klaraskolkova komentáře u knih
Moje první kniha od Dominika Dána a už teď vím, že určitě ne poslední.
Po knize jsem sáhla po letošní návštěvě Domažlic a Chodska a příjemně mě překvapila. Na to, že se jedná o "povinnou školní" literaturu a obávaného (těžkopádným jazykem psaného) Jiráska, je kniha velmi čtivá, má spád, obsahuje mnoho dialogů a dá se přelouskat za dva večery. Zajímavá je kombinace starého Jiráskova jazyka s lokálním chodským nářečím užitým u všech dialogů.
Jeden z alternativních pohledů na tragédii Osvětimi - pohled árijské Němky, která odešla do Osvětimi se svou rodinou. Díky svému původu měla v táboře jisté výsady a bylo jí umožněno zde vést školku. I po přečtení mnoha knih s tématikou holocaustu zde najdete opět nové prvky a detaily, kniha je čtivá a dojemná.
Něco mezi detektivkou a románem pro ženy, výsledný efekt je ale perfektní! V hlavě mi zůstala příjemná letní atmosféra "ospalého" přímořského městečka Flinstead, není ale nouze ani o napětí a samozřejmě překvapivé rozuzlení. Plusem je jednoznačně originální námět - nejde o klasickou detektivku s dvojicí vyšetřovatelů.
Pro mě nejméně oblíbená kniha od paní Mornštajnové, všechny ostatní pro mě měly silnější příběh a možná i větší čtivost. I tak je to ale nadprůměrná kniha, dávám čtyři hvězdičky.
(SPOILER) Tak to byla pecka! Přečteno za 24 hodin (do kterých se vešla i práce a spánek), knihu jsem přečetla od začátku do konce se zatajeným dechem. Má spád, psychologie postav je výborně vykreslená a jako tečka i šťastný závěr. Stylem mi velmi připomíná knihy Shari Lapeny, které jsou stejně napínavé, čtivé a mají spád.
Moje první kniha od Shari Lapeny a rovnou trefa do černého! Zatím žádná její kniha mě nezklamala. Originální námět, přiměřená zápletka a výborně vykreslená psychologie hlavních postav (kterých není moc, člověk se tedy nezaplete do jmen, jak se stává v některých knihách).
Přečetla jsem Šelmu, která mě celkem zaujala, i když na plný počet hvězdiček by to nebylo. Hračkáře jsem nečetla, což je možná chyba (v Teorii vraždy je na něj občas odkázáno); nicméně Teorie vraždy se mezi moje nejoblíbenější knížky rozhodně nezařadí. Námět (spojení vyšetřování vraždy a vědy) je určitě zajímavý a originální, ale té vědy už tu bylo přeci jen trochu moc. Místy jsem měla chuť přeskočit sem tam nějaký odstavec, konec mě nijak nenadchnul a celkově si z knihy mnoho neodnáším.
Příjemné, oddychové čtení, kniha je určitě velmi čtivá, nicméně celou knihu vlastně čekáte hlavně na to, abyste se dozvěděli, co se stalo na tom grilování!
Pro vilu Tugendhat mám slabost a v knize je popsaná precizně, pečlivě vybranými slovy, člověk má téměř pocit, že právě sám sedí v křesílku Liesel ve Skleněném pokoji... popis prostředí je pro mě možná i o krapet zajímavější než samotný příběh, který je ale velmi silný a zdařile podaný. Nejvíce mě zaujala postava Hany.
Nejlepší víkend je moje druhá knížka od Hartla. První byly Okamžiky štěstí, které mě příliš nezaujaly a váhala jsem proto, jestli sáhnout i po další knížce.
Nakonec pro mě kniha byla příjemným překvapením, i když jsem se s žádnou z postav úplně neztotožnila. Jak zde již někdo psal, kniha ukazuje hlavně to, jak se v životě nevyplácí lhát.
Celkově je to příjemné oddechové čtení na léto.
Ze začátku mě kniha vůbec nenadchla, děj se vlekl a přemýšlela jsem, že knihu vůbec nedočtu. Po nástupu Yasmin a Ruby do náklaďáku ale kniha získala správnou šťávu a četla jsem ji jedním dechem. Nádherné vylíčení aljašského mrazu a země nikoho, navíc ozvláštněné popisem Rubyiny hluchoty. Nejvyšší hodnocení nedávám jen kvůli pro mě slabšímu začátku.
Kniha není špatná. Je to spíš taková oddechovka, vyloženě převratné myšlenky v ní nenajdete. Ale že bych se k ní vrátila, to asi spíš ne. Knížku doporučuji vyloženě v létě k vodě nebo při situaci, kdy nechcete o ničem moc přemýšlet. Nářečí mi nevadilo, naopak lépe vystihlo prostředí.
Odlehčené čtení, nečekejte žádné hluboké myšlenky, pokud však stejně jako já rádi sledujete tvorbu A Cup of Style, máte podle mě smysluplný program na příjemné upršené odpoledne u kávy.
Kniha zaujme už na první pohled grafickým zpracováním. I uvnitř najdete krásné fotky a kresby, je to vlastně takové malé umělecké dílko. Co se týče obsahu a textů, nečekejte klasický cestopis: je to spíš autorčin deník z cest, kde vyjadřuje své pocity, vztahy k blízkým a spíš okrajově zmiňuje navštívená místa - a opět zejména pocity, které v ní vyvolaly.
Super inspirativní kniha, která poradí, kam zajít na oběd nebo třeba na dobrou kávu. Jak již bylo řečeno, zaujme zejména grafické zpracování a krásné fotky; vytknout je třeba (ne)řazení dle lokality, což v případě, že si s sebou vezmete knihu například na výlet a rychle chcete zkontrolovat, zda se v okolí nachází nějaká zajímavá gastro lokalita, značně ztěžuje užití. V kombinaci s aplikací, kde mapa nechybí, je to ale bezva!
Úžasná kniha, úžasná dobrodružství. Na Travelistán jsem narazila náhodou na Instagramu a už nějakou dobu bedlivě sleduji všechny expedice. Plusem knhy je určitě to, že destinace vybrané pro všech osm kapitol jsou většinou na okraji zájmu většiny cestovatelů, takže si díky této knize můžete splnit sen plout kolem Antarktidy, zažít drsnou Čukotku i bizarní Severní Koreu. I pro destinace, kam turisté jezdí (například Japonsko, Indie) jsou vybraná méně známá místa, případně sondy do kultury dané země (zejména kapitola o Japonsku je v tomto ohledu extrémně zajímavá a měla jsem z ní kulturní šok téměř tak, jako bych byla na místě). Plusem jsou také krásné fotky, kterých je v knize víc než dost, a několik grafik, jako například grafické srovnání osmitisícovek dle výšky na konci knihy. Velmi povedený kousek do mé knihovny!
Výborně napsané, velmi čtivé. Zasazeno do zajímavých a neobvyklých prostředí. Už se těším na případné pokračování!
S některými myšlenkami jsem se ztotožnila, jiné jsem si zapamatovala jako dobré nápady k úvaze do budoucna, celkově mi však příliš nevyhovoval styl a zpracování, na začátku jsem zřejmě měla větší očekávání.
Shodou okolností jsem tuto knihu přečetla celou při cestě autobusem z Londýna, což v mých očích asi trochu zlepšuje hodnocení. Námět je zajímavý a neotřelý, některé pasáže mi ale nesedly.