knihomolka27 knihomolka27 komentáře u knih

☰ menu

Povídání o detektivkách Povídání o detektivkách P. D. James (p)

Velmi dobře i poutavě napsaná kniha, kterou můžu doporučit nebo skoro až musím milovníkům tohoto žánru. V knize je mnoho zajímavostí, tipů na autory a díla, ale hlavně zamyšlení nad stereotypy v detektivkách, čím se liší detektivky Zlatého žánru s těmi současnými? je vlastně detektivka pokleslým žánrem? Proč jsou detektivky paradoxně oddechovým čtením? Co všechno má vlastně dobrá detektivka obsahovat? Proč některé detektivky nadčasové a jiné ne. I Agátha Christie má své odpůrce. Potřebuje Sherlock svého Watsona? Čím se liší Americký meziválečný styl detektivek s tím anglickým? A mnoho dalšího.....Opravdu skvělé počtení.

30.08.2022 5 z 5


Po stopách českých filmů a pohádek Po stopách českých filmů a pohádek Radek Laudin

Pro milovníky cestování a českých pohádek nebo filmů...prostě ideál. Hodně obrázků, podrobný popis míst, základní údaje o filmech, ale i zajímavosti nebo kuriozitky z natáčení. Doporučuji mít po ruce při sledování pohádek třeba o Vánocích, to se úplně samo nabízí...po skončení filmu kuknete do knížky a zjistíte kam jet příště na dovolenou.

29.08.2022 5 z 5


Drahý nepřítel Drahý nepřítel Kristen Callihan

(SPOILER) Přicházím na to, že tento žánr asi nebude moc nic pro mě. A když už, tak třeba za nějakou delší dobu......všechno mi to přijde na jedno brdo, postavy nemají svůj vlastní žádný charakter, který by je nějak odlišoval....nechápejte mě špatně, mně je jedno, že se v těchto knihách ty věci furt opakují, ale začíná mi hrozně lézt na nervy co je bráno v těchto knihách jako normální nebo hezké - mě to bud nudí, nebo protáčím oči vsloup nad těmi myšlenkovými pochody hlavních hrdinů, nebo mi to prostě přijde hrozně nereálné...takže mně nevadí že se tam věci opakují, ale to jaké věci se tam pořád opakují. Začínám si říkat, že mně osobně už tyhle knihy číst nestačí a to ani jako nenáročnou oddechovku...je to prostě stupidní, postavy jsou plastové a bezduché až běda, a hned po třech stránkách už myslí na sex, a to mezi nimi ještě ani nezačala pomalu žádná přitažlivost. Muži jsou hrubí a postrádají jakoukoli glanc, spíš než vážní a charismatičtí muži působí jako pubertální kluci.....A tahle kniha bohužel není výjimkou...ze začátku mě kniha bavila, byla to taková roztomilá romantická knížka, ale od té chvíle kdy se tam začala řešit Sam a její útěk a dohoda...tak mi to přišlo takové bez nápadu, zajímavosti opět to sjelo do té nejnudnější a chvílemi trapné a nepříjemné podoby typu - ,, Ted tě vlastním.", ,, Když jí uviděl v těch šatech, tak se málem neudržel." Ach jo...nedočteno. Od tohohle žánru si dám na dlouhou dobu pauzu.

26.08.2022


Všechny holky, kterými jsem byla Všechny holky, kterými jsem byla Tess Sharpe

(SPOILER) Já vlastně mám trochu problém tuto knihu hodnotit. Na jednu stranu ocenuji celkem originální a neotřelý nápad, na druhou stranu m tahle kniha skoro vůbec nebavila.
Téma bankovních lupičů, kteří shodou okolností mají za rukojmí jednu z největších a nejpřekvapivějších podfukářek mi přišlo opravdu hodně zajímavé a přitažlivé, ale to zpracování mi nějak nesedlo. Nedokázala jsem se moc ztotožnit nebo si oblíbit hlavní hrdinku natož její kamarády, retrospektivní pasáže s identitami byly zajímavé a určitě nejčtivější, ale i tak jsem z toho nebyla nijak odvařená. Já nevím no...mně prostě kniha příliš nesedla, hodně těžko jsem se tím prokousávala, styl psaní mi přišel strašně rozvleklý, vadilo mi, že tam bylo hodně hovorů o ničem a nebo stále o tom samým, chvílemi mi přišlo skoro až směšné jak z hlavní hrdinky všichni dělali to největší tajemství ever... každopádně některá témata co tam jsou, mi přijdou hodně zajímavá....třeba to předstírání hodné holčičky a oběti, která musí snášet i šikanu, jelikož je to součást plánu, tedy vlastní hrdost vs peníze.....Jestli z toho bude film, tak to pro mě bude určitě stravitelnější než knížka. Za mě obří zklamání....skoro až o ničem. Tak to na mě působilo.

25.08.2022 2 z 5


Jak se kdysi … Jak se kdysi … Eva Jančíková

Jedná se o dílu, které připomíná spíše zájmový blok o historii než akademickou publikaci...je v tom, ale problém? Já osobně ho tedy nevidím, to že je kniha napsaná jednodušším stylem je naopak celkem osvěžující. A to obzvlášt pokud si potřebujete dát pauzu od náročnějších publikací plných všemožných termínů. Kniha se něčím takovým nezdržuje a i když neklouže příliš do hloubky, tak nastinuje to nejdůležitější...takže narozdíl od tučnějších knížek vás hned zpočátku neodradí, ale spíše navnadí. Proč tedy ne...člověk si toho i celkem dost zapamatuje a ten zbytek si hold dohledá...což je vlastně dobře, jelikož vás to víc motivuje a pak se vám to i lépe zapamatuje.

Takže za mě....se jedná o fajn knížku, která ukazuje, že né každá kvalitní kniha musí být plná akademických mouder, ale dá se napsat i více přístupně....samozřejmě má svoje zádrhely, ale pokud budete kombinovat takovéto knihy s těmi odbornějšími tak určitě chybu neuděláte spíš naopak.

22.08.2022 5 z 5


České země v době obrození České země v době obrození Jitka Lněničková

Jako rozjezd na větší historické bible je to opravdu fajn. Je to napsáno poutavě a dostatečně stručně, ale dozvíte se tam i spoustu zajímavostí. Za mě spokojenost.

12.08.2022


Odveta Odveta Joelle Charbonneau

(SPOILER) Upřímně nevnímám tento díl jako nějaké obří zklamání a ani mi nepřijde, že by nějak radikálně zaostával za těmi předchozími. Jako samostatný díl sice funguje ze všech tří nejméně, to ale nemění nic na tom, že je to díl, kde se opět posouváme v ději.

Tento díl je hodně zaměřený na duševní pochody Cii, což může být celkem otravné, ale vzhledem k tomu všemu co zatím přežila to dává smysl. Je zajímavé podívat se na to zpětně a zjistit jaké stanovisko k zabíjení Cia zastávala, a pak si to srovnat s tím co řeší tady...nikdy pro ni nebylo morální rozhodování těžší. Otázka není jestli vůbec někdy někoho zabije. Ale kdy toho člověka má zabít. Není to obvyklé, že by hlavní postavy z jasně bílé neposkvrněné mysli, na konci měla mysl šedivou jako bouřkový mrak. Jenomže opět sem se to prostě hodilo a málokterá z postav tu byla černobílá...dokonce ani Thomas ne. Tedy pokud do toho nepočítáme jeho romantická gesta, ta byla jednolitá a průhledná až až.

Takže to nějak shrnu. Cii mi tu bylo líto, to že vůbec byla postavena před takové volby, to že si nemohla být ničím jistá. U Cii mi pořád vadí, že je to až příliš dokonalá postava, která nikdy v ničem neudělá chybu a všechno jí trvá až překvapivě lehce..bohužel tam není ten motiv ztotožnění se a Cia působí až jako nadčlověk. Romantický vztah byl bohužel zase otravný a příliš nijaký, nedotažený a vůbec nikam se neposouval. Thomas tu opět byl strašně plochou postavou až na ten konec, kdy nevíme jestli neudělal něco Stacii. To s přesměrováním a testech na studentech mi vzhledem k uvažování tamějšího světa přišlo vlastně dost logické a jsem ráda, že přežilo více studentů. Ovšem to na konci kdy se tam míchaly pletichy toho a té a toho, tak v tom začal být krapet guláš a úplně nevím co si o tom vlastně myslet, ale to nevěděla ani Cia, která se na konci knihy rozhoduje na to všechno ještě přijít. Já osobně v tom nutně nevidím příslib dalšího dílu, jako mohl by být i nemusel. Takže mě konec přišel realistický a hodilo se mi to tam víc než kdyby se všechno hned vyřešilo a Cia s Thomasem odjeli do západu slunce. Za mě to tedy skončilo asi jak nejlíp mohlo. To se Zeenem bylo smutné, ale jakoby hrozně zrychlené a nebyly tam ty správné emoce jako třeba u smrti Michaela. Zeena jsme jako postavu nestačili ani poznat a Cia se s ním po celý třetí díl vlastně ani neviděla. Kdyby tam bylo lepší budování už od začátku, a ta scéna trvala dýl, tak by možná i ta slzička ukápla...ale bylo to smeteno ze stolu hrozně rychle.
Vztahy mezi postavami tu sice byly, ale já nevím no....nové postavy od dvojky mi přišly trochu nedotažené, jako jejich charaktery...ale stačilo by asi málo a byly by fakt cool...jenomže takhle mi celkem dost splývaly až na výjimky.

Třetí díl mi utekl strašně rychle a překvapivě i přesto, že se tam vlastně nic moc nedělo. Dostali jsme pár zajímavých odkazů zase ohledně testování, studentů...mohlo toho být víc, ale mě to ke spokojenosti celkem stačilo. Příběh je opravdu velmi jednoduchý a hlavní zápletka se seznamem mi přišla už lehce přitažená za vlasy, ale víc mě znepokojovalo jak si Cia nebyla vlastně ani jistá kdo na tom seznamu je skutečně špatný a kdo ne, a hned by se dala do zabíjení. Ale z hlediska jejího vývoje mi i ta zápletka přišla vlastně pochopitelná - Co všechno je Cia pro to udělat? Po záchranu a odvrácení války by byla schopná i zničit sebe sama a udělat to co v životě považuje za vůbec nejhorší. Tyhle témata prostupovala celou knihou a mě se líbila : Světí účel prostředky? Je správné měnit něco co funguje, ikdyž se k tomu dostanete tou nejhorší možnou cestou? Když zabijete špatné lidi je to vražda nebo cena za mír? Dále třeba o tom jak se člověk mění a jaký dopad na něj mají jeho rozhodnutí. Opravdu zajímavé, donutí vás t přemýšlet i o našich skutečných válkách a problémech. Je správné vybojovat mír krveprolitím? atd.

Kniha mohla být určitě lepší. Lépe propracovaná, promyšlená a emoční. Cia se mohla třeba setkat se svou rodinou, mohla se tu objevit na delší dobu nějaká nová neotřelá postava atd. Těch chyb je tam zpousta, ale celkově je pro mě kniha prostě dobrá.

09.08.2022 5 z 5


Zrada Zrada Joelle Charbonneau

(SPOILER) I po druhém přečtení je kniha velmi čtivá....neřekla bych , že je méně zajímavá než první díl, prostě se tam jen děje něco trochu jiného. Jako druhý díl je to opravdu kvalitně odvedená práce, která končí přesně to beznadějí, ale zároven záchvěvem naděje...děj se posouval kupředu, postavy si tu opět procházely vývojem....prostě super. Tucet zajímavostí a skvělých pasáží...třeba ta v ZOO, u mostu.
Co tu šlo docela dost do pozadí byl vztah Thomase a Cii, přišlo mi, že si tu neprocházeli nějakou větší zkouškou, což bývá u druhých dílů pro romantické páry obvyklé. Trochu mi vadí jak mu Cia za každých okolností bezmezně věří, možná měla autorka víc mlžit..ale je to tak jak to je. Thomas tu nemá o moc větší hloubku než v prvním díle, jeho svědomí tu sice na přetřes slabě přijde, ale není to nic tak objevného jak by člověk po jedničce čekal..prostě se to tam tolik neřeší, což je asi pro Thomase celkem škoda, protože by nám mohl být jako postava bližší. No Thomas prostě je dost plochá postava této série a jejich romantický vztah mi nepřijde příliš uspokojivý.

Koho je tu zajímavé sledovat tak to je určitě Cia, která musí překvapivě čelit ještě těžším zkouškám než v prvním díle a musím říct, že ta scéna s Damonem mě dostala. A jako chápu byla to sebeobrana na jednu stranu, ale od Cii jsem to teda nečekala...ale myslím, že bylo určitě správné z Cii neudělat jen tu nejlaskavější hrdinku...do této knihy by to prostě nesedělo. Klobouk dolů, že měla autorka koule to tam dát a vrhnout Ciu do opravdu nepříjemného morálního dilema.

Když porovnám oba ta díly, tak oba fungují velmi dobře samy za sebe, první díl je více svižný, ale to se dá čekat, jelikož jeho témata nejsou tak rozvinutá jako ve druhém dílu, kde se tam nabaluje víc věcí. Zatímco v první knize je hlavním motivem Zdolávání překážek a přežití, ve druhé je to už vyrovnávání se se svými rozhodnutími, změna nastoleného systému, důvěra či nedůvěra v sebe a lidi o kolo sebe a samozřejmě prostředí TOsu atd. Druhý díl je tedy trochu pomalejší, na druhou stranu nám konečně podává více informací o celém tom světě, prostředí, lidech atd.

08.08.2022 5 z 5


Zkouška Zkouška Joelle Charbonneau

(SPOILER) Ve výsledku to, že je to podobné Hunger games je přece vlastně dobře...jelikož v tomto žánru těch knih není moc natož těch kvalitních. A mě se líbí jak Hunger games tak i Univerzita.

Čtu už podruhé a i přesto mě to opravdu hodně bavilo. Je to opravdu neskutečně čtivé a napínavé, nutí vás to pořád číst dál a dál. Postavy jsou napsány velmi dobře, hlavní hrdinka je velmi sympatická, a ikdyž mi vadí, že je možná až příliš chytrá a nedělá chyby, tak tu přeci jen vystupují na povrch její nedostatky, který vygradují určitě v dalších dílech. A dokonce musím říct, že mi tu už ani tolik nevadil Thomas...jako jo pořád je to ten lehce otravný kluk odvedle, co je strašně hot a pořád se jenom gebí. Dá se říct, že oproti jiným mužským knižním charakterům působí nudně a obyčejně, ale nakonec proč ne.

Zakončím to teda tím, že Univerzita určitě není Hunger games, i když jsou ta díla podobná. Ale určitě stojí za přečtení. Doufám, že v dalších dílech se dozvíme více o motivaci záporáků a zkoušce celkově. U těchto sérií mi většinou vadí, že se toho moc nedozvíme o historie nebo začátcích zkoušek nebo her a musíme čekat na prequely jestli vůbec. Vlastně nevím co víc říct...kniha je skvělá a zaslouží si vaši pozornost.

06.08.2022 5 z 5


Nevěřte Hunterovi Nevěřte Hunterovi Karolína Bendová

(SPOILER) Asi po 20 stránkách jsem si uvědomila, že mi tato kniha něco připomíná. A když mi došlo co tak mě zamrazilo....Že by se jednalo o další Papírovou princeznu! No, ne tak docela, ale moc daleko to k ní teda nemá, ale nepředbíhejme.

Takže.....celý příběh je vlastně dost komorní, což by nemuselo být špatně. Jenomže v tomto případě je to z velké části jenom vycpávka a něco dít se začne až úplně u konce. Jinak je to jen příběh nového holky do rodiny, která si uvědomuje, že ta rodina má tajemství a samozřejmě se zamiluje do jednoho z bratrů. Jakože těch z té nové rodiny, né do svých díkybohu. Každopádně tato linka je nanejvýš předvídatelná, obvyklá, romance jak už jsme zvyklí dost zrychlená a postavy se stávají, především tedy hlavní hrdinka s každou další stránkou čím dál tím víc otravnější. Jakmile jejich ,,zakázaná" romance pokračuje stává se z toho tak srdcebolná a melancholická záležitost, že se vám nechce brečet dojetím, ale naopak zoufalstvím....né ani tak proto, že by to bylo pořád to samé dokola, ale pro to, jak neosobně a přecukřeně to všechno působí.

O té knize by se dalo mluvit skutečně dlouho, a u mě dost převažují zápory nad klady. Co se ale musí autorce nechat je, že styl jejího psaní je vlastně velmi čtivý a určitě není špatný. Čte se to velmi dobře a rychle. A autorka dokáže psát i ohrané téma celkem poutavě, takže se za dobu čtení nudíte opravdu jen párkrát. Tady mé klady ale končí.

Family o kterou tady jde především má tak silné pouto, že po šesti letech pomalu nikdo o nikom neví a hlavně se to ani nesnaží zjistit. Né vůbec jsem s těma lidma nežila třeba pár let a neviděla je každej den. Když se snažíte celou knihu navodit atmosféru, že rodina má držet pohromadě i přes své problémy, tak ten konec je jako plivnutí do tváře. Romance mezi J a Azou je strašně přepálená a fakt nechápu jak někdo může milovat někoho takového jako je J. Pokaždé když se tam začali ochmatávat jsem si říkala..tak stačí, můžeme dál...jenomže ono to tam začalo být na každé druhé stránce, což rovná se strašná otrava. Postavy u kterých to vypadalo, že budou pro Azu důležité se kamsi vytratí uprostřed knihy, protože proč by byly potřeba když tu máme naší dokonalou romanci. Vztah mezi dcerou a matkou je děs běs, celou dobu dělají z matky to největší monstrum, což bylo hodně ploché, ale brala jsem to, ale na konce se v jedné větě snaží z ní udělat morálního člověka...což přijde úplně odnikud, takže to působí hrozně divně. To samé platí pro náhlé vyznání C k Aze a jeho sabotáž a taky to řešení minulosti J, ke kterému se kniha ze začátku vůbec nevyjadřovala a na posledních stránkách najednou vykopla celou tuhle zápletku. Ta byla celkem zajímavá, ale opět nedotažená.

Co na knize bylo nejhorší to bylo určitě to, že mi kolikrát přišlo, že se postavy chovájí opravdu hrozně, divně až jako hodně divně. A nejhorší na tom bylo to, že mi přišlo, že to chování autorce přišlo asi ok. Jako J a jeho neustálé dorážení na Azu hned první den co přijela, to je normální jí hned sahat na zadek? A to mám pak věřit, že je to prostě jen v duši hodný kluk co si ve volném čase maluje krajinky. Ne. Tyhle borci s velkým B mě už fakt neba, naopak mě děsně iritujou. A ten seznam, to byla poslední kapka. Jakej morální člověk tohle udělá, no a co, že to pak spálil...vždyt předtím to psal stejně jako všichni a ty dívky hodnotil jako nějaké jídlo v restauraci. Prostě fuj...dobrá duše. S tím na mě nechodtě. Být mladý a dělat hlouposti je jedna věc, ale dělat tohle je prostě zvrácenost. A nevím proč by na to měla Aza zapomínat, jen proto, že J dobře líbá, nebo se najednou začal chovat slušně. Postavy si protiřečí, jednou někoho nemůžou vystát, pak mu vlastně přejí štěstí viz třeba April a její snoubenec. Těch situací kdy postavy vypouštěly z pusy ty největší bláboly, které měly znít totálně hrdinsky je kniha oprvadu plná, a vy je nemůžete brát vůbec vážně.

Děj je opravdu velmi jednoduchý a velmi černobílý, a další podobné knihy už určitě číst nehodlám. Nemůžu ani doporučit a kvalitativně je to na úrovni papírové princezny...i když je to přeci jen asi o chloupek mín stupidní, ale ne o moc.

A úplně závěrem si nemůžu odpustit: Autorka přecukřené teen romance si asi řekla, že chce, aby tato nerealistická a ,,vtipná" kniha skončila přeci jen realisticky a popudila tím i tu malou skupinu svých fanoušků. Vtipné na tom je to, že z celé knihy je tohle vlastně nejvíc uhozená část....včetně toho ,,emočného" loučení na konci. Ne mi nemůžeme být nikdy spolu...nikdy, prostě ne. Hele, copak seš nesmrtelnej upír co se bojí milovat, jelikož ví, že přežije každého ke kterému si vytvoří vztah, nebo si člověk, který má nevyléčitelnou nemoc a nechce k sobě připoutat někoho dalšího...tyhle vztahy nemají většinou budoucnost. Ale řekněte mi jedinej důvod proč by ty dva amatéři nemohli jako bejt spolu....a to jak už za 6 let mají svoji malý, milý rodinky s nějakými milými lidmi, kteří pro ně vždycky budou až druzí....Ehm, opravdu tleskám, to je vážně reálný a uspokojivý konec...rodina nadevše. Proč se zajímat o rodinu, když mám konečně svůj podnik a manželku, kterou oblbuju, jelikož stejně chci někoho jiného. Ano byl opravdu velký problém být spolu...neřešitelný. Stačila jenom nasednout do auta nebo napsat email, nebo zavolat do novin....vow

04.08.2022 2 z 5


Ústřičkova smutná smrt a jiné příběhy Ústřičkova smutná smrt a jiné příběhy Tim Burton

(SPOILER) Jak morbidní, jak originální, jak melancholické a typicky Burtonovské. Mám radost, jsem potěšena, vznáším se na obláčku sladkého snového opojení a jsem spokojená, že v něm poznávám svého milovaného tvůrce. Bylo to opravdu dlouhé čekání, delší než by bylo komukoli milé, ale přece jsme se dočkali...stálo to ale za to?

Nemůžu to říct bohužel zcela jednoznačně. Jak už jsem řekla z knihy jasně vyplouvá režisérův rukopis, ve kterém ožívají jeho milý, nevšední a ubozí outsideři a jejich trudné živůtky. Bohužel mi přijde, že je jich opravdu jen málo dotaženo do zdárného a uspokojivého konce. Navíc tu té morbidnosti je už na mě trochu moc...přijde mi, že ve filmech se Burton víc kontroluje. A můžu s čistým svědomím říct, že bych asi úplně nechtěla tyto povídky nikdy vidět zfilmované. Takže pro mě osobně jsou zkrátka top filmy. Ale jako velká fanynka tvorby Burtona beru zavděk i touto malou knížkou, ke které se určitě zase někdy vrátím a třeba v ní objevím ještě další souvislosti, kterých jsem si na poprvé nevšimla a knihu třeba dokážu lépe ocenit.

Vlastně nevím co víc říct....kniha je fajn, ale nejsem z ní tak nadšená, jak jsem si zprvu představovala a v co jsem doufala. Asi prostě potřebuji o postavách vědět víc, takhle mi přišly celkem ploché i když stále zajímavé, ale celkem mi splývají až na Ústřičku, kterého mi bylo opravdu hodně líto. Kresby jsou velmi originální a atmosferické a celkově je to prostě taková jednohubka.

04.08.2022


Aréna smrti Aréna smrti Suzanne Collins

(SPOILER) Musím se přiznat k jednomu kacířskému knihozločinu....nejdřív jsem viděla filmy, a až pak četla knihy. A naprosto přesně si pamatuju jaký na mě měly vliv, jejich scény jsem si přehrávala pořád a pořád dokola do zblbnutí a byla jsem v největším pokušení koupit si i luk. Až takhle daleko to zašlo.

Nicméně po zhlédnutí filmu a přečtení knihy, musím říct následující.......
Kniha vás jako náročného objevitele a pozorovatele nového a neokoukaného světa dokáže uspokojit celkově více. Je to samozřejmě i tím, že vidíte Katniss do hlavy a i její myšlenky, které ve filmu samozřejmě neuvidíte a ani neuslyšíte v sobě skýtají mnoho cenných informací. Ty ve filmu bud nejsou a nebo jsou tam jen naznačeny. A ano film je skutečně dobrý, a daří se mu přenést knihu na filmové plátno opravdu důstojně...daří se mu vyjadřovat emoce ani ne tak slovy, ale obrazem, což je velký rozdíl oproti knize, ale i tak to funguje a ten motiv to má samozřejmě stejný. Až na to občasné zpracování.


Mě osobně tedy kniha přišla prostě zajímavější než film, což je co říct, jelikož jsem to opravdu nečekala. První film je skvělý, ale kniha je prostě ucelenější a mě jako fanouškovi této série poskytuje více vzrušujících podmětů a věcí na probádání. To ale nemění nic na tom, že film je opravdu skvělý, a chci ho uvést jako velmi podařený příklad toho, jak by se měli knihy převádět do filmové podoby....ponechat to nejlepší, zredukovat, což je bohužel nezbytné, vystihnout správně tu atmosféru a motiv, vyjadřovat víc obrazem než slovem, což může být mnohdy skutečně zajímavé a také případně vypustit jisté zvláštní nebo podezřelé scény...jako byla třeba ta u konce s muty....a já se ptám co to proboha jako bylo? Vždyt už to bylo úplně zbytečné tam tohle dávat, působilo to hrozně wtf a trochu mi to pokazilo zážitek z toho konce, který se naštěstí rozhodli udělat ve filmu daleko uvěřitelnější a lepší.

Na závěr chci jen pochválit a vyzvihnout herce ústředních rolí, jelikož mi každou grimasou oprvdu připomínali své knižní já. prostě BOŽÍ...ale Balada je prostě balada no

29.07.2022 5 z 5


S láskou, Eloise S láskou, Eloise Julia Quinn

(SPOILER) I přes opravdu velké očekávání, jsem nakonec nebyla zklamaná. Přiznávám, že jsem asi čekala, že Eloisin příběh bude trochu o něčem jiném.....ale to co autorka napsala bylo prostě krásné. Mělo to zase jinou atmosféru než ostatní díly...přišlo mi to i takové trochu dospělejší než ty první díly....asi to bylo tím, že se tam dost řešilo téma ztráty, sebevraždy, rodičovství. Jako obvykle u knížek co mám moc ráda nevím co říct....nevím jak slovy vyjádřit, že pro mě ta knížka měla význam, a jak velký, jak moc mi vlastně byla blízká a přirostla k srdci. Opravdu se mi strašně ulevilo že 28 letou Eloise mám stejně néli více ráda než její mladší naprosto báječné já a snad ještě radši jsem za její protějšek, který se k ní skvěle hodil a jejich vztah jsem jim opravdu přála....lord Crane co se týká zajímavosti za Eloise určitě nezaostával. Jejich výměny názorů, které jsou u autorky už skoro pověstné...OPĚT překypovali vtipem, ale také se lišili tím pojetím a uchopením od ostatních dílů, což mě vedu k tomu, že zatím mám ze série nejradši právě druhý a tento díl, ale každý tak nějak jinak. Málomluvnost Lorda Crane v kontrastu s Eloisinými představami a netrpělivostí byl ten nejlepší náboj knihy od začátku až do konce...vlastně si i říkám, že bych snad nenašla pro Eloise nikoho lepšího . Prostě překypuju ted úplným štěstím, že ta kniha byla prostě krásná svým vlastním komorním způsobem, miluju to téma, zbožnuju ty dialogy, pořád i žasnu nad tím přesahem co tahle kniha vlastně má, nad tím rodinným poselstvím, stále se uculuju nad těmi erotickými scénami, který mi pořád přišly v mezích slušnosti a nad těmi všemi kontrasty, které jsem v knize objevila....třeba kdo by to byl čekal, že zrovna tento pár bude tak náruživý a vášnivý, a že místo postelových hrátek jim hůře půjde mluvení. To mě fakt dostalo, ale bylo to opravdu fajn, jelikož to bylo zas něco nového a taky to co jste moc nečekali.


Na závěr si nemůžu odpustit malou seriálovou vsuvku. Asi nejsem jediná, která doufá, že i Eloise se dočká své chvíle slávy v podobě vlastní série....upřímně si myslím, že s tím potenciálem a oblíbeností této postavy by bylo do nebe volající to nenatočit, ale ....radši s tím nebudeme vyloženě počítat. Každopádně je vtipné jak mi vůbec nedocvaklo, že postava Mariny a DOKONCE i Phillipa jsme už v seriálu vlastně viděli. A mě by jen zajímalo, jak moc tvůrci vlastně mysleli dopředu a upřímně mě to trochu znepokojuje, jestli si tou Marinou už od první sérii tak trochu nepodkopali nohy...jelikož postavy s minulostí se hůř zabíjejí, navíc mě vyděsilo, že jsem si na Phillipa pomalu ani nevzpomínala jak vypadá, ale potom když jsem si vygooglila jak herec na Phillipa vlastně vypadá....tak už strach nemám, spíš bych měla strach kdyby ho přeobsadili, jelikož si myslím, že by mohl být přinejmenším ucházejícím panem Cranem, a kdyby si nechal narůst ještě vousy a měl kudrnatější vlasy, tak bych už neměla vůbec pochyb...no uvidíme kam až to povede, možná že by to mohlo působit i uceleněji, že už tam ty postavy jako byly a my je pak uvidíme ve vlastním příběhu, upřímně v tom doufám, protože žádná jiná varianta by nebyla tak uspokojivá....ted už jen zbývá otázka, jakým způsobem se zbaví Mariny, jestli to vůbec vznikne a asi tisíc dalších. Ale tak snad 5 sérií by mohlo projít.

20.07.2022 5 z 5


Všechny stránky Amelie Všechny stránky Amelie Ashley Schumacher

(SPOILER) Všechny stránky Amélie je bezesporu výjimečná kniha a to hned v několika směrech. Nejvíc se mi na ní líbí to, že se nebojí udělat z hlavních postav, postavy na rozcestí, co neví co dělat se svým životem, jakou cestou se vydat...bojují sami se sebou, se svými problémy a to už i v tomhle mladém věku. Kniha mi opravdu sedla, i když na to může mít vliv i fakt, že se nacházím v celkem podobné situaci jako Amélie, ne neumřela mi kamarádka, a ne nepotkala jsem přitažlivého mladého spisovatele, ale stejně jako Amélie se ted chystám na vysokou a pokládám si ty podobné otázky jako ona, a nejenom co se týká školy, ale tak nějak vlastní existence a otázky co se mnou bude dál a kudy mám jít, abych snad jednou dosáhla aspon nějakého vnitřního míru. Myslím, že tahle kniha je právě díky tomu fajn, že si najednou uvědomíte, že v tom nejste sami, že nejste jediní, kdo neví, kdo si připadá ztraceně ....možná, že někomu tohle téma může přijít malichernější než jiné, ale to v žádném případě není. Protože není většího rozcestí než právě tohohle - ta doba, kdy musíte znenadání dospět, stát si za svými přesvědčeními a plány, nebo je aspon najít.To dilema co prostupuje hlavní hrdinkou je víc hlavním tématem knihy než cokoli jiného, romantická linka je tedy spíše bonusem, ale pro mě byl nejdůležitější Ameliin vývoj, její vnitřní svět a myšlenkové uvažování a samozřejmě příběhy. Ale díky spisovateli a ostatním obyvatelům toho krásně zvláštního knihkupectví aspon člověk ví, že na to nemusí být sám, a že štěstí můžeme paradoxně najít tam, kde jsme ho nikdy ani nechtěli hledat - proč ne. Asi má skutečně víc šanci na úspěch něco o čem ani nevíte, že to chcete, než něco o čem si myslíte, že to nutně potřebujete k životu a potom se ukáže že tak úplně ne.

Na závěr chci dodat, že knihu bych doporučila všem, a mohlo by se jednat i o maturitní moderní četbu, jelikož se v ní konečně řeší to, co se bojí povětšinou maturanti přiznat a to nejen svým rodičům a učitelům, ale hlavně sobě. Tahle kniha je o hledání a o tom, že i to co jste najít ani nechtěli může být vlastně vaším novým směrem -zkrátka být odvážní a jít si pro sv štěstí stejně jako Amélie, načež na to hodně lidí zapomíná, jelikož jsou ovlivnováni svým okolím, tím co od nich ostatní očekávají, tím co se má dělat atd. Každý musí zjistit, co je to jeho štěstí - jestli má podobu uslintaného, nezvladatelného psa a jeho páníčka a voní skořicovými sušenkami a starými knihami, nebo jestli třeba z ní jako klavírní hudba co má chut kávy...kdo ví. Hlavní je asi hledat a nespokojit se jen s jednou cestou.

Knížka je tedy hodně dojemná, milá, plná naděje i smutku, zármutku i lítosti, ale také hordy knih, narážek na známé knihy, velryb a mnoha jiných skrytých detailů, které dělají tuto knihu tak hezkou a originální jakou je. Pár chybiček by se tam určitě nešlo, ale proč je vlastně hledat.....jestli jsem se naučila něco od této knihy. Nemusí být vše přece dokonalé, o to v životě ani nejde.

18.07.2022 5 z 5


Stmívání Stmívání Stephenie Meyer

(SPOILER) Tuhle knihu za mě nezachrání ani nostalgie. U mě teda určitě, jelikož nejsem generace, která se s kamarádkami vášnivě hádala koho z těch dvou ufnukánků si má naše Bella vzít.
Já říkám ani jednoho, už ted jsou ty jejich vztahy děsivý natož pokud by spolu žili navěky. Brrr, při tý myšlence mě fakt mrazí. No co dodat, nechci tu dlouho pošlapávat něčí oblíbenou knížku na které nedejbože vyrostl nebo jí prožíval jako já Titanic....já to chápu, všichni takové knížky máme...Četli jsme je kdysi dávno a líbili se nám, a ted se za to cítíme provinile, protože víme, že to není žádnej Shakesper a i k tý inspiraci to má teda pěkně daleko...ale všichni takovou knížku máme, tu kterou schováváme dole v šuplíku, nebo jí máme v obalu, aby jí nikdo neviděl.

Shrnu to teda do toho, že ta kniha prostě za mě nefunguje snad v ničem, ale zdaleka nejvíc se provinuje v chování postav, které jsou na pár facek, pokaždé když skoro otevřou pusu, na nelogičnosti děje, toho, že je ta kniha napsaná jak od dvanáctiletý holky zaláskovaný do svýho učitele tělocviku, dialogy dostaly taky pěknou ránu, ale co je úplně nejhorší jsou ty ,, romantický" vztahy, protože proti vztahu Belly a Edwarda, nebo spíš Belly k Edwardovi působí všechny ostatní toxic vztahy v knihách nebo filmech jako oáza míru....je to vtipné, ale ne tam kde autorka zamýšlela. Jo a taky mě vytáčí jak Edward nemá podle B žádnou chybu, další věc, která poukazuje na to, že ta nejdivnější postava, tu není krvežíznivý upír, neovladatelný vlkodlak ani přátelští snobští středoškoláci, ale samotná Bella - bledá pubertačka co si nedovede představit život bez člověka, kterého zná sotva týden....je potřeba ještě víc něco dodávat. Snad jen to, že s evůbec nedivím, že Robert Pattinson nemůže ten film a knížky vystát - občas je to až horor to číst

13.07.2022


Hotel Poslední naděje Hotel Poslední naděje Nicki Thornton

(SPOILER) Mix toho co všechno v knize najdete zavání velmi slibnou kombinací přesně těch žánrů a témat, která mi jsou blízká a co teprve jejich spojení do jednoho celku. Tady to na mě ale asi úplně nefungovalo...bavilo mě to číst do té části se zabitím toho čaroděje, a pak mě to prostě ze stránku na stránku přestalo bavit. Jako když utne - asi by za mě bylo lepší, kdyby to bylo přízemnější a místo mluvící kočky a kouzelníků, se zůstalo u komornější detektivky, kde by se vsázelo na humor, zajímavé postavy, lehký nádech hororu atd. Tady na mě bohužel ten komplot těch témat nefungoval a nemám moc důvod si přečíst další díl.....mladší si knihu pravděpodobně užijí víc než já. A kdo ví třeba se k ní jednou zase vrátím.

13.07.2022


Aristokratka u královského dvora Aristokratka u královského dvora Evžen Boček

(SPOILER) Marie je tu obzvlášt ze začátku opravdu pěkná fúrie a hysterka, která se asi jako každá žena ráda vyžívá ve svých milostných problémech. Ostatní osazenstvo zámku tu hraje spíše druhé housle....ale do toho příběhu to zapadá a je to, zase osvěžující závan vzduchu.
Jo a asi si pustím Žhavé výstřely ...zase - každopádně zase doporučuji a je to opět velmi pohodová oddechovka na léto jako dělaná.

10.07.2022 4 z 5


Lokaj a já Lokaj a já Valerie Bowman

(SPOILER) Mé srdce stále zůstává věrné Bridgertonům, a ani tato kniha jejich prvenství v tomto žánru nepřekonává. Avšak musím říct, že kniha má svoje kvality a jako letní jednohubka je jistě dosti obstojná a ctihodného čtenáře nikterak moc neotráví. Obzvláště pak začátek této knihy považuji za velmi zdařilý skoro až s malými záblesky dokonce nadprůměrného čtenářského zážitku. Žel děj samotný jakožto kniha samotná začíná upadat hned u hlavních postav....jež jsou sice hrdinové sympatičtí avšak poněkud příliš mdlí...stejně jako pokrm jemuž chybí většina koření na chut. A ten zbytek postav vedlejších jenž více stojí za řeč, jsou jen povětšinou archetypy postav jenž chovají se bud jako nepolapitelní hejsci a nebo tajuplní, mlčenliví gentlemani...kontrastně to sice funguje, ale čtenář už je přeci jen lehce přejeden těchto stále stejných poživatin bez alespon lehké příměsi nového koření....jinými slovy už to prostě jako záruka dobré četby, jen samo o sobě nestačí.

Sám příběh začne zhruba v půlce jaksi upadat...a čtenářova trpělivost začíná nebezpečně uvadat, stejně tak jeho pozornost a zaujetí příběhem. Erotické pasáže pak působí jaksi nepatřičně a nezaslouženě a jsou tam jenom aby se neřeklo...nebo protože už si bez toho tenhle žánr málo kdo umí představit. Proč se ale tedy tak často stává, že právě u těchto scén mě kniha začne ztrácet jako první? Je to především o nevkusu, zbytečném babrání se v něčem povrchnějším než v něčem co je skutečně důležité. Vždycky přijdou tyto scény bud zbytečně brzo, a nebo jsou příliš konkrétní a spíše než hodnotné romantické četbě se podobají hanbatým časopisům....a ano samozřejmě i Bridgertoni jsou takoví, ale tam je to vše vyváženo vtipem, lepší propracovaností a přichází to v lepších a vhodnějších chvílích.

Ke knize nemám důvod se vracet, a i když mě ten koncept celkem bavil, to ostatní mě příliš neoslovilo. I když třeba to se zákony bylo celkem osvěžující a fajn a díky tomu měla Frances aspon větší zajímavost než její romantický protějšem. Ta knížka opravdu není špatná, ale vadí mi celkově její naivita ohledně hraní rolí sluhů. Chcete mi říct, že ty mamánci rozmazlení co celou dobu žijí v palácích tak jsou z minuty na minutu schopni stát se dokonalými sloužícími - mělo by to mít lepší kontrast, aby to působilo víc věrohodně...takhle si člověk jenom říká - To ti fakt nebaštim.

09.07.2022 3 z 5


Alias Grace Alias Grace Margaret Atwood

(SPOILER) Alias Grace je bezpochyby výjimečná kniha...a to v mnoha směrech. At už se jedná o naprosto věrohodný a podmanivý popis tamějšího života hned několika sociálních vrstev, zachycení prostředí, vůní nebo skoro až básnická hra se slovy. Skoro nejvíc překvapující pro mě, je ale fakt, že kniha o velikosti encyklopedie, je tak zajímavá až skoro neodložitelná. Samozřejmě za to může i detektivní zápletka, která člověka drží v neustálém napětí, ale všechna čest autorce, stvořit takhle objemnou knihu, kterou je radost číst a přečtete jí až neuvěřitelně rychle, je to prostě mistrovský kus.

Každopádně ohledně děje.....do nějaké 450 strany knihu bezvýhradně miluju a baví mě každá stránka. To s jakou lehkostí a samozřejmostí autorka o všem píše, je naprosto výjimečné a má to takové kouzlo, že pořád čtete dál. Některé pasáže jsou přirozeně zajímavější než jiné, ale o žádné se nedá říct, že by neměla svou váhu. Grace není těžké si oblíbit a už od začátku věříte v její nevinnu, aniž byste se pozastavili nad tím, jestli je jako vypravěčka vlastně spolehlivá nebo ne. Prostě chcete věřit, že je nevinná a tím to hasne. Pak už stačí tam jenom naznačit linku s doktorem a všechny romantické duše začínají slyšet svatební zvony, bohužel se však zdá, že příliš předčasně. Asi nemusím dodávat, že konec si každý představuje jako zlatý hřeb a odměnu za strávený čas a nějaké to lopocení přes všechny ostatní části knihy, nakonec je ale přeci jen zklamáním, když si člověk uvědomí, že to nejlepší už dostal někde v půlce a konec jeho očekávání moc neuspokojí. to hned z několika důvodů - tak předně i přesto, že se jedná o beletrii je tato kniha realističtější než by se mohlo zdát a tak to co znělo v adaptaci jako slib budoucí romance, nebo jako závazek štastného konce, nakonec ještě končí dřív než to mohlo začít, a vy se jaksi cítíte podvedeni, jelikož jste nedostali to co jste chtěli, nadruhou stranu to k atmosféře knihy prostě sedí a kdyby skončila Grace třeba s doktorem, tak by to oproti zbytku knihy působilo jako pohádka. Nakonec i postavy se ukázaly jiné než člověk očekával. Simon Jordan, který skrz svého seriálového představitele vypadal jako typický romantický hrdina se přetavil v muže lehce nevyzrálého a neustále zkoušeného pouze jeho sexuální fantazií, jež měl k chápajícímu, serioznímu a spravedlivému doktorovi z mích představ přeci jen daleko. Prostě jeho charakter u konce mě trochu zklamal a vadilo mi, že se nakonec zdekoval jako pára nad hrncem a jejich vztah, nebo co to bylo, s Grace zůstal tak nějak nedořešený. Že by byla pravda, že na Grace díky té střepině zapomněl? To by bylo docela sad...ale tak už to chodí, i když i bez ztráty paměti by s Grace pravděpodobně nebyl. Vlastně mě i celkem štve, že nám kniha jasně neodpovídá na tu hlavní otázku, kterou si čtenář pokládá po celou dobu čtení? Je tedy Grace obět nebo vrah? Já se nejvíc přikláním k tomu, že Grace má prostě rozdvojenou osobnost a jedna ta její část vraždí aniž by to ta druhá věděla, což pro mě bylo hodně smutné zjištění a pořád jsem čekala na nějaké větší vysvětlení...jako že to třeba Grace s Jeremiášem hrála nebo tak. Nakonec kdo ví.

Úplný závěr je hořkosladký, to že si Grace vezme z nouze muže, jenž jí kdysi potopil u soudu je hodně smutná ironie osudu, stejně jako to, že tam pravděpodobně čekala doktora, který se tou dobou už pravděpodobně oženil s Faith, podle mě. I tak to ale skončilo asi jak nejlíp mohlo, a přesto, že se nejedná o žádný vysloveně romantický konec, je v něm aspon trocha klidu a míru pro Grace....i když zase nevíme jestli ta holka do roka umře kvůli nádoru, nebo bude mít naopak dítě. Takže co vlastně sakra víme?
Čím to zakončit? Alias Grace je skvělá kniha, v níž je hodně romantiky, ale ne úplně tam kdebyste ji čekali nebo chtěli, končí tak jak končí, je neuvěřitelně čtivá a jaksi s větším přesahem....ale klid v duši po jejím přečtení moc nečekejte.

08.07.2022 5 z 5


Trnitá řeč Trnitá řeč Leigh Bardugo

Pokud se vám líbila Griša, tak by se vám mělo líbit i tohle. I když to teda jsou spíš pohádky jak od bratří Grimmů než od Disneyho. Ale k tomu světu to prostě patří. A já ho i díky tomu zbožnuju. Líbí se mi - ale i mě to občas štve - autorčina originalita, s kterou ke svým povídkám přistupuje. Nejenom, že hrdiny, nejsou typické princezny, nebo krásní princové, ale i jazyk je jiný, a aby toho nebylo málo, tak autorka nikdy nechce, aby její příběhy byly prvoplánové a skončily tak jak si myslíte...což může sice způsobit, že někdy od příběhu nedostanete to co jste si přáli, ale zase nemůžete říct, že vás to nebavilo číst a že jste nebyli překvapení. Díky všem těmto faktorům a kombinacím je tato kniha, alespon podle mě jedinečná a zaslouží si vaši pozornosti. Je to návykové čtení ze kterého cítíte vůni neprobádaných dálek, zárověn se dostáváte do světa drsnějšího, jehož hrdinové sice mají své sny a touhy, ale většinou je radši upozadují, aby nakonec přeci jen našli své místo i v tomto nejednoduchém světě. A mě ten svět skutečně baví, protože jsou v něm věci nové i staré. Ale hlavně se nemůžu nabažit tý mysteriozní až hororový atmosféry, která z každé té povídky na člověka dýchá. A to de autorce opravdu moc dobře, dokonce je v tom mistr...psát tak, aby vám připadalo, že tam skutečně jste. Nemůžu jinak než nepochválit, poslední dvě jsem zatím nečetla, ale asi by mi stačila jenom ta první povídka, abych na tuhle knihu psala ody. První povídka je za mě teda asi nej....ale všechny ostatní mají taky něco do sebe. A ta povídka o čarodejnici měla atmosféru jako hrom.

05.07.2022 5 z 5