Kiki22 Kiki22 komentáře u knih

☰ menu

Stín větru Stín větru Carlos Ruiz Zafón

Krásný román psaný krásným jazykem. Prostředí Barcelony začátku 20. století mě hned uchvátilo - ať už samotné pohřebiště zapomenutých knih, tajemná vila Aldayových, nebo temné uličky plné žebráků. Postavy mě všechny hrozně zajímaly, autor umí vyvolat touhu po tom vědět víc. Kdo je Julián Carax? Kdo ten sežehnutý muž v kabátě? A kdo vždy vtipem hýřící Fermín? Je tu prostě všechno, co od správného románu očekávám - láska, smrt, pomsta, prolínání minulosti a současnosti. Skvělé, naprosto skvělé! (Jen malé minus za to tak trochu klišé při rozklíčování vztahu mezi Juliánem a Penelope.)

01.04.2019 5 z 5


Čtvero ročních období v Římě Čtvero ročních období v Římě Anthony Doerr

Řím miluju celým svým srdcem, a tak byla tato knížka jasnou volbou! :-) První polovinu jsem byla naprosto unešena autorovým úžasným popisem města, tím, jak zachytil atmosféru a lidi v Itálii. Hodně mě taky bavilo sledovat, co vlastně Američanovi přijde v Evropě neobvyklé, bavily mě i vtipné příhody s Henrym a Owenem. Druhá půlka už se trochu opakovala, vyprávění už neplynulo tak jako na začátku. Nicméně kniha je to pořád skvělá a Řím podle mého plně vystihující! "Roma, říkají, non basta una vita. Jeden život nestačí."

25.01.2019 4 z 5


Je to i můj život Je to i můj život Jodi Picoult

Naprosto šílený příběh o naprosto šíleném osudu jedné rodiny. Téma knihy mě zaujalo natolik, že bych byla schopná číst dál, i kdyby to nebylo tak dobře napsané. Faktem ale je, že v podstatě od první stránky chcete vědět, co se stane dál, je to hrozně emotivní. Jako obvykle oceňuji pohled všech zúčastněných stran, každá z postav má svůj vlastní životní příběh silně ovlivněný Katinou nemocí. Je zde položeno mnoho filozofických a morálních otázek, které každý zodpovídá jinak a každou z postav vlastně chápete. Pro mě jedna z nejsilnějších knih, co jsem kdy četla. A konec mě absolutně rozsekal! Ale docela mě teda mrzelo, že to celé vlastně vyznělo tak, že tu Anna opravdu nakonec byla jen proto, aby Kate mohla žít...

30.10.2018 5 z 5


Země prokletých Země prokletých Liliana Lazar

Kniha má velmi silný začátek, podmanila si mě svou mrazivou atmosférou a tajemstvím opředené jezero chránící Victora Lucu mě ohromně zajímalo. Musím však bohužel konstatovat, že toto napětí a atmosféru se nepodařilo udržet až do konce. Pořád je to ale dobrá kniha ukazující mentalitu lidí a změny nezměny spjaté s pádem režimu a vzestupem jiného. A to je platné myslím nejen pro Rumunsko. "Byli snad ti muži v bílých pláštích, kteří pobíhali po chodbě, bývalí vyšetřovatelé? A sloužily snad ty vany, jež mohl člověk nalézt v každé místnosti, i k něčemu jinému než ke koupeli?" (str. 152) Mě ale prostě asi víc zajímalo to tajemství než Viktorova touha po spasení, kterou ale nutně vždycky nějak "nechtě" pokazil...

08.10.2018 4 z 5


Život po tobě Život po tobě Jojo Moyes

Čtivé to bylo, ne že ne, ale první polovina knihy byla hóódně natahovaná. Byla pro mě plná klišé, otřepaných frází i námětů - po Willově smrti se objeví jeho dcera, která dá Louise důvod vzchopit se, už jen to samo o sobě je podle mě v tomto žánru okoukané. Druhá polovina ale nabrala spád a docela mě chytla. Ovšem vztah Louisy a Sama mě až tak nebral, mnohem lepší bylo sledovat vztah jejích rodičů po matčině feministickém prozření. Kniha měla ukázat, jak člověk tápe, hledá se a hojí se po ztrátě někoho blízkého, ale tady se to prostě moc nepovedlo.

19.09.2018 3 z 5


Legendy v exilu Legendy v exilu Bill Willingham

S komiksy nemám téměř žádnou zkušenost, ale docela mě to bavilo, taková oddechovka. V podstatě je to jako naše Arabela - pohádkové postavy žijí ve světě smrtelníků, až na to, že tohle je verze pro dospělé. No a nejvíc mě pobavil Pinocchio: "Je mi už víc než tři sta let a pořád ještě jsem si neodbyl pubertu. Chci vyrůst, chci, aby mi sestoupily koule, a chci si zapíchat." :-D

29.08.2018 4 z 5


Hana Hana Alena Mornštajnová

Na Hanu jsem narazila vlastně náhodou a teď si připadám jako literární analfabet, protože jsem o ní nikdy neslyšela. Nicméně jsem ráda, že jsem ji mohla číst, šlo to samo a ačkoli knihy o holocaustu už vůbec nevyhledávám (mám dojem, že vše už bylo napsáno), tahle byla trochu jiná. Nerozpitvává hrůzy koncentráku, ale spíš ukazuje, jaké šrámy na těle a duši mladé holky mohly nechat a jak nikdo nechtěl věřit tomu, že válka opravdu přijde. No a pak ukazuje taky to, co zažije nejedno mladé děvče - kluka, který naslibuje hory doly (ono mu ve své naivitě uvěří) a pak nemá ani odvahu říct jí, že už ji nemá rád. Až na to, že v tomto případě to mělo zcela fatální důsledky jak pro Hanu, tak její rodinu.

29.08.2018 5 z 5


Dítě, které v noci našlo slunce Dítě, které v noci našlo slunce Luca Di Fulvio

Typicky fulviovská knížka plná neobyčejné lásky a odvahy na pozadí středověkých hrůz. Malý osiřelý knížecí syn se ze dne na den stane nevolníkem a musí se naučit, jak to přežít. Musí si vybrat, jestli bude nenávidět osud za to, že mu vzal rodiče, nebo mu děkovat, že ušetřil jeho život. Hádejte, co si vybere :-) Musím říct, že mě příběh strhnul už od první kapitoly, kniha nabízí spoustu zajímavých charakterů, mě nejvíc uchvátila mystická Emöke a tajemstvím opředený baron/pastevec Rafael. Ale i hlavní postava Mikaela v kontrastu s hlavním záporákem Ojsternigem tvoří skvělý kontrast a napětí kdo s koho. A celé je to vlastně o tom, jak malá jiskřička naděje dokáže zažehnout něco velkého, jak touha žít a jednat správně vítězí :-)

30.07.2018 5 z 5


Had a hůl Had a hůl Barbara Wood

Vlastně je to celé hrozná slaďárna, ale mně to vůbec neva! :-) Už dlouho jsem totiž žádnému knižnímu páru nefandila tak, jako Lee a Davidovi, jejich vztah byl moc hezky propracovaný a která z nás by netoužila po něčem takovém, že? Koneckonců i vztah mezi Hanou a Eliášem byl krásný. Není to však jen příběh o lásce, ale i příběh o vynalézavosti, postupné ženské emancipaci, víře v boha/y nebo nabourávání tradic. Příběh, kde se dozvíme, jak jeden národ vnímal jiné (Kanaánci Hebrejce nebo Egypťany); příběh o tom, jakou sílu mohou mít bylinky nebo i příběh o tom, jak mohla vzniknout abeceda. Je to příběh, do kterého se snadno začtete. Jednu hvězdu ubírám za konec, který se mi zdál docela nepravděpodobný, ale zase kdyby Lee usekli hlavu (což byl pro mě pravděpodobnější konec), byla bych naštvaná :-D

09.07.2018 4 z 5


Chlapec, který rozdával sny Chlapec, který rozdával sny Luca Di Fulvio

Příběh o naplnění i nenaplnění amerického snu protknutý pořádnou dávkou romantiky, ale i syrovým popisem poměrů v USA počátku 20. století. Moc mě bavila Christmasova hravá povaha, vyobrazení reálného života imigrantů přijíždějících za lepším životem i zrod filmového průmyslu a pornoprůmyslu. Ovšem postava Ruth mi byla značnou část knihy velice nesympatická a v druhé půli se vyprávění odvíjelo na můj vkus moc pomalu - stále jsem čekala, až se její cesta opět protkne s Billem a když se tak konečně stalo, autor to odbyl asi dvěma stranami. Nakonec mě vlastně ani tak nepotěšil vztah mezi Christmasem a Ruth, ale mezi Cettou a Salem, ti byli prostě skvělí! :-)

02.06.2018 4 z 5


Moře Moře John Banville

Že by mě Moře nějak zvlášť nadchlo, to opravdu říct nemohu. Střídaly se pasáže, kde jsem se hrozně nudila, s těmi, které mě dokázaly na chvíli vtáhnout. Do těch počítám hlavně příběh s Annou, kdežto vzpomínky na dospívání u moře se často vlekly. Nepopírám, že myšlenky byly kolikrát zajímavé, ale nenadchly mě tak, aby ve mně kniha zanechala hlubší stopu. Ale líbilo se mi finální odhalení identity paní Vavasourové :-)

22.03.2018 2 z 5


Sedmilhářky Sedmilhářky Liane Moriarty

Velmi čtivé a působivé! Kniha si udržuje od začátku příjemné napětí a postupně rozkrývá tajemství třech hlavních hrdinek. Každá je jiná a každá zažívá ve svém životě nějaké drama. Každá lže sama sobě nebo svému okolí. Autorka zde nastiňuje jak drobnosti a malichernosti, které ženy trápí, tak závažná témata typu domácího násilí nebo nevěry. Příběh o Celeste byl zcela podmanivý (i když se některé její vnitřní monology hodně opakovaly), Jane i Ziggy mi byli sympatičtí svou introvertní povahou a Madeline to všechno zkrátka rozveselovala. Vše do sebe zapadlo, jak mělo, a finále bylo epické! Možná až na to závěrečné klišé, kdy vlastně všechno dobře dopadlo, zloduch byl potrestán a všichni ostatní mohli být šťastní.

07.02.2018 5 z 5


Velké maličkosti Velké maličkosti Jodi Picoult

(SPOILER) Strašně dlouho jsem se těšila, až si tuto knihu budu moct přečíst! Nicméně nakonec jsem z ní nebyla tak unesená jako třeba z Času odejít. Něco tomu chybělo, nebo přebývalo, nevím. Určitě je třeba ocenit, že se autorka pustila do tak obtížně uchopitelného tématu, že se pokusila vniknout do světa Afroameričanky (vlastně se mi moc líbilo, že vylíčila obě možnosti - jak Ruth, která se snažila zapadnout, tak Adisu, jež se plně sžila s rolí utlačované černošky) i rasistického vzteklého bílého muže. Nejvíc mi ale nakonec byla symatická právnička Kennedy, která ať se snažila sebevíc, vždycky Ruth nebylo něco po chuti. Právě to mi možná vadilo, Ruthtino chování mi mnohokrát přišlo velmi přitažené za vlasy, nedávalo mi smysl, ale třeba je to právě tím, že jsem se do ní nedokázala vcítit. Vítala jsem pak ty pasáže, kdy si Kennedy zkusila žít její život (kontroly v obchodě nebo návštěva černošské čtvrti). U pasáží s Turkem a Britt jsem jenom nevěřícně zírala na to, že takoví lidé vůbec jsou a co mohou páchat. Zamyslím-li se nad tím, tak mi také vadil velmi rychlý konec - soudce se omluvil za příkoří, která se Ruth stala, Turk úplně otočil a stal se z něj lidumil, no nevím, i když autorka píše, že se toto prozření zakládá na realitě, pro mě bylo neuvěřitelné.

02.02.2018 4 z 5


Dívka, která se dotkla nebe Dívka, která se dotkla nebe Luca Di Fulvio

Román jak se patří! Závan červené knihovny nakombinovaný s pořádnou dávkou naturalistických popisů bídy a krutosti křesťanského světa období středověku. Začetla jsem se pořádně a na to, jak je kniha obsáhlá, velmi rychle utekla :) Malé minus jedině za konec, kde se autor dost opakoval a Mercuriův převlek byl hned prohlédnutelný. Jinak mě velmi bavila pestrost postav, především poukázání na zvrácenost myšlení a individuální popudy mysli, které mohou vést k nejedné hrůze. A ta Scarabellova lovestory byla prostě rozkošná! :)

13.12.2017 5 z 5


Hrůzostrašné pohádky pro malé strašpytlíky Hrůzostrašné pohádky pro malé strašpytlíky Jiří Žáček

Skvělé pohádky pro malé i velké čtenáře. Člověk tam nalezne snad všechny klasické strašidelné příběhy jak české, tak zahraniční. Dětem se krásně čtou, lze si s nimi vyhrát a vytvořit opravdu strašidelnou atmosféru, jsou tam ale i méně děsivé příběhy pro menší děti. Nikdy se nejedná o úplné šílenosti, musíte počítat s tím, že všechny příběhy jsou pořád pohádkově laděné :)

31.10.2017 5 z 5


Už hořela, když jsem si do ní lehal Už hořela, když jsem si do ní lehal Robert Fulghum

Fajn kniha na cestování, já ji nejvíc otvírala ve vlaku. Jedná se o kraťounké úvahy na nejrůznější témata a musím přiznat, že většina myšlenek se mi dost líbila, nicméně se obávám, že to budou myšlenky, které si budu pamatovat max. týden, dál ve mně rezonovat nebudou. Tím nechci říct, že je kniha špatná, ale pro mě se tato krátká zamyšlení hodí nejvíce opravdu jen na cesty do vlaku.

24.10.2017 3 z 5


Ježíšek Ježíšek Hana Skálová

Výborné a originální vánoční příběhy, které jsou dobře napsané a čtivé. Jeden z nich jsem využila i na vánočním čtení pro děti v knihovně a mohu doporučit :)

04.10.2017 5 z 5


Co vyprávěla houpací síť Co vyprávěla houpací síť Jiří Šandera

Nečetla jsem všechny pohádky, ale ty, které jsem četla, byly moc hezké, takové milé :) Často nenásilnou formou předávaly i nějaké poučení nebo poselství a přitom se dětem výborně předčítaly nahlas. Já určitě doporučuji!

13.09.2017 5 z 5


Soví zpěv Soví zpěv Iva Procházková

Témata a poselství knihy se mi líbila, protože pocit lidské blízkosti nemůže nic nahradit. Nicméně se autorce nepodařilo zasáhnout mě příliš hluboce, dlouhodobější stopu ve mně kniha bohužel asi nezanechá.

08.09.2017 3 z 5


Továrna na sny Továrna na sny Anie Songe

Moc milá knížka od nejspíš moc milé slečny. Motivační pasáže střídají humorné i smutné příběhy ze života, které mají ale vždy dobrý konec, protože především o to tu jde - abychom vše dokázali v dobré obrátit. Já se chvílemi ohromně bavila, chvílemi se ponořila do vymalovávání omalovánek a chvílemi přemýšlela nad tím, jak být pozitivnějším člověkem. Snad poprvé v životě jsem si do knihy kreslila, čmárala a psala... teď mám pocit, že je jednoduše moje! A vůbec se mi ta filozofie od Anie líbí. Protože víly a skřítci a mořské panny jsou! :) (za ty chyby v interpunkci bych sice normálně hvězdičku asi strhla, ale tohle je tak milé, že nechám plný počet :))

29.08.2017 5 z 5