Kenan komentáře u knih
Dívčí román, který mně dostal. Podle mně je k přečtení pro všechny věkové kategorie.
Havárie jaderné elektrárny Černobyl odstartuje příběh dvou spolužaček, Valentiny a Oksany. I když je jim vtloukáno do hlavy, že se nic neděje, že stát se o ně postará, musí nakonec Pripjať opustit. Kniha se tedy dotýká tragické havárie spíš okrajově. Zahrnuje v sobě spoustu jiných témat. Přátelství, život židovské komunity v období 2.sv. války i komunismu, kdy byl jejich život prodchnut strachem, nemohli projevovat svou víru, museli se skrývat. Setkáváme se i s dominantním postavením mužů v rodině, týráním v dysfunkční rodině. Protipólem je setkání dívek s vlídnou a moudrou Valentininou babičkou. Příběh se odehrává v letech 1986 a 1941 a zakládá se na skutečných událostech, proto mně jen mrzelo, že nepokračoval dál, že jsem se nedozvěděla osudy hlavních hrdinů po pádu režimu. Ale jinak, moc krásné čtení.
Příjemná a originální oddechovka. Jess se se svou rodinou přestěhuje z Londýna na malý ostrov. Ujímá se místní ordinace a život se najednou tak liší od života ve velkoměstě. Navíc, kdo by někdy nechtěl vrátit se v čase a opravit ty blbosti, které ten den udělal. A Jess tuhle možnost na ostrově získává.. Využije Jess téhle příležitosti i když ví, že je to nebezpečné, a že tím může změnit i to co nechce? Nic jsem od toho nečekala, ale nakonec jsem si knihu užila. Příjemné oddechové čtení, u kterého jsem si odpočinula a bavila. A navíc cestování v čase že?:)
Příběh je vyprávěn z pohledu dvou osob. Arthura, který váží víc než 250 kg, s rodinou se nestýká, nevychází téměř z domu a žije osamělý život. Sedmnáctiletého Kela, který navštěvuje soukromou školu, je oblíbeny, nadaný, ale jeho matka Charlene se upíjí k smrti. Arthur svou tloušťku získal přejídáním se a já nechápala, proč s tím proboha něco neudělá. Své problémy podle mě řešil neadekvátně, ale i tak si ho nešlo nakonec neoblíbit. Spojovacím článkem mezi Arthurem a Kelem je Charlene, bývalá Arthurova studentka. Nemám ráda úplně neukončené příběhy a tady takový konec byl. Přesto kniha určitě stojí za přečtení.
Až skoro do půlky knihy jsem nechápala o čem to je. Sledujeme střípky životů spousty lidí a nedává smysl proč. A pak příjde zvrat, který jsem nečekala, protože jsem si předem o knize nic nezjišťovala. Kniha je nabitá spousty názorů z oblasti vědy, filozofie, množství existujících náboženství, politiky. A i když mně tato témata normálně nezajímají, tady mně to bavilo. Kniha je chytře a čtivě napsaná, stručně, bez množství omáčky. Ráda bych se rozepsala víc, ale tím bych mnoho prozradila. Protože už teď vím, o co jde, tak si ji po nějakém čase určitě přečtu znova, abych vše lépe vstřebala.
Jasmína, mladá dívka, bydlí stále s matkou, která to s ní myslí dobře, ale stále řídí její život.
Jasmína je bez práce a se svým životem je spíš nespokojená. V jejím životě se objevují dva muži. Oskar, jejich nový soused, a Joachim, který tvrdí, že přišel z r. 1836. Druhá dějová linka vycházející z minulosti, popisující těžký život dřevorubců v Dolní Lomné, mně mile překvapila. Autorka do příběhu zapracovala cestování v čase i těžkou nevyléčitelnou nemoc. Četla jsem i Příběh slunečnice, který se mi možná líbil o malinko víc, ale i tuhle knihu mohu vřele doporučit.
Ruby přijde o práci i o přítele, a tak začne zabíjet čas tím, že se denně účastní 10ti soutěží o nesmyslné věci. Zásluhou jedné ze soutěží o romantickou večeři se seznámí se svým sousedem, šéfkuchařem Adamem a jeho psím miláčkem Brutusem. Ruby je trochu ztřeštěná, proto s ní zažíváme mnohé komické situace. Roztomilý, oddechový příběh, na který asi brzo zapomenu, ale při čtení jsem se bavila.
Její matce je 9, když si vezme jejího 27letého otce. Narodí se jim 7 dcer. Jedna z nich, Nahíd, vypráví tento příběh. Už dospělá utíká se svým manželem před válkou v Iránu do Švédska. Teď je jí 50 a je smrtelně nemocná. Je osamělá, rozzuřená, sobecká, Její vzpomínky ji zavádějí do jejího dětství a mládí a tak se dozvídáme střípky jejího předešlého života. Miluje svou dceru, ale nesnáší mateřství.
Kniha je psána v krátkých, strohých kapitolách, ale je krásná. Štvala mně sobeckost Nahíd, ale také jsem ji chápala. Je to příběh o bolesti, násilí, ale i radosti a myšlence, co zanecháme svým dětem. Líbilo se mi to.
Tahle kniha je vážně čtivá, ale to je asi vše. Ano, je v ní spousta mrtvol, ale napětí se u mně nekonalo. Takový odpočinkový thriller.
Dokumentární popis zkušeností autora po zatření gestapem. Svědectví o pobytu v koncentračním táboře, o konkrétních lidech, kteří jsou v knize jmenováni. Doporučuji Brňanům, protože jde převážně o svědectví osudů lidí z Brna a jeho okolí. Tím, že byly tyto zápisky sepsány neprodleně po ukončení války, nabývají tak na věrohodnosti.
Jednoduchá historická romantika, kterou jsem si ale přečetla s chutí. Franka a Wulf jsou postavy, které si nelze neoblíbit. Zato Frančina sestra Melinda je sice krásná, ale je sobecká, manipulativní a sebestředná. Moc se mi líbil popis života v klášteře, kde se ocitla Franka, popisy jednotlivých postav a dokonce i detektivní zápletka. I když jsem od začátku věděla, že kniha směřuje k očekávanému zakončení, četla se mi dobře a ponořila jsem se s ní do 13 století. Jednohubka, ke které se ale již nevrátím.
Kniha se četla vlastně moc dobře a nutila pokračovat pořád dál, protože chcete vědět :).
Dvě romantické linky, jedna v současnosti a jedna v r. 869 př. n. l. Víc se mi líbil historický příběh a čekala, jsem, že se o Vikinzích dovím víc, což se nenaplnilo. Ale i tak jsem byla napnutá a čekala na odhalení, co mají oba příběhy společného a jak vše dopadne. Pokračovat v sérii ale nebudu.
Addie si nedovede představit život po boku nemilovaného muže, chce víc. Osloví ale nesprávného boha, který sice splní její přání, ale v tu chvíli netuší, že bude žít sice navěky, nikdo si ji ale nebude pamatovat. Začíná její dobrodružství odehrávající se napříč staletími , kontinenty a dějinami a snahy o zanechání po sobě alespoň nějaké stopy. Až jednou se setká s člověkem, který si ji pamatuje.
Krásný, originální příběh. Addie jsem si hned oblíbila. Také postava Temného se mi líbila, ale bohužel mně štval Henry a celou dobu jsem mu nemohla přijít na chuť. Myslím si, že by knize prospělo vynechání některých částí, uprostřed knihy, kdy se to trochu táhlo. Ale jinak za mně super.
Národní obrození jsem ve škole ráda neměla. Přišlo mi nudné, moc politické, orientace na nule. Představit si pod samými daty narození a soupisu jejich děl skutečné lidi bylo nemožné. Tuto odlehčenou a zajímavou formu vylíčení tohoto období, jsem si přečetla ráda a kupodivu mně to i bavilo :) Nikdy v životě jsem si nemyslela, že si dobrovolně budu chtít přečíst nějaké dílo spisovatele řazeného k národnímu obrození. Teda kromě Babičky (patřím k těm, kterým se Babička líbí :)) a myslím si, že jsem už kdysi četla i něco od Karolíny Světlé - nevím už o čem to bylo, ale v hlavě mám, že to bylo docela fajn. No a teď, po přečtení této knihy se chystám do těchto vod jistě zabrousit a zkusit to :)
Po vypálení Starého Salemu, vzniká Nový Salem - město bez hříchu, a také bez čarování.
Nit osudu, ale znovu svede dohromady tři sestry, které žily dlouho odloučeně. Bella je ze všech sester nejmoudřejší, sečtělá. Prostřední Agnes je nejsilnější, vyrovnaná, neohrožená a nejmladší Juniper je nejdivočejší, mazaná. Připojují se k hnutí sufražetek, později zakládají svůj čarodějnický spolek a hledají zapomenutá slova a cesty k prastarým zaklínadlům. Moc se mi líbilo, jak tyto cesty ke kouzlům vychází ze starých pověstí, pohádek, které předávají matky dcerám. Na začátku každé kapitoly je malá říkanka a cesta, jak ji změnit v rituál. Příběh byl fajn, atmosféra, čarodějky, sufražetky, temné zlo. Přes to všechno jsem se nemohla do knihy začíst, stále jsem ji odkládala, četla se mi špatně. Mrzí mně to, protože jsem si myslela, že to bude jasný pětihvězdičkový příběh.
Profesor literatury vydává knihu své zmizelé studentky, o které si myslí, že je mrtvá a už se nevrátí, pod svým jménem. Vše ale nabyde jiný směr, začne se obávat o svůj život a pátrat po pravdě. Kniha neobsahuje hluchá místa, zvraty nastupují jeden za druhým a na konci se dočkáme překvapení. Přesto ji za sebe musím hodnotit jako průměr.
Mám ráda detektivky, ale tahle mi přišla nezajímavá, ničím zvláštní, spíš nudná. Do dalších dílů se pouštět nebudu. Bohužel.
Malvína je vzdělaná dívka, která zjišťuje, že má zvláštní schopnosti. Po setkání se záhadným chlapcem na zakázané straně jezera, se jen utvrdí že je čarodějka. Chlapec Federico ji začne její schopnosti prohlubovat. Zjišťuje také, že jezero má na ni magický vliv a její osud je s ním svázán, dozvídá se o Světě stínů, o neuvěřitelných historkách o Temném pánovi, měsíčních dívkách. A pak se začnou dít věci.
Mně se ten příběh samotný moc líbil. Nevěřím, že tohle teď napíšu, ale opravdu mi tam chyběly nějaké popisy. Popisy měst, života lidí, života hlavních hrdinů, života ve městech, tak abych se mohla s postavami víc sblížit, víc je chápat. Také mi chybělo napětí. Příběh plynul dobře, ale chyběl tam nějaký náboj, který by mně nutil obracet stránku za stránkou. Takhle to jen plyne. Ale samotný příběh je opravdu dobrý a jsem ráda, že jsem si knihu přečetla. Myslím si, že autorka má slušně nakročeno :)
Velice oceňuji vysvětlení historických souvislostí s příběhem, které mi během čtení nedocházely.
Charlotte se podvodem dostane do psychiatrické léčebny Goldengrove, určený ženám, aby zachránila svou sestru, o které si myslí, že tam nepatří. Uvnitř se seznamuje s ženami šílenými, ale i s ženami, které se do ústavu dostaly, jen proto, že se staly nepohodlnými pro své manžely nebo rodiny. Prvotní pro ni ale stále zůstává dostat ven svou sestru. Příběh se odehrává v 19.st. a není zaměřen na popisu drsných praktik ústavu, který v knize sice najdeme, ale tak nějak okrajově. Je zaměřen spíš na ženy, na jejich soužití v ústavu, na jejich charaktery a osudy. Trochu příběh zdržují Charlotinny návraty do minulosti, ale chápu, že tam musely být. Mně se kniha líbila.
Tohle bylo vážně skvělé. Mám ráda knihy se slovanskou mytologií a tahle jí byla plná. Dozvěděla jsem se zase něco navíc, protože Lada vyprávěla spoustu pověstí svému společníkovi na cestě za záchranou svého milého. Místy byl děj až pohádkový. Rozpor mezi pohanstvím a křesťanstvím je v knize dost zdůrazňován, a vede k myšlence, že člověka určují jiné vlastnosti a nejen jeho víra. Hlavní postava Lada mi byla sympatická, líbila se mi její odvaha a láska k přírodě . Závěr jsem čekala jiný, ale překvapil mně a nakonec jsem uznala, že takový měl být. Kniha, kterou jsem přečetla s nadšením a jistě se k ní vrátím.
(SPOILER) Kniha představuje prostředí veleknihoven s neobyčejnými knihami, které v sobě ukrývají starodávná kouzla různé míry nebezpečnosti, a k tomu svět čarodějů a démonů. Elisabeth je sirotek, učnice jedné z veleknihoven v Summershallu, a jejím snem je stát se knihovnicí. Vše se ale změní, vzniklým nebezpečím ,které všem veleknihovnám hrozí. Postavu Elisabeth i čaroděje Nathaniela Thorna, nemůte mít neradi a Nathanielův sluha Silas je fakt boží. :)
Hodně se mi to líbilo a doporučuji nejen YA čtenářům.