Katka2382
komentáře u knih
Já, hasička: Příběhy holky z tísňové linky
Barbora Škodová
Bylo to pěkné a zajímavé.
Ačkoli s tou vtipností autorka trochu moc tlačila na pilu,hlavně na začátku.Tedy na můj vkus.
Jinak kvituji s povděkem různé rady a zajímavosti.
Když to tam není, tak to tam nehledej
Ivana Chřibková
Taková nenáročná oddechovka.
Anna mi byla moc sympatická, musím zjistit zda je v knihovně i předešlá kniha autorky.
Malinka
Dita Táborská
No nebylo to úplně odpočinkový čtení.
Jak se opět ukazuje komunikace mezi lidmi,kór v rodině,je prostě potřeba.
Všechny postavy byli naprosto uvěřitelné a velice lidské.
Shuggie Bain
Douglas Stuart
Skvělá,drsná,syrová a úžasně čtivá kniha.
Autor má skvělý vypravěčský talent a před očima vám běží naprosto plastický film.
Líbilo a moc.
Jsem Baťa, dokážu to!
Jozef Banáš
Opravdu skvělá kniha od které se nebudete moci odtrhnout.
Osobnost pana Bati mám samozřejmě v povědomí,ale tato kniha nám odhaluje tohoto úžasného muže v celé jeho velikosti a to i na duchovní úrovni.
Mám sto chutí jet na výlet do Zlína :).
Svědectví o životě v KLDR
Nina Špitálníková
Příběhy ze kterých vám jde mráz po zádech.
Každý kdo z toho pekla utekl si zaslouží poklonu.
Na tuhle knihu jsem čekala víc než půl roku než byla v knihovně volná,ale vyplatilo se.
Doporučila bych ji jako povinnou četbu,aby lidem otevřela oči.
Ty chladné oči
Scarlett Wilková
Za mě tedy jestě lepší než předešlá kniha autorky.
Velmi čtivé od začátku až do konce.
Nic není černobílé a lidí přežívajících v každém režimu a těžíc z něj co nejvíc vždy bylo a bude dost.
Mama milovala Gabčíka
Veronika Homolová Tóthová
Kniha je to bezesporu velice čtivá, ale moc mi tam nesedla ta milostná linka.Připadlo mi to trochu už přes čáru.
Naopak Osudy některých postav,kapitolu na konci knihy kvituji s povděkem.
Mě osobně víc sedla kniha Dva proti říši.
Deník naší babičky
Milada Podivínová
No nevím,nijak mi tak kniha nenadchla.
První polovina k nepřečkání,jen obě kamarádky vzdychali koho milujou a koho ne.
Druhá půlka byla o malinko lepší,bo popisovala život s dětmi v ústavu.
Hlasy mých otců
Helena Šmahelová
Krásné zakončení celé trilogie. Svět se hodně rychle mění.
Jen by mě zajímalo jak dopadla Boženka?
Stopy mých otců
Helena Šmahelová
Stejně krásné čtení jako první díl.
Lidé jsou stále stejní,co svět světem stojí,jen kulisy se mění.
Stíny mých otců
Helena Šmahelová
Taky jsem nečekala že mi tolik bude bavit vyprávění z těchto časů.Ale paní Šmahelová je tak výborná vypravěčka,že se to čte samo.
Každá doba má své,dřív bylo hodně dřiny,nemocí a smrt velmi blízko.
A teď máme zase stres a zbytečný chvat.
Hned se vrhám na druhý díl.
Den, kdy jsem se naučil žít
Laurent Gounelle
Pěkný čtení.
Takové motivační poselství zabalené do příběhu.
Houpačky
Lucie Konečná
Když jsem tuhle knihu vzala do ruky tak jsem se trochu bála,ze to bude nuda.
Ha ha,nemohla jsem se mýlit víc.
Příběh mě chytnul hned na začátku a nepustil až do konce.Byla to skvělá jízda a obě hrdinky byly suprový.Až jsem jim to přátelství záviděla.
Zkrátka:neberte ten život moc vážně, stejně z něho nevyváznete živý:).
Světlo bylo dokonalé
Caréne Ponte
Zase jdu proti proudu,ale nemůžu si pomoci.
Kniha ve mě evokovala pocit že se autorka snažila o takové francouzské Madisonské mosty.
Hlavní hrdinka mi vzkutku k srdci nepřirostla.Je celý den doma a nestíhá se starat o domácnost,děti a manžela?A co kdyby k tomu všemu ještě chodila na tři šichty do fabriky.Tak jako stovky jiných ženských?To by s ní asi seklo po týdnu.
Že to není mezi ní a manželem není tak jako na začatku?No to asi tak bývá když se láska milenecká promění na lásku manželskou a ruku na srdce ona se teda taky nijak moc nesnažila aby jiskra nevyhasla.
Za mě tedy žadný zázrak.
Kdo šije u Podolské?
Lucie Hlavinková
Pěkně a čtivě napsaná kniha.
Čte se v podstatě sama,doporučuji.
Tři
Valérie Perrin
No teda to byla jízda.
Knihu jsem přečetla skoro naráz a teda bylo toho dost.
Bylo to jak detektivka kdy člověk hltá stránku za stránkou,ale stálo to zato.
Valerie Perrin je jednička.
Tři jablka spadlá z nebe
Narine Abgarjan
Pro mě bylo čtení této knihy vyloženě pohlazení po duši,škoda že mohu hodnotit maximálně 5-ti hvězdičkami.
Miluju takovéto příběhy.
K knize se mi moc líbil zvyk že si žena nechává své rodové jméno.
Je to kniha o něze,o lásce,o zázracích,o naději a o neumírání.
Mám ji půjčenou z knihovny,ale už jsem si objednala svou :).