knihomolka27 komentáře u knih

(SPOILER) Karolína, která se díky překlepu stalo naší Koralínou, ale záleží vlastně na jménu?
Musím se přiznat, že první jsem viděla film, což mě přirozeně ovlivnilo. Vlastně bych docela ráda věděla, co bych si o tom příběhu myslela, kdybych první četla knížku....jelikož mi přijde, že ta kniha vlastně je velmi podobná filmu a přitom tak jiná. Nevím jak to úplně vyjádřit, ale z knihy jsem cítila jiné emoce než z filmu...jako ano, hodně motivů je tam podobných, ale nevím čím to je, prostě mi přijde, že ta kniha, tím jak je jinak poskládaná a jsou v ní i jiné věci než ve filmu, tak vyznívá prostě jinak. Třeba je tu naznačen osobnější vztah mezi K a jejím otcem, nebo je tu víc prosazen motiv čelení strachu a hrdinství...zase na stranu druhou mi přijde, že druhá matka a její zapojení do příběhu lépe fungovalo ve filmu, tam to mělo větší vývoj a víc protlačoval a zosobnoval ten motiv, že rodiče na K nemají čas a ona se cítí osamělá. To jsem určitě víc cítila z filmu, a opravdu hodně mě překvapilo, že v knize hned po první návštěvě už K utíkala pryč a nechtěla mít s duhým světem nic společného - Na zvědavou a opravdu neskutečně zvědavou dívku mi přišlo, že se zachovalo logičtěji ve filmu. Jo a taky mi tu chyběl Hubík, ale jak říkám může to být prostě tím, že jsem ovlivněná tou filmovou předlohou.

Kniha se mi tedy líbí, musím se přiznat, že mám někde vzadu, přeci jen trochu pachut lehkého zklamání. V knize se mi hodně věcí líbilo...a ty scény byly velmi atmosferické. Třeba ta s matkou jak pomalu požírá brouky, popis toho jak co Koralíně voní nebo spíše smrdí. Ale něco mi tam prostě chybělo. Z knihy je podle mě znát, že autor úplně nevěděl pro koho knihu vlastně píše...ano ten příběh je paradoxně dost univerzální, ale je tam znát, že si Neal dělal mezi psaním přestávky a že příběh psal primárně pro sebe.

Na závěr chci říct, že já prostě zbožnuju Koralínu...především pak tu filmovou. Na knize se mi moc líbil rozhovor s autorem, který mi jako fanynce poskytl nasávání zase nových zajímavých informací. Takže jak to ukončit? Za mě jeden z mála příkladů, kdy za mě v mnoha věcech film předchází knihu. Kniha je určitě zajímavé, ale až na nějaké scény moc nevidím důvod proč si jí přečíst znovu. Ocenuji však autora díky jeho skvělé fantazii a nápadům, které položily základy té Koralíně, kterou tak zbožnuji.

7 24.09.2022

(SPOILER) Neale, Neale co to se mnou děláš?
Ty budeš jednou má knižní Smrt, už ted jsem totálně Bez šance se z těch tvých knih dostat, protože to Sucho v krku, když čtu tvoje knížky asi nikdy nezmizí. Halleluja, Ámen - Nebe, Peklo, Očistec, Ráj...

Já nerada škatulkuju, ale můžu s klidným svědomím říct, že Neal se určitě řadí mezi mých top 5 možná i tří autorů. Ještě jednou ámen. A ted už konečně nějaké to vysvětlení proč tomu tak je. Tak předně ....Neal je mistrem svého řemesla, píše neskutečně čtivě, zároven si, ale může dovolit ponimrat se i trochu v detailech, ale ne tolik aby vás to začalo nudit. Nejlíp mu jdou určitě postavy, každá z nich i náhodný kolemjdoucí jsou zatraceně dobře napsané, osobité a mají charisma. A každá z těch postav je originální svým vlastním způsobem, což znamená, že každá kniha vám představí velmi zajímavé charaktery a opravdu každý z nich mě v knihách neskutečně baví a zajímá. Jako postavy se vyvíjí proměnují a jsou napsané opravdu velmi věrohodně, mají přesně tolik prostoru kolik potřebují....baví mě i ten fakt, že nějaké postavy se v knihách objeví třeba až od půlky knihy, ale i tak jsou potom dostatečně výrazné...což mě přivádí k dalšímu faktu - že Neal umí ve svých knihách i překvapit a neustále šponovat napětí...v hodně věcech mě skutečně překvapil, ale vždycky to dávalo smysl a skvěle to do děje zapadalo. Další věcí je fakt, že autor umí opravdu věrohodně popsat danou situaci nebo období, a to tak, že to působí opravdu velmi reálně, jako kdyby se to opravdu mohlo stát. Prostě v tom příběhu to vidíte, že kdyby takové situace nastala, tak by se tak 70 procent z té knihy určitě vyplnilo.

No a jedna z těch věcí co miluju ze všeho nejvíc je to čemu já říkám: Osudové nebo hrdinské okamžiky postav - jsou to okamžiky většinou u konce knihy, kdy jste už úplně našponovaní strachem o vaše oblíbené postavy, jsou to ohromně atmosferické situace, které prostě přijdou, jsou nezvratné a jejich hranice mezi smrtí a životem postav je zdaleka nejtenčí....jde o tu gradaci, o to rozhodnutí, které postavy udělají, je to ted a tady, akce a pak čekání co se stane....no, husí kůže mi při těchto scénách vždycky samovolně tak nějakk vyraší na kůži.....ale není to taková ta zima ze strachu, když se na scéně objeví opravdu nebezpečný záporák, je to ten strach, kdy cítíte tu nevyhnutelnost toho co přijde, toho, že to pravděpodobně bude mít nějaké následky, a asi né moc dobré.... A tady se mi vybavuje přesně ta scéna s J jak se vrhla do těch plamenů, v tu chvíli jsem měla fakt na krajíčku a nic sem si nepřála tolik, jako aby to ta šílená holka přežila. SPOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOILER - no a kdyby vás to zajímalo, tak podobný pocit tohoto okamžiku jsem měla i při Nimbu na konci, jak tam umírá Dáma smrti, to byla prostě kulervoucí scéna, nebo v když Bez šance jsou v tom táboře když čekaj na rozpojení a na střeše hrajou tu hudbu.......kdybych měla mluvit o všem co se mi na těchto knihách líbí, tak bych vám vymluvila díru do hlavy a stejně by to nestačilo. Jak já říkám, když jsem chycená bez možností útěku.....to je láska, MILUJU TO

6 16.09.2022

(SPOILER) Asi to nebude dávat úplně smysl, ale tato kniha je moje první kniha z Měsíčních kronik...což samozřejmě znamená, že jsem Levanu brala prostě jako postavu, bez znalosti toho, kým je v sérii - krom toho, že tam má cejch záporačky. No a musím říct, že oproti Bez srdce a srdcové královně mi Levana přijde paradoxně jako daleko větší záporačka než právě Srdcovka, i přesto, že obě mají celkem podobné motivy svých příběhů - touží najít své místo ve světě, touží po lásce i přes jejich odlišnosti a nebojí si ušpinit ruce. Ale hlavně byly doby, kdy byly paradoxně jednimi z nejkladnějších postav v jejich příbězích. O to víc je to samozřejmě smutnější....věty typu kdyby pronásledují na každém kroku, a člověk si vlastně říká, že stačilo opravdu málo, a všechno to mohlo být jinak....proč prostě nemůžeme číst knihu o nějakém záporákovi, kterého můžeme hned jednoduše nenávidět?

Levanin příběh je velmi zajímavý, autorka opět propojuje starou známou pohádku s prvky nejen moderní doby, ale také přidává své vlastní linky příběhu, které se bravurně napojují na ten, který už známe a vzniká tak opravdu velmi zajímavý a originální koncept. Díky této knize dokážeme víc než z jakékoli jiné pohádky o Sněhurce pochopit Laveninu posedlost krásou, její vztah ke Sněhurce atd - v pohádkách se v tomhle do hloubky moc nejde, ale tady to máme všechno hezky propojené a vysvětlené, a hlavně to dává v rámci příběhu smysl.

Co víc dodat? Kniha mě určitě navnadila k přečtení série, jelikož se chci určitě dozvědět víc o tom jak to pokračovalo s Levanou, jestli potom všem došla svého vykoupení, co se stalo se Selene atd. Opravdu mě to zajímá a už se těším až se vrhnu na první díl série.

Úplně na závěr chci říct, že autorka dokáže skutečně napsat velmi pozoruhodné a živé charaktery, které se povznáší nad typickou pohádkovskou jednoduchost a plochost - obzvlášt pak jí to jde u záporných postav a jejích osobních příběhů, které v sobě vždy kombinují skvěle vykreslené prostředí a konečně hlubší sondu do nitra postav. Opravdu mě to moc baví číst, a pokud autorka napíše ještě další takový záporácký příběh, tak si ho nenechám ujít.

Na závěr se neubráním menšímu srovnání s Bez srdce - Nejkrásnější je samozřejmě daleko kratší, a možná i proto, na mě Bez srdce působilo jako příběh daleko víc komplexně a uceleně a i to prostředí mi přišlo daleko víc rozpracované, ale možná sem i vůči té zemi divů kapánek zaujatá, takže tak....

1 12.09.2022

(SPOILER) Stalo se mi všechno je příběh o ženě, která prožívá jeden z nejčastějších problémů moderního světa nebo světa vůbec - nevěru, a proto, už ten název...stalo se mi všechno, je taková menší hyperbola, a akorát to vypovídá o tom, jaká je Katarína tak trochu hysterka. Takže ne....Kataríno, skutečně se ti nestala ani čtvrtina všech sraček co se dějí jiným lidem, a ano rozchod je sice pěkně naprd, obzvlášt když je tvůj manžel takovej idiot, ale ...není to prostě to nejhorší co se ti v životě může stát. Prostě já to takhle vnímám a upřímně i přesto, že mi Kataríny bylo líto, tak se nemůžu zbavit dojmu, že se k tomu všemu postavila prostě špatně. Zkrátka mi nad jejími myšlenkovými pochody zůstal rozum stát a na hlavní hrdinku byla šíleně pasivní.

Tuhle knihu lze hodnotit z mnoha úhlů pohledu. Pokud mám říct, jestli vnímám knihu jako pokračování Všeho, tak to ani omylem....děj se nikam neposouvá, naopak mi spíš přijde retrospektivní , vzhledem ke dvojce. Postavy Lindy a Vandy tam nemají skoro co na práci a jejich příběhový oblouk nedostal absolutně žádný konec. Katarína je navíc poprvé zmíněna až tady mám pocit, takže proč je to jako třetí díl? Jako klidně at tam vystupujou stejný postavy atd, ale není to prostě plnohodnotný díl série.
Kdybych měla být upřímná, tak mi z nějakého důvodu tady tolik nevadila ani Linda ani Vanda, jako pořád byly jako nejky dost otravné, a vždycky když se na scéně objevil Jakub tak jsem měla chut křičet, ale nebyl to ani zdaleka takový bizár jako v prvních dílech...takže díky za to. Krom toho, že si dali trojku s Aladárem...to jako fakt. Ale jinak jako kámošky, které si vzali pod svá ochranná křídla takovou chudinku, tak to bylo celkem ok.
Příběh to vcelku nemá, začátek nám tak nějak bez větší pointy představuje bývalé milence Kataríny a její práci v pornoprůmyslu, celá ta pasáž je čtivá, a ono celkově celá ta kniha je vlastně dost čtivá, což je určitě plus.
A ted už postavy - O Kataríně jsem už svoje řekla, ten konec je prostě jasnej fakáč jejím dětem a všem okolo. Nedalo se to zařídit nějak líp? možná by to chtělo víc ukončit, nebo já nevím no. Jako co víc k tomu říct, toho manžela a jeho mladou lolitku bych nejradši profackovala, aby se jim rozsvítilo, ale i hlavní hrdinka by jednu zasloužila...a to většinou nemám sklony někoho mlátit, ale ...jak někdo může kvůli utajení milenky přísahat na smrt svých vlastních dětí, nebo dělat, že ty děti vůbec nejsou jeho? Nebo proč ženy v této knize kritizují nevěru jako smrtelný hřích a v jiné kapitole se svojí nevěrou ještě chlubí? A takových věcí je tam prostě plno....

Jak to shrnout? Rádoby třetí díl série, který vlastně se sérií jako takovou nemá skoro nic společného, je takovou sondou do života deprimované a úzkostné ženy, která se upla tak moc ke svému manželovi, že i přeze všechno co jí udělal ho stále milovala?!! Pak tu máme nadnesené téma odpovědnosti za poskytování informací o druhých, od ženy, která sama má máslo na hlavě, ale i tak jí nevadí ponižovat lidi tím samým způsobem jako to kdysi udělal někdo jí...nesmí chybět ani dvě BFF žíjící ve svém vlastním lehce zvrhlém, pubertálním a děsivém světě - dvojice Linda a Vanda, které sice pomáhají těžkou situaci hrdince překonat svým osobitým pohledem na svět, ale ve výsledku dělají ty samé trestuhodné chyby. Hlavní hrdinka místo, aby svou situaci řešila víc rozumně, radši vyhledává odborníky na anděly a čakry a nedokáže si dupnout a říct svému muži, že už toho má dost...místo toho se z ní stává obrovská hromada neštěstí.

4 11.09.2022

(SPOILER) Nakonec se to zastavilo na třech hvězdičkách, ikdyž to teda zpočátku vypadalo na plný počet. Mno, prostě jednoduše řečeno mě to ze začátku tak nějak bavilo víc...co víc dodávat. Příběh je originální, vtipný....ale pozor, určitě to není tak, že bych se po celou dobu čtení bavila...občas to bylo hodně vtipné, občas mín, a jindy zase moc ne...ale ten žánr je celkem ojedinělý a těhle knížek není zas tolik, abych měla s čím srovnávat. Ale, ne ...není to pro mě tak vtipné, jak jsem čekala a doufala, že to bude. Celý humor je vlastně postaven na tom, že většinu postavy děsí víc než spáchání zločinu naprosto klasické a banální věci. Například jsou víc v háji z toho, že jim nedovezou kytky, než z toho, že v mrazáku mají mrtvolu, nebo je pro ně těžší říct o svém partnerovi rodině, než přemýšlet jak se té mrtvoly zbavit - no prostě černý humor.

A ted už k ději - Maddie, je fajn hlavní hrdinka, občas člověku připadá tak jako na pokraji snesitelnosti, je lehce otravná a věci zbytečně komplikuje, ale její jednání se většinou dá nějak pochopit. Tetičky jsou asi největším zdrojem vtipů, ale od sebe nejsou příliš rozpoznatelné, takže ve výsledku je to jako kdyby ta teta byla tak jedna....asi by to chtělo je víc odlišit, nebo jim místo Tetičko, tetičko říkat křestními jmény. Romance mezi N a hlavní hrdinkou je sladoučká jako svatební dort, ale je možná až příliš nereálné....ano daleko reálnějii působí ta mrtvola v mrazáku. Prostě nebaštim Nathanovi, ze kterého je ted milikonář, že celé ty roky čeká na věčně nerozhodnou a nemotornou, průměrnou Maddie, proč nebyl aspon ženatý, nebo já nevím co - takže ze začátku ten jejich vztah byl roztomilý, u konce spíš takový otravný a na sílu, a ta žádost o ruku ...no prostě too much.

Největší výtkou pro mě ale zůstává čtivost knihy, ten začátek byl asi nejsilnější, ale potom už to bylo horší a horší. Nějaké pasáže bavily, některé vůbec...u vtipné knihy bych očekávala, že to člověk opravdu přelouská raz dva, ale nutit se číst vtipnou knihu je něco jako oxymoron. Takže tak.....

4 04.09.2022

(SPOILER) Trochu se ve mně ten zážitek z knihy pere. A to proto, že je to kniha, kterou zároven nesnášíte, ale taky milujete. Nesnášíte jí protože víte, že skončí špatně, ale milujete jí protože má atmosféru, je dobře napsaná, a hlavně nepostrádá emoce. Tak zaprvé, jde samozřejmě o v jádru smutný a melancholický příběh, jelikož vy víte, co byla Srdcová královna zač...o to těžší to navíc ještě je pokud je ta postava zpočátku hodná a vy k ní cítíte sympatie. Já se teda musím přiznat, že mě ty záporáci se zlomenou duší a těžkým životem baví a beru je jako mnohdy ve filmech i jako nejzájímavější postavy...Koneckonců mají nějaký příběh, zjevný vývoj a mnohdy mají prostě strašnou smůlu. Ach jo, všichni nemůžeme dostat svůj štastný konec.

No prostě přišlo mi to hodně smutné to číst, protože když postavy pocítili nějaký ten závan naděje a já bohužel s nimi, tak mi bylo jasné že to nemůže dlouho vydržet a že je jen otázkou času až se tam něco pořádně zkazí. Musím se přiznat, že bylo i celkem vyčerpávající číst ty části, které se tam opakovaly pořád dokola, jako námluvy s králem, hrdinčino vzdychání po Šprýmovi atd......těch dejme tomu 350 stránek se to tam prakticky opakovalo a mně to pak už začínalo jít trochu na nervy, a i ty dvě hlavní postavy mi začínaly svými rozhodnutími lézt trochu na nervy. Na Cath se mi líbilo, že jsem nemohla jednoznačně říct, že je mi sympatická....ze začátku mi přišla trošku přecenovaná, lehce vychloubačná a hodně poddajná....potom se to teda začalo zlepšovat, ale pořád mě trošku něčím vytáčela. Šprým byl takový hodný trouba, né jako král, ale Kloboučník byl z nich určitě nejzajímavější. Rodiče hlavní hrdinky byli pěkní tupci, to nakonci jak najednou na ní, že si krále vzít nemusí, mě úplně rozsekalo....to svět neviděl prostě, oni do ní celý život hučí, že musí být to královnou jinak že ji vydědí, když se ona osmělí a řekne jim, že s králem nebude štastná tak ji neposlouchaj a chovaj se jak pitomci a pak tohle. Ono celkově jsem měla pocit, že se naštěstí podařilo autorce celý ten nápad s originem srdcové královny prodat. Nejenom ten svět a i postavy co známe, ale především ten postupný vývoj hrdinky dával smysl, všechno do sebe hezky zapadalo a ta šnůra nevyhnutelné smůly a konce se stávala delší a delší, přesně jak to má v takovém žánru být....prostě to skutečně působí, že naše hlavní hrdinka má důvody k tomu proč se stát takovou jakou jí známe, víme i že se skutečně jednalo o celkem bezvýchodnou situaci.....at už kvůli počáteční zbabělosti hlavní hrdinky, jejím rodičům, odmítání jejího podnikání atd. Zkrátka a dobře ta naděje sice přišla, ale už na ní bylo pozdě a vy jste to chápali, protože najednou všechna ta rozhodnutí do sebe zapadla a už se nešlo vrátit zpátky.

Co víc říct, kniha je velmi kvalitně napsaná. V mnohém je překvapivá, v něčem zase tolik ne, je i celkem surová a krvavá, ale do toho příběhu to patří. Staré známé postavy jsou dobře a citlivě napsané viz. Šklíba, Kloboučník.......obzvlášt na tom konci i v člověku mrazí a stává se z toho návykové čtení. Ze začátku je to spíš takové sociální drama, ale je to taky hodně dobré...i když říkám, pár chybiček by se tam za mě našlo. Ale ten celkový dojem z knížky je prostě opravdu dobrý...a pokud máte rádi tyto alternativní pohádkové příběhy, tak vám ho určitě z celého srdce doporučuji.

Dokonce jsme se dočkali i prvotních náznaků jak se nám z Cath stává ona legendární královna....musím se přiznat, že v těch chvílích kdy tam začala všechny urážet a konečně říkala co si myslí, jsem se skutečně bavila. Bylo to smutné, ale taky sakra zábavné včetně malého pocitu zadostiučení za všechny ty urážky nebo nadávky....no nic, podtrženo sečteno....autorka jiným autorům ukázala jak správně a dostatečně zábavně psát origin story nám známých postav.

6 03.09.2022

(SPOILER) Na tuto knihu jsem slyšela jen samou chválu a není tedy divu, že už od začátku jsem měla opravdu velká očekávání. A musím říct....že ta kniha je prostě dobrá...ale že by byla jako něco úplně neuvěřitelného nebo extra ...to úplně ne. Jedná se o velmi povedenou a hlavně uvěřitelnou detektivku, která skvěle splnuje žánr, napínavá je hlavně u konce....můžu ji opravdu doporučit. Je pravda, že takhle seriozní českou detektivku jsem asi ještě nečetla...spíš znám takovéty černohumorové, komediální české detektivní příběhy. Autorka si jak s tématem tak knihou jako takovou poradila opravdu neskutečně šikovně, a asi málo který český autor by byl schopný napsat takto podařenou detektivku. Svým stylem lehce připomíná i komornější cizí detektivky a kdybych nevěděla, že je autorka češka a postavy by neměly česká jména, tak dám klidně ruku do ohně, že je napsaná nějakým ostříleným cizím autorem.


A ted už k ději - Postavy super, uvěřitelné, mají své chyby i strasti. Laura byla opravdu skvělá hlavní hrdinka, ale to, že bez vědomí svého partnera se vzdala jejich dítěte, mi přijde prostě neuvěřitelně sobecké a neospraveditelné, obzvlášt když tak jednala čistě ze sobeckých důvodů. Adam byl sympaták, i když je asi zuřivější než by musel být a Daniel mi přišel takový neslaný, nemastný. Doufám, že Laura a Beneš to dají zase do hromady, ale je pravda, že je před nimi opravdu neuvěřitelně velká překážka odpuštění.
Musím říct, že velká půlka knihy byla velmi rozvláčná, jako četlo se to dobře, ale přijde mi, že se děj posouval kupředu opravdu velmi, velmi pomalu....výslechy pořád nikam nevedly, některá témata se tam omílala pořád dokola, u konce se to zase rozjelo až příliš rychle. Na jednu stranu se mi líbilo, že se ve vyšetřování Laura postavila na vlastní nohy, na druhou mi bylo trochu líto, že jí v tom Adam kvůli osobním sporům nechal....prostě kvůli svým osobním problémům trochu flinkal svou opravdu hodně důležitou práci, což mi přišlo trochu dětinské, i když vcelku pochopitelné. Konec s Vojtou byl takový neukončený, ono to teda působilo autenticky, v reálném životě se málo co jednoznačně vyřeší, ale pro čtenáře je to trochu nepříjemná studená sprcha, že nějaký hajzlík kvůli kterému tohle všechno, a on si je pěkně hezky na svobodě....jako nevím, jestli to mělo takhle skončit. Těm dětem to život sice nevrátí, ale znáte to...spravedlnost a takový věci. Vždycky jako čtenáři detektivek máme pocit zadostiučení když skončí nějaký velký zloun za mřížemi, a tady u takového mega zlouna jsme oo to byly zrovna připraveni.

12 01.09.2022

Velmi dobře i poutavě napsaná kniha, kterou můžu doporučit nebo skoro až musím milovníkům tohoto žánru. V knize je mnoho zajímavostí, tipů na autory a díla, ale hlavně zamyšlení nad stereotypy v detektivkách, čím se liší detektivky Zlatého žánru s těmi současnými? je vlastně detektivka pokleslým žánrem? Proč jsou detektivky paradoxně oddechovým čtením? Co všechno má vlastně dobrá detektivka obsahovat? Proč některé detektivky nadčasové a jiné ne. I Agátha Christie má své odpůrce. Potřebuje Sherlock svého Watsona? Čím se liší Americký meziválečný styl detektivek s tím anglickým? A mnoho dalšího.....Opravdu skvělé počtení.

1 30.08.2022

Pro milovníky cestování a českých pohádek nebo filmů...prostě ideál. Hodně obrázků, podrobný popis míst, základní údaje o filmech, ale i zajímavosti nebo kuriozitky z natáčení. Doporučuji mít po ruce při sledování pohádek třeba o Vánocích, to se úplně samo nabízí...po skončení filmu kuknete do knížky a zjistíte kam jet příště na dovolenou.

3 29.08.2022

(SPOILER) Přicházím na to, že tento žánr asi nebude moc nic pro mě. A když už, tak třeba za nějakou delší dobu......všechno mi to přijde na jedno brdo, postavy nemají svůj vlastní žádný charakter, který by je nějak odlišoval....nechápejte mě špatně, mně je jedno, že se v těchto knihách ty věci furt opakují, ale začíná mi hrozně lézt na nervy co je bráno v těchto knihách jako normální nebo hezké - mě to bud nudí, nebo protáčím oči vsloup nad těmi myšlenkovými pochody hlavních hrdinů, nebo mi to prostě přijde hrozně nereálné...takže mně nevadí že se tam věci opakují, ale to jaké věci se tam pořád opakují. Začínám si říkat, že mně osobně už tyhle knihy číst nestačí a to ani jako nenáročnou oddechovku...je to prostě stupidní, postavy jsou plastové a bezduché až běda, a hned po třech stránkách už myslí na sex, a to mezi nimi ještě ani nezačala pomalu žádná přitažlivost. Muži jsou hrubí a postrádají jakoukoli glanc, spíš než vážní a charismatičtí muži působí jako pubertální kluci.....A tahle kniha bohužel není výjimkou...ze začátku mě kniha bavila, byla to taková roztomilá romantická knížka, ale od té chvíle kdy se tam začala řešit Sam a její útěk a dohoda...tak mi to přišlo takové bez nápadu, zajímavosti opět to sjelo do té nejnudnější a chvílemi trapné a nepříjemné podoby typu - ,, Ted tě vlastním.", ,, Když jí uviděl v těch šatech, tak se málem neudržel." Ach jo...nedočteno. Od tohohle žánru si dám na dlouhou dobu pauzu.

(SPOILER) Já vlastně mám trochu problém tuto knihu hodnotit. Na jednu stranu ocenuji celkem originální a neotřelý nápad, na druhou stranu m tahle kniha skoro vůbec nebavila.
Téma bankovních lupičů, kteří shodou okolností mají za rukojmí jednu z největších a nejpřekvapivějších podfukářek mi přišlo opravdu hodně zajímavé a přitažlivé, ale to zpracování mi nějak nesedlo. Nedokázala jsem se moc ztotožnit nebo si oblíbit hlavní hrdinku natož její kamarády, retrospektivní pasáže s identitami byly zajímavé a určitě nejčtivější, ale i tak jsem z toho nebyla nijak odvařená. Já nevím no...mně prostě kniha příliš nesedla, hodně těžko jsem se tím prokousávala, styl psaní mi přišel strašně rozvleklý, vadilo mi, že tam bylo hodně hovorů o ničem a nebo stále o tom samým, chvílemi mi přišlo skoro až směšné jak z hlavní hrdinky všichni dělali to největší tajemství ever... každopádně některá témata co tam jsou, mi přijdou hodně zajímavá....třeba to předstírání hodné holčičky a oběti, která musí snášet i šikanu, jelikož je to součást plánu, tedy vlastní hrdost vs peníze.....Jestli z toho bude film, tak to pro mě bude určitě stravitelnější než knížka. Za mě obří zklamání....skoro až o ničem. Tak to na mě působilo.

1 25.08.2022

Jedná se o dílu, které připomíná spíše zájmový blok o historii než akademickou publikaci...je v tom, ale problém? Já osobně ho tedy nevidím, to že je kniha napsaná jednodušším stylem je naopak celkem osvěžující. A to obzvlášt pokud si potřebujete dát pauzu od náročnějších publikací plných všemožných termínů. Kniha se něčím takovým nezdržuje a i když neklouže příliš do hloubky, tak nastinuje to nejdůležitější...takže narozdíl od tučnějších knížek vás hned zpočátku neodradí, ale spíše navnadí. Proč tedy ne...člověk si toho i celkem dost zapamatuje a ten zbytek si hold dohledá...což je vlastně dobře, jelikož vás to víc motivuje a pak se vám to i lépe zapamatuje.

Takže za mě....se jedná o fajn knížku, která ukazuje, že né každá kvalitní kniha musí být plná akademických mouder, ale dá se napsat i více přístupně....samozřejmě má svoje zádrhely, ale pokud budete kombinovat takovéto knihy s těmi odbornějšími tak určitě chybu neuděláte spíš naopak.

1 22.08.2022

Jako rozjezd na větší historické bible je to opravdu fajn. Je to napsáno poutavě a dostatečně stručně, ale dozvíte se tam i spoustu zajímavostí. Za mě spokojenost.

(SPOILER) Upřímně nevnímám tento díl jako nějaké obří zklamání a ani mi nepřijde, že by nějak radikálně zaostával za těmi předchozími. Jako samostatný díl sice funguje ze všech tří nejméně, to ale nemění nic na tom, že je to díl, kde se opět posouváme v ději.

Tento díl je hodně zaměřený na duševní pochody Cii, což může být celkem otravné, ale vzhledem k tomu všemu co zatím přežila to dává smysl. Je zajímavé podívat se na to zpětně a zjistit jaké stanovisko k zabíjení Cia zastávala, a pak si to srovnat s tím co řeší tady...nikdy pro ni nebylo morální rozhodování těžší. Otázka není jestli vůbec někdy někoho zabije. Ale kdy toho člověka má zabít. Není to obvyklé, že by hlavní postavy z jasně bílé neposkvrněné mysli, na konci měla mysl šedivou jako bouřkový mrak. Jenomže opět sem se to prostě hodilo a málokterá z postav tu byla černobílá...dokonce ani Thomas ne. Tedy pokud do toho nepočítáme jeho romantická gesta, ta byla jednolitá a průhledná až až.

Takže to nějak shrnu. Cii mi tu bylo líto, to že vůbec byla postavena před takové volby, to že si nemohla být ničím jistá. U Cii mi pořád vadí, že je to až příliš dokonalá postava, která nikdy v ničem neudělá chybu a všechno jí trvá až překvapivě lehce..bohužel tam není ten motiv ztotožnění se a Cia působí až jako nadčlověk. Romantický vztah byl bohužel zase otravný a příliš nijaký, nedotažený a vůbec nikam se neposouval. Thomas tu opět byl strašně plochou postavou až na ten konec, kdy nevíme jestli neudělal něco Stacii. To s přesměrováním a testech na studentech mi vzhledem k uvažování tamějšího světa přišlo vlastně dost logické a jsem ráda, že přežilo více studentů. Ovšem to na konci kdy se tam míchaly pletichy toho a té a toho, tak v tom začal být krapet guláš a úplně nevím co si o tom vlastně myslet, ale to nevěděla ani Cia, která se na konci knihy rozhoduje na to všechno ještě přijít. Já osobně v tom nutně nevidím příslib dalšího dílu, jako mohl by být i nemusel. Takže mě konec přišel realistický a hodilo se mi to tam víc než kdyby se všechno hned vyřešilo a Cia s Thomasem odjeli do západu slunce. Za mě to tedy skončilo asi jak nejlíp mohlo. To se Zeenem bylo smutné, ale jakoby hrozně zrychlené a nebyly tam ty správné emoce jako třeba u smrti Michaela. Zeena jsme jako postavu nestačili ani poznat a Cia se s ním po celý třetí díl vlastně ani neviděla. Kdyby tam bylo lepší budování už od začátku, a ta scéna trvala dýl, tak by možná i ta slzička ukápla...ale bylo to smeteno ze stolu hrozně rychle.
Vztahy mezi postavami tu sice byly, ale já nevím no....nové postavy od dvojky mi přišly trochu nedotažené, jako jejich charaktery...ale stačilo by asi málo a byly by fakt cool...jenomže takhle mi celkem dost splývaly až na výjimky.

Třetí díl mi utekl strašně rychle a překvapivě i přesto, že se tam vlastně nic moc nedělo. Dostali jsme pár zajímavých odkazů zase ohledně testování, studentů...mohlo toho být víc, ale mě to ke spokojenosti celkem stačilo. Příběh je opravdu velmi jednoduchý a hlavní zápletka se seznamem mi přišla už lehce přitažená za vlasy, ale víc mě znepokojovalo jak si Cia nebyla vlastně ani jistá kdo na tom seznamu je skutečně špatný a kdo ne, a hned by se dala do zabíjení. Ale z hlediska jejího vývoje mi i ta zápletka přišla vlastně pochopitelná - Co všechno je Cia pro to udělat? Po záchranu a odvrácení války by byla schopná i zničit sebe sama a udělat to co v životě považuje za vůbec nejhorší. Tyhle témata prostupovala celou knihou a mě se líbila : Světí účel prostředky? Je správné měnit něco co funguje, ikdyž se k tomu dostanete tou nejhorší možnou cestou? Když zabijete špatné lidi je to vražda nebo cena za mír? Dále třeba o tom jak se člověk mění a jaký dopad na něj mají jeho rozhodnutí. Opravdu zajímavé, donutí vás t přemýšlet i o našich skutečných válkách a problémech. Je správné vybojovat mír krveprolitím? atd.

Kniha mohla být určitě lepší. Lépe propracovaná, promyšlená a emoční. Cia se mohla třeba setkat se svou rodinou, mohla se tu objevit na delší dobu nějaká nová neotřelá postava atd. Těch chyb je tam zpousta, ale celkově je pro mě kniha prostě dobrá.

2 09.08.2022

(SPOILER) I po druhém přečtení je kniha velmi čtivá....neřekla bych , že je méně zajímavá než první díl, prostě se tam jen děje něco trochu jiného. Jako druhý díl je to opravdu kvalitně odvedená práce, která končí přesně to beznadějí, ale zároven záchvěvem naděje...děj se posouval kupředu, postavy si tu opět procházely vývojem....prostě super. Tucet zajímavostí a skvělých pasáží...třeba ta v ZOO, u mostu.
Co tu šlo docela dost do pozadí byl vztah Thomase a Cii, přišlo mi, že si tu neprocházeli nějakou větší zkouškou, což bývá u druhých dílů pro romantické páry obvyklé. Trochu mi vadí jak mu Cia za každých okolností bezmezně věří, možná měla autorka víc mlžit..ale je to tak jak to je. Thomas tu nemá o moc větší hloubku než v prvním díle, jeho svědomí tu sice na přetřes slabě přijde, ale není to nic tak objevného jak by člověk po jedničce čekal..prostě se to tam tolik neřeší, což je asi pro Thomase celkem škoda, protože by nám mohl být jako postava bližší. No Thomas prostě je dost plochá postava této série a jejich romantický vztah mi nepřijde příliš uspokojivý.

Koho je tu zajímavé sledovat tak to je určitě Cia, která musí překvapivě čelit ještě těžším zkouškám než v prvním díle a musím říct, že ta scéna s Damonem mě dostala. A jako chápu byla to sebeobrana na jednu stranu, ale od Cii jsem to teda nečekala...ale myslím, že bylo určitě správné z Cii neudělat jen tu nejlaskavější hrdinku...do této knihy by to prostě nesedělo. Klobouk dolů, že měla autorka koule to tam dát a vrhnout Ciu do opravdu nepříjemného morálního dilema.

Když porovnám oba ta díly, tak oba fungují velmi dobře samy za sebe, první díl je více svižný, ale to se dá čekat, jelikož jeho témata nejsou tak rozvinutá jako ve druhém dílu, kde se tam nabaluje víc věcí. Zatímco v první knize je hlavním motivem Zdolávání překážek a přežití, ve druhé je to už vyrovnávání se se svými rozhodnutími, změna nastoleného systému, důvěra či nedůvěra v sebe a lidi o kolo sebe a samozřejmě prostředí TOsu atd. Druhý díl je tedy trochu pomalejší, na druhou stranu nám konečně podává více informací o celém tom světě, prostředí, lidech atd.

1 08.08.2022

(SPOILER) Ve výsledku to, že je to podobné Hunger games je přece vlastně dobře...jelikož v tomto žánru těch knih není moc natož těch kvalitních. A mě se líbí jak Hunger games tak i Univerzita.

Čtu už podruhé a i přesto mě to opravdu hodně bavilo. Je to opravdu neskutečně čtivé a napínavé, nutí vás to pořád číst dál a dál. Postavy jsou napsány velmi dobře, hlavní hrdinka je velmi sympatická, a ikdyž mi vadí, že je možná až příliš chytrá a nedělá chyby, tak tu přeci jen vystupují na povrch její nedostatky, který vygradují určitě v dalších dílech. A dokonce musím říct, že mi tu už ani tolik nevadil Thomas...jako jo pořád je to ten lehce otravný kluk odvedle, co je strašně hot a pořád se jenom gebí. Dá se říct, že oproti jiným mužským knižním charakterům působí nudně a obyčejně, ale nakonec proč ne.

Zakončím to teda tím, že Univerzita určitě není Hunger games, i když jsou ta díla podobná. Ale určitě stojí za přečtení. Doufám, že v dalších dílech se dozvíme více o motivaci záporáků a zkoušce celkově. U těchto sérií mi většinou vadí, že se toho moc nedozvíme o historie nebo začátcích zkoušek nebo her a musíme čekat na prequely jestli vůbec. Vlastně nevím co víc říct...kniha je skvělá a zaslouží si vaši pozornost.

2 06.08.2022

(SPOILER) Asi po 20 stránkách jsem si uvědomila, že mi tato kniha něco připomíná. A když mi došlo co tak mě zamrazilo....Že by se jednalo o další Papírovou princeznu! No, ne tak docela, ale moc daleko to k ní teda nemá, ale nepředbíhejme.

Takže.....celý příběh je vlastně dost komorní, což by nemuselo být špatně. Jenomže v tomto případě je to z velké části jenom vycpávka a něco dít se začne až úplně u konce. Jinak je to jen příběh nového holky do rodiny, která si uvědomuje, že ta rodina má tajemství a samozřejmě se zamiluje do jednoho z bratrů. Jakože těch z té nové rodiny, né do svých díkybohu. Každopádně tato linka je nanejvýš předvídatelná, obvyklá, romance jak už jsme zvyklí dost zrychlená a postavy se stávají, především tedy hlavní hrdinka s každou další stránkou čím dál tím víc otravnější. Jakmile jejich ,,zakázaná" romance pokračuje stává se z toho tak srdcebolná a melancholická záležitost, že se vám nechce brečet dojetím, ale naopak zoufalstvím....né ani tak proto, že by to bylo pořád to samé dokola, ale pro to, jak neosobně a přecukřeně to všechno působí.

O té knize by se dalo mluvit skutečně dlouho, a u mě dost převažují zápory nad klady. Co se ale musí autorce nechat je, že styl jejího psaní je vlastně velmi čtivý a určitě není špatný. Čte se to velmi dobře a rychle. A autorka dokáže psát i ohrané téma celkem poutavě, takže se za dobu čtení nudíte opravdu jen párkrát. Tady mé klady ale končí.

Family o kterou tady jde především má tak silné pouto, že po šesti letech pomalu nikdo o nikom neví a hlavně se to ani nesnaží zjistit. Né vůbec jsem s těma lidma nežila třeba pár let a neviděla je každej den. Když se snažíte celou knihu navodit atmosféru, že rodina má držet pohromadě i přes své problémy, tak ten konec je jako plivnutí do tváře. Romance mezi J a Azou je strašně přepálená a fakt nechápu jak někdo může milovat někoho takového jako je J. Pokaždé když se tam začali ochmatávat jsem si říkala..tak stačí, můžeme dál...jenomže ono to tam začalo být na každé druhé stránce, což rovná se strašná otrava. Postavy u kterých to vypadalo, že budou pro Azu důležité se kamsi vytratí uprostřed knihy, protože proč by byly potřeba když tu máme naší dokonalou romanci. Vztah mezi dcerou a matkou je děs běs, celou dobu dělají z matky to největší monstrum, což bylo hodně ploché, ale brala jsem to, ale na konce se v jedné větě snaží z ní udělat morálního člověka...což přijde úplně odnikud, takže to působí hrozně divně. To samé platí pro náhlé vyznání C k Aze a jeho sabotáž a taky to řešení minulosti J, ke kterému se kniha ze začátku vůbec nevyjadřovala a na posledních stránkách najednou vykopla celou tuhle zápletku. Ta byla celkem zajímavá, ale opět nedotažená.

Co na knize bylo nejhorší to bylo určitě to, že mi kolikrát přišlo, že se postavy chovájí opravdu hrozně, divně až jako hodně divně. A nejhorší na tom bylo to, že mi přišlo, že to chování autorce přišlo asi ok. Jako J a jeho neustálé dorážení na Azu hned první den co přijela, to je normální jí hned sahat na zadek? A to mám pak věřit, že je to prostě jen v duši hodný kluk co si ve volném čase maluje krajinky. Ne. Tyhle borci s velkým B mě už fakt neba, naopak mě děsně iritujou. A ten seznam, to byla poslední kapka. Jakej morální člověk tohle udělá, no a co, že to pak spálil...vždyt předtím to psal stejně jako všichni a ty dívky hodnotil jako nějaké jídlo v restauraci. Prostě fuj...dobrá duše. S tím na mě nechodtě. Být mladý a dělat hlouposti je jedna věc, ale dělat tohle je prostě zvrácenost. A nevím proč by na to měla Aza zapomínat, jen proto, že J dobře líbá, nebo se najednou začal chovat slušně. Postavy si protiřečí, jednou někoho nemůžou vystát, pak mu vlastně přejí štěstí viz třeba April a její snoubenec. Těch situací kdy postavy vypouštěly z pusy ty největší bláboly, které měly znít totálně hrdinsky je kniha oprvadu plná, a vy je nemůžete brát vůbec vážně.

Děj je opravdu velmi jednoduchý a velmi černobílý, a další podobné knihy už určitě číst nehodlám. Nemůžu ani doporučit a kvalitativně je to na úrovni papírové princezny...i když je to přeci jen asi o chloupek mín stupidní, ale ne o moc.

A úplně závěrem si nemůžu odpustit: Autorka přecukřené teen romance si asi řekla, že chce, aby tato nerealistická a ,,vtipná" kniha skončila přeci jen realisticky a popudila tím i tu malou skupinu svých fanoušků. Vtipné na tom je to, že z celé knihy je tohle vlastně nejvíc uhozená část....včetně toho ,,emočného" loučení na konci. Ne mi nemůžeme být nikdy spolu...nikdy, prostě ne. Hele, copak seš nesmrtelnej upír co se bojí milovat, jelikož ví, že přežije každého ke kterému si vytvoří vztah, nebo si člověk, který má nevyléčitelnou nemoc a nechce k sobě připoutat někoho dalšího...tyhle vztahy nemají většinou budoucnost. Ale řekněte mi jedinej důvod proč by ty dva amatéři nemohli jako bejt spolu....a to jak už za 6 let mají svoji malý, milý rodinky s nějakými milými lidmi, kteří pro ně vždycky budou až druzí....Ehm, opravdu tleskám, to je vážně reálný a uspokojivý konec...rodina nadevše. Proč se zajímat o rodinu, když mám konečně svůj podnik a manželku, kterou oblbuju, jelikož stejně chci někoho jiného. Ano byl opravdu velký problém být spolu...neřešitelný. Stačila jenom nasednout do auta nebo napsat email, nebo zavolat do novin....vow

2 04.08.2022

(SPOILER) Jak morbidní, jak originální, jak melancholické a typicky Burtonovské. Mám radost, jsem potěšena, vznáším se na obláčku sladkého snového opojení a jsem spokojená, že v něm poznávám svého milovaného tvůrce. Bylo to opravdu dlouhé čekání, delší než by bylo komukoli milé, ale přece jsme se dočkali...stálo to ale za to?

Nemůžu to říct bohužel zcela jednoznačně. Jak už jsem řekla z knihy jasně vyplouvá režisérův rukopis, ve kterém ožívají jeho milý, nevšední a ubozí outsideři a jejich trudné živůtky. Bohužel mi přijde, že je jich opravdu jen málo dotaženo do zdárného a uspokojivého konce. Navíc tu té morbidnosti je už na mě trochu moc...přijde mi, že ve filmech se Burton víc kontroluje. A můžu s čistým svědomím říct, že bych asi úplně nechtěla tyto povídky nikdy vidět zfilmované. Takže pro mě osobně jsou zkrátka top filmy. Ale jako velká fanynka tvorby Burtona beru zavděk i touto malou knížkou, ke které se určitě zase někdy vrátím a třeba v ní objevím ještě další souvislosti, kterých jsem si na poprvé nevšimla a knihu třeba dokážu lépe ocenit.

Vlastně nevím co víc říct....kniha je fajn, ale nejsem z ní tak nadšená, jak jsem si zprvu představovala a v co jsem doufala. Asi prostě potřebuji o postavách vědět víc, takhle mi přišly celkem ploché i když stále zajímavé, ale celkem mi splývají až na Ústřičku, kterého mi bylo opravdu hodně líto. Kresby jsou velmi originální a atmosferické a celkově je to prostě taková jednohubka.

(SPOILER) Musím se přiznat k jednomu kacířskému knihozločinu....nejdřív jsem viděla filmy, a až pak četla knihy. A naprosto přesně si pamatuju jaký na mě měly vliv, jejich scény jsem si přehrávala pořád a pořád dokola do zblbnutí a byla jsem v největším pokušení koupit si i luk. Až takhle daleko to zašlo.

Nicméně po zhlédnutí filmu a přečtení knihy, musím říct následující.......
Kniha vás jako náročného objevitele a pozorovatele nového a neokoukaného světa dokáže uspokojit celkově více. Je to samozřejmě i tím, že vidíte Katniss do hlavy a i její myšlenky, které ve filmu samozřejmě neuvidíte a ani neuslyšíte v sobě skýtají mnoho cenných informací. Ty ve filmu bud nejsou a nebo jsou tam jen naznačeny. A ano film je skutečně dobrý, a daří se mu přenést knihu na filmové plátno opravdu důstojně...daří se mu vyjadřovat emoce ani ne tak slovy, ale obrazem, což je velký rozdíl oproti knize, ale i tak to funguje a ten motiv to má samozřejmě stejný. Až na to občasné zpracování.


Mě osobně tedy kniha přišla prostě zajímavější než film, což je co říct, jelikož jsem to opravdu nečekala. První film je skvělý, ale kniha je prostě ucelenější a mě jako fanouškovi této série poskytuje více vzrušujících podmětů a věcí na probádání. To ale nemění nic na tom, že film je opravdu skvělý, a chci ho uvést jako velmi podařený příklad toho, jak by se měli knihy převádět do filmové podoby....ponechat to nejlepší, zredukovat, což je bohužel nezbytné, vystihnout správně tu atmosféru a motiv, vyjadřovat víc obrazem než slovem, což může být mnohdy skutečně zajímavé a také případně vypustit jisté zvláštní nebo podezřelé scény...jako byla třeba ta u konce s muty....a já se ptám co to proboha jako bylo? Vždyt už to bylo úplně zbytečné tam tohle dávat, působilo to hrozně wtf a trochu mi to pokazilo zážitek z toho konce, který se naštěstí rozhodli udělat ve filmu daleko uvěřitelnější a lepší.

Na závěr chci jen pochválit a vyzvihnout herce ústředních rolí, jelikož mi každou grimasou oprvdu připomínali své knižní já. prostě BOŽÍ...ale Balada je prostě balada no

8 29.07.2022

(SPOILER) I přes opravdu velké očekávání, jsem nakonec nebyla zklamaná. Přiznávám, že jsem asi čekala, že Eloisin příběh bude trochu o něčem jiném.....ale to co autorka napsala bylo prostě krásné. Mělo to zase jinou atmosféru než ostatní díly...přišlo mi to i takové trochu dospělejší než ty první díly....asi to bylo tím, že se tam dost řešilo téma ztráty, sebevraždy, rodičovství. Jako obvykle u knížek co mám moc ráda nevím co říct....nevím jak slovy vyjádřit, že pro mě ta knížka měla význam, a jak velký, jak moc mi vlastně byla blízká a přirostla k srdci. Opravdu se mi strašně ulevilo že 28 letou Eloise mám stejně néli více ráda než její mladší naprosto báječné já a snad ještě radši jsem za její protějšek, který se k ní skvěle hodil a jejich vztah jsem jim opravdu přála....lord Crane co se týká zajímavosti za Eloise určitě nezaostával. Jejich výměny názorů, které jsou u autorky už skoro pověstné...OPĚT překypovali vtipem, ale také se lišili tím pojetím a uchopením od ostatních dílů, což mě vedu k tomu, že zatím mám ze série nejradši právě druhý a tento díl, ale každý tak nějak jinak. Málomluvnost Lorda Crane v kontrastu s Eloisinými představami a netrpělivostí byl ten nejlepší náboj knihy od začátku až do konce...vlastně si i říkám, že bych snad nenašla pro Eloise nikoho lepšího . Prostě překypuju ted úplným štěstím, že ta kniha byla prostě krásná svým vlastním komorním způsobem, miluju to téma, zbožnuju ty dialogy, pořád i žasnu nad tím přesahem co tahle kniha vlastně má, nad tím rodinným poselstvím, stále se uculuju nad těmi erotickými scénami, který mi pořád přišly v mezích slušnosti a nad těmi všemi kontrasty, které jsem v knize objevila....třeba kdo by to byl čekal, že zrovna tento pár bude tak náruživý a vášnivý, a že místo postelových hrátek jim hůře půjde mluvení. To mě fakt dostalo, ale bylo to opravdu fajn, jelikož to bylo zas něco nového a taky to co jste moc nečekali.


Na závěr si nemůžu odpustit malou seriálovou vsuvku. Asi nejsem jediná, která doufá, že i Eloise se dočká své chvíle slávy v podobě vlastní série....upřímně si myslím, že s tím potenciálem a oblíbeností této postavy by bylo do nebe volající to nenatočit, ale ....radši s tím nebudeme vyloženě počítat. Každopádně je vtipné jak mi vůbec nedocvaklo, že postava Mariny a DOKONCE i Phillipa jsme už v seriálu vlastně viděli. A mě by jen zajímalo, jak moc tvůrci vlastně mysleli dopředu a upřímně mě to trochu znepokojuje, jestli si tou Marinou už od první sérii tak trochu nepodkopali nohy...jelikož postavy s minulostí se hůř zabíjejí, navíc mě vyděsilo, že jsem si na Phillipa pomalu ani nevzpomínala jak vypadá, ale potom když jsem si vygooglila jak herec na Phillipa vlastně vypadá....tak už strach nemám, spíš bych měla strach kdyby ho přeobsadili, jelikož si myslím, že by mohl být přinejmenším ucházejícím panem Cranem, a kdyby si nechal narůst ještě vousy a měl kudrnatější vlasy, tak bych už neměla vůbec pochyb...no uvidíme kam až to povede, možná že by to mohlo působit i uceleněji, že už tam ty postavy jako byly a my je pak uvidíme ve vlastním příběhu, upřímně v tom doufám, protože žádná jiná varianta by nebyla tak uspokojivá....ted už jen zbývá otázka, jakým způsobem se zbaví Mariny, jestli to vůbec vznikne a asi tisíc dalších. Ale tak snad 5 sérií by mohlo projít.

3 20.07.2022