klara.franta komentáře u knih
Popravdě se mi první kniha Lucky líbila víc než tato druhá. Byla víc komplexní, možná vtipnější. Tady v druhém dílu už se Lucka zaměřuje na jednotlivé výlety. Knihu jsem četla přerušovaně, neměla jsem nikdy problém se vrátit do děje. Hvězdičku musím ubrat za přecitlivělé výlevy, to mě trošku štvalo a iritovalo. Stejně jako u první knihy, v hodnocení jsem již kritizovala zpracování knihy, tvrdá vazba knihy je nepraktická, v textu odkazy na fotografie, které chci vidět hned a ne dohledávat (pak se stejně zadívám do dalších fotografií).
První polovina knížky mě moc nezaujala, druhá už byla čtivější a vtipnější. Rušivý element za mě byl vždy čtvereček uprostřed textu, který s aktuálním příběhem neměl žádnou spojitost, přestože byl třeba i vtipný, nehodilo se to.
Tohle je kniha zacílená na lidi od 25let do 35let. Totální nostalgie, zpátky do minulosti na základní školu, mnoho osobních vzpomínek se mi vybavilo při čtení této knihy. Ten sentimentální popis, bavilo mě to. Jako bych slyšela svoji mámu: ''Hezký, ale narovnej se''
V knize se objevují tři postavy: Aneta, Kryštof a Nela. V roce 2000 každý z nich popisuje svůj život a období z páté třídy základní školy. V půlce knihy je obrat o dvacet let dál, tzn. do roku 2020, kdy se mají potkat na srazu. Ta dějová smyčka je celkem zajímavá, líbí se mi taky ta posloupnost, jak každá postava vypráví svoje a zároveň určité situace mají posloupnost a protínají se.
Za mě super kniha, přečtená za 3 dny. Příběh na první dobrou typická lovestory, ale zhruba od prostředka knihy se děj začne zajímavě rozvíjet do nečekaných situací. Tu druhou polovinu knihy sem zhltla, pořád mě zajímalo, co se ještě stane a jak to celé dopadne. Za mě super letní oddechovka #summervibes
Autorku mám moc ráda, ale tahle kniha mi přijde nejslabší ze všech.
Dlouho mi trvalo, než jsem se začetla. Hlavní hrdinka je na začátku knihy velmi nestabilní, děj prolínaný zbytečnostmi. V půlce knihy jsem měla zvrat, děj pro mě začal být zajímavější. Přesto ale kniha není nijak humorná ani oddechová, spíš k zamyšlení. Pro mě slabší kousek.
Pěkný příběh s ne úplně šťastným koncem. Kniha mohla být klidně delší, rozšířena o rozhovory hrdinů a informacemi o nich. Nicméně i tak byl příběh čtivý.
Důvod odtažitého chování hrdinky, byl vysvětlen podrobněji až v pozdější části knihy, což hodnotím jako pozitivum, čtenář sice tuší, že se něco děje, ale neví přesně co a chce se to dozvědět. Ten důvod není překvapivý, otázkou - zda je pochopitelný pro někoho, kdo konkrétní situaci nezažil.
Viděla jsem film, přesto jsem se rozhodla číst knihu. V tomhle pořadí, je to pak asi zkreslené, jelikož jsem si už představovala konkrétní postavy (z filmu). Přesto je kniha velmi dobře psaná, čtivá, vtipná.
Neměla jsem žádné očekávání a příběh mě překvapil. Je to zase něco jiného, než mám ve zvyku číst. Taková pohádka pro dospělé, oddechovka.
Nenáročné čtení, odreagovačka...
Spíš než nějaký jednotvárný příběh, čekejte zápisky z blogu nebo facebookové statusy.
Evidentně splňuje autorčin účel, kdy se chce ze všeho vypsat a docela zajímavou i čtivou formou popisuje různé životní situace. Taky chce aby se lidé necítili sami, při čtení této knihy mě to i několikrát napadlo a do autorky jsem se i vcítila, některé situace mi byly známé a blízké.
Erotické a milostné opravdu asi ne. Chvílema mi přišly situace hodně přibarvené a domyšlené pro větší zajímavost. Nečekala jsem ani tak otevřené drogové téma. Nicméně pokud se toto autorce opravdu vše stalo, tak klobouk dolů. Konec příběhu byl velmi šokující, ale na druhou stranu psaný životem.
Co jsem vůbec nepochopila, proč jsou určité pojmy vysvětlovány (vysvětlivky pod čarou), přestože jsou jasné. A nebo proč jsou tam zakomponovány písně k různým situacím, nečtu přece scénář. To mě dost rušilo a rozčilovalo.
Hezká kniha s medvědím příběhem. Přečteno za jedno odpoledne, ale je to hezky rozděleno, že se dá číst i pro děti po kapitolkách. Pointu pochopí dospělý, ale i dítě.
Za mě je zajímavý i pohled na Zoo ze zvířecí stránky, k zamyšlení, jestli se v Zoo zvířata cítí dobře nebo spíš jako v kleci ve vězení.
Od Patrika Hartla jsem nikdy předtím nic nečetla, takže mě překvapil už nadhledem, vtipem a odlehčeným psaním na začátku knihy. Možná i proto, sem se tak rychle začetla. Nebýt toho slovního spojení ''VE Stodolní'', tak si asi budu i myslet, že je autor z Ostravy. Ale ne, Ostravák bude vždy ''NA Stodolní''...
Kniha se četla docela fajn, bylo tam dost vtipu, ale zároveň těžkých životních situací, s kterými se hlavní hrdina musel potýkat a ani závěr knihy neskončí jednoduše a jasně.
Obvykle takhle hrubé knihy nečtu, ale doporučuji jako oddychovou četbu pro kohokoli.
Od knihy jsem neměla žádné velké očekávaní, ale zvrat uprostřed děje mě velmi překvapil, zajímalo mě pak, jak to celé dopadne a jestli se sen stane skutečností. Příběh byl chytlavý, četlo se mi dobře. Knihu jsem měla z knihovny půjčenou, ale ta papírová obálka je tak nádherná, že jen kvůli ní bych chtěla knihu v knihovničce :)
Jako ta vazba, materiál a celý ten design knihy? Nejde si nevšimnout. S povídkami už je to pak jak na houpačce: "dám tomu dál šanci", "to je super", "to je slabší"... Něco mě neskutečně nadchlo a něco bylo prostě takové obyč. Nemůžu si odpustit poznámku ke gramatické chybě jako unamení místo znamení nebo tomatikou místo tématikou, tohle je za mě velké, ještě u sbírky s tolika autory (to to nečtete nebo nedávate na korekturu i do blbého wordu?).
Snažím se, ale fakt to nejde číst. Své trápení ukončuji za dvacátou stranou. Je to už druhý pokus se do knihy začíst, asi to nedám. A jak čtu komentáře, asi nejsem divná...
Super příběh na odreagování, čtivá kniha, na kterou jsem se každý den těšila. Doporučuji dočíst!
Jak si v říjnu navodit vánoční atmosféru... Je to taková oddechová young adult literatura pro holky. Je pravda, že konec nebyl moc překvapivý a bylo asi jasné, jak to celé dopadne.
Když vidím a slyším, kolik má kniha pozitivních recenzí, tak se začínám zamýšlet nad sebou, co dělám špatně. Prvních 25 stran pro mě bylo utrpením a prostě jsem se nezačetla. Ponechávám jako nedočtenou, třeba se k ní někdy vrátím.
Baví mě, jak autorka píše, je to pro mě čtivé. Ten příběh mě moc nezaujal, i když tyhle témata vyhledávám a obvykle mě baví.
Vypravěčem je pejsek Gump, který zažívá různé životní situace a hlavně chování lidí okolo něj, které není vždy přívětivé. Kniha může dovést čtenáře k zamyšlení, proč se zvířaty zacházíme jako s věcmi bez citů. Vnímání pejska v situacích, kdy se k němu člověk chová nepěkně až odporně, mi bylo při čtení knihy několikrát líto.