Kate3003 komentáře u knih
Ze začátku mi trvalo než jsem se do knihy dokázala začíst. Na můj vkus tam bylo zmíněno velmi mnoho postav a já se pak v postavách i příběhu ztrácela. Asi v druhé třetině knihy už jsem se konečně začala chytat i když sem tam byli momenty pořád mimo, protože děj se motá kolem mnoha linek a to je prostě matoucí. Kniha už ale aspoň odsýpala. Hlavní hrdinka byla občas na ránu, ale na to už jsem z fantasy knih zvyklá Co ale musím vyzdvihnout je originalita vytvořeného světa. Ten mě ihned zaujal a opravdu se mi líbilo jeho zpracování. Za svět má u mě autor 5/5⭐️. Nakonec si asi přečtu i druhý díl a jsem zvědavá jestli bude trošku přehlednější.
Musím říct, že mě Kosení tak trochu zklamalo. Doufala jsem, že se dozvím víc o některých postavách ze série Smrtka anebo něco víc k tomu světu, čí vzniku Nimba, ale to se tak úplně nestalo. Ano kniha sice obsahuje i povídky, které vypráví o událostech a postavách souvisejících s událostmi přímo z původní série, ale většina je spíše zasazena mimo hlavní dějovou linku.
Není to tak, že by se mi nelíbila kniha vůbec, některé povídky mě zaujali. Bohužel ale bylo asi víc těch, co mě úplně nenadchlo. Bylo zajímavé se dozvědět se více o minulosti Ctihodné smrtky Roberta Goddarda i to z jakého důvodu si zvolil svého historického patrona. Také doplňující informace o nezvedencích.
Za mě nejzajímavější povídky jsou Marsovská minuta, Nezvedenecká ulička a Anastásiin stín. Nejméně mě zaujali povídky Od zvířat raději dál, Seznámení a smrt, Smrtelné plátno. Pro zajímavost bych doporučila přečíst, za mě hodnotím jako nejslabší z celé série.
Tuhle knihu je pro mě docela těžké hodnotit, protože na jednu stranu byla hrozně předvídatelná, ale na druhou mě opravdu bavila a měla jsem jí během dvou dní přečtenou. Kniha mi seděla podstatně víc než autorčina další kniha ze série Uchvatitelé říší, kterou jsem v minulosti četla. Styl psaní je opravdu čtivý a kniha mi přišla méně popisná, než Uchvatitelé což bylo fajn.
Autorka znovu vystavěla velmi zajímavý svět a líbilo se mi jak rozřazení na Rudé a Stříbrné tak i další členění podle jednotlivých rodů a schopností. Celkově se mi líbilo i nastínění politické situace a fungování světa. Autorka si s tím opravdu vyhrála a zařadila dost zajímavých prvků.
Jediné větší mínus je celková předvídatelnost příběhu. Pár zvratů mě překvapilo, ale většinu děje jsem odhadla hned jakmile se daná linka začala formovat a dal už jsem jen sledovala, jak postavy postupně odhalují to, co já už dávno vím. Na druhou stranu mi to dalo více prostoru na zaměření se na svět, který v knize vystupuje a jednotlivé postavy.
Postavy byly poměrně sympatické až na ty které být neměly a ty zase skvěle splňovaly svou roli podlých záporáku. I přes velkou předvídatelnost jsem si knihu jednoduše užila a měla jsem ji za dva dny přečtenou. Rozhodně mám v plánu pustit se i do dalších dílů.
“My jsme Medvědi. Medvědi z Medvědína!“
Kniha sleduje životy lidí z malého města Medvědím, kde v podstatě všichni žijí hokejem. Nyní víc než kdykoliv jindy, protože se blíží juniorské mistrovství a oni potřebují vyhrát. Na první pohled městečko působí idylicky, ale Medvědín pomalu upadá a vítězství by jim mohlo pomoci. Proto mnoho lidí vkládá v hokejový tým své naděje.
Jenže životy obyvatel Medvědína nejsou takové, jak se na první pohled zdá a jedna osudná událost je změní ještě víc. Autor vypráví několik životních příběhů, které se v knize postupně střídají. Každý je jiný, ale vzájemně se doplňují a postupně zapadají jeden do druhého. Jedná se o velmi silný a zamotaný příběh, který ve vás zanechá velkou řádku emocí.
Ze začátku jsem měla trošku problém se do knihy začíst, protože se příběh tak nějak točí v kruhu a seznamování se s jednotlivými postavami je maličko zdlouhavé. Poté, ale přišel zvrat a příběh najednou nabral úplně jiný směr. Ten výbuch emocí byl naprosto nečekaný a v tu chvíli je člověku až úzko s toho co se stane a jak to jednotlivé postavy vnímají. Je překvapivé kolik lidských osudů zvládl autor proplést do toho jediného zvratu.
Autor navíc umí skvěle pracovat s emocemi a charaktery postav. I přesto, že pro mě je tato kniha mimo žánr, který standardně čtu tak mě nakonec příběh zaujal a pokud máte rádi příběhy plné emocí nebo hokej mohu vám knihu doporučit.
Za zaslání knihy k recenzi děkuji nakladatelství Host
Musím říct, že za mě je tento díl asi nejslabší z celé série. Děj mi přišel zbytečně natahovaný a tak nějak se točil v kruhu. Stejně tak pořád moc nechápu, proč je kniha zařazena mezi YA, protože o peprné scény mezi hlavními hrdiny zde rozhodně nebyla nouze a za některé by se nemusel stydět kde jaký erotický román.
Znovu jsem u této knihy měla opravdu problém se začíst, začátek byl fajn, ale po překlenutí první čtvrtiny knihy děj začal ztrácet tempo a hlavní hrdinové se začali motat v kruhu. Další dvě čtvrtiny knihy jsem bojovala s chutí knihu odložit a už se k ní nevrátit a až poslední část to trošku vykompenzovala.
Musím autorce nechat, že si i do tohoto dílu nechala pár překvapivých zvratů, které jsem nečekala. Bohužel, ale stejně jako u druhého dílu i zde bylo hodně vycpávek a díky tomu přicházel děj po těchto zvratech o veškerou gradaci a zase rychle sklouznu do stejného proudu.
Hlavní hrdinka tu už aspoň nepůsobila tak zmateně a celkově se nechovala až tak nelogicky jako v předchozím díle. Trošku mě mrzí, že autorka více nevyužila vedlejší postavy a představení jejich hříchů. Myslím, že by to mohlo být zajímavější než některé jiné části. Jako celek série nebyla úplně špatná a věřím, že zaujme dost čtenářů. Za mě je velká škoda, že si celá série neudržela napětí a energii prvního dílu.
Jsem opravdu ráda, že tahle kniha od Margaret Rogerson u nás nevyšla jako první, protože by mě asi odradila od čtení jejích dalších knih. Jedná se o její prvotinu a na knize je to opravdu znát. Na druhou stranu, ale klobouk dolů za to, kam dokázala svoje psaní posunout. Když porovnám tuto knihu například s knihou Kouzla rodu Thornů je tam jasně vidět velký rozdíl v tom jak je kniha napsaná.
Nápad měla autorka poměrně dobrý, ale bohužel příběh jako takový byl nedotažený. Svět jako takový nám nebyl pořádně představen což je asi škoda, autorka si s ním mohla více pohrát. Děj jako takový spíše stagnoval a chvílemi se točil v kruhu. Našlo se pár zajímavějších momentů, ale převážně jsme sledovali nudné putování hlavních hrdinů s poměrně průhlednou zápletkou.
Hlavní postavy si mě nějak nedokázali získat a v průběhu knihy jsem si spíš získávala odstup než abych se s nimi sžila.
Jako plus hodnotím celkem čtivý styl psaní, který mě u knihy udržel i přestože mě děj až tak nebavil. Pokud jste tuto knihu od autorky četli jako první a díky tomu už se nechcete pouštět do dalších tak bych vás ráda ujistila, že ty další jsou lepší a klidně je zkuste.
Séríí Šest vran si to u mě autorka o něco vylepšila, protože po zkušenosti s Grišou a Wonder Woman jsem si nebyla jistá jestli od ní chci něco číst. Umí totiž vymyslet skvělý svět, ale její styl psaní mi úplně nesedí.
Oceňuji systém, který autorka pro svoje knihy vymyslela, ať už ten magický nebo ten „politický“. Rozdělení Grišů a pravidla panující mezi gangy či obchodníky v Ketterdamu jsou opravdu zajímavé. Stejně tak informace o jednotlivých národech a zemích, které zde dostaneme.
Postavy jsou velmi dobře vykresleny a přesto, že někdy jsou na ránu a jednají trochu zvláštně tak si čtenáře dokážou získat. I u tohoto dílu bych měla výtku k tomu, že jednání hlavních hrdinů zcela nesedí k jejich věku.
Děj je občas trošku chaotický, ale to je celý život v Barrelu takže mi to nepřišlo až tak hrozné. Bohužel chvílemi jsou jednotlivé situace zbytečně překombinované což ve mně vyvolávalo tendenci se plesknou do čela a říct si „A tohle je tu jako proč?“. Určité situace se to trošičku opakovali, ale musím uznat, že autorka uměla i překvapit.
Jeden ze závěrečných zvratů jsem opravdu nečekala a jen málokterý autor má odvahu něco takového udělat. Takže za to celkem plusové body. Závěř knihy nechává spoustu otevřených možností jak na příběh navázat takže jsem zvědavá zda toho autorka nějak využije.
Každopádně znovu musím vyzdvihnout grafické zpracování knihy, které je prostě skvělé.
Ze začátku jsem měla obrovský problém se začíst, protože první třetina příběhu se mi neuvěřitelně táhla. Celkově se nic moc nedělo a hlavní hrdinka byla zmatená jak lesní včela. Dost mi v tom chyběl styl první knihy. Po první třetině se to začalo pomalu zlepšovat, ale kromě závěru mi přišel díl slabší než ten předchozí.
Minimálně polovina knih se točí kolem erotických představ hlavní hrdinky a hříšných princů což tak trochu zabíjí dějovou linku. Navíc taky moc nechápu zařazení knihy do kategorie dívčí romány, zajímalo by mě kam je zařazena kniha v originále.
Hlavní hrdinka většinu knihy jedná dost nelogicky a oproti prvnímu dílu mě její jednání dost často rozčilovalo, ale její chemie s pekelným princem mě naopak celkem bavila a jejich dohadování bylo to co zachraňovalo první dvě třetiny knihy, které by jinak autorka mohla úplně vypustit.
Jakmile ale překlenete tuhle vycpávkovou část hodí vás to do konce plného poměrně nečekaných zvratů. Posledních asi 100 stran jsem si opravdu užila a konečně jsem dostala to co jsem po prvním dílu čekala. Díky zajímavému závěru knihy, který je jak jinak než otevřený si další díl přečtu protože mě zajímá jak to celé dopadne.
Pěvně ovšem doufám, že se vyhneme zbytečným vycpávkám a bude mít aspoň trochu děj jako první díl.
Z téhle knihy mám trošku rozporuplný pocit. Autorka vymyslela opravdu zajímavý svět i zápletku, ale věnovala spoustu času nezáživné omáčce. Celá zápletka týkající se Temnyje i osudu Ravky a Grišů byla opravdu velmi dobře vymyšlená, ale omáčka kterou nalila autorka kolem celý příběh dost ubíjí a zápletka je díky tomu dost utahaná.
Měla jsem pocit jako kdyby mezi jednotlivými zvraty bylo zbytečně moc vycpávek, které způsobovalo, že zvrat celkově tak postupně zanikl, namísto toho aby dál gradoval. Přitom se na spoustě událostí dalo krásně stavět a děj by mohl mnohem lépe gradovat.
Celý svět je vymyšlen velmi zajímavě a opravdu se mi líbil systém, který autorka vložila do řazení Grišů i jednotlivé vlastnosti, které jednotlivým skupinám dala. Stejně jako to, že ponechala i pár vyjímek, které vystupovali ze systému. Grišové i celý svět jsou vymyšleni hezky do detailů a autorka se popisů rozhodně nebojí i když bych řekla, že v tomhle případě by se mohla držet toho, že méně je někdy více.
Nešťastná byla i volba vypravěčky, protože hlavní hrdinka mi většinu času přišla trošku na ránu. Jakože dobře sice hrdinku trošku hodí do situace o které nic neví, ale ona se ani nesnaží nad tím přemýšlet a většinu času lituje sama sebe. Jejím pohledem sledujeme hlavně to co má kdo na sobě, ale zajímavější věci jsou jen tak nakousnuté a většinou trvá dost dlouho než dojde k nějakému prozření.
Alina je celkem typická představitelka YA hrdinek. Její chování tak nějak vyvažoval Temnyj, který byl za mě jako postava mnohem zajímavější a lépe zpracovaný. Některé vedlejší postavy byli zajímavé, jiné byli píše tak do počtu. I přestože hlavní hrdinka ani styl psaní mi tak úplně nesedl, tak svět který autorka vymyslela mě zaujal a zkusím tedy i další díly.
Jedná se o autorčinu prvotinu a na stylu psaní příběhu je to celkem znát. Knize chybí určitá lehkost, která provází komiks Srdcerváči nebo i doplňující knihy o Nickovi a Charliem. Řeknete si, že kniha řeší vážná témata takže o lehkosti nemůže být úplně řeč, ale ty řeší všechny knihy autorky a do jiných se ji podařilo určitým způsobem dostat.
Tori Springová se mi v Srdcerváčích celkem zamlouvala, ale tady si moc mých sympatií nezískala. V určitých momentech mi ji sice bylo líto, protože vlastně nikdo nevěnoval pozornost jejím problémům, ale vzápětí to svým chováním zazdila a já z ní měla dost smíšené pocity.
Autorka se snažila nastínit opravdu důležitá témata, ale jejich zpracování nebylo úplně dotažené a některé části působily mírně zmatečně. Díky tomu se mi kniha celkově hůř četla. Zápletka s anonymní skupinou Solitaire byla zajímavě začatá, ale v určitých smerech dost předvídatelná a její zakončení mi přišlo dost takové uspěcháné po tom co se celá kniha tak dlouho točila v kruhu a děj se nijak zvlášť neposouval.
Sama za sebe si z knihy odnáčím dosti rozporuplně pocity a upřímně nevím zda ji doporučit nebo ne.
Už i já jsem se konečně dokopala k tomu si Ranhojičku přečíst i když mě omlouvá to, že vpodstatě ihned po pořízení běžela do světa jako štafeta.
Po všech těch nadšených ohlasech od účastníků štafety jsem se na knihu celkem těšila a musím říct, že nezklamala. Jakože jo našla jsem pár drobností, které byli trochu slabší.
Například předvídatelnost některých zápletek, kdy je vám prostě ihned po přečtení jasné jakým směrem se to bude vyvíjet. Možná taky trochu chování hlavní hrdinky, které asi né vždy odpovídá tomu, že je už deset let vězněna v nejhrorším vězení v zemi.
Oceňuji, ale originalitu prostředí a jeho opravdu skvělé vykreslení. Celkově měl příběh naprosto skvělou atmosféru a byl neuvěřitelně čtivý. Jednotlivé postavy mě bavily a chemie mezi nimi mě bavila i když ta romantická linka by si zasloužila trochu víc.
Plot twist nakonci byl celkem zajímavý i když musím říct, že trošku jsem tušila, že kniha k něčemu podobnému spěje. Přesto, ale zakončení příběhu bylo opravdu dobré a příjemně navnadilo na další díl a já jsem opravdu zvědavá co sebou přinese.
Miluji to jak ma Cassandra jednotlivé knihy propojené určitými postavami a i náznaky situací, které budou v jiné knize důležité. Dokud ji však nepřečtete je to pro vás pouze nahodilá informace zmíněná v ději.
Po přečtení Temných lstí jsem měla trošku obavu jak se mi bude kniha líbit, protože to bylo poprvé co jsem u knih o lovcích stínů docela trpěla a hlavní hrdinka mě neuvěřitelně iritovala.
U této knihy si ovšem Cassie vylepšíla reputaci a zase jsem dostala skvělý příběh. Je teda trošku náročnější co se postav týče, protože do popředí se nedostává jen pár postav, ale skoro všechny které jsou na scéně. Takže to občas působí jako trošku chaos a chvilku mi trvalo se orientovat v tom kdo ke komu patří.
Tentokrát se autorka vyřádila na romantické lince, která je tu opravdu zamotaná a jsem zvědavá jak se postupně bude rozplétat.
Jako obvykle u prvního dílu nechybí seznámení se světem Lovců stínů a vysvětlení různých termínů. Zbytek děje už je nabitý akcí, zvraty, ale i vtipnými situacemi nebo trochou toho dramatu. Skvělé bylo, že autorka prokládala jednotlivé části úryvky minulosti, které krásné doplňovali děj.
Jediné co mi na knize tak úplně nesedělo bylo jak všichni přijímali různé výstřelky nebo LGBT komunitu. Vzhledem k době ve které se příběh odehrával bych čekala, že se okolí nad těmito věcmi bude více pozastavovat a budou tím pobouřeni. Hlavně v komunitě Lovců stínů, která je v těchto věcech dosti "zastaralá" aspoň podle reakcí na stejné věci například v Nástrojích smrti které se odehrávají mnohem později.
Kromě této věci jsem si, ale čtení opravdu užila a jsem opravdu zvědavá jakým směrem se bude ubírat další díl.
Z téhle knihy mám trochu rozporuplné pocity a ani nějakou dobu po přečtení nevím jestli se mi líbila nebo až tak úplně ne. Celkově nejsem moc fanoušek knih psaných z pohledu více postav a navíc ještě poskakování v čase sem a tam. I když tady to ve výsledku prostě do sebe celé zapadlo a všechny ty skoky ke konci dávali smysl. Na začátku jsem se ale v jednotlivých dějových linkách dost ztrácela.
V knize se kromě jednotlivých pohledů, střídali i nudnější a zajímavější pasáže. V některých chvílích jsem si říkala, že tohle snad ani nemůžu dočíst jaká je to nuda a jindy stránky mizely jak nic.
Námět celkově byl zajímavě podaný a celková zápletka se mi líbila. Trošku méně už mě zaujalo její rozuzlení, kdyby autorka jako viníka označila jinou osobu asi by mi to k příběhu sedělo více. Jednotlivé charaktery si byly dost podobné a autorka si s nimi celkově moc nevyhrála a nesnažila se je výrazněji odlišit což přidávalo k počáteční zmatenosti příběhu.
Nejzajímavější byl asi konec, kde je sice hlavní zápletka uzavřena, ale přesto ho autorka nechala otevřený pro čtenářovi další teorie o tom jak by to celé mohlo dopadnou.
Po přečtení anotace jsem na knihu byla hodně zvědavá, protože tyhle výměny mě prostě baví. Navíc princezna účastnící se turnaje o jinou princeznu, to samo o sobě zní jako velmi vtipná situace.
Příběh byl poměrně čtivý a při čtení se mi vybavil Avatar a tím nemyslím ten velkofilm o modrých mimozemšťanech, ale příběh poslední vládce větru. I zde je totiž země rozdělena na části a podle různých esencí mají někteří obyvatelé těchto částí rozdílné schopnosti. Což se mi velmi líbilo, ale byla škoda, že v knize nebylo o jednotlivých schopnostech a zemi více informací. Podle drobečků, které nám autorka naservírovala stvořila velmi zajímavě fungující svět o kterém bych se ráda dozvěděla víc.
V příběhu není romantická linka což mi vlastně vůbec nevadilo, ale ocenila bych aspoň nějakou propracovanou vztahovou linku jako například přátelství mezi jednotlivými princi.
Základní zápletka byla zajímavá, ale v některých situacích došlo ke spoustě šťastných náhod, které hlavní hrdince pomohli. Konec příběhu mi přišel trochu zrychlený a překombinovaný, ale zároveň si nechává otevřená vrátka pro případné pokračování.
Za poskytnutí knihy na recenzi velmi děkuji @humbookblogeri
Fotograf z Mauthausenu je další velmi silný příběh zpracovaný jako grafický román. Zpracování formou grafického románu dodává knihám z koncentračního tábora úplně jiný rozměr.
Knihou provází fotograf Francisco, který je během války zajat Němci a odvezen do koncentračního tábora, z kterého se již neměl vrátit. Protože jeho hlavní heslo bylo Vešli jste branou, ale ven půjdete komínem.
Nikdo se o tom co se dělo v táboře neměl dozvědět, ale Francisco se rozhodl to změnit. Díky své profesi se dostal k fotografiím , které ukazovaly pravdu. Vymyslel tedy smělý plán, který měl dostat tyto fotografie ven z tábora a ukázat světu co se v Mauthausenu stalo. Jenže svět nechtěl poslouchat.
Celkové zpracování knihy je skvělé jak po grafické stránce tak co se týče kvality papíru a jako bonus pevná vazba. Jediné co bych vytkla bylo, že díky stylu kresby vypadali jednotlivé postavy dost podobně a i děti vypadali trochu moc dospěle.
Za zaslání knihy k recenzi děkuji albatrosmedia.
Na tuto knihu jsem byla velice zvědavá, protože anotace působila zajímavě. A celkově námět výměny dvojčat mě zaujal. Navíc si autorky obě sestry rozdělili a každá psala kapitoly z pohledu jedné z nich. Takže jsem byla zvědavá jak to dopadne.
Mě samotné střídání pohledů né vždy vyhovuje, ale tady jsem s tím byla naprosto v pohodě a nijak mě to nerušilo. Bylo fajn, že na sebe kapitoly navazovaly a děj se neopakoval. Líbilo se mi jak je každá ze sester úplně jiná, ale zároveň jsou si vlastně dost podobné. Bylo zajímavé sledovat jak někdo dokáže překroutit pravdu, proto aby lépe vyhovovala jeho záměrům a jak moc tím dokáže ovlivnit lidi kolem.
Wren i Rose dostali za svůj život velmi odlišné informace. Rose do dne než se vyměnili žila v domnění, že její rodiče zavraždili čarodějnice, které jsou tím největším zlem, co její zemi potkalo. O tom, že by mohla mít sestru nemá ani tušení. A vše si představuje trošku jako Hurvínek válku. O to větší léčba šokem ji při výměně čeká. Wren naopak o své sestře celý život věděla. Stejně tak věděla jak to doopravdy bylo s jejich rodiči a celou pravdu o čarodějnicích. Myslí si že hrát si na princeznu nebude nic těžkého, ale jisté záležitosti vše zkomplikují a vše není tak jak si představovala.
V první polovině knihy sledujeme dvě dějové linky, které se postupně prolínají. Stejně tak jsou dvě i romantické linky, ale za mě je romantická linka Wren mnohem lépe vystavěná a celkově uvěřitelnější. Chemie mezi ní a Torem fungovala velmi dobře a jejich náhodná setkání mě opravdu bavila. U knihy mi trošku chybí lepší představení magie a jejího fungování, ale je to začátek série takže k tomu možná ještě dojde. Celkově je kniha spíš taková pohádková než fantasy, ale to vlastně vůbec nevadí.
Přestože má kniha skoro 500 stran četla se velmi lehce a stránky mizeli v podstatě sami. Jsem zvědavá co přinesou další díly.
Za poskytnutí knihy k recenzi velmi děkuji albatrosmedia.
Jedna z knih, kterou jsem strašně dlouho odkládala, přestože filmové zpracování mám ráda a viděla jsem ho už asi milionkrát.
Celý svět, který dala autorka dohromady mě prostě neuvěřitelné baví. Je zajímavé co všechno autorka dovedla vymyslet a myslím, že by z ní byl dokonalý hlavní tvůrce her. Postavy jsou dobře vymyšlené a baví mě jejich rozdílné povahy i určitý vývoj v rámci příběhu. Trochu mi chybí trochu víc emocí u Katniss, ale zas nadruhou stranu je pro tenhle typ příběhu velmi dobře napsanou hrdinkou.
Oproti filmu mi chybí pohledy do zákulisí her a myslím, že je trochu škoda, že ho autorka v knize nevyužila a držela se pouze linky, kterou vypraví Katniss. Protože co si budem povídat té holce spousta věcí nedochází a všechno vidí jen podle své vlastní logiky a jiná varianta vpodstatě nepřipadá v úvahu.
Autorka tohle naštěstí skvěle vyvažuje prostředím a stylem psaní. Příběh jsem si užila i když pořád asi budu mít radši to filmové zpracování, které se naštěstí dost drží předlohy a díky přesahům do toho co si v knize můžeme jen domýšlet působí uceleněji.
I když je knižní příběh skvělý, bude to pro mě asi jeden z mála příběhů kdy mám o něco raději filmové zpracování, protože dokázalo lépe ukázat určité části příběhu které se netýkají přímo Katniss a hlavně mnohem lépe zvládlo ukázat emoce.
Né, že by knižní předloha nevzbuzovala žádné emoce, ale z pohledu Katniss občas máte pocit, že některé scény postrádají tu správnou jiskru, která by zažehla požár. Katniss je skvělá hrdinka pro tento příběh, protože u hladových her nechcete mít hrdinku, která by byla veselá a naprosto superdokonalá jako většina YA hrdinek, ale sázka na ní jako na hlavního vypravěče v určitých okamžicích nebyla úplně to pravé ořechové.
Chyběli mi tam takové ty scény za oponou, které jsou v knize jen naznačeny, ale do filmu jsou skvěle zasazeny. No a celé to završil konec, který prostě není úplně šťastně podaný a trošku zazdil celý příběh. Naštěstí je celý svět a námět tak dobře vymyšlený, že udrží pozornost i přes to jak špatná vypravěčka vlastně Katniss je.
U této knihy asi půjdu mírně proti proudu, ale prostě z ní nejsem až tak unešená jako většina ostatních. Velmi se mi líbila myšlenka příběhu, ale rozhodně nemůžu říct že bych se z knihy posadila na zadek. V první polovině jsem měla dost problém se začíst a kolotoč života hlavního hrdiny, který se striktně řídil zastaralou příručkou mě nijak neuchvátil. Celkově se hodně scén poměrně dost opakovalo i když pokaždé byla malinko jinak pojatá tak se kniha v tomto ohledu docela točila v kruhu. Druhá polovina knihy už pro mě byla poměrně zajimavější, protože se konečně příběh začal trochu hýbat i když žádnou velkou akci zde nečekejte.
Oceňuji velmi propracované vykreslení jednotlivých charakterů a téma, které se autor rozhodl zpracovat. Je velmi důležité si v dnešní době připomínat, že být jiný rozhodně neznamená být špatný.
Velmi zajímavě pojatý reteling pohádky o Popelce. Líbilo se mi zasazení do budoucnosti i celkové pojetí příběhu. Při čtení jsem viděla přesně ty samé scény jaké najdu v klasické Popelce, ale přesto byli vlastně naprosto rozdílné. Jediné co mi dojem z příběhu poměrně kazilo byla obrovská předvídatelnost. Většina zvratů, která se v knize objevila mi byla jasná už několik kapitol předtím něž byla v knize objasněna.
Autorka umí velmi dobře vytvořit svět a využít ho o čemž jsem se přesvědčila už v sérii Renegáti. Její postavy jsou hezky vykresleny a má velmi čtivý styl psaní čímž v tomto případě velmi vyvažuje celkovou předvídatelnost děje.
Hlavní postavy jsou sympatické a jak Cinder tak i Kaie jsem si vlastně docela oblíbila a vlastně mě docela zajímá jak její příběh dopadně, protože v závěru rozhodně nečekejte a žili šťastně až navěky stejně jako u klasické pohádky. Knihu bych i přes její nedostatky doporučila už pro její originální pojetí celého příběhu a přečtení dalších dílů zvažuji.