Klára90 komentáře u knih
U knihy jsem si párkrát poplakala, to jsem ale i tak nějak čekala, ale jinak byla kniha moc fajn. Pan Dvořák je velmi inspirativní člověk, moc mě bavila poslední kapitola o něm a jeho studiu a celkovém zápalu pro medicínu. Ale zajímavé byly všechny kapitoly.
Hodně zajímavý příběh, napínavé to je vlastně až do konce, hodně propletené. Některé věci byly ale pro mě těžko uvěřitelné ( na malé vesnici se toho moc neutají, řekla bych) a nedokázala jsem se úplně nechat pohltit dějem. Ale kniha zdařilá
Předchozí kavárna v Kodani se mi líbila více, nejspíš proto, že jsem se dozvěděla něco nového o samotném městě a celkově způsobu života v Dánsku. Tady tento díl ničím moc nepřekvapí co se obsahu týče, prostě další love story z New Yorku, nicméně čte se to moc hezky, všechny postavy jsou super, hlavní dva naprosto skvělí. Milá oddechovka, která potěšila a v dílech budu určitě pokračovat. Jo a moc se mi líbilo, když mi došlo, že to je Sophie z prvního dílu a že se děj tak lehounce propojil :)
Četlo se to dobře, ale delší dobu. Na text je třeba se hodně soustředit a otáčení stránek k mnoha poznámkám není zrovna moc pohodlný, ale jak psali všichni přede mnou - zvyknete si a já si také zvykla. V poznámkách je spousta doplňujících informací, celá kniha je na informace až vyčerpávající, řekla bych. Prostě skvělé. Četla jsem již M+B+M a Morávkovou zpovědí si doplnila další poznatky. Co se mi, mimo jiné, líbilo bylo představení mnoha mnoha postav, které v odboji působily a dosud jsem o nich neslyšela. A je dobře, že jsou zmíněny, zaslouží si, aby se o nich vědělo. Během čtení jsem častokrát premyslela, kolik odvahy a hrdosti v sobě ti lidé museli mít. Mají můj čistý obdiv, nevím, zda bych já dokázala být tak odvážná, snad to nebudu muset nikdy zjišťovat :)
Samotní Tři králové jsou kapitolou sami o sobě, je neuvěřitelné co dokázali a s jakým odhodláním se do své mise pustili. Tyto postavy mě budou asi vždy fascinovat, docela mě překvapuje, že jsem se o nich dozvěděla až v rámci mé různorodé četby a vůbec ne ve škole. Vždyť o takových lidech bychom se měli učit, přispěje to k další hrdosti na svůj národ. A když už nemají ani svůj hrob, tak aspoň v povědomí všech by měli zůstávat…
Ke konci knihy jsem docela dost přemýšlela, co by se dělo, kdyby Morávek, Mašín a Balabán přežili válku…co by říkali na únor 48. Ostatně v doslovu nad tím špekuluje i pan Čvančara. Předpokládám, že by byli tím vším dost zklamaní. Ale dožít se toho, že se atentát na Heydricha zdařil, to by se jim dozajista líbilo…
Knihu doporučuji!
Číst to před 10 lety, tak jsem nadšena, teď už mi to přišlo trošku jako taková pohádka pro dospělé, dost nereálný děj, ale četlo se to dobře a byla jsem zvědavá, jak to dopadne, tak jsem dočetla :)
Velmi čtivá kniha o strašných činech a lidech přečtena za jeden den. Doufala jsem v jiný konec
Po Dánovce jsem sáhla po delší době, protože si je teď šetřím, už mi jich k přečtení moc nezbývá…a hned první stránku mě zalil pocit, jako když se po dlouhé době vrátíte domů a je vám dobře. A přesně tenhle pocit mě provázel celou dobu čtení knihy, takže přesně dva dny. Dominik Dán prostě umí psát a parta mordýřů už patří mezi mé staré známé. Tento díl je napínavý od první stránky do poslední. Moc mě to bavilo, mám ráda historické vsuvky a kostlivce ve skříni v ději a tady toho bylo vrchovatě. Četla jsem s vyvalenými očima. A souhlasím s předchozím komentářem od Ajrad1981 - při čtení jsem se také musela uklidnit pohledem na své spící děti, nebudu lhát, při pasáži o Milankovi a bagru mi tekly slzy. A také mě mrzí, že neznáme Viktorovu verzi, ale pro Krause jedině dobře, odhalení pravdy by v tomto případě bylo vykoupeno vysokou cenou. Po přečtení jsem přemýšlela, na čí stranu bych se přiklonila, ale nejde to, zvrácená doba vyvolala zvrácené činy. Tak snad jen děkuji, že o těchto věcech mohu jen číst a snad se už nikdy historie nebude opakovat! A taky doufám, že DD už píše další knihu!!! :)
(SPOILER) Na základě vysokého hodnocení a různých recenzí na sociálních sítích jsem od knihy čekala více. Přišlo mi, že se to tam semlelo tak nějak všechno dohromady ( rozvrácená rodina, pedofil poblíž, hrůzné vzkazy pro matku), navíc mi byli strašne, ale fakt strašně nesympatičtí hlavní vyšetřovatelé. Jejich přístup mi přišel vcelku laxní (kurnik, ztratilo se malé děvčátko a on si chce dát víkendový voraz a dostaveníčko s manželkou na paloučku? ). Jsou to ale jen drobnosti, kniha se čte dobře a vyústění příběhu bylo šokující, nevím jestli se mi víc chtělo brečet nebo zvracet nad tou šíleností. Konec této knihy bych označila skutečně za šokující, dokonce tak, jak už mě dlouho žádný konec nepřekvapil. Zkusím ještě další knihu autorky, třeba si tam k vyšetřovatelům najdu cestu :)
Vlastně to nebylo vůbec špatné, i když zrovna knihy, kde většina děje se odehrává formou dialogu v jedné místnosti nepatří mezi mé oblíbené.
Zajímavé pro mě bylo nahlédnutí do světa hazardu a lichvářských společností. Pokud se tohleto skutečně děje, tak mám zbořenou další iluzi o lidech a společnosti. Kniha, kde sice nebudete úplně schvalovat, co Adam udělal, ale vlastně se mu nebudete ani moc divit
Takové milé počteníčko. Nejvíc mě zaujal popis Kodaně a dánského životního stylu, minimalismu při zařizování interiérů…tohle jsem hltala, to se mi líbilo moc a zkusím se tím inspirovat. Jo a přidávám se k dalším do řady, kdo si píšou návštěvu Kodaně do seznamu přání :D
První část knihy mě moc nebavila, ale to bude dáno i tím, že jsem nedávno o Tribeči poslouchala podcast a vše zmíněné už věděla, tak to pro mě nebylo tak napínavé. Nicméně druhá část knihy je napínavá velmi, tu jsem přečetla jedním dechem a s mrazením v zádech. Závěr knihy je hodně diskutabilní a myslím, že tohle autor i zamýšlel…nedat jasné stanovisko a nechat kazdemu prostor pro svůj názor a případně i pro diskuzi. Ten závěr už pro mě nebyl tak děsivý jako prostředek knihy, nicméně na Tribeč se rozhodně nechystám :)
A asi nebyl nejlepší nápad číst knihu na dovolené na chatě, nicméně věřím, že milované Beskydy si pro mě i nadále zachovají mírumilovnou uklidňující náruč :)
Chtěla jsem knížku odložit a nakonec jsem tak dlouho odkládala, až jsem zjistila, že jsem v půlce knihy a naplno lapena dějem. Za mě povedená kniha, nakonec mi byly sympatické obě dvě hrdinky. Uvěřitelný děj, příběh ze současnosti, bylo to vtipné a místy i velmi poučné (když ptáčka lapají, pěkně mu zpívají)
Ztotožňuji se s komentářem magnolie.
Mě se kniha chvilkami četla blbě, detektiv Lenz mi úplně nesedl, vlastně asi u všech vyšetřovatelů mi něco drhlo, občas mi ty rozhovory přišly takové strojené. Jak už jsem psala, Lenz mi nebyl úplně sympatický, tak trochu tatínek na baterky a vsuvka s nevěrou mi přišla zbytečná. Nicméně je to prvotina, knihu jsem neodložila, četla dál a jsem ráda, že jsem dočetla!
Ve finále mě hrozně mile překvapilo rozuzlení případu, celý děj se tím stal uvěřitelný. Jako více lidem tady, tak i mě se líbí obálka, která zaujme na první pohled a taky mi byla velmi sympatická postava chudáka nebožtíka Vaška.
Nakonec jsem dospěla k závěru, že pokud autor ještě vydá nějakou knihu, moc ráda si ji přečtu.
Dost nereálný příběh, ale četlo se to moc dobře, hlavní postavy byly sympatické a chemie mezi nimi hmatatelná :) taková hezká pohádka pro dospělé, jako oddechovka super
Tenhle díl mě bavil hodně. Kvituji velmi originální způsob vraždy (až je to trochu děsivé, jak jednoduché to může být) a taky to, že Kraus alespoň zdánlivě ochutnal svou vlastní medicínku.
Co už mi ale pár knih vrtá hlavou je to, že v knihách (včetně této), se občas odkazuje na únos a nehezké zacházení s Krausem a já si to vůbec nevybavuji, neumím to zařadit do žádné knihy a to už mi chybí jen dvě nejnovější. Ale nejspíš jsem jen zapomněla
Čtení mě až bolelo, to jak se Símka stále snažila a nedostávalo se ji toho, po čem tak moc toužila. A když už se to k ní snažilo dostat z jiných stran, tak vše musela utnout, aby máma byla spokojená. Zlaté srdce měla Símka. Je až neuvěřitelné, kolik neštěstí může lidi v životě potkat. Snad se ji na konci knížky otevřely nové a mnohem lepší kapitoly života
Hodně smutné. Děda byl super. Otec mě hrozně štval. Štěpánovi bych přála prožít fajn dětství s pubertou jak se patří. Tak snad nakonec to štěstí měl :)
Za poslední roky jsem většinu milostných románů, co se mi dostala pod ruku, po pár stránkách odložila, tady jsem se ale po chvilce začetla a jsem za to ráda. Kniha se mi moc líbila. To napětí mezi Linou a Aaronem, to bylo něco! To mě hrozne bavilo a oba hlavní hrdinové si získali mé sympatie.
v poslední části mě kniha už bavila o něco méně, podle mě to Lina všechno až moc řešila pořád dokola, ale tak každá kniha potřebuje nějaké to dráma no.
Za mě ale opravdu spokojenost, velmi příjemné oddechové počtení
Já mám tento styl knih, kdy jedna osoba vypráví svůj příběh odmala až do určitého okamžiku, ráda. Tato kniha mi sedla, čte se to dobře, je to taková knižní jednohubka
Četlo se to celkem dobře, ale chybělo mi tam, že se nedalo dopředu hádat kdo je vlastně vrah a celkově mi způsob vyšetřování přišel takový nijaký, kolikrát se mi stalo, že jsem si říkala, proč detektivové neudělali tohle a tohle a oni to udělali o pár řádků níže, ale z detektivek jsem zvyklá už na jiné tempo a jiný styl vyšetřování. Faktem je, že detektivek mám načteno už hodně, tak možná už jsem poznamenaná :) nicméně jak jsem psala hned na začátku, nečte se to špatně, první půlka, kde si Zuzana dopisovala s neznámým mě bavila, ta druhá už se mi trochu vlekla