klara.franta komentáře u knih
Některé situace mě hodně rozesmály, některé mi připomněly i moje vlastní dětství. Příjemná četba pro oddych.
Ani nevím jak to shrnout, při čtení téhle knihy, se ve mě promítaly různé názory. Na začátku jsem měla problém si zvyknout na tu formu psaní, konkrétně jak je to psané v té osobě, kdy máte pocit, že mluví vlastně o vás. Po čase jsem si zvykla, ale kniha má tak negativní dějové linky, že se mi k ní špatně vracelo. Ten příběh jako celek není úplně hrozný, prostě ze života, ale chyběl mi nějaký uzavřený konec, konkrétně třeba pro primární problém anorexie.
Až příliš šlehačková realita, která je na jednu stranu oddychovým romantickým čtením. Na druhou stranu jsem se párkrát pozastavila, jestli může mít někdo opravdu tak bezproblémový život jako Tereza. Vadilo mi časté skákání v časových osách, které bylo pro mě jako čtenáře matoucí. Kniha mi připomněla mé vlastní cestování a život v zahraničí.
Skvělá kniha. Moc cestopisy nemusím, ale strašně se mi líbí vyjadřování Lucky, její humor a nadhled i v tragických situacích. Krásně zaznamenané zážitky, které jsou srozumitelné a pochopitelné i pro cizího čtenáře, který o příběhu Lucky nikdy neslyšel a dokáže vtáhnout do děje každého. Jediné, co knize vytýkám je její zpracování, volila bych raději měkkou vazbu a lepší propojení textu s fotografiemi.
Camie jsem sledovala na youtube, už když začínala s vařením a už tehdy jsem z jejích videí pár receptu vyzkoušela. Vždy to byli jednoduché recepty a tak se to nese i v této kuchařce. Knihu bych si sama asi nekoupila, ale dostala jsem ji jako dárek a moc mě potěšila. Jsem až překvapená kolik receptů chci vyzkoušet. Už jsem měla premiéru mé první koprovky, svíčkové i segedínu na veganský způsob a v jednoduché formě. Knihu doporučuji veganům, vegetariánům, ale i všežravcům, kteří hledají pestré a jednoduché recepty se snadnou přípravou.
Přečteno jedním dechem. V knize jsou dva děje, jeden 2017 aktuálně současný a druhý z roku 1952/1953 minulost. Když jsem knihu rozečetla na prvních stranách, myslela jsem si, že mě minulost vůbec nebude bavit, ale děj mě okouzlil. V druhé polovině knihy se navíc udály v obou časových osách tak neskutečné zvraty, že jsem nechtěla ani přestat číst.
Kniha není určená vůbec pro mě, jak jsem poznala již na několika prvních stranách. Nemám kolem sebe ani lidi, kteří by odpovídali charakteristice vysoce citlivých lidí a proto jsem neměla ani motivaci knihu dočíst.
I když cestopisům moc neholduji, knihy si obvykle půjčuji z knihovny, rozhodla jsem se tuhle knihu si koupit. Teď, po přečtení, v mé knihovně, ale nezůstane a pošlu ji dál. Je to takový styl jednou a stačí (teda alespoň pro mě). Jak už jsem zmínila, cestopisy moc nemusím, poprvé a naposledy mě nadchl L. Zibura.
Autora knihy jsem před čtením neznala. Lukáš ve své knize zajímavě promítá čas strávený v zahraničí před nějakou dobou, ale zároveň současnost, což se mi líbí. Chvílemi se ale ztrácím, proč a kam vlastně jde/jede. Někdy naprosto nechápu popsané situace. Do čtení knihy jsem se někdy musela až nutit, k posledním asi 80ti stranám mě donutilo sluníčko na balkoně a docela mě překvapil konec celého příběhu. Nemám ve zvyku spoilerovat, takže to dodržím i teď, knihu si proto přečtěte a posuďte sami :)
Kniha je oddychovou četbou, čte se velmi dobře. Autorku znám už od dob, kdy s přítelem byli na Bali, takže je mi příběh velmi sympatický. Kniha je i inspirativní a motivační, díky některým zkušenostem a radám autorky Anie.
Oddychové čtení na jedno odpoledne. Příběh o herci, který není úplně kladným hrdinou, ale daří se mu. Zajímavé je prostředí divadla, kdy má čtenář vykreslen pohled do zákulisí. Pobavili mě přetvořené jména a cena JáJá je teda nejvíc.
Knihy od Ládi mám moc ráda, ovšem Evropa mě nadchla nejméně ze všech čtyř knih. Knihu jsem četla poprvé asi půl roku zpět, dočetla jsem se do půlky a pak mě nějak přestala bavit. Protože jsem na ni zapomněla, četla jsem ji teď celou znovu. Některé popisy v určitých zemích jsou pro mě zkreslené, možná i protože jsem měla možnost tyto země navštívit. Mnoho vtipných okamžiků mi bohužel překazila Láďova přednáška, kterou jsem navštívila dříve než jsem knihu přečetla. A tak jsem mnoho vtipných situací z knihy slyšela už na přednášce. Co se mi na knize líbí, je její moderní zpracování, ilustrace a fakta k určitým památkám, místům, osobnostem, typickým věcem nebo situacím, které jsou zrovna v textu zmíněny.
Styl autorčiny tvorby a psaní se mi strašně líbí. Kniha popisuje životní příběh i zklamání z vysněné budoucnosti a utvořeného obrázku života Anny, který je rázem pryč. Líbí se mi to, že i v téhle nelehké situaci je v knize mnoho úsměvných převratů a přirovnání. Do knihy jsem se rychle začetla a každý den se těšila, až se zase večer začtu.
Moje druhá kuchařka, hned po prvním dílu! S koupí jsem neváhala, jelikož i z prvního dílu jsem uvařila spoustu jednoduchých a chutných jídel. Zpracování je téměř stejné a recepty lákavé už z nádherných fotografií. Líbí se mi osobitý styl Katky, její recepty jsou mi velmi blízké, asi i protože používané ingredience dobře znám. Kuchařku bych doporučila i začátečníkům, kteří se chtějí inspirovat chutnými, zdravějšími recepty většinou jednoduchými na přípravu.
Kniha přečtená za dva dny. Myslela jsem si, že to bude oddychová četba, ale teda nikoli. Příběh mladého děvčete je zajímavý, věřím, že ze života mnohých dětí a dospívajících. Dál nebudu prozrazovat, určitě stojí za přečtení.
Super četba, rychlé a snadné čtení s příběhem a možná i zamyšlením nad jednou z mnoha ''normálních'' situací v dnešní době, postojem a myšlením některých lidí. Tato témata jsou mi velmi sympatická, navíc je autor vykresluje formou, která je jednoduchá k porozumění, ale přesto může vést k zamyšlení. Velmi mě překvapil ten konec, kde autor popisuje účel příběhu, nádhera.
Tohle je hodně čtivá kniha. Celou dobu mě fascinovalo propojení všech příběhů. Očekávala jsem nějaký zvratný konec, ale ten se nekonal, proto strhávám jednu hvězdu.
Kniha fajn, čtivá, od půlky mě zaujal spád událostí a zvědavost, jak se to vše nakonec vyvrbí. No, ale zas ten konec..
Po dvou cestopisech od Zibury nemůžu vynechat ani tento. Mě to prostě baví :) jediné cestopisy, co mě baví...
Číst druhý cestopis od Zibury? Jendo značně! Stejně jako ten první jsem ho zhltla, autor neubírá na smyslu pro humor a proto bedlivě čekám na další knihy!
První cestopis, který jsem kdy zhltla jako nic a to cestopisy fakt moc nemusím.. Smysl pro humor v téhle knize mi sedl, takže jsem se i pobavila.