Klára90
komentáře u knih
Krev není voda
Dominik Dán
Mě ty Dánovky prostě baví. Sympatičtí detektivové a prostředí devadesátkového podsvětí, to se čte samo. Osobně bych nechtěla potkat ani jednu z postav, ale takhle na papíře s nimi všemi ráda pár večerů strávím.
Tento díl byl zamotaný až do samotného konce, stejně tak napínavý.
Až po uši
Jana Benková
Tahle kniha byla pro mě velké zklamání. Děj byl pořád dokola jen o tom samém a nikterak zábavný a hlavní hrdinka se prostě chovala jak nána až do konce, nemůžu si pomoct. Oproti prvnímu dílu nebyl sympatický už ani Matěj.
Slečna nebezpečná
Jana Benková
Trochu plytký příběh o hlavní hrdince, která využívá chlapy jak může. Moc mi sympatická nebyla, ale tak nějak jsem ji přála ať vše dobře dopadne. Vadily mi občasné nesrovnalosti v ději. Kniha je však celkem čtivá a děj plyne rychle. Je to odpočinková četba, takže na letní večery ideální. Přečtu i druhý díl, ať vím, jak to vše dopadne :)
Ostrov Entry
Peter May
U četby této knihy jsem se dozvěděla zas nějakou část historie, o které bych asi jinak ani netušila. Což je další plusový bod k jinak hodně vysoké laťtce dané ohromnou čtivostí Mayových románů. Prolínání historie s přítomností mě bavilo, chvilkami jsem si říkala co z toho bude a doufala, že to nebude nějaká slátanina, ale nebyla, konec byl až bolestně racionální a uvěřitelný a prostě další kniha od Maye, se kterou jsem spokojena.
Marta v roce vetřelce
Petra Soukupová
Asi od 50. strany jsem se začetla, naladila na styl knihy a už to fičelo, knihu jsem přečetla jedním dechem, jak mě vtáhla. Marty mi bylo dost líto. Myslím, že v 19 nikdo moc není adeptem na Miss/missáka Sympatie, člověk se tak nějak hledá a na jalové rozhodnutí má nárok. To, že večery v obýváku s rodiči jsou vlastně celkem fajn zjistí člověk až později, v 19 je prostě být s kamarády nejvíc a láska? Tak přes tu nejede vlak! Takže ani nejde mít Martě nic za zlé. Musím říct, že odrazový můstek k dospělosti měla pěkne ztrouchnivělý a zažila si dost těžkého, jedna perla za druhou, tak nějak jsem ji po celou dobu čtení fandila, aby to dala.
Skvělé, chytlavé, o Martě jsem přemýšlela, i když jsem nečetla, nejradši bych o ní četla dál, mrzelo mě, když jsem dočetla, ale zároveň jsem asi i ráda, protože mi z toho všeho bylo tak nějak smutno
Umrlčí cesta
Peter May
Když otevírám knihu od Maye, jsem si vždy jistá dvěmi věcmi: kniha bude hodně čtivá a donutí mě googlit. Tak tomu bylo i u této knihy. Trvalo mi teda asi dvě kapitoly, než jsem začetla, ale pak už to šlo jedním dechem. Příběh byl zajímavý, napínavý, možná lehce předvídatelný, ale to mi nijak nevadilo - konečně jsem aspoň někdy u detektivky na něco přišla :)
Místa, kde se děj odehrává jsou prostě úchvatná a opravdu si je během čtení najděte a podívejte se, jak to tam vypadá, zážitek z knihy to posune ještě o malinko dál.
Vyšetřovatel Gunn je sympaťák, postavy v knize mě bavily, bylo to fajn počtení a ještě jsem se dozvěděla něco nového o včelách. Občas mě teda z toho až mrazilo.
May má ještě i o něco lepší knihy, ale tahle byla také skvělá
Baletky
Miřenka Čechová
Knihu jsem přečetla za jeden den. Vtáhla mě a nepustila, vůbec mi nevadilo vyprávění v druhé osobě, vlastně mi to k té knize i tak nějak sedlo. Že baletky jsou něžné princezny jen vzhledem, ale uvnitř jsou to silné “parní lokomotivy” se tak nějak ví, ale tahle kniha mi otevřela ještě víc oči v tom, jak těžké a náročné to mají, kolik bolesti a ponižování si zažijí a vše podstupují dobrovolně, s vědomím, že to může kdykoliv skončit. Smekám pomyslný klobouček, ale zároveň nevěřícně kroutím hlavou.
Také by mě zajímal pohled a názor jiných baletek, zda to vnímají stejně jako autorka. Každopádně teď na jejich řemeslo budu pohlížet s ještě mnohem mnohem větším respektem. A je mi velmi líto nejen těch malých holek, které desátým rokem ztratí dětství, ale také nevědoucím rodičům - nemyšleno vůbec nijak zle (jako ti od autorky), kteří chtěli dcerám splnit sen, i přes své obavy je do Prahy na školu pustili a teď po přečtení této knihy se jim jejich nejděsivější představy zhmotnily. Jako sama matka od dcery mi při čtení nebylo lehko. Kniha vzbuzuje emoce, podněcuje k úvahám, seznamuje s něčím novým, běžným lidem nepoznaným a je čtivá. Nejde než hodnotit plným počtem.
Jeden z nás
Shari Lapena
Ze začátku mě kniha až tak moc nenadchla, přišlo mi to hodně ve stylu Ztracené a Dívky ve vlaku. Každopádně musím přiznat, že konec byl velmi napínavý a strhl mě.
Přišla mi jen zvláštně popsaná postava Roberta a moc nevím co si myslet o úplném konci…bude pokračování?
Věci, na které nastal čas
Petra Soukupová
Prvně jsem knihu malém ani nezačala číst, trochu mě odrazovalo, že je to složeno původně z povídek, přepsáno do románu. Jak jsem ráda, že jsem knihu nakonec otevřela! Bavilo mě to od první stránky, kniha má opravdový normální a docela smutný děj, je plná naděje a zklamání a hrozně moc čtivá. Trochu mě zamrzel otevřený konec, ale když nad tím teď s trochu odstupem přemýšlím, tak je to vlastně asi dobře.
InTyMně
Markéta Lukášková
Knihu jsem začínala číst s očekáváním, že půjde o vtipný retro román na odlehčenou. Ooo jak jsem se spletla. Byla to velmi otevřená zpověď o životě holky, která to neměla jednoduché díky své složitější a více pracující psychice. Se vším se ale dokázala pořádně poprat a vše nepříjemné ustát a já ji přeji, aby to tak bylo i nadále.
Kniha ale opravdu vtipná je, obzvlášť začátek, kdy je popisované dětství. Kolikrát jsem se zasmála, protože mi to připomnělo mé podobné zážitky. Kniha mě překvapila a moc se mi líbila.
Za to mi zaplatíš!
Petra Nagyová Džerengová
Chvílemi tedy až děsivý příběh. Co vše si jsou ex partneři schopni udělat i na úkor svých dětí. Bylo to smutné, ale napínavé čtení. Taková oddechová knížka
Vlaštovka v bublině
Markéta Lukášková
Jelikož jsem stejný ročník jak knižní Barbora, tak mě čtení o budoucnosti docela děsilo, protože kdyby to tak opravdu bylo, je to celkem depresivní. Navíc do toho nemoci a už odrostlé děti...čeká nás to všechny, ale když je to tak na papíře napsáno i s těmi konkretnimi roky, tak na mě to stárnutí tak nějak více dolehlo :D Ale já obecně nemám ráda příběhy z budoucnosti, takže bez toho bych se v příběhu celkem obešla. Jinak se mi příběh líbil, byly tam klasické starosti a radosti, jen jsem se těšila, že bude více rozvinutý příběh Marie. Zakončení příběhu ale celkem dobré.
Panda v nesnázích
Markéta Lukášková
Kniha byla čtivá, oba příběhy se mi moc líbily a byly napínavé, zvlášť ke konci. Ale konec mě trochu zklamal tím, jak byl utnutý. Kniha se dobře četla, bavila mě, ale Losos v kaluži se mi líbil o něco více.
Drak spí
Michaela Klevisová
Mě se tato kniha líbila moc, troufla bych si říct, že i nejvíc ze všech autorčiných knih a to jsem s každou knihou byla velmi spokojená.
Pro mě tam nebylo ani jedno hluché místo, nechala jsem se volně unášet pomalou letní atmosférou malé vesnice a jejich obyvatel. Postavy byly skvěle vyobrazeny, měla jsem pocit, jako bych se po Hůrce pohybovala taky a všechny potkávala a znala. Zároveň byl příběh napínavý až do úplného konce - ale to už je, řekla bych, standard u knih paní Klevisové. Motiv dával logiku, vše do sebe zapadlo, třešinka navíc byla trocha historie o Němcích z vesnice. Jediná nevýhoda je, že teď se musí čekat na další knihu.
Láska na splátky
Sophie Kinsella (p)
První půlka knihy byla taková rozvláčnější, hlavní hrdinka byla opravdu moc hodná na sourozence i svou lásku. Pak se to rozjede a vše dopadne tak jak má. Bylo to velmi milé, něžné, vtipné čtení, ke konci jsem byla napnutá, jak se to celé vyvrbí. Konec je úplné pohlazení po duši, ten jsem si užila. Knihy od autorky mám ráda, je to pohodové zamilované čtení a sedí mi autorčin styl
Výjimeční lidé
Peter May
Ještěže jsem jako první četla čínskou sérii a sérii z ostrova Lewis, protože nevím, zda po přečtení této knihy bych ve čtení autorových knih pokračovala. Takhle už znám práci pana Maye a další díly ze série Akta Enzo risknu. Ono to nebylo vyloženě špatné, ale mě tam chybělo napětí a opravdovost, jakou jsem cítila vždy při čtení výše zmíněných sérií. Tuto knihu jsem četla, tak nějak plynula, ale úplně nedočkavá na další stránku jsem nebyla. Rozkrývání jednotlivých indicií bylo zajímavé, ale víceméně celé na internetu, chyběl mi tam ten wow efekt. Samotný motiv mi přišel jako blbost a bylo to celé neuvěřitelné, nemůžu si pomoct. Na Mayovkách se mi velmi líbí detailní popisy míst, které vždy rozjedou mou fantazii naplno, tady však mi to taky nesedělo, tím źe se nepopisovala krajina, město, ale přímo názvy ulic a čtvrtí. Začátek byl tedy velmi krkolomný, samé francouzské názvy, možná proto se mi nepovedlo se tak úplně začíst.
Zvláštní příběh
Katarína Gillerová
Tato kniha od autorky mě nezaujala. Celý příběh mi přišel taková docela slátanina, samé šokující události, až to bylo skoro těžko uvěřitelné. Navíc ani hlavní hrdinka Karolína mi nebyla moc sympatická. Předchozí kniha, kterou jsem od autorky četla, se mi však líbila moc, tak určitě vyzkouším i další knihy
Losos v kaluži
Markéta Lukášková
Tohle byla tak opravdová kniha ze života, že to snad ani možné není. Přečteno jedním dechem, chvílemi jsem se nahlas zasmála, občas posteskla. Kniha si na nic, ale vůbec na nic nehraje, hlavní postava Barbora říká přesně to, co si beztak většina myslíme, ale chováme se jinak, kvůli společnosti. Vtipné, svižné, opravdové. Za mě jo jo jo
Dneska už se tomu směju
Adina Mandlová
Teda, ale že ten její život byla jízda. Se vším všudy. Dosáhnutí vrcholů střídaly strmé pády, plno stěhování a různých osudových momentů, příběh jako z filmu. Z knihy mi přišlo, že paní Mandlová byla velmi spontánní, rázna žena, co si s ničím moc nelámala hlavu a život brala takový jaký je a mám pocit, źe takoví lidé ten dobrodružný život prostě přitahují. Při čtení jsem kolikrát valila oči, nejvíc mě bavila první část knihy do emigrace, pak už tam bylo moc pro mě cizích jmen a celkově jsem se ztrácela v ději.
Sněžný měsíc
Michaela Klevisová
Asi zatím nejrozvláčnější kniha od paní Klevisové, děj postupuje opravdu velmi pozvolna, ale mě to k tomu horskému prostředí a samotám sedělo. Bylo to napínavé, ale trochu jinak než v předchozích knihách. Zajímavé a velmi smutné byly pasáže o pytláctví, já jsem asi fakt naivka, že mě překvapilo, že se něco takového děje tak organizovaně. Beskydy jsou mi blízké, no teď při každé túře se asi, krom kochání se přírodou, budu zamýšlet i nad tímto problémem. Za mě je toto plusový bod knihy. Jinak spletité vztahy panující v podhorské vesnici dodávaly knize kouzlo, bavilo mě jejich pozvolné rozplétání. Kniha se mi líbila, i když nebyla tak napínavá jako předchozí knihy.
