knihomolka27 komentáře u knih
nenahraditelný Poirot a sympatický David Suchet....který je pro mě jediným Poirotem.
Knížka je nabitá spoustou zajímavostí, ke skoro každé epizodě patří nějaká pěkná historka ........např. ta s mangem( doufám, že to bylo mango)
Moje láska a zároven první knížka k budoucí maturitě. Jako největší plus hodnotím postavy jejichž charaktery jsou tak peckově napsané, že většinu sice nenávidíte, ale o to víc milujete ty druhé ( v každé z nich je jistá rozporuplnost a velký citový boj, což je dělá opravdu velmi živými). No a pak taky ten popis doby, autorův úžasně básnicky nebásnický jazyk, a filozofické úvahy Nicka.............tak já už radši končím jinak si tady budu dlouho vylévat své romantické srdíčko
Na knížku jsem se moc těšila. A nezklamala mě. Je to vtipná jednohubka s přemrštěnými postavami, které ale budete mít svým způsobem rádi. Už se moc těším na druhý díl. Film ale bohužel moc doporučit nemůžu.
Hodně dobrá obálka knihy.......skvěle doplnuje atmosféru povídek. Jako i v jiných povídkových knihách, se tady našly lepší povídky i horší povídky. Ale celkově se mi knížka moc líbila, Stephen psát opravdu umí. Povídku pokoj 1408 jsem viděla zfilmovanou a film je opravdu super....klidně by mohli zfilmovat i další povídky
Tahle knížka patří k těm, které bych tady zvládla tak dlouho a detailně popisovat, že by z toho pravděpodobně obsahem vznikl román. Ale protože už se chci pustit do další knížky, shrnu to co nejrychleji a nejvýstižněji to pude:
Ano sem ráda, dokonce velmi ráda, že jsem si knížku koupila a mám jí tedy už pořád po ruce.
Knížka mě chytla hned od začátku, a asi by bylo nefér nepřiznat, že to bylo hlavně kvůli Amber. Hodně lidí co si tuhle knížku přečtou budou asi Amber považovat za mrchu( né nadarmo s říká : Hodný holky se dostanou do nebe, a ty zlobivý se dostanou kam budou chtít) k A tou taky samozřejmě je, ale není jen mrcha je to chytrá, vypočítavá, trpělivá, holka co si řekla, že konečně dostane od života to co chce,přestane být pro ostatní nenápadná...... Spoiler.. ze začátku mě fascinovalo, jak dokonale to má promyšlené, ale potom od té scény v kanceláři, kdy vyštípala svojí nadřízenou mi přišlo, že už to překročilo mez. A u konce jsem jí to co se s ní stalo i docela přála.
Povídání Daphne mi už nepřišlo tak dobré.....ale poslední třetí část to zachránila. A karta se obrátila. Oblíbila jsem si víc Daphne......a dostalo mě, že to ona byla ta co pak byla největší hráčka. Z kořisti se stává lovec. Konec byl prostě bomba.
Úžasná přelomová knížka.Četla jsem až po zhlédnutí všech filmů. Trošku mě překvapily nesrovnalosti, ale co. V knížce je vše hodně detailně popsáno včetně různých fyzikálních zákonů, teorií, na mě tam toho bylo až moc. Většinu jsem stejně nepochopila. I tak jsem si čtení, ale užila.
Velká spokojenost. Ke knížce sem ze začátku byla trochu skeptická, ale nakonec mi parádně sedla. Styl autorova psaní je čtivý, v těch správných pasážích zpomalí a v jiných zase zrychlí. Je to ten starý poctivý styl detektivek, kdy se vám tají dech jen při tom jak spolu postavy mluví a co si říkají, nepotřebujete ani nějakou extra akci na každý druhý straně. Je vidět, že autor je filmový maniak jako já, takže pokaždé když tam zmínil nějaký film nebo citoval hlášky z filmů , jsem byla v sedmém nebi. Knížku sem přečetla dalo by se říct jenom na dva zátahy, a mezitím sem si udělala přestávku abych se koukla na film pojistka smrti. Na který mě knížka navnadila. Byl to můj první a určitě ne poslední film noir. Prostě paráda, ty hlášky byly prostě boží a celkově příběh. Takže díky Ženo v okně( Anno) za tvoje typy.
Nejděsivější na tom je, že ikdyž víte že čtete jenom fikci, zárověn tušíte, že přesně takhle by se to pravděpodobně odehrálo i ve skutečnosti (a možná by to bylo ještě horší).
Plusy dávám za čtivost, dialogy,velmi dobře rozvinuté charaktery postav a za hloubku příběhu. Moc se mi líbilo spojení postav co se skoro vůbec neznaly, ale přesto spolu přes všechno tvořily skvělý tým.
Je zajímavé jak se postavy začnou se zhoršující se situací měnit Spoiler: z outsidera celé společnosti, kterým všichni opovrhovaly se stane člověk, kterému se najednou budou chtít všichni vlichotit, dívka, která by nikdy neublížila mouše přehodnotí své morální zásady, najdou se i tací co chtějí na neštěstí jiných vydělávat, blázni a hrdinové v jednom co na jednu kartu vsadí všechno a v neposlední řadě vláda, která s tím vůbec nic nedělá, ipřesto, že jednání o záchraně a vyřešení situace je každý den.
Nevítaný host se mi líbí o dost víc. Na Někdo cizí v domě jsem se moc těšila, ze začátku mě to moc bavilo, ale pak sem četla dál a zjistila, že je to slabší a slabší. Děj byl hodně předvídatelný, napětí jsem za celou knížku nepocítila ani jednou. Co se týče hlavních hrdinů byli takoví nijací, a přišlo mi , že se někdy chovají až přihlouple ,nelogicky a ufnukaně. Tom na mě navíc působil jako takový slaboch a tulpas. Spoiler: například Tom neustále opakuje jak strašně Karen miluje, a potom hned co jí šoupnou do vězení se dvakrát vyspí s Brigid , kterou považuje za blázna.To je mi projev lásky jak hrom. Nebo když postavy pořád něco tají , a potom to jakoby nic vyklopí před policií (když už je samozřejmě pozdě) , která se jim snaží pomoct. Konec byl docela překvapující , ale proč ho autorka víc nerozvedla ?
Úžasná knížka s pořádnou dávkou černého humoru, tajemství, starobylým anglickým domem, netradičními skvělými postavami, a jedním hodně starým duchem. Tohle a daleko víc co má knížka, je tak dokonalá kombinace, že nevím co jiného bych dodala.
(SPOILER) Je to kniha, ke které se musíte dopracovat, příležitostný čtenář si jí asi úplně neužije, protože její čtení jde více či méně ztuha, a mnohdy to připomíná prosekávání džungle mačetou, ale stojí to za to, už jen díky tomu dobrému pocitu, že jste si proklestili cestu nějakou intelektuální klasikou.
Určitě doporučuju si k téhle knize ještě načíst doplnující informace, nebo si zajíz na nějaký seminář, který toto dílo rozebírá z mnoha různých úhlů...z jistíte totiž, že má hned několik vrstev, které musíte postupně odlupovat, až se dostanete až na dřen. Ovšem s tím odlupováním vám musí někdo pomoct, protože samy na to asi úplně nepřijdete, nebo aspon já ne.
Je to opravdu kniha jak z jiného světa. Má jiné téma, jinak se čte...je velmi nepředvídatelná, mnohdy úsměvná, překvapivá, překvapivě brutální a znepokojivá na mnoha místech. Navíc je jiná než Coppolův film a není tak jen jeho předlohou, kterou by monotoně kopíroval.
(SPOILER) Za mě pocitově asi nejhorší ze série, ale to jen proto, že jsem měla k tomu víc připomínek, jinak je ta kniha srovnatelná s jinými ze série a všechny jsou bezesporu kvalitní. Každopádně tato kniha si podle mě nese jeden neduh a to už z předešlého dílu, ale tady je ještě o to víc otravnější protože má mnohem více prostoru než by asi bylo třeba - ano, je to romantická linka. Možná jsem jedna z mála, ale mě ta linka přišla extrémně otravná a nadbytečná. Nevěřila jsem tomu, že zrovna Marie byla taková skvělá partie, aby o ní tak přehnaně ty dva šamstři usilovali a nechat zasnoubit 19 leté teenagery by mělo být trestné kdekoli a kdykoli. To neustálé omílání, přehnané chování a reakce hlavní hrdinky byly čím dál tím otravnější. Marie mi tu mnohdy nebyla sympatická.
Krom snesitelného romantického jiskření tu postrádám taky ucelenější příběh, který chyběl i v jiných dílech. Proto mám ráda Zločin na Kostce, jelikož je ze všech dílů takový nejúplnější s adekvátním koncem atd. Tady to působí opět spíš jako takové menší epizodky, které sice pojí motiv lásky v několika podobách, ale není to tak stabilní lepidlo, aby to utáhlo...takže hodně věcí se tam bud opakuje pořád dokola, nebo hodně linek začne a pak rychle vybublá bez větší pointy. Díky autorově stylu je to pořád vtipné a čtivé, ale čtenář se neubrání dojmu, že je to spíš než kompaktní příběh takový slepenec, který zkouší najít úrodnou půdu a někdy se mu to podaří a jindy se tak trochu proboří.
Tak nějak to působí, že by to měl být poslední díl. Což zpočátku nebylo vůbec znát, a na můj vkus byl ten konec opravdu hodně urychlený. Autorčinu milostné drama táhnoucí se celou knihou je tu spláchnuto dohromady asi dvěma větami a končí tak rychle, že máte dojem, že i sám autor už to chtěl zabalit. Ten konec si celkově asi zasloužil víc péče, pořád to díky dobře budovaným charakterům a jejich vztahům funguje dobře, ale nepůsobí to úplně svátečně nebo osudově....každopádně každou další knihu od autora si určitě přečtu a celou sérii můžu doporučit.
(SPOILER) Upřímně zatím nechápu proč je tolik lidí z této autorky tolik poprděných, její knihy zcela určitě nejsou nic extra. Kvalitativně jsou tak na úrovni Shari L. nebo B. A. Paris, tedy knížek jejichž největší předností je jejich čtivost, ovšem příběh a jeho logičnost mnohdy velmi pokulhává.
Ještě ted si pamatuju na čtecí mánii Pomocnice a moje rozčarování z ní, a tahle kniha je za mě ještě mnohem děravější, nelogičtější a béčkovější a to jsem si myslela, že Pomocnici to určitě nepřekoná.
Takže příběh se točí kolem toho, že se nám autorka vehementně a až příliš okatě snaží naznačit, že hlavní hrdinka je psychopatka po svém otci. Ovšem už od začátku je celkem jasné, že jí není, navíc autorčino zjevné tlačení na pilu a manipulace jsou tak očividné, že čtenář hned pochopí odkud vítr vane, a že se jedná jen o jednoduché blafování. Příběh kniha v podstatě příliš nemá. Naše hlavní hrdinka dělá chirurga, kvůli své minulosti se snaží se příliš nevázat a nepřipouštět si lidi k tělu, což jí tak úplně nevychází. Vede osamělý život, ale vlastně jí to nevadí, nebo teda vadí, zkrátka sama asi neví...no a pak se dá dohromady se svým bejvalým z vejšky, kterýho náhodně potká v baru a chce si s ním užít na jednu noc, ale on chce naopak pevný vztah, s ženou, kterou x let neviděl, a nemůže na ní zapomenout, i přesto, že s ní chodil jen blbé tři měsíce a ona si na něj skoro nepamatuje. Ona se pak začne chovat hrozně hystericky, když zjistí, že tenhle chlap se kterým nic nechce mít jí tajil, že má dítě. A hystericky se okatě chová vždycky když jí něco připomene otce nebo rodinu. A pak začne někdo vraždit ženy stejně jako její otec a ona v závěru zjistí, že ten dotyčný je její sestra, o které nevěděla, že existuje a která je samozřejmě zlá po svém otci a je taky důvodem proč její matka spáchala sebevraždu, protože nechtěla porodit další dítě vraha, i přesto, že to dítě bylo naprosto nevinné......
Ne, prostě ne. Bylo to sice opět ohromně čtivé a zajímalo mě jak se to vysvětlí, ale to vysvětlení bylo zase strašně hloupé a nelogické a k smíchu. Hrdinčin princeznovský vztah s mužem, kterého si ani nepamatovala, pak si na něj najednou vzpomněla, pak na něj byla pořád naštvaná, pak on s ní nechtěl mít nic společného a pak se za pár měsíců zasnoubí - ano, to vypadá jako recept na skvělý a nadějný vztah. Hrdinka se chovala tak jak autorka zrovna potřebovala, nakonec jí ta poza matky Terezy seděla ještě mín, než kdyby byla vražedkyně.
Kdyby byl konec lepší asi bych se slitovala a dala tomu tři hvězdy, ale přijde mi, že to ten konec už kompletně pohřbil. Každopádně Ostré předměty je kniha s podobným námětem, a za mě funguje mnohem líp.
(SPOILER) Kniha začala velmi slibně, bavila mě, četla se v podstatě sama....byla opravdu napínavá, nutilo mě to pořád číst dál. Postavy byly zajímavé a docela dobře prokreslené. Jenomže pak to šlo celé tak trochu do kytek. Finální rozuzlení se ukázalo jako poněkud vrtkavé a nedomrlé, jedno z těch od sShari nejméně povedených. V podstatě stojí jen na tom, že Avery je dětský psychopat, který se chová neúměrně svému věku. Její diagnoza se v knize ale vůbec neřeší. Motiv Marion je taky takový celkem nedostačující. Nevím, přišlo mi to ve výsledku docela béčkové a za mě by byl daleko lepší jiný konec. A to závěrečné utnutí byla trochu podpásovka, jelikož měla přijít možná ta nejzajímavější část a to jak žít s tím, že vaše vlastní dítě je ta trochu psychopat...otázkou je jestli by se tím Shari nepouštěla už na hodně tenký led. Každopádně kniha je bohužel poněkud schizofrenní, první část do dívčina objevení mě opravdu velmi bavila, možná i víc než jiné autorčiny knihy. Jednodušší příběh s minimem postav tu byl ku prospěchu věci. Ta druhá část až do konce už byla o poznání slabší, možná by mi to víc sedělo kdyby byla Aver o něco starší, vážně nevím, ale přišlo mi to už hodně přestřelené. Navíc kniha nenaplnila tak úplně svůj potenciál, jelikož město samých lhářů si představuju celkem jinak. Až na pár postav se tam zrovna moc nelhalo, nebo jich lhalo jen málo.
Vlastně nevím no, kniha mě tím koncem možná i trochu nakrkla, pořád se to ve mně pere. Každopádně označení nejlepší kniha od Shari je asi celkem přehnané. Jako celek kniha funguje podle mě o dost méně než jiné autorčiny počiny....
(SPOILER) Velmi rychlá a jednohubková záležitost a první mé setkání s autorovou tvorbou, které asi nebude poslední, jelikož jeho styl mi sedl a možná, že se k této sérii vrátím, s Naprostou jistotou to říct, ale nemůžu jelikož zas až tak moc mě první díl nepřesvědčil...každopádně...
Jak už jsem naznačila k největším přednostem knihy patří její svižnost, čtivost...jedná se o opravdu jednoduchý předvídatelný příběh, který dokáže být místy atmosferický, ale jinak se jedná o trošku zaměnitelnější příběh, který si docela užijete jednou, ale znovu už se k němu asi nevrátíte. Další velké plus vidím u postav. Ústřední duo je výrazné a odlišitelné, netlačí se tam na pilu s romantickou linkou, líbí se mi, že jsou postavy své a svérázné, nejsou ani vysloveně sympatické, ale ani nesympatické, takže zůstávají docela lidské.
Detektivní linka určitě není špatné, ale je velmi jednoduchá, předvídatelná, v podstatě působí spíše jako druhé housle příběhu, a přitom se to okolo ní celé točí. Nápad je dobrý, ale název asi zbytečně hodně prozrazuje, hlavně závěr...a opět jako v jiných českých detektivkách mi přijde spíš na efekt, než že by ten název měl nějaké větší opodstatnění. Jinými slovy by se našel asi trefnější název, ale pořád se to nějak okecat dá. Nejvíc mě tedy bavily postavy a dynamika mezi nimi, ale vypadá to, že v dalších dílech už bude jenom jeden z policistů, takže moje motivace je přečíst o něco klesla.
Závěr mi asi nepřišel tak uspokojivý, scházelo i vysvětlení činu nebo nějaká snaha o větší psychologizaci, ale do hloubky se tu nešlo v ničem, takže to sedí do toho konceptu celého příběhu.
Je to fajn detektivka pro nenáročné čtenáře.
(SPOILER) 52 procent
Zcela upřímně jsem doufala ve víc, obzvlášt po těch všech nadšených ovacích. Každopádně ve výsledku mě kniha zas tak moc nezaujala a v tomhle žánru jsem četla určitě mnohem lepší.
Ze začátku to vypadalo velmi dobře, dokud jsem nečetla pořád dál a nezjistila, že je to pořád to samé v podstatě do kola. Jinými slovy se měnilo jen to jakým způsobem byla hlavní hrdinka šikanovaná. Vlastně mi ze čtení nebylo příliš dobře, bylo to až příliš nepříjemností a nehezkých věcí na poměr těch dobrých, sice dávalo celkem smysl proč to hrdinka snáší, ale i tak mi to přišlo asi až příliš na sílu a přes čáru.
Hodně lidí si pochvalovalo překvapivý konec, ale upřímně já jsem to odhalila už velmi brzy a některé autorčiny narážky jsou opravdu velmi průhledné, takže pokud čtete mezi řádky a máte už v tomto duchu něco odečteno, tak vás na knize vážně nic moc nepřekvapivý.
Většina postav je velmi plochá a neprokreslená, několikrát jsem měla i pocit jakési nedotaženosti a příběhových lapsů, jinými slovy kniha byla občas hloupější než by asi nutně musela být.
V zásadě teda nejvíc pozitivně hodnotím to, že se četla rychle, byla svižná ...jenomže mi přijde, že byla mnohem děravější a jednodušší než jiné knihy tohohle žánru. Zkrátka to co jsem dostala za mě vystačilo horko těžko na přijatelný průměr, ke kterému se ale nehodlám určitě vracet.
Nejvíc mi kniha připomněla skvělou knihu Poslední paní Parrishová, která byla mnohem komplexnější a lepší, tudíž bych spíše doporučila jí.
Druhý díl mi v tomto případě přijde naprosto zbytečný, a myslím, že by bylo spíš horší než lepší kdyby vznikl. Už tady nedávalo smysl jak se ze zločinu Millie dostala tak rychle - navíc to zase bylo vymyšlené tak, že postava která se objeví poprvé až na konci je shodou okolností policajt, k tomu ještě otec Kathleen, k tomu je ještě morální a může si dovolit ututlat důkazy...přišlo mi to neskutečně hloupé. A představa, že v té dvojce bychom se dočkali snad ještě větších faulů mi přijde opravdu zbytečná.
Tentokrát jdu tedy silně proti proudu....za mě teda ne, i když jako jednohubka na kterou do týdne zapomenete asi fajn.
Evidentně moje nová láska. Epický příběh, který mě bavil jak příběhově tak zpracováním. Postavy jsem si naprosto zamilovala, hlavně hraničáře. Miluju to a těším se na další díly. Každopádně mi vadí, že občas tak jsou nějaké věci na můj vkus urychlené a asi zbytečně propojené, tak že už ty vztahy nedávají tolik smysl...ale uvidím jak to autor pošéfuje v dalším díle.
(SPOILER) Srovnatelné s Tmou, ale na Strach to za mě nemá. Opět velmi zajímavý a poutavý příběh, velmi nepředvídatelný. Přízrak ženy na mě zapůsobil víc než možný vrah ve tmě...takže asi tak. Opět taková velmi sympatická kniha v tomto žánru, která se u konce trochu přibrzdí snahou o vysvětlování. Cením tu snahu a odlišný přístup, ale na mě už to bylo trochu moc...ale to je Karika a patří to k němu.
Bylo to krásně ponuré, zvláštní, magické...a velmi autorské, díky bohu za to, jelikož většina knih těchto žánrů je dost rutinní a dominují jí průměrní autoři jako Darcy C. A Neal nezklamal, né vše v knize mi sedí a chápu, ale celá kniha má nezaměnitelný ksicht a zajímavý a silný příběh, který by neměl fanouškům žánru uniknout.
(SPOILER) No..... Darcy, ty se my snad jen zdáš? 75 stran této knihy při čtení skoro umírám, už se připravuju, jak tě sepsunu v recenzi, že tohle je tvůj další Fantom z Blackwoodu, totálně bezopsažné dílko, jehož prázdnota v této knize dosáhla vrcholu. A nakonec místo toho, ti po dočtení dávám, tak trochu (přiznávám) nejobjektivních 5 hvězdiček, které jsem žádné z tvých knih ještě nedala. Tomu se říká jedno z největších mých knižních překvapení roku...No teda, no teda, no teda.
Příběh Leigh začíná naprosto nudně a tak nezajímavě, že máte hned v úvodu pocit, že spisovatelce nejen že došla štáva, ale i spisovatelská soudnost. Říkáte si, že napsat něco tak prázdného a o ničem je umění samo o sobě, které tu Darcy vyšperkovala do krajnosti....a čtete dál, protože nesnášíte ten pocit, že děláte něco jen napůl, navíc já většinou dělám recenze až po dočtení celé knihy, jinak to trochu postrádá smysl. A tahle kniha je jasným důkazem proč to dělám, protože i přesto těch bezmála 75 stran doopravdy trochu protrpíte, ty další vám to bohatě vynahradí. A Darcy dech nedochází, ona ho tady v této knize naopak nabrala znovu, a tento nový svěží druhý dech, je přesně to co tahle série už zatraceně potřebovala a navíc je to něco co jsem od autorky vůbec nečekala.
Příběh Leigh a Sáry si mě získal. Je ze všech autorčiných příběhů nejvíc emoční a nejvíc se mě dotkl a to i přesto, že se tu autorka nesnaží na nějakou sentimentální notu příliš tlačit. Má skvělé kreativní nápady, popisy, - většina toho co se tam děje mi dává smysl, není to přeplácané, oplývá to skvělými nápady a téměř hmatatelnou atmosférou. Postavy jsou originální, vůbec jsem nějaké vztahy nečekala...na to, že to bylo veskrze komorní se tam pořád něco dělo. Darcy se zlepšila snad ve všem co sem u ní kritizovala, kdybych na obálce neviděla její jméno, tak jsem si myslela, že to snad musel napsat někdo jiný.
A ano, snad ubrat kolem 50 stránek by neuškodilo a ten úvod nemusel být tak rozvleklý, ale jako celek to do sebe skvěle zapadalo, a já měla pocit, že od Darcy čtu konečně knihu, která mě odzbrojila a celkově si mě získala, a ano Darcy měla i lehce nadprůměrné počiny, ale tohle je ještě o několik příček převyšuje.... A ta scéna se Sarou a Leigh jak spolu sedí na lavičce a jí dort, ta mě málem rozbrečela....protože to nečekané přátelství mezi stárnoucím, osamělým médiem a jedním brutálně zavražděným mladým duchem to bylo bijící srdce této knihy . Takže za mě naprostá spokojenost a po tom dočtení jsem pořád ještě taková naměkko...