Kate3003
komentáře u knih

Kniha Woodhill je již čtvrtá kniha, kterou jsem od autorky četla a pořád stejně miluji její smysl pro humor, který se v jejích knihách odráží. Tentokrát se neocitáme ve světě smrtek, ale ve velmi dobře propracovaném dystopickém světě, kde zbývající obyvatelstvo ohrožuje plicní chřipka a zároveň s ní i „Chodci“. Duše zemřelých, které se občas rozhodnou překročit oponu, dělící náš svět od toho jejich a natropit nějakou neplechu.
Při obraně proti chodcům hrají významnou roli Temnonoši, kteří dokáží vidět za oponu a jedním z nich je i hlavní hrdinka Lexi, která jako jedna z mála vidí za oponu neustále. Díky této své schopnosti si užila v minulosti mnoho útrap, ale nyní je povolána na panství Woodhill, kde v souvislosti s chodci zemřelo již několik lidí. Jako Temnonoš nemá na výběr a musí své přeřazení přijmout i když z něj není zrovna nadšená, protože se s jejím postavením se pojí mnoho závazků, které musí plnit.
Bavilo mě postupně s Lexi odhalovat tajemství Woodhillu i jejího vlastního života a celý svět mě naprosto pohltil. Zaujalo mě zasazení do lednicko-valtického areálu a díky popisům jsem si skvěle dokázala vše představit. I přes prvky hororu se jedná spíš o takovou oddechovku, která vás chytí a už nepustí, protože je nabitá vtipem a děj příjemné odsýpá.
Mrzí mě, že některé postavy v knize nedostali více prostoru, který by mohl nahradit občas bezcílné sledování chodců. Musím bohužel říct že mi malinko neseděli erotické scény, které byli na můj vkus trošičku moc kliše. Celkově ovšem hodnotím knihu velmi pozitivně a její čtení jsem si i přes pár drobností co mi neseděli užila a s klidným srdcem ji mohu doporučit.
Navíc jako bonus má kniha naprosto skvělé grafické zpracování. Adela Stopka vytvořila nádhernou obálku a mapu panství Woodhill.


“Rozbij led a zlom kletbu. Zabij jednu a zachraň druhou.
První díl se mi docela líbil a navíc konec byl dost otevřený, takže jsem byla opravdu hodně zvědavá jakým směrem se bude děj v další knize odvíjet. Znovu sledujeme příběh z pohledů obou sester a v jednotlivých kapitolách se střídají pohledy Wren a Rose. Oceňuji, že se děj v jednotlivých kapitolách neopakuje, ale i když se jedná o vhled druhé osoby tak se posouvá dál.
Líbí se mi to jak jsou obě sestry rozdílné a přitom u nich najdeme pár společných rysů. Pořád mám trošičku víc v oblibě Wren s její prořízlou pusou a nápady, které ji většinou dostanou do nemalých potíží. Celkově ale oceňuji, že na postavách je znát posun. Obě působí o něco vyspěleji a hlavně Rose už není takovou tou typickou princeznou s růžovými brýlemi, ale začíná se sžívat s rolí královny.
Kniha si pořád drží takovou tu mírně pohádkovou atmosféru. Stejně jako první díl je i této velmi čtivý a i přes velký počet stran se kniha čte poměrně lehce a nechybí v ní akce. Objevilo se pár docela zajímavých zvratů, které jsem úplně nečekala a přibylo i pár nových postav. Naopak s některými již známými jsme měli možnost se lépe seznámit.
Vzhledem k některým událostem v knize jsem velmi zvědavá na další pokračování, které nedávno vyšlo v originále. Doufám, že na něj nebudeme muset čekat moc dlouho.
Za poskytnutí knihy k recenzi velmi děkuji albatrosmedia.


Z téhle série jsem pořád stejně nadšená. Líbí se mi jak autorka celý svět vystavěla a jak se vlastně v každém díle dozvídáme nové informace. Baví mě jak autorka vykresluje vlkodlaky a jejich rozdíly od ztvárnění, které potkávám běžně. Kromě vlkodlaků a upírů se tentokrát dostáváme více k informacím o Fae. Tedy aspoň k těm, které Šedí páni uvolnili.
Autorka skvěle využívá rozmanitost Fae, což je po těch všech vílách velmi příjemná změna. Oceňuji i to, že do příběhu zapracovává pohádky a pověsti, které spoustu z nás zná. Je velmi zajímavé sledovat jaký je rozdíl mezi tím co lidé běžně čtou v pohádkách a tím jací jsou Fae „doopravdy“, že jsou to mistři přetvářky, jsou krutí, tajnůstkářští a nenechají si ujít žádnou zvrácenost, kterou považují za zábavu.
Tenhle díl, ale ukazuje že i lidé dovedou být velmi krutí. To, že Mercy přitahuje problémy víme, ale tentokrát to trošku vypadalo i nad její síly. Celý příběh byl i tentokrát nabitý akcí a u knihy jsem se nestihla ani chvilku nudit. Romantická linka je stejně jako v předchozích dílech nenucená a hezky zpracovaná na pozadí. Konec byl rozhodně velmi drsný a autorka hlavním hrdinům nedala nic zadarmo.
Tahle série je rozhodně aspirant na jednu z nejlepších sérií, kterou jsem četla a doufám, že si tempo udrží i v dalších dílech.


Na začátku příběhu jsem si přišla trošku zmatená děním v knize, protože první díl jsem četla před více jak rokem a spoustu detailů už jsem zapomněla. Kniha navazuje v podstatě tam kde první díl skončil nebo když se to tak vezme možná spíše začal.
V průběhu knihy autorka postupně skrze hlavní hrdinku připomíná události z prvního dílu. Což oceňuji, ale na druhou stranu by je nemusela opakovat několikrát. Joan v průběhu knihy mnohokrát přemýšlí nad rozdíly mezi novou časovou linkou a tou původní. Většinou se tato situace týká Nicka a Aarona takže se dost opakuje stejný scénář a příběh je tím zbytečně natahovaný.
Znovu se setkáváme se známými postavami z prvního dílu, které doprovázejí Joan při její cestě příběhem. Trošku mě mrzí, že oproti prvnímu dílu zde je Aaron, kterého jsem si oblíbila jen velmi málo, protože tentokrát je do celé situace více zapletený Nick.
Za mě autorka v tomto díle mnohem lépe pracovala se schopnostmi Nestvůr a skvěle zpracovala jednotlivé časové linky a jejich prolínání. Hodně mě zaujala zápletka, protože až v podstatě do konce jsem neměla tušení jak to vlastně dopadne a posledních asi 150 stran jsem přečetla na jeden zátah.
V knize bylo dost velmi zajímavých zvratů a mezi nimi i odhalení minulosti Joan včetně důvodu proč tak zajímá dvůr nestvůr.
Po přečtení stále zůstává spoustu nezodpovězených otázek, které doufám budou zodpovězeny v dalším díle. Konec si nechala autorka znovu otevřený takže jsem velmi zvědavá jakým směrem se bude další díl odvíjet.
Za poskytnutí knihy k recenzi v rámci spolupráce děkuji Humbook blogeri


Když se mi kniha dostala do ruky měla jsem trochu obavu, že se děj s ohledem na počet stran bude docela táhnout. Protože 500 stran prostě svádí k tomu, že kniha bude plná popisů. V tomhle případě tomu, ale naštěstí tak nebylo.
Autorka nás nenechá ani rozkoukat a během chvilky s hlavní hrdinkou vpadneme do krvavého turnaje Kejari. Celý turnaj byl zajímavě zpracovaný, jeho jednotlivé části byli zajímavé a velmi dobře popsané. Trošku mě naopak mrzí, že jsme nedostali více informací o světě jako takovém.
Na začátku byl sice kratičký úvod k některým postavám a maličko z historie tohoto světa, ale rozhodně bych uvítala více informací. Na konci autorka dodala rejstřík, který jsem ocenila a něco málo mi také přiblížil.
Hlavní hrdinka mě bavila, protože svým způsobem jsme dostali silnou hrdinku typickou pro tento typ knih, ale pro své okolí je i tak vlastně nejslabším článkem. O to více se musí snažit a hlavně své činy velmi dobře promýšlet. Velmi mě bavila i její chemie s jejím upířím spojencem, jehož tajemný a sarkastický charakter mě opravdu zaujal.
Děj knihy skvěle ubíhá a já se většinu času nemohla odtrhnou, protože o zajímavé zvraty nebyla nouze. Knize se nevyhnulo pár naprosto klišé scén, ale ty mě spíše pobavily než že by mi v příběhu vadily. Závěrečný zvrat byl zajímavý a já jsem opravdu jakým směrem se bude vyvíjet další díl téhle dobře rozjeté série.
Za poskytnutí knihy k recenzi v rámci spolupráce velmi děkuji Albatros Media.


Po dočtení páté knihy Srdcerváčů se trošku vnitřně peru s tím jak komiks vnímám. Pořád mi to přijde jako ňuňatý příběh který se krásně čte a má opravdu velmi povedenou kresbu, ale na druhou stranu už mi některé věci přijdou do komiksu dané maličko na sílu.
Chápu, že autorka chce ve svých knihách upozornit na různé problémy, či situace, které mohou lidi potkat a říci všem, že je v pořádku se někdy cítit zle. Že není třeba se bát o svých problémech mluvit a říct si o pomoc, což opravdu oceňuji, ale nacpat veškeré tyto věci do jedné skupiny osob či rodiny mi úplně nesedí.
Mám s toho trošku pocit, že aby bylo upozorněno na vše tak každá osoba v komiksu dostala do vínku některou vlastnost/problém kterou chtěla autorka vytáhnout na světlo. Zároveň je však tato situace hozena jen tak do pléna bez většího propracování, takže to trochu působí jako přebytečná informace. Mě osobně by bylo milejší, kdyby se zaměřila pouze na nějakou část, tak jak tomu bylo třeba v prvních třech komiksech a další životní situace zařadila do samostatného komiksu, případně k úplně novým postavám i kdyby ve stejném světě.
I přes tohle všechno jsem, ale dostala přesně to co jsem očekávala. Komiks, který je díky své kresbě pastvou pro oko a scény, které při přečtení vyvolají úsměv na tváři. Přesto, že komiks vlastně řeší vážná témata, pořád si zachovává takové to miloučké prostředí do kterého se člověk rád vrátí.
Za poskytnutí komiksu k recenzi v rámci spolupráce velmi děkuji Albatrosmedia


Kniha Když padaly hvězdy mě uchvátila svou obálkou, která je opravdu velmi povedená. Navíc kniha obsahuje hned dvě krásně zpracované mapy, jednu detailní a druhou strohou. Celkové grafické zpracování knihy je na skvělé úrovni a opravdu se povedlo. Líbilo se mi proložení textu výstřižky z kronik či knih vytvořených pro tento svět.
Co mě osobně na začátku trošku rozčilovalo, byla skutečnost že kniha nemá klasické kapitoly. Je sice po malých částech rozdělena, takže opravdu nečtete celých 600 stran bez členění, ale je to trošku nezvyk.
Jedná se o první díl ze série takže nás čeká seznamování se světem, který má autor moc hezky vymyšlený. V knize se nešetří popisy, ale díky autorově stylu psaní jsou příjemné a i když jsou opravdu dost květnaté tak vás neutahají k smrti, jak to u některých knih s delšími popisy bývá.
Líbí se mi rozmanitost postav, protože nechybí lovci, učenci, piráti, ale i mořské panny nebo démoni. Jediné co bych maličko vytkla, je že i postavy u kterých by člověk čekal trošku horší charakterní vlastnosti jsou vlastně celkem klidné a povahově se na první pohled od těch kladnějších postav výrazně neliší.
Já si asi nejvíce oblíbila Erika, který byl velmi milý, ale hlavně nad věcmi i uvažoval což bylo opravdu skvělé. Celkově mě bavila chemie mezi jednotlivými postavami a vlastně bylo fajn i to, že v knize nebyla romantická linka, protože by mi sem úplně nezapadla.
V průběhu knihy sledujeme hned několik postav jejichž osudy se v postupně prolínají. Začátek má trošičku pomalejší rozjezd, ale jakmile se jednotlivé linky příběhu střetnou začne to být zajímavější. Možná kdyby kniha měla o pár stránek méně děj by byl poměrně svižnější již od začátku.
Konec příběhu byl maličko natahovaný dodáním příběhů, které neměli velký vliv na děj jako takový. I přes těch pár drobností bych knihu rozhodně doporučila, protože příběh je opravdu zajímavý a cestu s hrdiny této knihy si užijete.
Za poskytnutí knihy na recenzi děkuji autorovi knihy a nakladatelství Host a už se těším na další díl.


Dlouho jsem uvažovala jak tenhle díl hodnotit, protože měl pár momentů které byli naprosto neuvěřitelné, ale jinak vlastně až tak moc nedělo. Příběh navazuje přesně tam kde v předchozím díle skončil a dál sledujeme osudy Smrtek a jejich rozpory mezi takzvanou "Starou gardou" a "Novým řádem".
Jak už název vypovídá tentokrát se Nimbus, systém udržující ve světě řád, dostane mnohem více do popředí. Spolu s ním se objevují i nové postavy, které doplní příběh o svůj pohled. Autor tedy postupně rozvíjí příběh v několika rovinách, které se postupně prolínají.
V průběhu příběhu se objeví minimálně zva zvraty, které jsou opravdu velmi nečekané, ale mezi nimi se toho vlastně moc neděje. Díky autorovu příjemnému stylu psaní se sice dobře čte, ale jinak nějak nic. Co knihu odstřelilo opět do výšin byl rozhodně konec, který je naprosto nečekaný a při tom jak byli poslední kapitoly rozjeté vás ani nenapadne, že by se tam něco takového stalo. A hlavně díky konci jsem se rozhodla i pro vyšší hodnocení a jsem opravdu zvědavá jak na to autor v dalším díle naváže.


Kniha měla velmi slibný rozjezd. Hned začátek knihy byl nabitý akcí a skvělou tak trošku tajemnou atmosférou, kterou se autorce povedlo velmi hezky vykreslit. Bohužel po pár desítkách stran tohle nadšení opadlo a děj se najednou jakoby zastavil na místě a začal se tak trochu točit v kruhu. Dočkáme se totiž prvního velkého zvratu a pak najednou se vše zaměřuje jen na tuto skutečnost a vše ostatní jakoby se odsunulo na druhou kolej.
Autorka má naštěstí velmi čtivý styl psaní takže i části kde děj stagnoval se naštěstí četli dobře a napomáhala tomu i skvělá chemie mezi hlavními postavami jestli se to tak dá označit. Kousavé rozhovory mezi hlavní hrdinkou a přízrakem byli opravdu skvělé a jejich rozdílné povahy se skvěle doplňovali. Trochu pokulhával popis prostředí a celkově světa, který si zasloužil trošku víc prostoru. Bylo zde pár zajímavých věcí jako rozdělení duchů a přízraků, ale chtěla bych se toho asi dozvědět více.
Ke konci se děj knihy znovu rozjel a vrátila se atmosféra, která na mě dýchla na začátku. V knize nehledejte romantickou linku, ale za mě je asi jen dobře, že se ji tam autorka nesnažila dosadit. Jako celek kniha vlastně nebyla špatná, našlo se zde několik zajímavých zvratů, které mě poměrně překvapily, ale Kouzl rodu Thornů mě od autorky zaujali mnohem více. Další díl si asi přečtu, protože mě zajímá jakým směrem se autorka vydá.


Tahle kniha mě velmi překvapila. Vyhlídla jsem si ji hned po jejím vydání podle obálky a schválně jsem nevyhledávala recenze abych si nevytvořila již dopředu nějaká očekávání. Takže když se mi kniha dostala do ruky tak jsem něvěděla co přesně čekat a těšila jsem se co mě v příběhu potká.
Autorka nás hned ze začátku hodí do příběhu bez jakékoliv přípravy či informací o světě takže chvilku trvalo než jsem se ve všem zorientovala. Přesto byl příběh už od začátku celkem poutavý. V ději se našlo pár nudnějších částí, které mě až tolik nenadchly, ale celkově jsem si čtení užila.
Výtku bych měla k občasnému opakování určitých situací, ale naštěstí to nebylo nic až tak hrozného a dost dobře to vyvažovali jednotlivé zvraty. Autorce se několikrát povedlo velmi překvapit a většinou jsem určité věci dokázala odhadnout až těsně předtím něž se staly. Takže oceňuji že příběh není nijak předvídatelný a dokáže překvapit.
Autorka má velmi příjemný styl psaní a i přes počet stran se kniha četla velmi dobře. Jednotlivé postavy byli poměrně sympatické a líbil se mi jejich vývoj v ději a jejich nepředvídatelnost. Velmi dobrá byla i chemie mezi jednotlivými postavami a interakce mezi nimi mě opravdu bavila.
I když je konec vlastně otevřený tak děj tohoto dílu byl tak nějak uzavřen. Po zvratu na konci jsem opravdu velmi zvědavá jak se bude děj dále vyvíjet a jakým směrem se jednotlivé postavy vydají. knihu mohu za sebe doporučit.


Na tuhle knihu jsem se hrozně těšila a zároveň tak trochu ne, protože jsem věděla, že se jedná o poslední návrat do Ruin a s jednotlivými postavami se mi opravdu nechtělo loučit. Zamilovala jsem si Emmu a její sarkasmus, Luciena a jeho hravé popichování, Erika a jeho přiřízlou pusu, ale i Annu a její milou povahu, kterou to vyvažuje.
Baví mě na tom, že s každým dílem je vidět vývoj jak postav tak stylu psaní autorky a vlastně se od sebe každý díl série trošku liší. Za mě je TOP druhý díl, ale i tenhle mě opravdu bavil. Sledování tří dějových linek bylo trošku náročnější, protože já prostě nejsem zastánce sledování více postav, ale ve výsledku jsem si každou z nich užila.
Trošku mi chyběl Bastien u kterého jsme dostali malou ochutnávku v předchozím díle, ale tady jeho provokatérská povaha bohužel nebyla využita a Káleb byl sice fajn, ale nebavil mě tolik jako Eskar, Lucien nebo právě Bastien. Tentokrát má návrat do Ruin celkově úplně jinou atmosféru. První dvě knihy byli poměrně "hravé", ale tentokrát se dostáváme na temnou stranu síly a vše je takové... nevím dospělejší, temnější a celkově se ukazuje i ta druhá strana života mezi smrtkami.
Čím mě autorka naprosto dostala byl konec. Jakože jak to mohla udělat. Hlavně když víme, že se nedozvíme jak to bude dál. Chtěla bych aspoň maličko nakouknout, třeba v krátké povídce jakým směrem se bude osud hrdinů vyvíjet, protože se mi s nimi bude opravdu těžce loučit. Celou sérii mohu rozhodně doporučit a jsem velmi zvědavá jakým směrem se autorka vydá dál.
Moc děkuji Eleanor Corvin za poskytnutí knihy na recenzi i za to, že mi do života přivedla tak skvělý příběh.


Příběh Harryho Pottera jsem četla už po několikáte a opět jsem si ho užila. Příběh znám jako své boty, protože kromě té knižní verze jsem asi milionkrát viděla tu filmovou a i přestože neobsahuje úplně všechny scény tta hlavní linka je zachována.
Toto vydání mě stejně jako většinu zaujalo krásnými ilustracemi. Celkové zpracování knihy je úžasné, protože nejen že je doplněna o ilustrace oblíbených postav,ale každá strana je velmi povedeně graficky zpracována. Trošku už pokulhává rozložení textu na jednotlivých stránkách. Přijde mi totiž že si nikdo moc nelámal hlavu změnou formátu a zachoval text tak jak byl použit ve vydání bez ilustrací. Proto jsou některé řádky zvláštně useknuté.
Poprvé jsem knihu četla hned při jejím vydání, což bylo před tím něž se objevilo filmové zpracování takže si už úplně nevybavuji jak jsem si většinu postav představovala předtím než jim byli dodány již známé tváře herců. Ilustrace od Jimma Kaye jsou opravdu nádherné i když někdy se úplně nesetkávají s mou představou o postavě.
Uznávám, že za ty roky co sleduju filmy je mé vnímání ovlivněno hereckým obsazením, ale přesto bych si třeba školníka Filtche představila trošku jinak. Možná i Hagrida, který by měl mít dle mé představy trošičku jiný výraz tváře. Hermiona je zde naopak zachycena věrněji knižnímu popisu než jak ji představuje film (I když bych si pro film nedovedla představit nikoho lepšího a jeho obsazení je skvělé).


"Slyšíš to, Coriolane? Takhle to zní když padá Snow."
Čekala jsem od knihy trošku něco jiného. Doufala jsem, že se dozvím jaká cesta dovedla Coriolana Snowa do role presidenta Snowa tak jako ho známe z Hunger games. Že se také dozvím jak vlastně vznikaly hry a jaké je jejich pozadí, nebo také nějakou pořádnou romanci. Možná i to proč se Tigris dostala do nemilosti. Jenže ani jedno s toho jsem vlastně pořádně nedostala. Náznaky v knize byli, ale nebyli dostatečně zpracované, protože se autorka zaměřila na jiné a za mě méně zajímavé věci.
Coriolanus už od začátku působí trošku jako záporná postava hlavně kvůli své sebestřednosti. Musím uznat, že jeho život nebyl zrovna procházka růžovou zahradou, takže nějaké vlivy okolí na jeho vývoj určitě mají, ale on se již od první chvíle staral hlavně o to jak bude vypadat před svým okolím a jak bude jeho jednání vnímáno. Všechny svoje činy kalkuluje tak aby mu něco přinesli a dostál motu "Snow vždy vítězí". Takže mi tam chybí takový ten postupný přerod v zápornou postavu, který jsem čekala.
Hladové hry jako takové jsou tu spíše okrajově což mi zas tak nevadilo, ale chybělo mi nahlédnutí do zákulisí vzniku her. Celkově tam byla informace o plánování her jen v pár kapitolách a nic moc jsme se vlastně nedozvěděli. Myslím že kdyby se autorka zaměřila na život Coriolana jako tvůrce her mohlo by to být mnohem zajímavější než část mírotvůrce.
Romantická linka byla taková vlastně nijaká. Nebylo na ní nic co by nijak zvláště zaujalo a byla tam spíš proto aby zavdala důvod k několika zvratům, které se v knize odehrají. Mnohem zajimavější byli vztahy s ostatními postavami což je škoda.
Naštěstí autorka má dostatečně čtivý styl aby udržela pozornost i přestože příbeh neobsahuje moc akce a děj se spíš tak pozvolna táhne. Plus je i vypravěč, který umí lépe vyjadřovat svoje myšlenky a emoce, než jak tomu bylo v případě Katniss. Nejlepší část knihy byl asi epilog a to ne protože kniha skončila, ale protože je zde asi nejlépe vykreslen počátek cesty mladého studenta k funkci prezidenta a také informace o vývoji Hladových her. Celkově mi ovšem kniha dala více otázek než odpovědí.


Na knihu Trůnu předurčená jsem se opravdu těšila, protože první díl mě hodně bavil. Bohužel si kniha neudržela napětí prvního dílu a čtení jsem si až tolik neužila. V příběhu o Redě a jejím Vlkovi se našlo pár nudnějších částí, ale příběh o Nei a jejím životě v říši stínů jich byl plný.
Cca první polovina knihy byla opravdu hodně utahaná a nezachránil to ani příjemný styl psaní autorky. Nemohla jsem se začíst a putování Říší stínů mě zas tak moc nazaujalo. Navíc bylo proloženo částmi z pohledu jiných osob, které za mě nebylo až tak důležité, nebo se aspoň nemuselo objevit v takové míře. Našlo se několik momentů, které byli záživné, ale většinu času jsme se spíš pohybovali v šedé zóně, kde nebylo nic co by zaujalo.
Myslím, že kdyby autorka celé putování Prvorozené za poznáním zkrátila na polovinu byla by kniha mnohem záživnější. Chápu, že si Nei musela najít svou cestu stejně jako Reda, ale Divý les byl o něco záživnějším místem pro vyprávění. Druhá polovina knihy už odsýpala o něco lépe a děj byl trošku akčnější.
Na knize se mi líbila celková chemie mezi jednotlivými postavami, která opět fungovala skvěle. Také zajímavé a originální prvky příběhu, které aspoň částečně vyvažovali utahaný děj. Konec příběhu byl takový pohádkový a možná trošku uspěchaný přitom jak dlouho jsme na vyvrcholení děje čekali. Jako celek kniha nebyla špatná, ale první díl jsem si užila rozhodně více.


Musím říct, že mě kniha až tak nenadchla. Nechybělo sice napětí a na rozluštění celého případu jsme si opravdu museli počkat do úplného konce, ale ke konci mi to přišlo možná trochu překombinované.
Celé to začalo poměrně nevinně ve chvíli kdy se hlavní hrdinka rozhodla v rámci školního projektu rozklíčovat případ zmizení jedné místní dívky a sebevraždy jejího údajného vraha. Jenže jak se hlavní hrdinka prokousávala případem začalo se na něj nabalovat mnoho dalších "nevyřešených" záležitostí. Najednou jako by každý druhý měl nějaké tajemství, které čirou náhodou souviselo s vyšetřováním. Kdyby autorka ubrala myslím, že by to působilo trošku realističtěji.
To že se hlavní hrdinka dost často chovala nelogicky už je pro YA knihy taková klasika takže to mě ani moc nepřekvapilo. Co mě ovšem bavilo byla chemie mezi postavami. Hlavně tedy mezi hlavní hrdinkou Pipou a Ravim bratrem údajného vraha Addie Bellová.
Líbilo se mi jak autorka vykreslila skutečnost, že lidi jsou schopní odsoudit celou rodinu jen kvůli činu jednotlivce a to bez toho aniž by věděli co se doopravdy stalo. Oceňuji i udržování napětí v knize a celkovou čtivost.
Další díly, ale v dohledné době neplánuji číst.


Po přečtení knihy už chápu proč je kniha označována za Hunger games v šatech. V mnoha ohledech tu opravdu máme podobné prvky ať už se jedná o rozdělení země na jednotlivé části, kde čím vyšší číslo kasty tím chudší obyvatelé nebo "soutež" kde jsou vybrané dívky ukazovány v televizi. Svým způsobem najdeme i podobu v milostném trojuhelníku jen místo Katniss, Peety a Hurikána dosadíme Americu, Maxona a Aspena.
Vyměníme tedy zbraně za intriky, arénu za palác, ale zachováme podobné prostředí a pozadí příběhu. Dívky vybrané do Selekce ovšem mají tu výhodu, že jim nejde o život, i když vlastně tak trochu jde.
Celkově je America i mnohem sympatičtější vypravěčka než Katniss a bylo fajn sledovat jak zjišťuje, že ani život v paláci není takový jaký si představovala a i její mínění o Maxonovi a celé královské rodině se dost liší od reality.
Moxon byl docela fajn a rozhodně mohlo být více infomrací i o jeho schůzkách s ostatními účastnicemu. Zato Aspen mi už od začátku neseděl a nevylepšil to až do konce knihy.
Přestože už nejsem úplně cílovka tak musím říct, že mě kniha bavila. Jasně našlo se pár věcí, které už mi přišli méně uvěřitelné, ale i tak mě příběh jako celek bavil. Neubránila jsem se však porovnávání se sérií Hunger games, které je znát i tady v hodnocení. Rozhodně mám v plánu se pustit i do dalších dílů.


Tohle byla velmi milá jednohubka přímo navažující na dění v knize Kouzla rodu Thornů. Na knihu jsem se velmi těšila, protože Kouzla rodu Thornů byla opravdu skvělá a Nathaniela, Elisabeth i Silase jsem si velmi oblíbila a bylo velmi příjemné se do jejich společnosti vrátit.
Chemie mezi postavami mě neuvěřitelně bavila a pošťuchování mezi Nathanielem a Elisabeth jsem si opravdu užila. Stejně tak jistou odměřenost Silase i když jsem si stejně jako hlavní hrdinka občas nebyla jistá zda to co říká myslí naprosto vážně.
Nečekejte zde žádnou velkou akci jako v Kouzlech. Jedná se opravdu jen o krátké doplnění příběhu pro ty, které zajímá jak se vztah mezi postavami bude dál vyvíjet. Přesto mohu rozhodně doporučit těm, kterým se kouzla líbila.
Závěr celého příběhu se mi opravdu líbil a velmi mě pobavilo, když jsem se dozvěděla kdo vlastně za celou příhodou stojí. Jediné co mi tak trochu chybělo, bylo více informací o tom co se stalo se Silasem než byl znovu vyvolán.
Za knihu na recenzi velmi děkuji @albatrosmedia


Další nostalgický návrat k sérii kterou jsem jako dítě milovala. Díky tomu, že původní komiks vycházel v časopise kde neměl k dispozici až tolik prostoru je prostě celý děj trošku uspěchaný. Jako dítě jsem to tolik nevnímala a hltala jsem každé nové dobrodružství, ale s odstupem času to vnímám trochu jinak.
Ve výsledku to ale zážitku nijak moc neubírá. Jednotlivé příběhy na sebe hezky navazují a kresba komiksu je opravdu krásná. Miluju ji stejně jako tehdy.
V této knize se Elyon konečně dozvídá, že vše není tak jak jí bylo řečeno a konečně si začíná uvědomovat co se děje. Cornelie potká svého vysněného kluka a Hay Lin se chystá na školní představení. Prostě běžný středoškolský život, ale to by nebylo ono kdyby se situace nějak nezkomplikovala.
Líbila se mi vsuvka o příběhu draků, kteřý souvisel s historii strážkyn. Už se těším na další díly.


"Přežilas, oklepej se, jdi dál."
Pro mě je to již druhá kniha od Alžběty Bílkové. Jako první jsem četla knihu Z kouře a kamene a po přečtení Balady mrtvého světa se mi potvrdilo, že má autorka velmi příjemný styl psaní, který mi sedí. Už prolog mě na knihu opravdu navnadil a byla jsem zvědavá co se po tak trochu hororovém úvodu bude v příběhu dále odehrávat.
Dostáváme se do světa, který byl díky magii rozdělen vedví a nikdo neví co se vlastně stalo. Mnoho informací, které se na veřejnost dostanou jsou pouze dohady a zájem o to co je za magickou hranicí opadá.
To ovšem neplatí pro hlavní hrdinku Robin, která je odhodlaná objevit tajemství Starého světa i za cenu vlastního života. Robin je vlastně takový typická YA hrdinka, která dost často dříve koná než myslí a přestože by měla být trénovaná hledačka tak čas od času dělá poměrně nelogická rozhodnutí.
Při její poslední výpravě se k ní připlete kapitán Kai, jehož bratr byl také hledač a v minulosti Robin doprovázel na výpravách. Kai ze začátku působí jako pěkný protiva, ale postupem času odkrývá svou pravou povahu, která se skrývala za bolestí ze ztráty jeho bratra.
Chemie mezi hlavními postavami mě docela bavila mám ráda, když se postavy trochu popichují a neskáčou si hned od začátku kolem krku. Takže za to má rozhodně autorka plusové body.
Celkové fungování světa, magii a různé bytosti nám autorka rozdrobila do celého příběhu takže se vše dozvídáme společně s hlavními hrdiny. Vůbec by mi nevadilo kdyby bylo celkové fungování světa a magie popsáno ještě o něco více.
Trošku mě zklamal konec, který mi přijde unáhlený a tak nějak useknutý. Chápu, že kniha má mít pokračování a proto není možné příběh zcela uzavřít, ale tady je konec až moc otevřený a celkově z něj plyne více otázek než odpovědí.
Za knihu k rezenzi mnohokrát děkuji @humbook_blogeri


Jako první bych chtěla vyzdvyhnout celkový vzhled knihy. Její zpracování je opravdu úžasné od obálky až po papír, který byl použit. Ilustrace jsou krásně vykresleny, jednotlivé stránky působý jako pergamen, takže skvěle pasují k tématu. Velmi povedené je i rozložení textu na stránkách v kombinaci s ilustracemi. Takže za tohle rozhodně 11/10.
Informace v knize jsou řazeny do jednotlivých částí, kde jsou představeny jednotlivé země/území, jednotlivé postavy a nakonec i tvorové či bytosti které se ve světě Zaklínače objevují. U jednotlivých zemí/království dostaneme základní informace jejich fungování, vládci a také velmi dobře zpracovaných ilustrací map. Informace jsou poměrně strohé, ale myslím že dostačující.
Popisy jednotlivých postav vždy začínají úryvkem z knihy, který danou postavu přiblíží a poté jsou rozepsány záhladní informace spolu s pár zajímavostmi. Autor se snažil vyhnout spoilerům a proto jsou některé informace vynechány. Možná bych ocenila aby dostali prostor i jiné postavy, ale to je asi subjektivní představa každého z nás.
Poslední částí je jakýsi bestiář bytostí ze světa zaklínače, kde jsou velmi povedené ilustrace jednotlivých bytostí. Jejich základní popis, původ a informace o tom jak je možné je eliminovat. Odkazuje se i na části knih, kde se bytosti objevily.
Za mě rozhodně velké doporučení pro fanoušky Zaklínače, protože jsou zde shrnuty základní informace z knih a navíc to zpracování a ilustrace jsou prostě TOP.
Děkuji Albatromedia za poskytnutí knihy na recenzi.
