katynka78
komentáře u knih

Shari Lapenu mám ráda. Opravdu. Její styl psaní mi vyhovuje, líbí se mi její pojetí zápletek a naprosto zbožňuju to, že umí vyvolat napětí aniž by u toho musela vymřít polovina postav v knize a to nejlépe způsobem, že všude je krev a pohled na oběti je více než odpuzující.
Takové tragické, sadistické popisy opravdu nepotřebuju a právě proto Lapenu miluju.
Bohužel u této knihy ( četla jsem od ní kromě poslední, co vyšla - všechny) jsem byla zklamaná na plné čáře. Začátek byl velice slibný, líbil se mi nápad s výpadkem paměti a čekala, co se z toho vyklube.
I ta osoba, co byla příčinou nepříjemností, mi vyhovovala a bylo to fajn. Ale nějak tomu chyběla "šťáva". Nemělo to grády, někde se ztratilo autorčino charisma a navíc to totálně "zabila" otevřeným koncem, který z duše nenávidím, protože to mi přijde jako odfláknutá práce spisovatele. Jako - už se mi to nechce domýšlet, tak ať si to čtenář domyslí sám jak chce? Nene, pěkně mi to autorko dopověz, Ty jsi si to vymyslela, tak to dotáhni a hotovo.
Toto se prostě za mě nepovedlo a vím, že jiným se to líbí. To naprosto neupírám nikomu jeho názor, já tu píši svůj.
Za mě slabota, i když námět, motiv super, tak někde to poztrácelo energii a ke konci se ubral plyn a to je velká škoda.


Téma této knihy mne nalákalo. Je to proto, že kriminálky či detektivky jsou až příliš často psány z pohledu vyšetřovatelů nebo obětí. Ale velmi málo (i když podobná mě ještě čeká k přečtení) je psáno z pohledu pachatele, darebáka či sériového vraha. Je však pravdou, že tato tendence je vzestupná a autoři do svých děl zahrnují čímdál tím víc pasáže, kde se dozvídáme, co darebák dělá, proč a nač.
Ale toto je přeci jen jiné kafe - tady je vše z pohledu jednoho z pachatelů - v tomto případě z onoho zmíněného manželského páru - manžela, celý příběh vidíme jeho očima, sledujeme, jak myslí, co dalšího chystá a proč.
Ale vše není tak, jak se na první pohled zdá a to je velmi zajímavé a to, co mě na knize bavilo.
Co už mě ale po půli knihy nebavilo, byl tok těch myšlenek. Dokonce mi ten manžel přišel tak trochu slaboch, nepřipadal mi nic extra. Bylo až odpudivé, jak byl na oko obyčejným člověkem a nic neukazovalo na to, proč dělá to, co dělá. A jejich společný motiv jejich činů byl více než k poblinkání, to opravdu nedovedete pochopit.
Ke konci to ovšem gradovalo a přiznám se, že jedna věc mě napadla už v půli knihy, která se nakonec potvrdila a byla jsem potěšena, že jsem ji odhalila.
Bylo to dobré, bavilo mě to, ale mělo to svá velká ale. Věřila jsem totiž, že se dozvím, proč to dělal, proč to dělala ona, kde byl původ toho všeho. To se až tak nedozvíme, nebo spíše náznaky jsou, ale hodně si pak spíše domýšlíte.
Co se mi ovšem líbilo hodně bylo, že pachatel cítil, jak velký dopad mají jeho činy a chování na jeho děti a jak křehká je jistota a bezpečí.
Příběh jsem si užila, je to dobrá krimi bez zbytečných krvelačných scén. Klidně doporučuju, ale má to své rezervy co se týče ve využití daného tématu. Proto jen 3 hvězdičky.


Obávám se, že tato kuchařka mě trošičku zklamala. Nevím proč, čekala jsem jiné zpracování.
Ale věřím tomu, že jiným se líbí, takže nechci odrazovat. Jsem zvyklá na opravdu podrobnější a logičtější rozdělení.
Mám třeba velice ráda vánoční kuchařku od Nigelly Lawson, ta to má precizní, akorát jsou tam recepty, co se u nás nepoužívají, takže kdyby někdo napsal takovou kuchařku na naše recepty, bylo by to skvělé.
Ale pokud někdo nemá zkušenosti s vařením a pečením na Vánoce, tak tato kuchařka je rozhodně dobrou volbou si to zkusit a načerpat inspiraci.
Ti, co mají už svoje zavedené, což jsem já. tak už je tam trošku něco nevyhovující.


2. případ již náčelnice Josie Quinnové
Vzhledem k tomu, že první případ mě velmi nadchl, bavil, šokoval a četl se jedním dechem, tak jsem samozřejmě sáhla po této knize. A to i přesto, že se snažím nemít těch sérií moc.
Na rovinu říkám, že to na mě působilo hodně překombinované a rozeběhnuté do mnoha stran. Postav tam bylo na mě moc a i mě bolela hlava z toho. A to mi trošku kazilo dojem. Tento přehnaný styl v první knize nebyl a tady mi to vadilo.
Ale zase, bylo to čtivé a pomalu ale jistě to vtahovalo do děje.
Jak se blížil konec, tak to začalo zapadat a i když jsem tentokrát nebyla tak šokovaná, tak jsem koukala, co autorka nakonec použila za téma a hlavně motiv. To tleskám, protože to má přesah, pokud to tam čtenář chce vidět. A já viděla a přísahám, že to téma mě kdysi napadlo, tak mě to fakt nadchlo, co ta autorka vykonstruovala.
A tak trochu jsem tentokrát i záporáka chápala. I to se může stát.
Jinak mi ale vadí u sérií vadí, že hlavní hrdinové jsou vystaveni takovým nebezpečím, že se až divím, že jsou naživu. A beru na vědomí, že jsou kriminalisté a tudíž je jasné, že je to jejich součást. Ale když porovnám třeba Poirota a třeba Eriku od Bryndzy a nebo právě Josii, tak Poirot nebyl za celou dobu tak akční jak tyto holky.
Ale je to dobrá krimi.


Je to už trošku delší čas, co jsem tuto knihu četla, ale jelikož jedu hlavně přes pocity, tak si velmi dobře pamatuju, co a jak.
Je to první kniha ze série o Erice, kterou jsem si oblíbila a patří dodnes k mým nejoblíbenějším detektivním ženám.
Kniha mě vtáhla do děje svou čtivostí, svižností a samozřejmě dějem. Bavilo mě to, můj talent na odhalování vrahů v knihách je slabý, takže si to většinou užiju, když se dozvím, kdo za to může. :-)
A taky tato kniha poskytla i mnoho krásných veršů pro mou tehdejší práci, takže mám na tento příběh opravdu hezké vzpomínky.
Jo a hlavně - přivedla mě k úžasné sérii!!!


Knihy pana Bryndzy jsem brala opravdu tak, jak jdou po sobě. A jelikož řadu s Erikou už mám celou přečtenou, můžu i zpětně hodnotit, jak na mě jednotlivé díly působily.
Tento třetí díl tuším, považuju pro sebe za nejlepší. Zanechal ve mě totiž obrovskou vzpomínku, citový prožitek a to se opravdu počítá, protože kdykoliv si na takovou knihu vzpomenete, tak se vám to vybaví.
Obecně ale mi příběhy o malých dětech, kterým se něco špatného stalo, čtou zle, nemám ráda, když se dětem něco takového děje a to i imaginárně. Jsem citlivá no.
Ale i když mi to nějak nedělalo radost, o jaký případ jde, tak mě ten příběh natolik vtáhl, že jsem se do toho zažrala. Chtěla jsem vědět, co se stalo a hltala jsem stránku za stránkou.
Pamatuju si, že jsem tu knížku tahala všude s sebou, i když je to docela silná kniha.
A v práci o polední pauze u oběda ji dočítala. A na tu práci to právě vyšlo a já se regulérně rozbrečela. Totálně mě ten konec rozsekal.
A jelikož jsme v práci měly mezi kolegyněmi takové Bryndzovské kolečko, tak ty, které to už četly, tak to pochopily.
A potom mě bavilo o tom příběhu diskutovat.
Za mě - pět hvězdiček a to zcela bez debat.
Zkrátka a dobře - tato knížka je pro mě od Bryndzy jedna z nejlepších. Chlapec umí zatahat za ty pravé citlivé nitky.


Velmi často se mi stává, že mám tipy na knihu přes časopisy a tady tomu nebylo jinak.
Zaujala mne anotací, zaujala mne názvem a rozhodla jsem se vyměnit kriminálky za limonádu:-).
Na tomto příběhu se mi moc líbilo to, že byl z naší země. Postavy byly sympatické a hlavně měly českou povahu, které se o trošku líp rozumí než když čtete příběh odehrávající se v zahraničí.
Je to příběh ubírající se pozitivním směrem a i když se tam občas objeví mráček a potíže, jsou vyřešeny samozřejmě ke spokojenosti čtenáře.
Působí jako běžný život a zároveň trošku přikrášleně. Ale to od románů očekáváte.
Je to kniha pro příjemné okamžiky, nenáročná, necháte se nést a nemusíte mozek namáhat.
Za mě příjemné. Je to zkrátka jak se říká "oddechovka".


Na tuto knihu jsem narazila díky jednomu časopisu a zaujala mne tou reklamou na ni.
Dotkla se mne tím tématem, jelikož je mi "bohužel" částečně blízké a chtěla jsem zjistit pohled jiného člověka.
Musím říct, že jsem ke knize přistupovala tak, že je to zpověď člověka, který si něčím prošel, který na vlastní kůži pocítil to, co nese boj s těžkou nemocí. Takovým příběhům zkrátka věříte a cítíte, že je to jiné než když někdo "vymyslí příběh". A tady je přidaná hodnota v tom, že každé slovo věříte, víte, že za každým slovem je smutný prožitek.
Ale taky je za tím slovem obrovská síla a odhodlání vše zvládnout. Je poznat obrovský posun, osobní vývoj od smutku a zmaru po přesvědčení, že to zvládne a že má nárok na to, aby i ona byla spokojená. Tento příběh mi hodně dal, hodně jsem si uvědomila a jsem ráda, že ji Michelle napsala.
Pro mě je to velmi přínosná knížka, která má v mé knihovně své místečko.


U této série jsem trošku rozpačitá, ale patří k mým nejoblíbenějším a taky k těm, co určitě budu sledovat tak dlouho, dokud to autorka neuzavře.
Pátý díl je dílem, který jsem četla, předchozí díly jsem měla jako audioknihu. Musím říct, že se mi to četlo výborně, odsýpalo to, nemělo to hluchá místa a opravdu moc mě to bavilo.
Námět byl skvělý, ne teda šokující jak jindy, ale byl prostě výborně vymyšlený. A konečně jsem vraha uhodla dřív, než spisovatelka sama chtěla, takže jsem měla obrovskou radost!
V komentářích je to tak na půl, že někdo považuje tento díl za slabší, někdo za výborný. Řadím ho k těm lepším, ač autorka má někdy problémy s dechem v tom psaném slova smyslu. Vždy mi přijde jeden díl ok, druhý horší. Tento se mi líbil velice a to i proto, že tam byla ta romantická linka, u které jsem nemohla skoro ani mluvit. Na druhou stranu mě ale vyřešením této situace autorka naštvala, protože takto by se lidi ve skutečnosti nezachovali. Tady mi přišla Ava úplně mimo mísu a celé to pokazila.
Druhá část knihy (jak to tak vždy má, že tam jsou zároveň dva případy) taky nebyla špatná. Jen doufám, že tímto tuto kapitolu už opravdu uzavřela a už se s tím Luc vyrovná a nebude to extra řešit. Maximálně formou vzpomínek.
jInak fakt bezvadné čtení! Jen opravdu doporučuju, číst popořadě.


U animovaných, v uvozovkách pouze ilustrovaných knih je mylný pocit, že na tom není co ke čtení. Obrázky dovedou vyjádřit kolikrát mnohem víc než tisíc slov a obrázky mohou daleko výstižněji vyjádřit to, co autor chce sdělit.
A tato kniha je toho důkazem - nejen provedením, které je naprosto fenomenální, úchvatné a dechberoucí, ale hlavně tím, že opravdu vyjadřuje ta naše tajná přání.
Jsem moc ráda, že jsem se k této knize díky kanálu na youtube Radsiknihu dostala.
Jinak bych o ní nevěděla a to bych přišla o úchvatný zážitek.


Od Jenny Colganové byla tato kniha první, co jsem zkusila přečíst.
Vtáhlo mě to, protože i dějová linka s jejím povoláním zdravotní sestry mě bavila.
Moc se mi to líbilo, bylo to oddechové, milé, laskavé, plné lásky a i smutku, který občas osud přinese.
Ale i plné naděje, která se postupně stávala skutečností. A to přeci u takových romantických příběhů očekáváme. A tady jsme to dostali.
Fakt roztomilé.
Mě teda trošku vadí to hopsání mezi příběhem z minulosti a dějem v současnosti, ale zvykla jsem si.
Pro úsměv na tváři a lehké čtení doporučuju.


(SPOILER) Tento thriller považuji doposud za jeden z nejlepších, který popisuje psychické týrání blízké osoby, která by měla být spíše chráněna a milována než držena pošahanými úmysly v šachu.
Díky této knize jsem naplno pochopila pocity psychicky týrané ženy a také jsem se snažila
pochopit, proč to ten psychopat dělá.
Tu kapitolu, kde popisuje počátky svého vnitřního zla, považuju za naprosto klíčovou, protože je v ní pravda, ze které mrazí a která vám nedá spát.
Naprosto brilantní popis veškerých událostí, že jsem se sama cítila velice beznadějně a netušila, jak z toho ven. Ale stejně jako Grace bych určitě bojovala a tím pádem jsem jí držela pěsti.
Závěr skvostný!!!!
Tuto knihu jsem měla půjčenou od kolegyně z práce a díky ní jsem našla další svou oblíbenou spisovatelku, od které si už nenechám nic ujít.
Doporučuju.


Nejsem moc na romantické příběhy, které jsou předvídatelné a plné takových klišé a erotických scén.
Tuto knihu mi doporučila jedna kamarádka, že se u ní velmi bavila a že pokud jako žena máte smysl pro humor a dobrý typ ironie, tak se u tohoto nebudete nudit.
A opravdu!
Usmívala jsem se, hrdinkám jsem velmi dobře rozuměla a chápala jejich pocity. Autorka dokázala naprosto skvostně vystihnout to, jak se žena cítí, když se sebou není spokojená a jaký je to boj s tím něco udělat.
Bylo to naprosto uvěřitelné, čtivé a báječné. Stránky lítaly a já si to užívala.
Po všech těch kriminálkách byla tato kniha pohlazením.
A potěšilo mě, že mi i hodně dala - byly tam vážně dobré postřehy a myšlenky.
Ke konci ale už to bylo trošku takové přehnané, bylo vidět, že je nutné dodat knize šťastný konec a bylo to takové na sílu.
Působilo to potom v závěru, že nebudete šťastní a úspěšní, pokud nezhubnete. Ale přitom, když jsem se vracela na začátek knihy, tak ty holky byly spokojené se sebou i tak.
Za mě - výborná oddechová knížka, která velice překvapila. Od autorky si určitě přečtu další.
Mimochodem - tuto knihu mám doma, protože mi ji jen tak pro radost věnovala jedna hodná dáma. A jsem za to ráda. Moc mě to potěšilo.


Velmi hezky provedená knížka, která vysvětluje důležitost zdravé a vyvážené stravy.
Myslím si, že ač je to pro děti, tak si z toho mohou vzít informace i dospělí.
U kníh pro velké je totiž tolik okecávání, že zásadní informace zapadnou ve velkém množství nic neříkajících slov.
Ale v dětských knihách je vše tak krásně vysvětleno, stručně, přehledně a bez zbytečného textu.
Navíc moc hezké obrázky.
Za mě super kniha a doporučuju.


Mám lékařské prostředí ve filmech a knihách velice ráda a co se týče žánru, tak se nevyhýbám jak romantickému, tak thrilerovému zpracování.
Tato knížka mi byla doporučena a ani nevím proč, neváhala jsem a rovnou si ji koupila.
Nešla jsem do knihovny, ale rovnou ji mám doma a vůbec nelituju!
Je úžasné číst detektivku z českého prostředí, tak nějak vám to víc ladí, líp se dovedete vžít do postav, protože hlavně si zapamatujete jejich jména a neplete se vám to.
Bylo to velmi čtivé, napínavé, osobně jsem motiv ani vraha neodhalila a jen jsem koukala a nevěřila vlastním očím, co to čtu.
Velmi dobré, opravdu. Doporučuju.


Jak to říct. Vím, že nejsem cílová skupina, ale svět, který Neal Shusterman vymyslel, se mi líbil. Smrtka mě naprosto uchvátila a stejně tak Nimbus. Bylo to perfektní, dechberoucí a potřebovali jste číst a číst.
Měla jsem výhodu, že jsem to četla až ve chvíli, kdy záhy vyšel i tento třetí díl a tudíž jsem nemusela dlouho čekat.
Ale toto bylo jak od někoho jiného, jako by to psal úplně jiný spisovatel, až ke konci jsem poznávala opět ten perfektní styl, který mě bavil a který mě dokázal upoutat.
Tak roztříštěné, tolik postav, které se tam objevily na krátkou chvíli a zase zmizely. Mám podezření, že měli jen motat hlavy čtenářům.
Bohužel patřím mezi tu skupinu lidí, kteří se nedokázali začíst a museli se do toho nutit, protože chtěli vědět, jak to dopadne.
Kdyby toto byl první díl, praštím s tím už tak na 150 straně a vůbec tomu šanci dávat nebudu. Z těch 541 stran bych dala pryč minimálně polovinu.
Ano, rozumím po celém přečtení, že některé věci tam musely být, aby to zapadlo, ale autor dříve tak výstižný, stručný a zároveň jasný, se tady naprosto obkecával a používal slova spíše jako náplň stránek.
Asi ke konci se nám probral a zabral a už to jelo. Ale bylo to mučení se k tomu závěru dostat.
Bohužel jsem byla tak naštvaná a znechucená, že jsem si ten závěr ani nedokázala užít.
Ale myšlenka, co pak dělal Faraday se mi líbila a závěr je zase takový, že kdyby se autor v budoucnu rozmyslel, může klidně navázat. I když příběh je uzavřený, prostor na pokračování tam je. Ale být Nealem, tak to nedělám.
Některé postavy mě mrzely, jak skončily a bylo to takové smutné. Ale myšlenky byly skvostné. Jen je autor neuměl na můj vkus pořádně vyjádřit.
Hodnotím pouze tuto knihu a nebudu se otáčet na předchozí. Bohužel s těžkým srdcem na dvě hvězdy.


Tak tento 2. díl považuju zatím z celé série za nejlepší a taky za nejdrsnější. Toto se fakt povedlo. Chvílemi jsem nemohla ani dýchat, jak to bylo napínavé a strhující.
Tématika byla pro mě nečekaná, takže to tady ani psát nebudu, abyste si mohli vychutnat to překvapení, až na to přijdete. Ale tuto jízdu si fakt užijete, i když jakmile odhalíte motiv, bude vám blivno.
A hlavní vyšetřovatelé opět na cestě k sobě o něco blíž. Moc se mi to líbilo a opět jsem to měla jako audioknihu.


Na tuto knížku budu mít opravdu krásné vzpomínky, protože to byla moje úplně první audiokniha!!!!!!!!!!! Poslouchalo se to super, byla jsem nadšená a pan Jan Šťastný je borec.
Zřejmě takto pojedu celou sérii.
Příběh mě velmi bavil a styl paní autorky taky. Naštěstí nepatří k těm, kteří by se věnovali velkému popisování okolí a jde přímo na věc.
Námět - jeden zakomplexovaný ubožák, co ubližoval ženám. Toto není spoiler, toto je jen shrnutí toho, jak na mě ten vrah působil.
Tuto knihu fakt doporučuju.


3. díl série, který se mi moc nelíbil.Těžkopádné. Spisovatelka opravdu umí, ale tady to drhlo. Jinak závěr už samozřejmě šokující. Je to o vrahovi, který měl jako malý hrůzný zážitek a jediné, co mu dělalo radost bylo, že ostatní trpěli jako on.
Opět v audioverzi s panem Janem Šťastným.


4. díl série. Náboženský fanatismus vedoucí k vraždám. A zločiny páchané v klidu s pocitem moci. Toto mělo grády. Ale bylo to drsné
Do této série jsem se pustila formou audioknih a musím říct, že pan Jan Šťastný super.
Bohužel paní autorka na mě působí tak trochu nevyrovnaně ve své tvorbě, protože mi vždy přijde, že jeden díl super a další díl mě vůbec nechytí a je mi to jedno. Co mě drží při tom, abych si všechny díly naposlouchala je, že vztah Luc a Ava je hezký, oba jsou zajímaví a velmi mě baví jejich komunikace a společná práce na případech.
Akorát tu zápletku s drogově závislými bych vynechala a hned by ta kniha byla svižnější a taky kratší.
A i přesto, že to bylo velmi zajímavé, tak za mě takový střed.
Ale i tak, vyhlížím každý další díl.
