Kira283 komentáře u knih
Přiznám se, že ke knize jsem byla dosti skeptická. Za prvé, romantické knihy nemám moc ráda. Za druhé, Fifty Shades of Gray jsem nenáviděla, i když jsem všechny díly přečetla. Tak v čem mohla být tahle kniha jiná? Nicméně jsem na ní slyšela jen samou chválu, přišla ta správná nálada, tak jsem vyrazila do knihkupectví a knihu si koupila. Večer jí otevřela a páni, mladá holka na vejšce a na koleji, to mi něco připomíná. Kluk s tetováním, párty, studentský život. Ehm, takový menší návrat do studentských let?
Musím se přiznat, že kniha mě dostala. Nemohla jsem se od ní odtrhnout. Jasně, je to pořád to stejné dokola, ale mě to bavilo! Konec mě dostal natolik, že jsem musela hned běžet do knihkupectví pro druhý díl. Jasně, nečekejte od toho, že se něčemu přiučíte, zamyslíte, nebo se něco nového dozvíte. Je to odpočinková kniha, u které člověk dokonale vypne.
Příběh mě dostal i tím, že mě donutí to s Tessou a Hardineme prožívat. Vždyť kdo nezažil velké zklamání a pocit, že chce s někým být a nemůže? Donutí mě i nahlas vykřiknout, proč je Tessa tak hloupá a chová se tak a tak!? Ale člověk si musí něčím projít, aby věděl, jak v dané situaci zareagovat.
Takže tomu, kdo váhá, jestli se do této knihy pustit, můžu After: Polibek jen a jen doporučit. Ne všem se bude líbit, ale řekněme si narovinu. Nepřipomíná vám děj něco nebo někoho? :)
Jedním slovem... doporučuji! Kniha mě chytla hned od prvních stran. Autor dokonale prolíná přítomnost, minulost, realitu a fantasy. Jedna z nejlepších fantasy knih, co jsem doposud četla.
Za mě kniha mohla být tak o polovinu kratší. Určitě to nemyslím tak, že by mě kniha nudila. Ba naopak. Krásně popsaná doba, prostředí, až jsem se pomalu sama viděla v uličkách londýnského pochmurného počasí.
Nicméně napětí mezi Animant a panem Reedem bylo za mě zbytečně protahované. Od začátku bylo jasné, jak příběh skončí. Konec byl za mě úplně patetický, jak z amerického romantického filmu. Na to, jak byl příběh vyprávěn, čekala bych něco více na úrovni.
Nicméně se určitě jedná o podzimní oddychovku, od které nečekejte žádné velké zvraty.. :)
Touhle knihou jsem se celkem prokousávala. Prolínání dvou dějových linek na základě historické reálie Knihy dvou cest se mi líbí. Bohužel mi někdy ale přišel popis zbytečně zdlouhavý.
Za mě patří tato kniha od Jodi k těm slabším. A to jsem egyptskou historií fascinována od malička... :)
Budu teď znít hodně kacířsky, ale první část knihy, než se stala obětí kuplířství, jsem autorce moc nebaštila. Tím nechci shazovat ani banalitovat nic, co bylo v knize popsáno. Byť jediná sebemenší věc by se nikdy ženě stát neměla. Ale nemohu se zbavit dojmu, že něco bylo přibarveno.
Kniha jako taková byla napsaná čtivě. Tu jsem četla v anglickém jazyce. Zas a znovu jsem se přesvědčila o tom, jaký štěstí mám, že jsem se narodila tam, kde jsem se narodila a jaký život mám...
Autorce přeji dalších mnoho sil, jelikož následky si nejspíš ponese celý život...
V rámci Čtenářské výzvy jsem se pustila podruhé do čtení Moriartovky Manželovo tajemství. Zjistila jsem, že si nepamatuji z děje vůbec nic :) Takže pro mě vesměs bylo převapení podruhé...
Když jsem četla knihu poprvé, zanechala ve mně hluboký dojem. Napodruhé už tak hluboký dojem nezanechala, ale primárně tím, že Nine Perfect Strangers již jen tak něco od Liane nepřekoná. :))
Na Liane miluji zápletky a to, že nikdy není nic černé ani bílé. Všichni jsme jen lidé... I se svými, někdy i hořkými, tajemstvími...
Jedna z nejlepších knih o výživě a jídle. Na Karolínu nedám dopustit. Často se na ni odkazuji (jak s oblibou říkám, dělám teď chytrou :)) a co jsem od autorky upekla/uvařila, byla prostě zatím jedna velká bomba!
Osobně jsem z knihy nadšená :) Obdivuji odvahu ženy, která se rozhodla stát agentkou s touhou změnit a bojovat za lepší svět i za cenu omezení svého vlastního života. Kdo z nás by měl koule na to žít v utajení i před vlastní rodinou a nesmět s nikým nic sdílet s vidinou, že dnešní den je možná můj poslední? Zároveň krásně vybarveno dilema matky a agentky.
Knihu v originále jsem sice četla s přestávkami asi rok. Ale to spíš bude tím, že občas chytnete náladu na úplně jiný žánr, než že by příběh nebyl poutavý :)
GoT je srdcovka. Knihy mám přečtené v češtině, teď je postupně čtu v originále. Zároveň je porovnávám se seriálem a baví mě si teď všímat jejich podobností a odlišností; všímám si věcí, které mi při prvním čtení unikly a které mi teď dávají větší smysl.
Za mě top strop! :)
Nezklamalo, ani nepřekvapilo. Standard, který od Larse Keplera očekávám. Doporučuji :)
Příběh je velmi silný. Jeden musí obdivovat sílu hrdinů. I když se jedná o fiktivní příběh, je mi smutno z toho, kolik rodin a párů bylo zničeno kvůli válce. I když přeživší, válka na nich zanechala rány do konce života.
Díky příběhům jako je tento opakovaně děkuji a jsem vděčná za to, co mám. Přestože je dnešní doba dosti turbulentní, pořád jsme na míle daleko od toho, co si museli za války vytrpět naši prarodiče a praprarodiče...
(SPOILER) Ach... :) Lepší reakce mě asi nenapadá :) Je to hezká oddychová romanťárna. Na příběh o Penelope a Colinovi jsem se těšila zatím asi nejvíc. A knížku jsem chtěla mít přečtenou před 3. řadou seriálu na Netflixu.
Nejvíc se mi na tom líbilo asi to, že nikdo v sobě zbytečně nepotlačoval city a nepřesvědčoval sám sebe, že se o lásku nejedná. Jakmile si Colin své vzplanutí citů k Penelope uvědomil, nic nepotlačoval a nechal je plynout. A konec... BRAVO! Až mi málem slza ukápla :)
Well done, Lady Whistledown :)
Po Porodnici z Osvětimi jsem přistupovala k Přítelkyním se značnou rezervou. Autorka se zde ale překonala. Vkusné propojení minulosti s přítomností. Chápu, proč kniha pro někoho nemusí být šálkem čaje, ale mně osobně sedla a pro mě má i poselství, které by se mělo předávat napříč generacemi.
Nikdy nesmíme zapomenout na minulost, abychom ji neopakovali. Bohužel ale jako lidstvo zapomínáme rychle...
Čtivé a zajímavé rozhovory z různých koutů světa. Donutí vás se pak zamyslet a uvědomit si, v jakém luxusu tu žijeme a že ta naše maličká republika vlastně není vůbec špatná :)
Některé příběhy jsou vskutku obdivuhodné. Tleskám lidem, jejich odvaze, píli a ochotě pomáhat a dělat něco pro druhé...
Musím se přiznat, že mě moc nebavil styl psaní, ale víc mě táhlo poznání o KLDR, takže jsem knihu dočetla. A nelituji. Moc lidí nemá možnost se podívat a zažít si pravou Severní Koreu, ne jen představení dělané pro turisty. Musí vás mrazit, když si uvědomíte, že v dnešním moderním světě se děje něco podobného. KLDR je ukázkovým příkladem, jak funguje propaganda a jak si s osudy několika milionů lidí může hrát pár vybraných jedinců...
Nedočteno. Nápad dobrý, ale styl psaní se mi nelíbil a nazečetla jsem se. Než abych se trápila, radši jsem knihu odložila.
Za mě určitě plný počet hvězdiček. Chápu, že ne každý se může s knihou ztotožnit a ne každému se bude líbit. Mě kniha zaujala hned od prvních stránek. Možná to bude i tím, že jsem knihu četla v originále a od malička mám ráda africkou kulturu, ráda se o ní dovídám nové věci a zároveň mě fascinoval život imigranta v USA. Konec se může zdát jako klišé, ale mě potěšil :)
Arabskou princeznu jsem četla jen kvůli prostředí, ve kterém se příběh odehrává. Líbí se mi, jak ho autorka popisuje. Barvitým popisem se přenesete do Saúdské Arábie a až máte touhu se tam podívat a vidět vše na vlastní oči.
Co se týče příběhu jako takového, je dost předvídatelný a někdy až přitažený za vlasy. Hlavní postavy už na mě působí dosti nesympaticky, jednoduše, někdy až hloupě. Záměr autorky je mi asi jasný, ale moc se jí vývoj postav nedaří a dialogy působí až moc afektovaně.
Když od knihy a postav neočekáváte žádnou vyšší dívčí, chcete si trochu oddychnout od náročnější literatury a zároveň si přečíst a třeba se i něco málo dozvědět o arabské kultuře, touto knihou neprohloupíte. :)
Nedočetla jsem... Milovníci podobných thrillerů a tématiky budou jistě nadšení, ale mě téma nezaujalo natolik, abych knihu dočetla do konce.
Příběhy Reachera neznám. 61 Hours se mi dostalo do ruky náhodou a v originále. Zkusila jsem se do toho začíst. Bylo to čtivé, ale rozplétání zápletky ne tak pro mě zajímavé, abych si počkala do konce.
Lehce předvídatelné, laciné a vševědoucí Reacher. Nic proti ničemu, někoho to 100% baví. Možná by bavilo i mě, jen jsem netrefila náladu, proto dávám průměr :)
Já jsem z knihy nadšená. Ano, nedozvíte se nic nového a světoborného, ale nikdy neškodí si určité věci připomenout a dát si je do správného kontextu. Navíc je to napsáno pro normálního člověka, ne pro vědce, který se prokousává složitými termíny. Myslím, že se ke knize v budoucnu opět vrátím, až si budu potřebovat něco zase připomenout... :)