanete přesně to, co od jejích knih očekáváte a čtení si užijete. Autorka ovšem sází na to, co jí funguje a nemůžu popřít, že její knihy jsou čtivé. Takže i u této knihy jsem se po překonání počátečního rozjezdu bez problémů začetla. Většinu knihy děj plynul bez větších výkyvů nebo zvratů. Nejzajímavější z celého příběhu byl jeho závěr, který mě poměrně dobře zvládl nalákat na další díl.
Za poskytnutí knihy k recenzi děkuji Albatros Media.


Další díl ze série o automechaničce Mercy Thompsonové. Je čím dál těžší o této sérii napsat něco nového, protože tohle už je 10 díl, který z ní mám přečtený a autorka svým způsobem funguje vždy podle stejného konceptu a mění jen prostředí a následně situace nebo bytosti, které v příběhu sehrají úhlavní roli.
Tento díl, byl dějově maličko slabší než ty předchozí, ale dostává plusové body za změnu úhlu pohledu v průběhu vyprávění a za zasazení příběhu do Prahy. Musím říct, že město bylo velmi dobře popsané a jediná škoda je, že nebyla přiložena například mapka, jak najít sídlo zdejší smečky.
Trošku jsem bojovala s chronologií příběhu a přesto, že sama autorka několikrát upozornila, že časová osa tak trochu nesedí a bude přeskakovat mezi jednotlivými události, tak mě to pokaždé trochu vyhodilo z koncentrace. Stejně jako trošku překombinované rozuzlení plánů jistého upíra.
Co musím ocenit je, jak se autorce povedlo zakomponovat události z českých dějin do jejího příběhu. Už v minulých dílech se ukázalo, že autorka umí do svého příběhu skvěle zakomponovat různé legendy, ale u těchto historických událostí mě to opravdu překvapilo.
Jsem velmi zvědavá na další díl a na to jakou legendu využije autorka příště. I přesto, že využívá vždy podobného konceptu, tak si její knihy vždy užiju a mohu je rozhodně doporučit.


Upřímně u této knihy jsem dost váhala, jak ji hodnotit. Kniha mě totiž naprosto pohltila a přečetla jsem ji doslova za jedno odpoledne, ale na druhou stranu měla opravdu dost mezer, co se děje nebo světa týče. Worldbuilding je tu doslova nulový. Dostáváme informaci, že svět zachvátila apokalypsa. objevili se jezdci a nyní se světem prohání Mor Dobyvatel, který šíří nákazu, ale tím to víceméně končí.
Děj se vlastně 80% knihy točí v kruhu a my jedeme v podstatě to samé kolečko pořád dokola jen s drobnými obměnami. Kdy se sem tam objeví nějaká vedlejší postava, aby zase velmi rychle zmizela. Přesto všechno si mě autorka naprosto získala svým stylem psaní a já se od knihy nedokázala odtrhnout a hltala jsem stránku za stránkou.
Celá kniha je postavena jen a pouze na budování vztahu mezi Morem a Sarou. Sice se autorka párkrát snaží zabrousit i do témat jako je náboženství nebo filozofie, ale zase rychle sklouzne zpět do zaběhnutých kolejí. I přesto, že jejich vztah není úplně ideální, tak mě chemie mezi nimi bavila a některé jejich slovní výměny jsem si opravdu užila. Mor během celého příběhu projde i určitým vývojem, což beru jako plus.
Vzhledem k určitým částem knihy ji nemůžu označit úplně za oddechovku, ale pokud hledáte nějaké čtení, které si užijete, bez toho abyste museli složitě přemýšlet nad vytvořeným světem nebo závažnými dějovými zvraty, tak tohle je kniha pro vás. Já se na další díly rozhodně chystám a jsem zvědavá, jak budou zpracované.
Za poskytnutí knihy k recenzi děkuji Booklab


Tahle kniha na mě čekala dva roky v knihovně, protože jsme nebyly schopné se domluvit na termínu společného čtení a vždy mi do toho vlezla jiná kniha, kterou jsem potřebovala přečíst. No a teď na ní konečně došla neplánovaně řada. A musím říct, že jsem si čtení opravdu užila. Knihu jsem doslova zhltla za ani ne 24 hodin a kdybych nepotřebovala spát a jíst, tak dám těch 400 stran tak za 8 hodin.
Kniha se opravdu skvěle četla a stránky mizeli neuvěřitelnou rychlostí. I přesto, že děj je plný zbytečně natahovaných pasáží, tak to vůbec nevadí, protože autorka to se slovy opravdu umí a vy si tu spoustu nepotřebné omáčky naprosto užijete. Hlavně posledních cca 100 stran, které jsou opravdu jízda. I když se na konci knihy stane několik věcí, které jsou trochu zvláštní a nesedí mi, tak naprostý závěr dokonale zapadá do celého příběhu.
Hlavní hrdinku budete zároveň nenávidět i milovat. Už od začátku se totiž chová jako naprosto sebestředná a sobecká mrcha, ale je tak dobře napsaná, že vás prostě bude bavit, nebo aspoň mě bavila. Postupně si projde nějakým vývojem, což je skvělé. Další dvě hlavní postavy jsou jejím dokonalým protipólem a přijde mi, že jsou takto vytvořeny, právě proto aby chování hlavní hrdinky vyznělo výrazněji.
Co trošičku pokulhávalo, tak to byla romantická linka. Trošku se tam proti sobě bilo, zda je vše opravdu založeno na romantickém citu, nebo je vztah udržován pouze z chladné logiky. Naopak se mi, ale velmi líbilo, jak autorka spojila moderní svět a staré, možná spíše zastaralé tradice. Propojení sci-fi a asijské mytologie skvěle fungovalo a já jsem velmi zvědavá na další díl. Takže, za mě rozhodně velké doporučení.


Máme tu závěr série Korunní princezny, kdy se královnám Rose a Wren povedlo porazit povstání a obnovit v království magii, ale nebylo to úplně zadarmo. Začátek knihy se díky tomu točil trošku v kruhu, protože po událostech z předchozího dílu zůstalo mezi sestrami mnoho nevyřčeného a díky tomu se děj dost zadrhával na tom, zda svá tajemství prozradit či ně.
Naštěstí to netrvá dlouho a děj se začne pomalu rozjíždět. Není žádným překvapením, že cesty obou sester znovu vedou různými směry a já s napětím očekávala, jak se budou jejich osudy vyvíjet. Jakmile se děj rozjel, tak mi stránky mizely pod rukama jak nic. Pomohlo tomu i střídání pohledů v jednotlivých kapitolách. Autorky umí přechody perfektně naplánovat a pohled mezi sestrami přeskočí v tom nejzajímavějším.
Bavili mě slovní přestřelky mezi Wren, Alaricem a Torem. O něco méně mě už bavil milostný trojúhelník, který začal již v předchozím díle. Rose se v tomto díle tak trochu vrátila ke svému chování z prvního dílu a přišlo mi, že je z ní znovu ta naivní princeznička a do královny, kterou se stala má poměrně daleko.
Po prvních dvou dílech, jsem od závěru série asi čekala maličko více. Né, že by byl vyloženě špatný, ale prostě to nebylo úplně ono a jednalo se o průměrné čtení. Jako celek si ale série rozhodně zaslouží pozornost a mohu ji doporučit. Autorky píšou čtivě a svět který pro celou sérii vytvořili je zajímavý. Takže i když závěr nesplnil očekávání, tak jsem si celkově sérii užila.
Za poskytnutí knihy k recenzi děkuji Albatros Media.


Potvrdila jsem si, že autorčin styl psaní mi skvěle sedí a kniha se četla v podstatě sama. Stejně jako u knihy Kostischrány má příběh mírně pohádkový nádech a je do něj schováno i pár poučení. Příběhu opět nechybělo napětí, lehká romantika, pár zajímavých zvratů, skvělá atmosféra ani vtipné scény.
Tentokrát nám autorka nabídla větší rozmanitost postav, ale bohužel stejně jako v knize Kostischrány jsou jednotlivé postavy maličko nedotažené a jejich charakter není plně vykreslen. I přesto jsem si k některým z nich dokázala vytvořit nějaký vztah. Ani tentokrát v příběhu nechyběl zvířecí společník. Corgi sice nebyl tak zábavný jako Kostikoza, ale i přesto si mě získal.
Začátek knihy má o něco pomalejší rozjezd, ale postupně nabírá na tempu. Celkově je příběh zajímavý a dobrodružství, které prožijete s hlavními hrdiny vás dokonale vtáhne. Hodně se mi líbil konec, který propojil knihu Utonulý kraj s již zmíněnou knihou Kostischrány, což bylo milé překvapení.
Za mě mohu knihu rozhodně doporučit, jako takovou pohádkovou jednohubku, kterou si zpříjemníte večer. Doufám, že autorka nás ještě vezme za nějakým dobrodružstvím. Za poskytnutí knihy k recenzi děkuji nakladatelství Host.


„Síla ve slabosti. Vítězství v porážce. Život ve smrti.“
Začátek knihy mě trochu vyděsil, protože po přečtení Ranhojičky jsem čekala asi něco trošku jiného. Hlavní hrdinka Alex se ocitne v Medoře, kde se ji ihned ujmou místní a začnou jí vysvětlovat chod světa, což by vlastně bylo fajn a já bych se ráda s novým světem seznámila, jenže se to odehrává mimo stránky. Takže čtenář se vlastně nic nedozví a až z následného rozhovoru, kde se hlavní hrdinka doptává dostane pár informací.
Naštěstí postupně s hlavní hrdinkou objevujeme taje Medory a její odlišnosti a autorka nám v průběhu děje představuje svět, který pro tento příběh vytvořila. V Medoře je spoustu věcí jinak než v našem světě a trošku mě zaráží přístup hlavní hrdinky, která nad většinou jen mávne rukou a dál se moc nedoptává. Prostě jsem v jiném světě, tak je jasné, že věci fungují jinak. Bohužel i počáteční zápletka s tím, jak se Alex dostala do Medory je poměrně průhledná a čtenář si rychle spojí co se stalo z dosavadních informací.
Mnohem víc mě zaujaly vedlejší postavy, které dostala Alex jako průvodce. Oba chlapci byli sympatičtí a bavilo mě jejich pošťuchování a vtípky, ale ze začátku jsem měla problém uvěřit tomu velmi rychlému přátelství, které mezi postavami vzniklo. Akarnae autorka napsala ještě před Ranhojičkou a je to znát. Styl psaní se liší a příběh jako takový není až tak vyladěný. Celkově z knihy mám podobný pocit jako když jsem u Margaret Rogerson přečetla Magii havranů až po tom, co jsem četla Kouzla rodu Thornů. Je to jako číst knihy od dvou různých autorů.
Kniha mi trošku připomíná Harryho Pottera nebo Časoděje. Začátek knihy je poměrně pomalejší a chvilku trvá, než se děj více rozjede. Z knihy mám tedy poměrně smíšené pocity, ale i přesto se do dalšího dílu asi pustím. Svět je zajímavý a uvidíme, jestli i jednotlivé postavy projdou nějakým vývojem a příběh se posune někam dál.
Za poskytnutí knihy k recenzi děkuji Albatros Media.


Na knize bych ráda vyzdvihla grafické zpracování. Motiv z přebalu přechází na ořízku a tvoří spolu jeden celek, což není úplně běžné. Uvnitř knihy jsou ilustrace na začátku každé kapitoly a sem tam i nějaká drobnost navíc. Navíc jako u správného fantasy nechybí propracovaná mapa.
Kniha je psaná spíše pro mladší čtenáře, ale určitě osloví i ty starší. Jedná se o dobrodružný příběh, který je plný nádherné popsané přírody a je zasazený do na první pohled zajímavého světa. Autorka bohužel svět zcela nevyužila a dá nám o něm velmi málo informací, ale třeba se více dozvíme v dalších dílech.
Obyvatelé jsou zde velmi propojeni s přírodou a někdy jsou obdařeni různými dary, jako například sestra hlavní hrdinky, která naslouchá stromům. Téma přírody a lidského vlivu na ni se neslo celou knihou. Právě díky přírodě a skutečnosti, že jednotlivé postavy mají velmi přátelské vztahy se zvířaty, které je doprovází na jejich putování, na mě působil příběh poměrně pohádkovým dojmem. Autorka má velmi příjemný styl psaní a jednotlivé stránky mi poměrně rychle mizely pod rukama.
Jsem zvědavá na pokračování této série a uvidíme, zda se v dalších knihách o světě, který autorka vytvořila dozvíme více. Za poskytnutí knihy k recenzi děkuji nakladatelství Booklab.


Při tom, jak špatný byl první díl této série mě velmi překvapuje, jak dobré jsou další díly. Pořád tu máme stoupající tendenci a tenhle díl jsem si užila ještě o něco více než ten předchozí. V ději se sice našlo pár nudnějších míst, ale některé z nich měli návaznost na další události, takže mi to až tolik nevadilo. Celkově byl děj celkem svižný a nebyla nouze o zajímavé zvraty.
Znovu musím ocenit grafické zpracování knihy. Opravdu se mi líbí, jak je pohled každé postavy oddělený na začátku kapitoly i graficky, a nejen prostým vložením jména postavy na začátek kapitoly. Tentokrát se totiž na příběh podíváme hned ze čtyř různých stran. Nejvíce času je věnováno zlaté favoritce Auren, ale ke slovu se znovu dostane i královna Malina a na chvíli se můžete těšit i na Midase, a ještě jednu postavu.
Docela mě překvapilo, jakým směrem se ubírala linka královny Maliny. V předchozím díle jsem z ní měla mnohem lepší pocit, ale tady se ukázalo, čím si vysloužila svou přezdívku. U Auren je znát velký vývoj od prvního dílu, a i když je na začátku stále poměrně naivní v některých ohledech, tak je mi mnohem sympatičtější.
Midas se v tomto díle začíná opravdu vybarvovat a bylo zajímavé sledovat jaký vliv mají tato odhalení na další postavy a celkový děj. Tento díl je plný mocenských bojů a intrikaření. Nikdo si nemůže být jistý co se stane v další chvíli a každý musí velice opatrně volit svá slova i činy. Závěrečný zvrat byl dost nečekaný a jsem opravdu zvědavá jakým směrem se vše vyvine. Ještě, že nakladatelství Baronet vydává díly poměrně rychle za sebou.
Za poskytnutí knihy k recenzi děkuji Albatros media.


Hal a bratrstvo Volavek se stále snaží dopadnout pirátskou posádku vedenou Zavakem a tím očistit své jméno v rodné Skandii. Knihy Johna Flannagana mají vždy jasné daný koncept a už z popisů jednotlivých postav ihned vidíte kdo bude záporná anebo naopak kladná postava. Autor se v tomto drží stále stejného schématu a ani tentokrát se od svého standardu nijak neodchýlil.
Postavy jsou stále sympatické a nadále si drží určitý vývoj, což mě na tom baví a je fajn, že nejsou zaseklé na místě. Tentokrát se povedlo i pár zvratů, které byli poměrně nečekané. Příběh poměrně příjemné plyne a není zbytečně natahován. Já osobně poslouchala jako audioknihu, která je velmi dobře zpracovaná. V kategorii Middle grade se rozhodně jedná o velmi povedený počin a je škoda, že jsem na ně nenarazila o pár let dříve.


Vracíme se k bratrstvu Volavek, které se rozhodlo obnovit svou pověst a snaží se čelit všem výzvám, které jim osud přinese. Na rozdíl od HU je zde v jednotlivých situacích více znát věk hlavních hrdinů, ale i přes občasnou zbrklost a dětinskost v jejich chování jsem si tuhle partičku oblíbila.
John Flannagan se zde nevyhnul stejnému konceptu jako v sérii hraničářův učeň, kdy mezi dva přátelé zasadí krásnou dívku, která oba chlapce okouzlí svým vzhledem i charakterem. Na jednu stranu chápu, že se drží ověřených zápletek, ale jsem sama zvědavá, jestli se bude držet stejného stylu jako u předchozí série, nebo se zde nakonec vydá jinou cestou.
I když už nejsem úplně cílovka, tak mě příběh baví. Děj je poměrně svižný, a i když jsou některé situace předvídatelné, tak si kniha skvěle drží pozornost. Baví mě, že v průběhu příběhu jednotlivé postavy prochází určitým vývojem. Číst knihu v tom správném věku určitě bych si ji užila více, ale i takto je to takové příjemné pohodové čtení.

Jedná se o první díl ze série Bratrstvo a po příběhu o Araluenu a hraničářích se John Flannagan přesunul mezi mořské vlky obývající Skandii. Se Skandijci jsme se měli možnost seznámit už v sérii Hraničářův učen, kde sehrají nemalou roli hned v několika knihách z této série. Nemusíte se, ale bát, pokud jste sérii nečetli. Autor zde dostatečně přiblíží, kdo Skandijci jsou i jaké mají zvyky. Setkáme se tu opět i s několika známými postavami jako je Erak nebo Svengal.
Autor vsadil na osvědčený koncept, který použil již v předchozí sérii a máme tu opět mladého hrdinu, který to nemá v dosavadním životě zrovna jednoduché, jeho nejlepšího kamaráda a postavu staršího a zkušenějšího učitele. Může vám tedy připadat, že vše je vlastně stejné jako u HU, ale zde máme hlavního hrdinu zasazeného do party vrstevníků, takže vzniká více situací, kdy se projevuje věk hrdinů a jejich nezkušenost.
Hlavní hrdinové jsou sympatičtí a líbil se mi koncept Bratrstev a jejich soutěžení. Celý systém Bratrstev byl dobře promyšlený a jednotlivé výzvy byly zajímavé a dobře popsané. Cesta hlavních hrdinů zde byla možná o něco záživnější než úvod do světa hraničářů. Díky většímu množství postav a vzájemné soutěživosti mi děj přišel svižnější a některé zvraty zajímavější.


Psát příspěvky o knihách ze série Mercedes Thompsonová je čím dál těžší, protože jich je opravdu hodně a je složité se neopakovat. Celá série je totiž skvělá až mě zaráží, že i po tolika dílech autorka dokáže překvapit a přidat do příběhu něco nového a zajímavého.
Tentokrát se příběh znovu točí hodně kolem Fae, takže si užijeme dost politikaření a intrik. Nemusíte se ale bát, že by díky tomu byl děj nějak natahovaný, nebo by série nějak ztratila dynamiku. Autorka zvládla tyto mocenské boje skvěle zakomponovat do příběhu a kniha neztratila nic ze své čtivosti a svižnosti.
Objevuje se zde opravdu dost nových informací o Fae, a hlavně o Pod kopcem, které sehraje v tomto dílu zajímavou roli. Objeví se i několik nových postav, které do teď nebyli zmíněny, nebo se objevily jen okrajově. Některé z nich jsem si oblíbila více jiné méně.
Tenhle díl mě opět hodně bavil i díky tomu, že mocenské boje a intriky byli vyváženy ohromnou dávkou vtipu a akce. Už dlouho jsem se u knihy tak nezasmála. Jsem zvědavá na další díl i na to, jestli si autorka dokáže udržet kvalitu, a ještě něčím překvapit.


Pro mě to bylo již druhé čtení této knihy. Příběh si pod svá křídla vzalo nakladatelství Host a díky tomu došlo k mírným úpravám obsahu, zkrácení kapitol a navíc kniha dostala úplně nový vzhled. Nové vydání se tentokrát dočkalo pevné vazby, přebalu s krásnou ilustrací, ořízky, a i propracované mapy od Adély Stopky.
I napodruhé jsem si čtení užila. Možná o něco málo víc, protože díky tomu, že svět i postavy už znám, mohla jsem se zaměřit na drobné detaily, které mi při prvním čtení unikly. Autorka si pro nás totiž připravila opravdu velmi komplexní svět, který promyslela opravdu do detailu. Stejně jako na poprvé mě zaujalo to, jak propracované jsou jednotlivé rasy nacházející se v knize. Bylo zajímavé sledovat, kolik nedůležitých drobností mi při druhém čtení najednou zapadalo naprosto přesně na určená místa a najednou dodávalo všemu úplně jiný rozměr.
Už na poprvé bylo čtení Zlaté Grai jízda, protože i přes svůj rozsah a skutečnost, že se jedná o první díl, kdy se teprve s celým světem seznamujeme, je kniha neuvěřitelně čtivá, napínavá a nechybí pořádná dávka intrik a akce. Příběh nabitý emocemi, ale rozhodně tu nehledejte žádnou romantiku. Romantická linka by tu za mě byla spíše na obtíž a namísto toho tu máme sourozeneckou oddanost mezi hlavními postavami, která je velmi dobře vykreslená, do příběhu krásně zapadá a plně absenci romantické linky vynahrazuje. Na podruhé tomu nebylo jinak a příběh mě i tentokrát plně pohltil.
Pořád si stojím za tím, že všechny postavy, které jsem měla možnost blíže poznat byly skvěle vykresleny a já si užívala osud každého z nich, ať už byl dobrý nebo špatný. I když u této knihy je spíš dost krutý v podstatě pro všechny bez ohledu na jejich původ nebo postavení. Vše funguje podle určitých pravidel což mám na knihách ráda a autorka nedává postavám nic zadarmo.
Za mě mohu knihu určitě doporučit. Hlavně pokud máte rádi propracovanou fantasy plnou intrik, lstí a akce, kde postavy musí trpět, aby dosáhly svého, a ani to, že se narodili se zlatou lžičkou v puse, je nezachrání. Noc se těším, až vyjdou i další díly a já si budu moci celou sérii přečíst znovu.
Děkuji nakladatelství Host za poskytnutí knihy k recenzi.

„Kdybych si měl vybrat mezi tím, jestli se budu zbytek života nudit, nebo aspoň chvíli hořet, zvolil bych to druhý. Nejlepší věci v životě stojí za to, aby se člověk spálil, riskoval.“
Tahle kniha je vlastně jedno velké klišé. Potkají se náhodou v létě na pláži, kde jí on pomůže a následně ji nemůže dostat z hlavy, ale už ji zřejmě nikdy neuvidí. Jenže čert tomu nechtěl a ona se objeví v kampusu, kde studuje a zjistí, že žijí kousek od sebe. On se do ní zamiluje, ale ona chodí s jeho největším rivalem ze školy. Navíc je to dcera jeho velícího, kterého zvládne naštvat hned první den ve škole. Opravdu jsou tu použitá snad všechna známá klišé z romantiky i erotických scén, ale vlastně mi to vůbec nevadilo.
Rebecca Yarros umí pracovat s textem a její knihy jsou neuvěřitelně čtivé. Já osobně mám radši právě její romantiku než fantasy. Baví mě, jak umí pracovat s emocemi, a i když se jedná o romantiku jsou zde skvěle zpracovaná i vážnější témata. Díky jejím osobním zkušenostem je zde opravdu dobře popsáno vojenské prostředí, ve kterém s e její příběhy ze série Vzlety a pády odehrávají. Líbí se mi i jak je kniha propojená s předchozím dílem.
Hlavní postavy jsou sympatické a chemie mezi nimi funguje skvěle. Bavil mě postupný vývoj jejich vztahu, a i to, jak si věci vlastně sami komplikovali. Vedlejší postavy velmi dobře dokreslují děj a já jsem zvědavá na další díl z této série. Za mě opravdu velké doporučení, já sama zhltla knihu během chvilky a čtení jsem si užila. Jediná maličká výtka je, že kniha nemá stejné zpracování jako první díl a má odlišné zpracování obálky.
Děkuji za poskytnutí knihy k recenzi Albatros media.


I tentokrát děj navazuje přesně tam, kde jsme v druhém díle skončili. Takže hned od začátku naskakujeme do dramatu navazující na poslední události, protože autorka ukončení předchozího dílu nemohla načasovat lépe. Hned od začátku jsem se začetla a čekala, jak se osudy jednotlivých postav budou vyvíjet, protože i přesto, že se jedná o závěrečný díl začali se vynořovat další otázky. Hlavně kolem Vesper.
Jak děj plynul, tak se osudy jednotlivých postav ještě více provazovali a už mi nedělalo nejmenší problém jednotlivé linky sledovat, protože na sebe mnohem více navazovaly. Svět, který autorka vypracovala je opravdu neuvěřitelný, všechno bylo promyšlené do detailu a skvěle vykreslené. Bavilo mě, jak různorodé charaktery jsou v příběhu obsaženy a jejich postupný vývoj v rámci děje.
I když jsem s některými postavami už strávila dost času, tak mě pořád dokázali překvapit a některé zvraty byli dost nečekané. Celkově si tahle série drží velmi dobrou úroveň což je příjemné překvapení. Jen mi to potvrdilo, že knihy od Zuzany Hartmanové jsou něco, co rozhodně budu do budoucna vyhledávat, protože jsem u ní zatím ani jednou nešlápla vedle.
Konec mě svým způsobem maličko zklamal. Né že bych čekala nějakou epickou bitvu, protože mezi kým taky, když v tomto apokalyptickém světě zas tak moc bytostí nežije, ale doufala jsem v zodpovězení různých otázek a větší uzavření celého příběhu. Po konci mi vlastně zůstalo snad ještě více otázek než v průběhu celého čtení a děj zůstal hodně otevřený a šlo by na něj snadno navázat. Takže zklamání spíš protože, že já prostě chci víc. Tenhle svět mě neskutečně bavil a je pro mě těžké se smířit s otevřeným koncem. Ráda bych se dozvěděla, co se bude dít dál a dostala odpovědi na všechny ty otázky, které mi rezonují v hlavě.
Za poskytnutí knihy k recenzi děkuji nakladatelství Host.


„Jak to jen bylo zvláštní – že člověk pociťoval k druhému zášť zkrátka proto, že mu připomínal, co on sám udělal špatně.“
Mám ráda knihy se slovanskou mytologií a nejlépe ty, které se dějem pouze inspirují a převypráví již známé pověsti po svém. Přesně taková je kniha Temnoty hlubin. Jedná se o volné pokračování knihy Přízraky noci a odehrává se nějakou dobu po událostech z první knihy. Znovu se zde objevují již známé postavy, kterými jsou rusalka Noa a syn Moggastského knížete Jael, k nim se přidá několik nových postav známých ze slovanské mytologie.
Příběh je vyprávěn ze dvou pohledů, sledujeme Nou a Jaela, a to, jak se každý musí vypořádat s událostmi, které se staly v minulosti. Ze začátku děj ubíhal trochu pomaleji a na řadu přišlo i zopakování událostí, které se staly v předchozí knize. Jakmile se obě linky začaly propojovat nabral děj svižnější tempo a s každou další stranou jsem se do příběhu ponořila hlouběji a stránky mizely rychleji.
Celý příběh byl skvěle promyšlený a velmi napínavý. Ke konci bylo hned několik velmi nečekaných situací a zvratů, které mě opravdu překvapily. Hlavní postavy jsem si zamilovala a bavil mě jejich vývoj v průběhu příběhu. V knize najdete i romantickou linku, která je velmi dobře zpracovaná, a navíc je stále spíše na pozadí, takže nijak neruší.
Autorka má velmi zajímavý styl psaní, sama si úplně nejsem jistá, jak bych ho správně vystihla, ale je to jako, když se přes vás něžně přelévají malé vlnky, a tak hezky plynou a vy se v nich ztrácíte. Přesto že některé scény jsou vlastně tak trochu drsné, tak celkový pocit ze čtení je spíš jako vznášení se na obláčku i když se s hlavními postavami zrovna brodíte močálem.
Jako bonus je kniha nádherně zpracovaná po grafické stránce a obsahuje několik krásných ilustrací. Navíc si autorka připravila i bonusový materiál, který je v obálkách označených příslušnou stránkou, na které máte obálku otevřít a dostanete pár krásných dárečků, které dokreslí atmosféru knihy.


Cassandra Clare se po dlouhé době rozhodla opustit svět Lovců stínů a naservírovat nám něco nového. Opět se jí povedlo vypracovat velmi komplexní a zajímavý svět a já bych se divila, kdyby tomu tak nebylo. V příběhu nechybí spousta emocí, intrikaření šlechticů, zvraty, tajemství ani trocha té magie.
Je to první díl série, takže je to hodně o seznamování s prostředím a jednotlivými hrdiny příběhu. Již od začátku je zde zmíněno poměrně dost postav, a tak chvilku trvalo, než jsem se zorientovala a utřídila si jednotlivé postavy a jejich roli.
Kniha je vyprávěna ze dvou úhlů pohledů. Jedním z nich je Kel, který je živým štítem korunního prince Castellane a druhým je Lin, která se snaží studovat medicínu. Kniha má pozvolný rozjezd a chvilku mi trvalo, než jsem se začetla. Ve chvíli, kdy příběh svede hlavní hrdiny dohromady se děj začne pomalu rozjíždět. Ze závěru jsem mírně rozpačitá, ale jsem velmi zvědavá na další díl.
Jako bonus má kniha nádherné zpracování, a to hned ve dvou různých variantách, takže si na své přijdou jak milovníci paperbacku, tak ti, co mají radši pevnou vazbu. U obou variant nechybí ani barevná ořízka a ty detaily na limitované edici jsou prostě úžasné.
Moc děkuji nakladatelství Booklab za poskytnutí knihy, i za úžasný zážitek, kterým byl výlet za autorkou do Mnichova, který s ní budu mít už navždy spojený.
