_Knihomolka_ komentáře u knih
Vždy mě dokáže zaujmout, jak daný spisovatel uměl pomocí krátkého smyšleného příběhu zkritizovat svou dobu a přesto skrze nějakou maličkost ukázat i to dobré, co jeho časy mohly nabídnout. A zde tomu nebylo jinak. Jako jedna z mála maturitních knih se mi Jeptiška četla hezky, vše bylo srozumitelné a dokázala jsem se v příběhu správně orientovat. Zkrátka a dobře, nelituji toho, že jsem si ji vybrala.
Jaká škoda, že jsem o paní Maurier nezaslechla dříve. Přestože hororové povídky jako takové moc nevyhledávám, tyto jsem si, až na jednu výjimku, skutečně užila (ze všeho nejvíce Modré čočky a Ptáky). Svůj náhlý zájem však připisuji novému rozměru, který autorka příběhům dala - skryté myšlenky a možnost čtení mezi řádky...
Stačil úryvek a já se díky autorčiným spisovatelským schopnostem ocitla v sedmém nebi. Snažila jsem si zapamatovat obraty, jež používá a nasávat tu úžasnou venkovskou atmosféru, která z příběhu jen čiší. Jak ale postupně začali přibývat další a další členové rodin a rovněž zubatá nezůstávala pozadu, spolu s autorčiným sklonem k perfekcionismu mi to nešlo skloubit. Kdyby román omezila ve prospěch menšího počtu postav, neměla bych problém se v toku lidských osudů a událostí zorientovat (v tomto směru mi připomínala paní Mornštajnovou, která postavami v románech také občas nešetří :) - u těchto knih ale záleží na paměti a věku čtenáře, jelikož jsou po psychické stránce trochu náročnější.
Tato kniha mě, i přesto, že má více jak 600 stránek, velmi bavila. Jediné, co se mi na ní moc nelíbilo, bylo to, že tam bylo pár vět z francouzštiny, kterou neumím, a až poté jsem si všimla, že jsou zezadu vysvětlivky :). Ale jinak skvělý román
Wow, tak tohle je přesně můj šálek kávy. Cestování časem, smyčky, netvoři, podivné děti.... Kniha je dobrodružná, napínavá a romantická, co více si přát. Už se těším na další skvělé díly od fantastického spisovatele Ransoma Riggse.
Ps.: Pokud nejsi podivný, tak se Tě tato kniha netýká a když jí nepřečteš ,o nic nepřídeš. Pouze pro podivné :).
„Gatsby věřil v to zelené světlo, v šílenou vzrušující budoucnost, která před námi rok za rokem ustupuje. Teď nám unikla, ale to nevadí – zítra poběžíme rychleji, ještě víc rozpřáhneme paže… A jednoho nádherného rána –
Tak se potácíme kupředu, jako lodě proti proudu, bez přestání odnášeni zpět do minulosti.“
Před začátkem čtení jsem o Velkém Gatbym slyšela nesčetněkrát, pokaždé v doprovodu samých kladných slov a i já v tomto duchu budu nyní pokračovat. Ačkoli mě první polovina knihy osobně tolik nezaujala, dále už to dostalo ten správný říz a již jsem ani nebyla s to se od ní odklonit. A to nejen díky samotnému příběhu, ale také po zásluze myšlenek, které autor vepsal mezi řádky.
Hrdý Budžes a obecně knihy psány z perspektiv malých dětí jsou krásné, klidné a zábavné a člověk se dokonce občas v nějakém z nich sám najde. Během Helenčina vyprávění mnou nejednou projelo ono déjà vu, jelikož ve většině z toho, co hlavní hrdinka prožívala, jsem si dokázala najít spojitost s dětstvím své maminky, která mi o něm také dříve povídala. Takže i když jsem měla pocit, že tento příběh už znám, neměnila bych.
"Nejsme o nic moudřejší než Evropané 20. století, kterým se demokracie přímo před očima proměnila ve fašismus, nacismu či komunismus. Naše jediná výhoda tkví v tom, že se z jejich zkušenosti můžeme poučit."
Podobně jako Snyderova Cesta k nesvobodě, i tato publikace je velmi cenným odkazem minulosti a zároveň důležitým tématem současnosti a blízké budoucnosti. Kniha je opravdu dobrá, co se otázky úvah týče a ani v politické sféře nezůstává pozadu.
Ve srovnání s Lakomcem mě Revizor tolik neoslovil. Obě díla sice skýtají bezvadnou kritiku lidských nešvarů a podmínek ve společnosti, ale Gogolova kniha mi přišla slabší jak z hlediska literárního, tak i humorného. I přesto se ale musí nechat, že všechna tato nadčasová díla mají něco do sebe.
Už dlouho se mi nestalo, že bych se do nějaké knihy začetla tak, jako právě do této. Hned z kraje mě zaujalo střídání minulosti s přítomností, protože na to já si potrpím, a také to, kolik postav (zajímavý byl i poměr kladných a záporných charakterů účinkujících) Woodová do příběhu zahrnula a jak detailně je vystihla. A ani o letité záhady, staré nepravdy dědící se z generace na generaci a rodinné sváry zde nebylo nouze. Příběh se vlastně ze začátku soustředí na jednu hlavní dějovou linii, která se - jako ta vinná réva, jenž v knize pro oba dva znepřátelené rody hraje klíčovou roli - postupně rozrůstá, během časů se mění a i když se větví do všech možných směrů a stran, stejně se nakonec spojí.
Podle nadšených ohlasů čtenářů jsem čekala maličko víc, ale i tak kniha splnila svůj účel. Ze začátku mi děj moc neubíhal, pořádně se to rozjelo až od poloviny, ale zato závěr mě moc nenadchl, protože si autorka vzala inspiraci z mnoha dalších románů, takže na mě působil už takovým ohraným dojmem. Navíc hlavní hrdinové mi občas přišli, vzhledem k jejich věku, zděčtělejší, než mnozí jejich vrstevníci.
Většinu těchto jmenovaných nedostatků ale vynahradily zase jiné přednosti této knihy, takže proto ty tři hvězdičky.
Ze Lsti mám hodně podobné pocity jako ze Zuřivosti. Opět jsem očekávala větší svižnost, napětí a lepší propracovanost detektivní zápletky. Zřejmě proto jsem se ze začátku nemohla pořádně začíst, ale po pár dalších stránkách to začalo být zajímavější, takže to nebylo zas tak špatné. Od poloviny vstupuje do dění i romantika, kterou bych však protentokrát vynechala. Ale to by nebyla Sandra Brown, aby do příběhu nezakomponovala i nějaký ten milostný vztah. To k ní zkrátka patří :).
Autorky si na sebe vzaly docela těžký úkol. Spojit fantasy s historickou stránkou se ne vždy každému povede, ale musím uznat, že tyto tři dámy to zvládly skvěle. Ze začátku mi příběh připomínal pohádku Zakletá Ella, kterou jsem jako malá měla ráda, takže by dalo s trochou nadasázky říct, že jsem se tak trochu vrátila do dětství. Nejvíce mě na knížce bavila historie a vtipné pasáže, které nebyly vynechány snad ani na jedné straně.
Ale i tak se nejspíš nepustím do jejich druhé knížky, která by měla být parodií na Janu Eyrovou, protože ta opravdová se mi moc líbila, takže bych si o ní nechtěla zkazit dojem.
Tak to bylo něco... Do knížky jsem se dokázala naprosto vžít, jelikož postavy, které autorka perfektně vykreslila, jsou zhruba v mém věku, takže to nebylo ani moc obtížné. Nejenže se mi líbil ten komplikovaný vztah Allie a Kadena, ale to celkové pojetí příběhu. Tady nejde jenom o obyčejnou lásku, ale hlavně o pochopení a důvěře k druhému. Musím uznat, že je Mona Kasten, tedy jestli jsou všechny její knihy jako tato, perfektní spisovatelka.
Opět krásná a milá oddechovka, která pohladí na duši. Líbí se mi, jak autorka umí všechno tak skvěle a jediněčně popsat. Ta překrásná islandská příroda a ty památky ! No prostě nádhera...
Už se těším na další autorčiny knížky :) .
Bouhužel mě tato kniha vůbec nezaujala. Zasekla jsem se na 121 straně, protože mě to už nebavilo.
Wow, tak tohle je přesně můj šálek kávy. Cestování časem, smyčky, netvoři, podivné děti.... Kniha je dobrodružná, napínavá a romantická, co více si přát. Už se těším na další skvělé díly od fantastického spisovatele Ransoma Riggse.
Ps.: Pokud nejsi podivný, tak se Tě tato kniha netýká a když jí nepřečteš ,o nic nepřídeš. Pouze pro podivné :).
Wow, tak tohle je přesně můj šálek kávy. Cestování časem, smyčky, netvoři, podivné děti.... Kniha je dobrodružná, napínavá a romantická, co více si přát. Už se těším na další skvělé díly od fantastického spisovatele Ransoma Riggse.
Ps.: Pokud nejsi podivný, tak se Tě tato kniha netýká a když jí nepřečteš ,o nic nepřídeš. Pouze pro podivné :).
Toto je jedna z mých nejoblíbenějších knížek. Protože v ní najdete vše, co hledáte. Vypráví totiž o velké bezmezné lásce, kamarádství, pýše, utrpení, nenávisti a smrti. Určitě si jí ještě někdy přečtu. Doporučuji.
Další excelentní nálož dramatu s nádechem romantiky. Opět na Rowlingovou budu pět ódy, ale jinak to, myslím, ani nelze. Velice se mi líbil originální nápad na detektivní zápletku, spoustu menších a neméně napínavých dějových linií, které se s postupem vyšetřování rozrůstaly a různě vyvíjely, včetně té patřící oběma hlavním postavám a autorčina vypočítavá hra se čtenářem, které jsem jako vždy podlehla :).