keselylenka
komentáře u knih
Katova dcera a hra se smrtí
Oliver Pötzsch
Tohle byl zatím pro mě nejslabší díl. Moc to neubíhalo a dějová linka s Magdalenou mě nebavila. I ten konec už mi přišel nějak moc zamotaný.
Katova dcera a čaroděj
Oliver Pötzsch
Opět nemůžu jinak než nešetřit superlativy. Autor opět našel něco nového, opět mimo jiné posunul i příběh rodiny a skvěle to zasadil do dobových reálií.
Katova dcera a král žebráků
Oliver Pötzsch
Opět další skvělé pokračování. Zajímavý příběh, kde jako plus vidím to, že nejen prožíváme nové příběhy, ale také skládáme mozaiku minulosti. Hned jdu na další.
Katova dcera a černý mnich
Oliver Pötzsch
Skvělé čtení, za mě dokonce lepší než první díl.
10 000 kilometrů pěšky Jižní Amerikou
Jan Rendl
Jasný Zibura to není, ale i tak to bylo velmi příjemné čtení. Co se mi líbilo nejvíce, je právě ta surová jednoduchost, kdy autor píše o tom, jak ho trápí zažívání, jak vše nejde, jak si vysnil apod. Protože zpocených cestopisů nabušených trénovaných týpků už tady bylo moc.
Katova dcera
Oliver Pötzsch
Moc příjemný příběh, o když teda narovinu mě nejvíce zaujala poznámka autora na konci knihy.
Hory a nekonečno
Viktorka Hlaváčková
Opět velmi dobře napsaný cestopis. Baví mě, jak ženy dokáží často cestu popsat mnohem emotivněji a zaměřují se na někdy možná banální prožitky. Baví mě, že to není jen o kilometrech a správném batohu. U Viktorky jsem se ale poprvé setkala s tím, že přiznává, že jít sama holka má své úskalí. Podle mě je to dobře a patří to k tomu.
Můj příběh
Michelle Obama
Četlo se to skvěle, na to, že šlo o životopis, děj svižně ubíhal a nebyly v něm hluchá místa. Michelle je rozhodně inspirativní žena. Co mi vadilo je, to že se mi vlastně snažila říct, že lidé jiné barvy pleti jsou diskriminovaní. Ale sama Michelle je vlastně důkazem, že to tak není. Stačí chtít, makat na sobě, dřít a dokážete cokoli, i když budete třeba zelení.
Transsibiřská magistrála aneb S pivem v ruce od Finského zálivu k Japonskému moři
Beer With Travel
Příjemná jednohubka mezi těžším čtením. Naprosto splnila účel - skvěle jsem se bavila, něco jsem se dozvěděla a naladila mě na to brzy někam vyrazit.
Podbrdské ženy
Jana Poncarová
Bohužel vystoupím z proudu, protože mě kniha nechytla. Stejně jako u Eugenie jsem si k postavám nenašla vztah, celá kniha mi přišla taková bez emocí. Přitom stylem vyprávění mi velmi připomínala Šikmý kostel od Karin Lednické, to byla ale za mě úplně jiná liga. Emilie mi přišla taková nemastná neslaná s životem příliš nebojovala, tak nějak se jím spíše vlekla.
Na smrt
Jozef Karika
Varování, tahle kniha vám způsobí pořádnou knižní kocovinu. Po roce jsem se konečně dostala k tomuto příběhu a teď po dočtení mi určitě ještě dlouho nedá spát. Možná bych ji dala i za víkend, ale příběh jsem si musela dávkovat, prokládat ho něčím lehčím. A celou dobu jsem si vlastně jen přála, aby to vše, co kniha vykresluje, byla jen naprostá fikce, výplod něčí fantazie. Karl a Viktor tady se mnou budou ještě sakra dlouho...
Divomor: Síly, jež v sobě objevila Morrigan Crowová
Jessica Townsend
Zásadně lepší než první díl a to i ten byl dobrý. Za mě jsem díky druhému dílu svět Nikdyuše mnohem lépe pochopila a spousta informací lépe zapadla.
Vzdelaná
Tara Westover
Příběh je neskutečně silný hlavně když si člověk uvědomí, jak moc nás ovlivňuje a utváří výchova, rodiče a prostředí ve kterém vyrůstáme
Krev a med
Shelby Mahurin
První díl asi nebyl aspirantem na nobelovku, ale chemie mezi postavami fungovala, děj měl spád a dobře se to četlo. To vše jakoby najednou zmizelo. Skoro mi to přišlo, že autorka si vzala dovolenou, nechala doma zmatené poznámky a druhý díl za ni někdo napsal, zatím co byla pryč.
Naslouchač
Petra Stehlíková
Říci, že je to špatné, by nebylo fér, ale mě to nebavilo. Vždy jsem se pak zde koukla na recenze, říkala si, že se to rozjede, zkusila číst dál, ale po pár stránkách mi to zase nedalo. Svět byl pro mě složitý, hlavní hrdinka mě nebavila. Takže já už dále pokračovat nebudu.
Začít znovu
Mona Kasten
V první řadě je nutné říct, že mi kniha dala přesně, co jsem čekala, že dostanu. Čte se to jednoduše, svižně, dáte to za den nebo za víkend. Sice hned víte, jak to skončí, ale přesto čtete, protože my holky tyhle pohádky prostě rády. Takže ano, dám si i další.
Šikmý kostel 2
Karin Lednická
Mám pocit, že cokoli napíšu bude neskutečně plytké, když pomyslím, co vše kniha obsahuje. Na první chvíli mi blesklo hlavou, že přece jedna rodina nemůže tohle všechno zažít, ale pak si člověk přebere v hlavě 20.století a uvědomí si hrůzy, které jako by nekončily šly jedna za druhou. O co více máme dneska štěstí, že si to vlastně ani neumíme představit. Síla knihy ale podle mě není v těchto velkých dějových zvratech, ale je v drobnostech, v malých připomínkách na vlastní minulost, kdy mi babička z Orlové jako malé zpívala Siedzi mucha na scianie....
Šikmý kostel
Karin Lednická
Říct, že to byla jízda, by nebylo trefné, protože příběh si plyne jako potůček, místy jako rozbouřená řeka, ale plyne tak svižně, že ho nemůžete odložit. Je to o lidech, o obyčejných lidech a místech, která bychom dneska už nepoznali. Je to o tom, že si lidé byli blíž, i když, nebo právě proto, že trpěli víc. Je to o kraji, který se proměnil kvůli uhlí a lidech, které to zasáhlo. Skvěle vystavěný příběh a hned pokračuju dále.
Kruh
Rona Halsall
To byla konečně jízda, která mě vyvedla z čtecí krize. Napínavé a hlavně zlomové momenty nebraly konce. Bavilo mě to a chytlo tak, že jsem četla celou noc, jen abych znala konec.
Třináctý příběh
Diane Setterfield
Začátek mě zaujal, prostředí i postava hlavní hrdinky, ale s přibývajícím příběhem mě kniha stále méně držela za srdce. Nakonec příběh hezký, ale za mě, neurazí, nenadchne.