Knihomolka_176 komentáře u knih
Na tuhle knížku jsem se fakt těšila, protože námět a hlavně ta obálka se mi hrozně líbili, ale nemohla jsem být víc zklamaná.
Děj se neskutečně táhl, přestože má knížka jen necelých 300 stran, hlavní hrdinové mi přišli naprosto nijací, jako by neměli žádnou osobnost ani názory.
Rhysova kletba se omylem rozšířila na celé město, ale projevovala se zaprvé dost zvláštně a hlavně mi přišlo zvláštní, že nikomu z jeho obyvatel nepřišlo divné, že v knihovně lítá duch a po městě běhají lebky. A taky že hlavní hrdinové to nijak neřeší, ale trápí je jen jejich sexuální přitažlivost, která z jejích rozhovorů ani chování nijak nevyzařovala.
Určitě se ke knize nevrátím a pokud patříte k náročnějším čtenářům jako jsem já, líbit se vám nebude.
Další krásný příběh. Další várka bolesti, smutku a ztráty, ale také lásky a štěstí.
Do vztahu mezi Lake a Willem jsem se zamilovala od první stránky. Postupně mě začalo štvát, jak se Will chová, ale to na konci dokonale vyžehlil. Jejich záliba v poezii a slamu byla skvělá, bylo to zase něco nového a hodně emotivního.
Tuhle knížku bych nezařadila mezi nejlepší od Colleen, ale pořád je to hezký příběh, který určitě stojí za přečtení
Tenhle příběh mi připadal jiný než ty předchozí od Colleen. A rozhodně ne ve špatném slova smyslu.
Námět tohohle příběhu byl neskutečně originální a jen za něj bych nejradši dala milion hvězdiček. Bylo to dojemné a roztomilé a neskutečně čtivé. Vyzdvihla bych i to, že hlavní hrdinka nesplňuje oficiální kritéria "krásy", kterou oplývá většina hlavních hrdinek tohohle žánru. Fallon byla krásná, i když by ji tak široká společnost neviděla.
Myslím, že tenhle příběh nepatří mezi nejlepší od Colleen, ale rozhodně stále patří mezi to nejlepší tohohle žánru
Konečně dočteno!
Bože, tohle bylo utrpení. Strašně dlouhé, nezajímavé, fakt tam nebyla ani jedna stránka, kdy bych si řekla, že mě to baví.
Nezábavné postavy bez charakteru, jejichž přitažlivost jsem jim absolutně nevěřila. Nevadí mi toxické vztahy, ale tenhle se prostě nedal pochopit.
Co se týče stránky s mafií, ani ta mě nebavila. Ztrácela jsem se v ní a i když jsem se fakt snažila, nic mi nedávalo smysl.
Zápletka naprosto neoriginální a nudná a ještě k tomu naprosto nedávala smysl.
Doufala jsem, že aspoň ten konec to trošku vylepší, ale ba naopak. Naprosto nereálný a trapný konec, fakt jsem úplně otrávená. Absolutně nechápu všechny ty nadšené recenze.
Tohle za mě opravdu NE.
Ach, stará dobrá Elle Kennedy. Miluju její styl psaní, který mě prostě nedokáže nerozesmát. Dialogy mezi postavami jsou perfektní a tak vtipné, že jsem se k několika i během čtení vracela, jak moc mě rozesmály.
RJe jsem si zamilovala. Je to samotářský odborník přes počítače se sexy tělem a úsměvem, ze kterého šla Sloane do kolen. Doslova.
Sloane se viní z nehody, při které malém zemřela její mladší sestra. Nikdo netuší, co se tehdy v noci opravdu stalo, a to je právě to, co ji sblíží s RJem.
Jejich přitažlivost je hmatatelná a zábavná, i jejich dialogy jsem si strašně užívala.
Kapitoly byly z pohledu všech přátel, což mi zpočátku trošku vadilo, ale rychle jsem se chytila. Díky tomu jsem si zamilovala Fenna, ale taky Lawsona, který byl občas napřesdržku, ale je to zlatíčko. Všechny postavy jsem milovala, až na Duka - žárlivého ex-přítele Sloane.
No prostě bylo to perfektní, přestože to pár much mělo.
Podle recenzí jsem čekala mix Dvorů a Selekce a to přesně jsem vlastně dostala. Hlavně ze začátku mi ty silné podobnosti vadily, ale později jsem si zvykla a uvědomila si, že je tu spousta věcí, které jsou originální.
Milostný trojúhelník, to je moje. Už podle obálky je vám jasné, že tam bude, a byl skvělý! Princ Ronan byl milý, hodný a okouzlující a udělal by cokoli, aby s ním Brie navázala pouto. Zároveň byl ale úzkostně starostlivý a bojácný. Naopak Finn, právoplatný dědic trůnu Temného dvoru, byl tajemný, děsivý a jiný než kdokoli, koho Brie kdy poznala.
Oba dva mají obrovský potenciál, který doufám, bude víc využit ve druhém díle, na který se vrhnu hned. Doufám, že si tam té romantiky užiju víc, ale tenhle díl byl perfektním startem.
Vílí svět byl zajímavý, ale hodně podobný ostatním fantasy příběhům, ale to mi vlastně ani tolik nevadí. Alespoň jsem se snadno zorientovala.
Takže za mě perfektní start do fantasy duologie se zajímavým světem, dobře vykreslenými postavami, milostným trojúhelníkem a fakt nečekaným koncem!
Po Nelítostném princi jsem se na druhý díl této série moc těšila a musím říct, že jsem spokojená. Autorka jede podle velmi předvídatelného scénáře, je to opět rychlé jako v prvním díle, ale to mi nevadí.
Nessa se nám zprvu představí jako nevinná baletka, která se všeho bojí a neumí si stát za svým. To mě upřímně lehce štvalo, protože tyhle ufňukané hlavní hrdinky nesnáším. Mikolaj se mi naopak líbil, choval se opravdu jako nelítostný mafián bez špetky lidskosti a soucitu.
Nessina láska k Mikovi byla dost toxická, zamilovat se do svého únosce dost vypovídá o jejím sebevědomí. Naopak Mikovu lásku k Nesse jsem perfektně chápala. Za život poznal jen jeden typ žen a když poznal sladkou, nevinnou Nessu, podlehl jí.
Příběh to byl krátký, pár stránek navíc by vývoji jejich vztahu neuškodilo, ale moc se mi líbilo srovnání s Kráskou a Zvířetem, které nakonec v příběhu sehraje svou roli.
Konec jsem si užila, takže pokud chcete milou jednohubku, doporučuju!
Vztahy matky s dcerou bývají komplikované, ale v tomhle příběhu opravdu všechno stálo na špatné komunikaci. Stačil by jeden upřímný rozhovor a všechna ta zášť mezi nimi by se vypařila.
Ani jedna nerozumí životu té druhé, ale vlastně se o to ani příliš nesnaží. Po tom zvratu na začátku se jim oběma zhroutí svět, což každá snáší jinak. Tak nějak přirozeně se odcizí, což byla ta část, která mě paradoxně bavila nejvíc.
Bavily mě jejich příběhy odděleně, naopak jejich konverzace jsem opravdu nechápala. Obě se chovaly příšerně.
Co se týče milostných trablů, bavily mě. Jak Clary první láska, tak Morganino sblížení s dávným nejlepším přítelem.
Celkově za mě zatím nejslabší kniha od Colleen, která je možná vhodnější pro starší ženy s dětmi, což já nejsem.
Kontroverzní téma, kontroverzní pár. Tahle autorka je známá tím, že se nebojí překračovat hranice a po první knížce, kterou jsem od ní četla (Láska na hraně), jsem byla připravená na všechno.
Starší muž, dívka, které ještě není ani dvacet. Přitažlivost, která sálala z každé stránky. Bála jsem se, jak to bude pojaté, ale vůbec jsem se bát nemusela. Tahle knížka se mi líbila o moc víc než Láska na hraně, tohle téma mě bavilo a bylo pojaté opravdu hezky.
Vztah mezi Pikem a Jordan působil přirozeně, snadno jsem se do nich dokázala vcítit, takže za mě fakt dobře zpracovaný román s postavami, které se vyvíjely a přirostly mi k srdci.
Opravdu málokdy se mi stane, že by se mi druhý díl líbil víc než první, ale tohle je ten případ.
Vztek, přestože má skoro 600 stran, jsem přečetla jedním dechem. Bylo to neskutečně čtivé, zábavné a nudných částí tam bylo málo.
Co ale musím přiznat, opět mi k srdci nepřirostla žádná z postav. Jaxon se z krutého upíra proměnil v ufňukánka, Grace je stejná pipka jako v prvním díle a postavy, které by mohly mít potenciál, ho bohužel nevyužily.
Ale, počkejte si.. na scénu přichází Hudson v celé své sexy a vtipné kráse a právě díky jeho promluvám v Gracině hlavě mě to tak neskutečně bavilo.
Už se strašně těším na další díl!
Tak tohle byla rozhodně ta nejzvrhlejší knížka, jakou jsem kdy četla!
Čtivost se příběhu rozhodně nedá upřít, stránky mi utíkaly pod rukama i přes dlouhé kapitoly. Příběh byl zajímavý, hodně originální a zvrácený, ale to nebylo to, co mi tam vadilo.
Absolutně jsem nesnášela Tiernan. Každé její rozhodnutí mě štvalo, její myšlenkové pochody jsem nechápala a nevím no, prostě mi nesedla. Noaha a Jaka jsem měla ráda, cítila jsem s nimi, ale jak se mohla zamilovat do agresivního a násilnického Kaleba, který neřekl ani slovo? To prostě ne, pardon.
,,Čekal bych na tebe dalších pět set let. Klidně i tisíc. A kdybychom spolu neprožili ani jediný další den.. to čekání stálo za to."
Tenhle díl vás roztrhá na kusy, emočně vás zničí, ale budete ho milovat stejně jako první díly. Jen tenhle byl občas trošku nečitelný (alespoň pro mě), takže jsem mu musela pár bodů strhnout (za mě 4,8/5).
I tak ho miluju a těším se na další díl!
Když jsem před několika měsíce dočetla "Ve stínu popela" od J. Armentrautové, myslela jsem, že nemůže být nic lepšího.
To jsem se ale spletla.
Celý příběh byl od počátku až do konce perfektně promyšlený, stejně jako svět, ve kterém se odehrává. Tamlina jsem si zamilovala ihned, hlavně kvůli tomu, jak se choval k Feyre a svému lidu. A když vzal Feyre tančit na louku s bludičkami, měla jsem pocit, že tam jsem s nimi.
Až dokud se na place neobjevil Rhysand. Typický záporák s tmavými vlasy a pronikavýma očima, který mě uchvátil od prvního setkání. Oddaný královně, která netouží po ničem než uzmout si celou zemi pro sebe a žít po boku Tamlina.
Rhys je okouzlující, ale krutý. Přesto když přijde na Feyre, objeví v sobě duši.
Po delší době kniha, kterou jsem fakt nemohla odložit a ihned se vrhám na další díl!
Sakra, tohle mě fakt bavilo!
Přitažlivost mezi Callie a Handlířem byla hmatatelná z každé stránky - kapitoly se střídaly, takže jsme mohli nahlédnout jak do současnosti, tak do minulosti, kdy se Callie do Handlíře zamilovala.
Celý tenhle svět mě moc bavil, byl propracovaný a zápletka skvěle vymyšlená.
Za co ale musím pár bodů strhnout, je fakt, že jsem se v ději občas trochu ztrácela - chvílemi jsem nevěděla, jestli jsem v minulosti nebo přítomnosti. A taky bych ocenila víc z Jinosvěta, ale jelikož je Rapsodie teprve první díl, doufám, že v dalším díle to bude ještě lepší a propracovanější.
PS: Knížka má krásnou obálku!
Já tuhle autorku prostě miluju. Vztah mezi Jasmine a Ivanem se vyvíjel opravdu pomalu, což je ale pro autorku typické. Naopak díky tomu byla jejich láska uvěřitelnější, když se vyvíjela hezky postupně.
Ivan i Jasmine mají oba své bolístky a vzájemně si s nimi pomáhají. Jsou tu pro sebe kdykoli a kdekoli, jsou to prostě partneři na život i na smrt.
A Ivan je.. no co vám budu povídat, prostě je to další knižní muž, kterého bych si na místě vzala!
Obraz Doriana Graye - příběh, který zná asi každý. Tento grafický román je naprosto perfektní. Je krásně ilustrovaný a člověk si z něj toho opravdu hodně odnese.
Další kniha z maturitní četby, která si myslím bude bavit každého.
Tak tohle se mi moc líbilo! Příběh byl nenáročný, nechyběla v něm přitažlivost mezi hlavními hrdiny, která v Bryce zapříčinila potřebu zjistit, jestli tu ženu opravdu zavraždil Dashův táta. Detektivní zápletka byla zajímavá, ale vlastně neukončená, což mě mrzelo. Jinak to byl hezký příběh, který byste si určitě měli přečíst, pokud máte slabost pro "zlobivé" motorkáře stejně jako já
Jak se mi první díl série tolik nelíbil, tenhle byl naprosto úžasný. Rhys byl úchvatný, choval se k Bridget uctivě, ale zároveň nestoudně. Nenazýval jí děvkou jako Alex Volkov Avu v prvním díle, ale říkal jí princezno.. bože.
Tenhle díl si rozhodně musíte přečíst
Kniha je stejně čtivá jako první díl, přečetla jsem ji během jednoho dne. Co mi ale vadilo, bylo to, že se schází s Aspenem a Maxonem najednou a není si schopná vybrat. Až už to bylo místy otravné, jak pořád nevěděla koho vlastně miluje víc.
I tak ten příběh miluju
Tenhle příběh mě neuvěřitelně zasáhl. Autorka popisovala její pocity ze ztráty naprosto realisticky, nepřeháněla to a o to uvěřitelnější příběh byl.
Sledovat její progresy a to, jak se do ní Axel zamilovává, bylo neskutečně dojemné a silné. Člověk s nimi prožíval všechno - od západů slunce, po rozhovory o kreslení a smrti až po jejich polibky. Všechno bylo tak reálné, až jsem měla občas pocit, že jsem tam s nimi.
Celou knihu jsem byla přesvědčená, že dám plný počet hvězdiček. Jenže ten konec mě zklamal. Byl na můj vkus moc uspěchaný a nevysvětlený, což částečně chápu, protože bude vycházet druhý díl, na který se už teď nemůžu dočkat.
Každopádně musím říct, že tahle knížka patří mezi ty nejlepší, co jsem za poslední dobu četla