katpas76 komentáře u knih
Styl psaní paní Mornštajnové mám ráda, ač někdy je přeskakování a prolínání historie a současnosti matoucí. Přesto i Hana byla perfektně propracovaným dílem, hlavní postava natolik dobře vykreslená, jako bych ji viděla před očima.
Konečně se mohu jít podívat na divadelní hru, kterou jsem si nechala až po přečtení knihy. Velmi se na ni těším.
Chvíli mi trvalo, než jsem se do knihy začetla. Zřejmě to bylo velkým množstvím postav v počátku a také poměrně dlouhou první kapitolou, která byla téměř bez dialogů, jen vyprávění. Dokonce jsem na chvíli knížku odložila a přečetla dvě jiné, než jsem se k ní vrátila. Ale musím říct, že s přibývajícími stránkami si mě příběh Anežky, Alžběty a dalších postav, které paní Mornštajnová bravurně vykreslila, naprosto získal a poslední stránky jsem zhltla během chvilky. Jak to paní spisovatelka umí a předvádí ve svých románech, jde o velmi hluboké lidské příběhy, které ve čtenáři zanechají ještě hodně hluboko stopu a na které nebude snadné jen tak zapomenout. Autorka nepíše thrillery, které mám sice taky ráda, ale po krátké době vlastně vždy zapomenu, o čem kniha byla. Romány Aleny Mornštajnové jsou nezapomenutelné, a v tom je její mistrovství.
Dávám 4,5 hvězdičky (za ten úvod, který mě hned nechytil).
V rámci čtenářské výzvy jsem knihu tentokrát poslouchala. Audioverze je velmi zdařilá. Dílo je mi už dávno známé, čtené s dětmi opakovaně v knihovně hned ve dvou vyhotoveních. Přesto v něm i po tolikáté znovu nacházím již pozapomenuté myšlenky, které jsou nadčasové.
Krásný příběh, vykreslený vztah dcery a otce, který má nečekaný závěr. Napsáno brilantně.
Kniha Listopád pro mě byla překvapením, protože autorka zvolila jiný žánr, než na jaký jsem u ní byla dosud zvyklá. Kniha byla dosti ponurá, smutná. Velmi čtivý a poutavý styl psaní paní Mornštajnové byl ale stejný jako u všech předchozích románů. Také se mi líbilo prolnutí obou hlavních ženských postav. Jedna byla vyprávěna v ich formě, druhá v er formě... obojí autorka bravurně zvládá a nemohu říct, že by bylo knize co vytknout. Líbila se mi moc, ač se jednalo o náročnější téma a několikrát jsem u knihy brečela.
Skvělá kniha. Česká autorka k tomu. Jsem nadšená. Historická sága zasazená do prostředí, které vůbec neznám (hornická oblast, pomezí Slezska a Polska), rozšířila jsem si znalosti faktů, navíc používání krajového nářečí... top kniha!!!
Knihu jsem přečetla do čtenářské výzvy. Byla velmi čtivá, i když plná překlepů, což bylo lehce rušivé. Podle anotace jde o skutečný příběh, čemuž se mi skoro nechce věřit. Z hlavní hrdinky dělá množství překonaných problémů až nadpozemsky odvážnou a silnou ženu která zvládla mnohdy s nadbytečnou energií i to, co se zdá nezvládnutelné. Pokud je příběh ve všech směrech autentický, klobouk dolů před Annou. Pokud si ho autorka mírně přibarvila, lze to pochopit, protože z knihy tím udělala dílo, které nelze odložit protože osud Anny musíte dočíst do konce. Od autorky to byla první kniha, kterou jsem četla. Děkuji za zážitek. Rozhodně si přečtu něco dalšího.
Čtivá kniha o zajímavých ženách. Stejně jako Heřmánkové údolí ve mně zanechala tato kniha silné emoce.
Audiokniha namluvená autorem
Moudré, výstižné a vtipné. Přesně jako Marek Eben sám.
Audiokniha
Román o událostech, které v knihách dějepisu chyběly (patrně stále chybí). Vyvolala ve mně silné emoce, slzy i naději, že víra a láska mohou obstát i v té nejtěžší "šedé" době.
Nejspíš každý Čech někdy zahlédl útržky v médiích, které se z KLDR dostanou ven. Svědectví občanů - uprchlíků podané formou rozhovorů v knize Niny Špitálníkové je ale zcela jiným obrázkem, než jaký vidíme v televizi - široké bulváry hlavního města, davy pochodujících mužů a smějící se děti podávající květiny vůdcům.
Kniha je “děsivá”… napsána skvěle, čtivě a poutavě, obsahem ale “strašná”… nedokážu si představit být v kůži kteréhokoliv ze sedmi zpovídaných (a statisíců obyvatel Severní Korei) ani na jediný den. Víme toho mnoho o zvěrstvech páchaných nacisty. O soudobých koncentračních táborech, hladovění a popravách dětí i dospělých v KLDR toho ale víme strašlivě málo. Nutí mě to k zamyšlení, jak je možné, že se v současném světě takové věci vůbec mohou dít?!
Po prvním díle jsem se nemohla dočkat druhého. Opět jsem byla nadšená. Navíc kniha je obsáhlá, mám ráda tlusté knihy, které mi vydrží na dlouho. Tragické a pohnuté osudy hlavních hrdinů z prvního dílu se zde dále rozvíjí. Stejným jedinečným způsobem i jazykem, jaký autorka použila v prvním díle. Jsem opět nadšená a těším se na třetí díl.
Severská krimi, kde krev nestříká a končetiny nelétají. Přesto je to detektivka s vraždami, napětím a zajímavým závěrem skutečně ve stylu Agathy Christie, jak sliboval nakladatel na přebale titulu.
Kniha je určitě dobrou volbou pro ty, kteří jsou přehlceni brutálním násilím a vyšponovanými zápletkami v severských thrillerech, ale přesto mají rádi napínavé příběhy a detektivní romány jim nejsou proto srsti.
Jsem ráda, že jsem díky čtenářské výzvě objevila tuto dvojici autorů, kteří slibně zahájili sérii Vraždy v Osterlenu. Další díly si ráda přečtu.
Útlá kniha, do které autorka zvládla dát mnoho. Nejen osudy tří žen ze tří různých částí světa, ale především myšlenku nevzdat se a svůj život žít i přes úskalí, která jim (nám) osud připravil.
Propojení třech příběhů na konci je povzbudivé, ocenila jsem velmi pozitivní konec.
Jediné, co mi na knize trošku vadilo, byla úplná absence přímých řečí. Sice je autorka suplovala občasnou kurzívou nebo odděleným textem, ale přímá řeč jako taková se v knize nevyskytuje. Škoda, protože dobře napsané dialogy jsou v knihách to, co mě baví.
Tato mě bavila i bez nich, proto ponechávám plný počet. Doslov překladatelky také hodnotím pozitivně.
Dětská kniha která mě, dospělou osobu, rozbrečela. Dlouho mi tento titul unikal, i když se o něm tu a tam někdo z mých známých zmínil. Čas na něj přišel až teď a rozhodně nelituji času, který jsem audioknize věnovala. Myslím, že kdybych Annu ze zeleného domu četla jako dítě, zařadila by se vedle Dětí z Bullerbynu na druhé místo.
Anna je šprt i průšvihář, stejně jako Lisa. A to byla moje dětská hrdinka č.1! Anna by si tedy určitě s Lisou v mých dětských představách dobře rozuměla.
Kvalitní dětská literatura pro všechny věkové skupiny.
Tak nevím… literárními kritiky velebené dílo, ale já nadšení nesdílím… příběh Leny jako nosná dějová linka je ok, ale je přehnaně natažený do knihy o 700 stranách! Pozadí církevního útlaku za komunismu je zajímavé, ale pro mě absolutně nadbytečné byly předlouhé pasáže - přepisy různých listin, dopisů, zpráv… až tak, že na straně 400 jsem musela knihu na několik dní odložit a přečíst si dvě jiné, než jsem se k Bílé Vodě vrátila a dočetla ji do konce. Autorka má bezesporu precizní jazyk, střídání vyjadřování aby bylo vhodné k postavám je taky bravurní, ale pro mě to bylo zbytečné, protože děj knihy prostě “neodsejpal”. Dávám dvě hvězdy za autorčin jazyk, ale bohužel mě kniha jako celek hodně zklamala a další “těžkou” literaturu asi na delší čas odložím. Na závěr ještě dodám, že bych toto dílo asi nenazvala románem…
Knihu bych nejspíš nezařadila tak úplně mezi detektivky. Rozhodně mě ale nezklamalo, že se to v ní nehemžilo vraždami a krví, byla to taková “jiná” krimi, než kterou jsem dříve hodně četla. Atmosféru vesničky Jelení Hora vykreslila autorka moc dobře, stejně jako charaktery postav. Jen mi děj přišel místy trochu pomalý a některé části zápletky překombinované. Proto 4 hvězdy.
Audiokniha, namluvená Kristýnou Kociánovou
Od autorky už to byla několikátá kniha a opět jsem se skvěle bavila. Zážitek ještě umocnila krásně načtená audio verze knihy. Pachatele jsem netušila až do konce. Líbil se mi příběh, prostředí, dobře vykreslené postavy. Milovníkům české literatury vřele doporučuji.
Gratuluji k prvotině!
Příběh se mi líbil, i když trošku mi v něm chyběly emoce. Ne, že by tam vůbec nebyly. Ale na to, jak silně musely události s hrdinkami (hrdiny) cloumat (Matylda, Jana, Simona, Eliška, koneckonců i Jakub se dostali do fakt silných životních vírů) byly jejich emoce hrubé a působily na mě povrchně. To jediné bych knize vytkla.
Rozhodně ale příběh doporučuji k přečtení a to všem, kdo máte rádi společenské romány okořeněné erotikou.
PS: bála jsem se přeslazeného konce. Nakonec mě poslední stránky spíš dojaly… hezky jsi to Maruško vymyslela!
Velmi zdařilá česká detektivka. Děj měl spád, zápletka byla uvěřitelná, moc se mi kniha líbila.