knihomolka27 komentáře u knih
(SPOILER) Nemůžu se zbavit dojmu, že mě osobně kniha trochu zklamala. Jako jednohubka je sice hodně fajn, ale nevím proč bych si jí měla nějak extra pamatovat nebo se k ní někdy ještě vrátit.
Každopádně pojdme na takovou menší recenzičku...
Město duchů je opravdu neuvěřitelně čtivá knížka, jejíž celou sérii byste mohli přečíst klidně i za den...bohužel co se týká děje....děj je v podstatě velmi jednoduchý. Dva duchologové mají dceru Cass, která od doby, kdy na chvíli zemřela vidí duchy a dokáže procházet do jejich světa....spíš do takového mezisvěta, kde duchové čekají na své vysvobození, nebo jsou chyceni ve svých tragédiích. Cass mimo jiné přežila i díky duchovi Jonase, nebo jak se ten kluk jmenuje... a proto jsou pravděpodobně k sobě připoutáni...ale proč nebo podrobnosti se tu stejně nedozvíme. Její rodiče o tom, ale paradoxně vůbec nevědí a tak jim přijde jako dobrý nápad vzít svou dceru během prázdnin na toulky po těch nejstrašidelnějších místech světa...a začíná se Skotskem.
Kniha je fajn....prostředí mlžného Skotsko je velmi působivé a láká k navštívení. Tahle kniha je plná všemožných dobrých nápadů....Skotsko, i celkově to fungováí Závoje, stužky jako životy...prostě je fajn, že tomu autorka dala nějakou vlastní podobu, a její kniha má své vlastní originální zákonitosti. Líbí se mi to, že každý lovec duchů má svou spřízněnou duši v podobě ducha...viz J pro Cass, nebo dědeček L...to mi přišlo moc hezký a emoční. Příběh utíká rychle, prostředí je vystavěno uvěřitelně....penzion Konečná je celkem nevyužité, ale i tak zajímavé místo. Bohužel co se týká interakce postav s ní už je to víc na vážkách....líbí se mi s jakou empatií vystupuje třeba Cass k odstranování duchů, i postava L je celkem charismatická...ale hlavní hrdinka a její kamarád mi k srdci nějak extra nepřirostli. Oni nejsou vůbec špatní, to ne...ale nejsou vykreslení nijak zajímavě a i jejich vztahy mi nepřijdou moc uvěřitelné...všechno je hrozně zrychlené, občas to je hodně dětské...konec je dost zvláštní. Nápad s Vránou totálně nevyužitý a skoro o ničem...kdybych to přirovnala k filmu, tak by to bylo spíš takové lepší B...kvalitativně.
Z toho důvodu, že mi postavy nepřišli dostatečně zajímavé, jejich vztahy mi přišli docela neuvěřitelné....navíc si nemůžu pomoct, ale přijde mi kolem moderních knížek ted nezvládá romantické linky mezi postavami...já nevím, na mě to prostě nepůsobilo. Ocenuju, že tu bylo docel dost duchů, a jak jsem řekla...Závoj a jeho vykreslení bylo hodně zajímavé...ale zbytek těch věcí byl takový nedodělaný a i lehce bezduchý.
Dvojku mám doma tak si jí přečtu, ale nevím jestli sáhnu po trojce. Věkově je to určitě pro mladší, vzhledem k věkové kategorii tomu bohužel chybí i přímo nabízející se hororové prvky...něco tomu chybí.
(SPOILER) U mě má tato knížka zaručeně místečko v mém knihomolském srdci....Je to úžasný příběh plný fantazie a neotřelých nápadů, který byl nakonec převeden do jedinečné filmové podoby. Kniha a film se od sebe sice celkem liší, ale důležité je, že duši a kouzlo má jak kniha tak film.
Co ještě víc říct....líbí se mi autorčino uvažování, její velmi zajímavý a neotřelý svět, ale především na tomto příběhu miluju postavy....a proto se Howl a Sofie počítají mezi mé nejoblíbenější knižní páry...kniha je opravdu skvělá, a dokonale se jí daří vás vzít do jiného světa. Takže tak
(SPOILER) Tohle bude souhrnný komentář ke druhému i třetímu dílu
Upřímně si myslím, že by příběhu více prospělo, kdyby to nebyla série, ale jenom nějaká delší jedna knížka...jelikož ten začátek byl stejně nejlepší...dvojka byla z velké části jen taková vycpávková a to samé platí i pro trojku...prostě mi ty dva díly přijdou celkem zbytečné...a umím si představit, že by to končilo to jedničkou.
Dvojka i trojka má sice fajn nápady - zajímavý kontrast mezi organizací a jejím přístupům k duchům, a jinými médii, kteří se jim naopak snaží pomoct.... a mělo to i hezké pasáže, ale jako celek to moc nepůsobí jako plnohodnotná kniha, a celkově je to o dost nudnější než byla svěží jednička. Duchů je tam bohužel zase málo, a jejich případy jsou ze stolu smeteny příliš rychle a neefektivně...jednička se svými kreativními nápady uměla pracovat a rozvíjet je, ale ostatní díly v této cestě nejdou a docela selhávají jak v ději v tak v budování vztahu postav. Prostě si myslím, že ten námět není na tři knížky a nebo měl být detailněji zpracovaný...
Stojí tedy série za to?
Upřímně.....jednička určitě ano, dvojka možná, a trojku jsem dost přeskakovala. Jako celek za mě série funguje tak na 50 procent a bohužel se dostává do snadno zaměnitelného průměru, který s každým dalším dílem přestává čím dál tím víc bavit. A i ta cesta, kterou se nakonec série vydala, nebyla ta ve kterou bych doufala. Nejen, že byla dost prvoplánová, ale bohužel i trochu morbidní...nebylo by lepší to vyřešit nějak jinak.
(SPOILER) Setkání s touto knihou pro mě bylo milým překvapením...v tom nejlepším slova smyslu. Mě si kniha opravdu získala, a i přesto, že pracuje s těmi největšími klišé....je prostě boží. Několik takových knížek mám už za sebou, některé ani nedočtu do konce, natož by se mi nějak víc vryli do paměti. Ale po dočtení prvního dílu, jsem měla chut si ho pořídit a mít ho doma, abych se k němu dyžtak mohla vracet, kdykoli bych chtěla...protože mi zkrátka a dobře tahle kniha zabrnkala na tu správnou emoční strunu...
A je to z mnoha důvodů...
Tak například mi připadá, že je kniha jaksi dospělejší než jiné knihy v tomto žánru...postavy nejsou jen černobílé, docela dost se tam rozpitvávají jejich myšlenkové pochody a řeší se tam i jiné věci než jenom povrchní klábosení a středoškolské problémy...ono to sice těmi problémy začíná, vzhledem k tomu, že postavy jsou středoškoláci...ale následně to proplouvá i k podstatnějším a existenciálnějším věcem.
Líbí se mi, že příběh dává smysl, a dva hlavní hrdinou jsou sympatičtí a každý z nich má nějakou charakteristiku, které se drží, ale zároven se i vyvíjí...nepůsobí to ale nijak nerealisticky.
...
Čtení jsem si užila, a jsem zvědavá co ještě z tohohle téma autorka vykřesá a jak to vyřeší, jelikož to je přeci jen kapánek ožehavé...a těžko říct jestli to skončí happy endem. První díl nasadil ladku opravdu dost vysoko, tak uvidím jak s dalšími díly... Pokud máte rádi milé a povedené romantické duchařiny, tak určitě doporučuju.
(SPOILER) Určitě nesouhlasím s tím, že je to odpad...ta kniha není dokonalá, stejně jako její hrdinové. A asi není důvod si jí přečíst znovu - i když musím přiznat, že některé hlášky byly opravdu vtipné, a některé scény strašně cute. Ale i tak se jedná o celkem osvěžující milou romantárnu, která není jen o tom, o čem se na první pohled zná...nebo aspon já jsme si myslela, že to bude od začátku do konce od takovéto od přátelství k lásce, což nakonec teda nebylo... i když jsme se zase dostali do snad ještě většího klišé - od nenávisti k lásce. To je mi ovšem vlastně jedno, jelikož zrovna tohle klišé můžu dávkovat stejně jako čokoládu. Co víc dodat....
Po řadě negativních komentářů jsem čekala něco extrémně hloupého a zbytečného. ALe není to ani jedno. Klidně at si to čtou i mladší školačky, je to prostě milý příběh o lásce, ale hlavně o chybách a ponaučeních z nich. Postavy byly fajn...Nejradši jsem měla hlavní hrdinku a určitě Avu, a pak taky malé sestřičky Liama. Kluci byli taky fajn, ale né nijak extra výrazní. Celkově mě čtení bavilo, hlavně začátek....popkulturní hlášky byly moc fajn, a překvapivě mi vůbec nevadil messenger ...vlastně to bylo fajn obzvláštnění, který i vzhledem k modernímu věku dává smysl. Definitivně jsem roztála u fotky Henryho C. - autorce taky hraje do karet, že je velký filmomanijak jako já, a má dost podobný vkus na filmy a seriály.
...
Na závěr chci jen říct, že tenhle typ knížek už moc nečtu. Autorce se ale přeci jen podařilo mě do něj zase vtáhnout a neunudit mě, nebo mě zahltit přecukřenými frázemi...a to je pro mě velké plus. A tak mi nezbývá než říct, že knihu hodnotím víc pozitivně než negativně. I když ten konec s tím jak se pořád sobě vyhýbali mě strašně rozčiloval, a i mi trochu vadilo chování Liama a Travise, kteří z Mai dělali nějakou krvelačnou bestii....ale jak říkám, knihu hodnotím hlavně pozitivně a troufám si říct, že i předčila má očekávání. A nebude to jen tím, že jsem žádný očekávání předem neměla. Ta knížka je prostě fajn.
Co se mi na knize nelíbí:
Někdy to působí, že na sebe kapitoly moc nenavazují, zkrátka někde to autorce uletělo, a nepůsobilo to jako konzistentní příběh.
Nelíbilo se mi, jak rychle Mai vystřízlivěla z lásky k Travisovi...to, že se to stalo po jedný puse a spláchlo se to po 2 minutách mi přišlo jako hodně divný. Kdyby spolu aspon chodili třeba měsíc a pořád to nebylo ono, tak by to dávalo větší smysl.
(SPOILER) Kdo by to byl čekal, že po ultimátně zvrhlé a bizardní Papírové princezně....se dočkáme celkem ucházejícího, sterilnějšího Prokletého prince, a dokonce už i celkem dospělého - v rámci možností - Paláce lží, který si tak trochu hraje na detektivku, a chvílemi se mu to i celkem daří.
Dle mého názoru je ale stále nejpovedenějším, a tedy nejneškodnějším dílem ze série...právě Prokletý princ, který je více čtivý a děj se narozdíl od trojky víc posouvá...takže pojdme na hodnocení trojky.
...
Nevím jestli se za ty tři díly autorkám změnil sexuální apetit, ale přijde mi...nebo je to vlastně zcela očividné, že tu upustil od svého zvrhlého a tamějšího já...nevím, třeba jim to dali sežrat fanoušci, nebo lidé co knížky cenzurují brečeli zoufalstvím....ale světe div se...v této knize není skoro žádný wtf sexuální scéna. A já tomu vůbec nemůžu uvěřit, nečtu náhodou jinou sérii? Ale dost už....Takže celá trojka se točí okolo vyšetřování vraždy Brook, sem tam se vyštourá nějaké to tajemství, které tak úplně šokující není. Knize určitě nejvíc škodí její zbytečně dlouhá délka. Některé postavy mají opět hodně málo prostoru...přijde mi, že to v tomto dílu platí pro všechny. Postavy se nikam moc neposouvají, a řeší se tu jenom jedna linka s Reedem a Ellou.
...
Z Elly by teda dobrý detektiv nebyl...jelikož všechno najde náhodou, nezabijou ji taky jenom náhodou atd. Jejich vztah s Reedem je tu opět především o sexu. Musím říct, že Steve byl teda pěknej zmetek, a nejvíc mě štval jak sví dceři všechno zakazoval...to teda normální nebylo. Ten konec byl takovej urychlenej a i celkem nezáživnej.
...
Podtrženo sečteno - třetí díl funguje sám za sebe za všechny ty tři knížky nejmín, je nejnudnější a zbytečně dlouhý, Detektivní zápletka je celkem zajímavá, ze všech dílů je nejdospělejší.
Ps: Reed je tu sice dospělejší, ale nechápu proč se pořád musí rvát...fakt mě to štve.
(SPOILER) Rychlorecenze
Je druhý díl lepší než jednička...ANO...díky bohu
Jsou postavy snesitelnější než v jedničce? Překvapivě...ANO...pořád my nejsou sympatičtí, ale už to aspon není chut vraždit
Jsou tu taky WTF momenty, kterými je tahle série vlastně pověstná...ne tolik jako v prvním díle...ale ano jsou tu...bizardní, směšné, divné scény.....East a všechno co se týká sexu, Ella a její ,, útěk", Ella a její panenství..vážně mám věřit, že dva totálně nažhavený lidi na to neskočeš ani ve druhý knize? rvačka s Jordnan, napadení Reeda.
A ten konec: přiznávám, že sem nečekala,že se to bude ubírat tímhle směrem..přeci jen vražda těhotný ženský, není to co by člověk v tomhle žánru čekal. Ale je to celkem napínavý. Bohužel ten konec se Stevem je hrozně laciný...ale nechám se překvapit.
(SPOILER) Milé a příjemné počteníčko...místy sladší než reklama na čokoládu Merci....kéž by byl život v páru jen z půlky takový. Ve skutečnosti si myslím, že těch rozepří ve vztahu mezi introvertním a extrovertním partnerem musí být daleko víc...a né vždy člověk dosáhne oné harmonie jako je v této knize. Ale co já vím...pro mě jsou vztahy jeden velký strašák, takže si jenom představit jak někoho varuju, že dneska prdím víc než obvykle...no představit si to je pro mě těžší než představa, že jednoho dne slezu sama bez pomoci Mont Blanc...pro ty co nevědí, jestli se něčeho bojím...tak jsou to výšky. Chci tim říct, že introvertce v této knize závidím, i když to člověk jako já nerad přiznává...kdo by nechtěl zažít ty roztomiloučké chvilky s někým kdo s vámi chce trávit čas, před kterým můžete chodit po domě jako bezdomovec a on vám na to nic neřekne...jenže i přesto, že možná, že jistá moje část to chce...tak to neznamená, že je to něco pro mě...vztahy, nejsou nutností ...jsou naší volbou. A žít se dá i bez nich...možná, že pro někoho je nejlepším partnerem v životě nezávislost nebo on sám. A jakkoli to možná zní sobecky nebo nepravděpodobně, tak tomu věřím...to jen, že člověk nemusí být při čtení této knihy smutný, že jeho vztah takhle nevypadá, nebo že žádného přítele nebo přítelkyni nemá....pokud to nevadí vám, že nejste ve vztahu...tak komu jinému by to pak mělo vadit? Hold né všichni jsou na vztahy a je introvert a introvert. Jedna věc je nalhávat si, že vám vztah nechybí a druhá když to tak skutečně cítíte...vztahy jsou těžké, ale jen ty za, které vám stojí za to bojovat stojí za to. Takže neudržujte vztahy s tím kým nechcete, nepřemáhejte se, jen protože to po vás chtějí druzí, a nestydte se za to, že nesplnujete to co se od vás očekává.
...
Na závěr chci říct, že knihy této autorky vždycky vedou k nějakému tomu zamyšlení. Tak se prosím nezlobte, že tady trochu laicky filozofuju, nebo si vylévám své ,,srdíčko" obzvlášt mi knihomolové a introverti víme jaké to je....být knihomolem a introvertem. A i přesto, že to první je vaše vášen i prokletí vaší peněženky zároven a to druhé je kapitola sama pro sebe...tak bych neměnila. Dál jsem hrdnou introvertkou a vášnivou knihomolkou...bez ohledu na to ..kolik dalších hladovek(protože upřednostním peníze za knížky než za jídlo) mě to bude stát, a kolika dalšími myšlenkami o tom jestli nemám být jiná se budu ještě trýznit...důležitý je, že jako každý mají i introverti své pochybovačné dny, pověstná introvertní nerozhodnost....ve výsledku jde ale především o to, že i přes to všechno je být introvertem vlastně ok...lidi jsme tak důležití, že o nás píšou i knížky :)
...
Pokud jste se prokousali až sem...tak vám chci jen říct, že předešlé dvě knihy mi sedly přeci jen o něco víc...prostě s víc věcmi jsem se dokázala ztotožnit, a přišly mi i lépe propracované a nápadité.
(SPOILER) Ohledně knížky mám své pochybnosti...ale proč začínat tak skepticky?
Můj druhý prokletý dům od Darcy Coates..hodně lidí píše, že se Darcy zlepšuje s každou novou knihou, v tom případě se upřímně trochu obávám, těch prvních dílů, jelikož tohle je asi čtvrtý díl a pořád...je to takový...no popsat to je trochu složitější.
Jde o to, že Darcy umí naštěstí psát čtivě...což jí v mnoha ohledech tak trochu zachranuje pozadí...taky umí vytvořit zajímavé a strašidelné scény. Nemělo by to být přeci jen, ale normální...že autorka gotických románů píše strašidelné scény...takže ani nevím proč vlastně Darcy zrovna za tohle chválím. Každopádně Darcy vychází psát celkem atmosferické scény, bohužel jich podle mě není tolik, kolik by být mohlo. Navíc se mi zdá, že knihy mají takovou jakože nebezpečně sestupnou tendenci...vždycky ten začátek je takovej lehkej a příjemnej nadprůměr...a potom k tomu konci se to začne zhoršovat, až to začne být trochu divné. Prostě to není ta tečka na konec, kterou by si kniha zasloužila. A to se stalo jak s Carrow tak tady, a tady mě ten konec mrzel ještě víc.
....
Vadí mi, že Darcy nebyla trochu odvážnější, že se víc neodvázala a nedala příběhu větší jiskru a propracovanost. Kniha sice i tak celkem funguje, ale nemáte moc důvodů proč si jí přečíst znovu nebo si jí dlouho pamatovat. Komornost...klidně, žádný problém...ale ten příběh mi přišel prostě nedodělaný, nedůsledný. Opět to chvílemi působilo odfláknutě, nelogicky....například proč se Tara nezeptala někoho z vesnice, jestli jí nepůjčí telefon, když viděla, že je budka rozbitá, to s jejich matkou ..jak se najednou uzdravila, bylo taky strašně rychlý, postavy nedostatečně propracované...ne že by nebyli zajímavé, nebo sympatické. Ale nevyužívají ten potenciál, který by mohli mít...což je vlastně problém celé téhle knížky. A je znatelný zatím u knih Darcy asi nejvíc. Všechno v této knize by si zasloužilo větší pozornost...a mohla by to být vážně dobrá kniha. Nic tam nebylo vyštaveno na maximum...ani to hlavní téma rodiny....to jako mám vážně věřit, že všichni z rodiny Folcroftů takhle tajuplně zemřeli a nikdo to tam moc neřeší. O mrazení v zádech se nejvíc starala May, sem tam Peter a ten konec s rodinou....ale propána, co měli jako znamenat ty duchové. Chudáci mít prostoru, tam snad ani dostat nemohli.
Kniha si nezaslouží razítko nějaké extra podařené duchařiny...ale jako taková odlehčenější jednohubka je dost fajn, a i když mrzí ten nevyužitý potenciál..tak to pořád nějak drží pohromadě. Kdyby bylo v tomto žánru víc knih, asi bych byla kritičtější...ale vážím si toho, že ještě pořád někdo píše duchařiny...a Darcy je taková jistota.
(SPOILER) Druhý návrat do sídla Carrow...
Musím říct, že po druhém čtení, jsem ohledně knihy trochu skeptičtější....děj by chtěl možná víc propracovat, víc se zabývat charakteristikou duchů a celkově knihu více vyladit. Obzvlášt pak ten konec, který musím přiznat, že mi podruhé přišel opravdu na tento žánr přestřelený. To ale i tak nemění nic na tom, že kniha je čtivá, zajímavá, má mnoho sympatických postav....ovšem pořád mě trochu mrzí, že ta historie domu nebyla líp prokreslená, včetně postavy Edgara...jeho motivů atd. Prostě mi přišlo, že to někdy působilo v knize trošku moc jednoduše a trošičku i lacině...některé scény....převážně na tom konci. Atmosféra byla dobrá, některé scény jakože Wow, nebo hodně emoční....Remy jak málem zahučí z útesy, hledání těla L, Taj a jeho sprint přes zaplavený most...ale možná je jich tam málo, na to abych řekla, že po celou tu dobu kniha byla atmosferická. Jo a taky se mi hodně líbilo jak se na konci loučila s duchy a s Johnem a ten epilog...ovšem už mě moc neba, jak každej prokletej dům lehne popelem. Neexistuje i jiný kreativnější způsob jak se zbavit minulosti, zlých vzpomínek a duchů. I když to možná vypadá, že knihu veskrze kritizuju...není to tak. Kniha je velmi povedená a i přes věci co já považuji za chyby dokáže strhnout a zaujmout. Pokud ovšem chcete přeci jen hororovější a temnější gotický román nebo duchařinu, tak tohle není stoprocentní volba...pokud se spokojíte s něčím komornějším a odlehčenějším...tak proč ne. Podruhé ale už asi stačí..
(SPOILER) Děj knihy je strašně jednoduchý skoro až primitivní...vlastně bych zprvu ani neřekla, že to může fungovat ale .....ono to dost překvapivě funguje a vlastně i nadprůměrně vzhledem k žánru a tak vůbec. Hlavní hrdinka je sympatická od začátku až do konce, a i když se né vždy chová zcela pochopitelně...tak se to vzhledem k její situaci a věku dá pochopit...teda aspon já bych se asi chovala dost podobně....komplexy méněcennosti jsou mý starý známí, můj nos jsem neschovala pomalu ani pod rouškou..takže vím jak se hrdinka cítí, ani já nejsem zrovna social člověk a druhé pohlaví je pro mě stále jedna velká neznámá...krom toho, že se Sarah mám společného opravdu dost...literatura, snaha být nejlepší...tak také chápu její obavy o ztrátu kamarádky nebo strachu odhalit své city. Dle mého názoru je v téhle knize hezky napsáno jak těžké je vlastně si lásku přiznat a přijmout ji, jelikož to znamená, že se najednou stáváte víc zranitelnými...mnoho lidí si tak nevědomky kolem sebe staví svoje bezpečné zdi, za které nechtějí nikoho pustit...a i když tak nějak podvědomě tuší, že by to dělat neměli...tak si prostě nemůžou pomoct. A já tenhle přístup chápu, a proto pro mě vůbec není složité představit si Sářinu situaci...i když se její chování může zdát jako nelogické...ale hlavní je, že má své opodstatnění.
Celý příběh utekl rychle, to co mě na něm nejvíc vadilo byly ty sladoučké veršíky opěvující pořád dokola něčí oči, úsměv...jako neříkám, že by mi vadilo takovou zprávu dostat, ale přišlo mi to moc takový nereálný a až příliš přecukřený....
...
na závěr chci říct, že kniha je velmi příjemná, dobře se čte, je celkem emoční, ale ne zas moc...v hlavě vám asi nezůstane moc dlouho, ale má nějaké to poselství, sympatické postavy, které nejsou jen černé nebo bílé...což znamená, že se dokážete ztotožnit s každým ...dokonce i s Kristen.
(SPOILER) Komentář od nadšeného, leč poněkud nepraktického a hlavně stydlivého cestovatele
Jak už můj název napovídá jsem ten typ člověka, který není zrovna spontální, poslední situace kdy jsem byla odvážná byla když jsem si místo cibulových chipsů koupila ty masové....takže asi chápete, že nejsem typ člověka, který se vydá sám do cizích zemí a z bodů A do bodu B se dostává výhradně stopem...a i proto čtu tyhle cestopisy, abych se aspon najejich stránkách někam podívala a nemusela riskovat nebo se nějak zvlášt přemáhat. Jenomže ten paradox samozřejmě je, že dobrodružství je právě o překonávání samy sebe a o tom, že se člověk taky hold ušpiní....ale jsou i určité hranice, za které bych já osobně nešla, jelikož mi přijdou hodně riskantní...a to je právě to stopování, který je pro holky ještě o něco komplikovanější než pro mužské cestovatele....klidně i riskovat, ale já bych asi nemohla v klidu spát, kdyby celá moje cesta byla jedna velká improvizace, takže bych si to ani neužila...ale každý cestovatel to dělá jinak...a pokud jste odvážnější než já....což je asi skoro každý :) tak je tahle kniha vlastně dost dobrým návodem jak úspěšně stopovat a stát se oním nespoutaným a neohroženým cestovatelem. Pokud se ale se stopováním stejně jako já příliš neztotožnujete tak je pro vás tato kniha vhodná taky...a to hned z několika důvodů.....dostanete se skrz spisovatele na vcelku ne příliš známá místa, seznámíte se s cizí kulturou a zajímavými osobnostmi, dozvíte se něco o historii...a to vše je napsáno specifickým autorovým stylem, který je vtipný, trefný a mě velmi sedl...díky tomu vás kniha baví číst . Asi nějak takhle by měl vypadat povedený a poutavý cestopis, který by vás měl navnadit na vaše vlastní cesty a probouzet ve vás odvahu, kterou na cestě do neznáma budete určitě potřebovat. A na mě to zapůsobilo.....
(SPOILER) Fanouškům této rodinné ságy jistě neuniklo, že se k nám přímo řítí druhá řada. Takže je to samozřejmě skvělá příležitost pustit se znovu do knížky a nebo se jí obloukem vyhnout...já zvolila první strategii a má sestra druhou, tak jsem zvědavá jak se naše názory na seriál budou lišit....ono totiž někdy je lepší jít do toho bez znalosti předlohy, aby se člověk vyhnul případnému zklamání...ovšem se znalostí předlohy, můžete dělat před svými blízkými machry, že vy to všechno víte, a z každé oblíbené scény, která se do filmu dostane budete naprosto u vytržení. Každopádně v mé předešlé recenzi jsem psala něco v tom smyslu, že se musíme modlit k bohům všech romantických seriálů a poprosit je, aby bděli dnem i nocí nad tvůrci druhé řady a do hlavy jim našeptávaly samé dobré nápady.....ted, si ale říkám, že bůh možná nebude stačit na tuto sérii a my se musíme naopak ,, modlit" k samotnému dáblu, aby se druhá řada povedla, aby v ní bylo víc košil svlečených než oblečených, a hlavně aby tam nechyběla jiskra a to nejen mezi hlavními hrdiny, ale prostě všude...musí to být taková jiskra, aby zažehla samotné ohně pekelné.
Ale ted ke knize....znáte ten pocit, kdy se bojíte, že podruhé čtená kniha vás už nechytí tak jako poprvé....tak to tady určitě neplatí. Což akorát potvrzuje to, že je ta kniha prostě dobrá, a nebo to, že nějaký podíl na hodnocení mají i mé pořád tak trochu pubertální hormony....ale zase si nemyslete, že to čtu, nebo se na to dívám jen proto, abych viděla něčí dobře stavěnou mužskou zadnici....ne, veskutečnosti...i přesto, že samozřejmě ta erotika tam má svojí váhu, tak to ale nic nemění na tom, že mě na tom nejvíc baví ty scény, kde sex není...slovní přestřelky, rodinná atmosféra, dvoření se, postupné sbližování....to všechno je duší každé knihy z této série, a něco mi říká, že tento díl...už asi nic nepřekoná, jelikož je prostě i po třetím čtení opravdu úžasný.....na závěr chci jen říct, že kniha...je pro mě stále velká srdcovka a zbožnuju ji, po třetím čtení tam zase vidím i věci, kterých jsem si předtím třeba nevšimla...například to, jak si jsou vlastně ty dvě naše hrdličky v hodně věcech podobné, oba tak zranitelní, tak úzkostní, ale to jim nebrání v tom snažit se ze sebe vždy dostat to nejlepší, i když to mnohdy není to nejlepší. V tomto žánru to není moc typické, že by postavy měly nějaké strachy, skutečně se bály nebo dělaly chyby, takže v tomhle stejně jako v dobře promyšlených dialozích a skvěle popsaných scénách tato série jednoznačně vyniká.¨
A ted už konečně na závěr....nemůžu se dočkat až přelouskám celou sérii a prokoušu se až k nejnovějšímu 9 dílu, o seriál po traileru strach nemám, ale stále ve mně klíčí zdravé pochybnosti o tom jak to celé dopadne...ale at už to bude se seriálem jakkoli, můžete si být jisti, že kniha za to stojí....a garantuju vám, že vám minimálně jednou zaručeně musí vykouzlit úsměv na tváři. Takže tak... A ted už...,, Drahý Satane, mám na tebe malou prosbičku, mohl by si zařídit, aby aspon z 50 minut hodinové stopáže každého dílu v něm mohlo být...30 minut líbání, nemravnosti, nebo aspon mluvení o nemravnostech...chápu, že v prvních dílech po sobě postavy asi neskočí....10 minut škorpení mezi postavami....a těch zbývajících deset může být třeba nějaká ta pěkná krajinka.........
.....doufám, že chápete, že je to vtip......ve skutečnosti, chci, aby tam těch sexy scén bylo těch 50 minut...no vážně.. :)
(SPOILER) Ráda bych na úvod vyjasnila jednu věc...já nemám ráda Somana Chainaniho....protože já ho miluju. Pro mě je škola dobra a zla, něco jako pro mnohé Harry Potter. První tři díly jsou jedny z nejlepších knížek, který jsem kdy četla....dokonce se bojím pustit do Kamelotské trilogie, aby se moje dojmy nezměnily v potoky nebo rovnou moře zklamaných slz. Ovšem doma mám celou sérii a v ní nemohla nechybět ani nejnovější knížka...není to sice příběh jako takový, ale jakási doplnková knížka všemožného materiálu ze školy dobra a zla.
A já tleskám autorovi....je to krásné, vtipné....originální, skvěle to zapadá do celého konceptu a úžasně ho to i doplnuje....Nějaké části jsou přirozeně záživnější než jiné...ale celkově je to nutnost pro každého fanouška této série....a v žádném případě si nemyslete, že je to jen kniha jen pro děti.
A ted přejdeme na části, které se mi líbily nejvíc.....dohromady ze 304 stránek se mi jich líbilo tak....304...né ted vážně..... skvělé bylo špičkování mezi Sofií a ředitelkou školy dobra, strašně se mi líbila ta část s měnící se modou v průběhu věků na škole, pak taky nejlepší absolventi, nekrology, poukázky pro studenty....a k tomu ještě ty nádherný kresby, který naprosto skvěle zachytily ty postavy a atmosféru školy. Prostě nádhera.
Jsou tam části, které vás rozesmutní...Agátin dopis....části, které vás překvapí, části, které vás rozesmějí....Sofie a zasedání u kulatého stolu, Sofiina divadelní hra...ta mě úplně rozsekala. Ta kniha má prostě duši...i přesto, že to vlastně není příběh jako takový. A i přesto, že vám několik otázek zodpovídá, možná ještě víc vás navnadí na nějaké to pokračování, a otázek po přečtení budete mít ještě víc...což je celkem frustrující, ale i proto je kniha tak chytlavá. A za mě by mohla mít klidně o 200 stránek víc, a víc do detailu rozpracovat třeba historii školy, která mi teda přijde dost zajímavá. A vůbec bych se nebránila nějakému prequelu z doby školy, kdy mohlo studenty na každém kroku něco sežrat a kde to bylo všechno temnější a daleko drsnější než z původní trilogie. Prostě chci víc detailů...o bývalých absolventech, o skandálech na škole, víc detailů o postavách známých i neznámých, klidně i víc obrázků...ale hlavně ta historie,a příběhy z minulosti. Ale zase chápu, že by to nemuselo bavit každýho....každopádně mě zajímá třeba taková Nikola ze Zálesí, proč je ta feministka tak důležitá pro budoucnost školy, jak probíhala romance Guinevry a Lancelota.....a proč neměla zkouška příběhem 4 x za sebou vítěze.....ještě existuje tolik možností. A nebo zpracovat do povídek, třeba ty příběhy ze zkoušky příběhem, který tam byly nakousnutý....do nějakýho menšího prequelu. Třeba jako to bylo s Hunger games a baladou o ptácích a hadech...Já chci prostě víc. A myslím si, že je škoda, tuhle sérii, ještě opouštět. Tak snad se ještě nějaké té knížky dočkáme.
(SPOILER) Musím se přiznat, že film z roku 2018 Temné osnovy je moje malé mysteriozní guilty pleasure, i když hodně lidí to tak nemá...každopádně za mě je film povedený, jelikož má atmosféru, slušné herecké výkony, zajímavý a i celkem neotřelý námět a i to provedení je hodně poutavé....No a kniha....můžu s jistotou říct, že pro mě je kniha horší.....hůře se jí člověk prokousává, to co velmi dobře fungovalo ve filmu tu není, a prostě celkově je kniha taková víc neslaná, nemastná než film a chybí jí nějaká poutavější a ponurejší atmosféra. Jinými slovy...mnoho knih v tomto žánru je prostě lepších a zapamatovatelnějších než je tato. Co se mi na knize ale zamlouvalo, byla postava Kit, která v knize byla víc přímější a tvrdohlavější než ve filmu, kde spíš působila jako tajemná a všímavá gotička. Taky vztahy mezi postavami byly jiné ...v knize se mi líbil přátelský vztah Sandy a Kit, a v neposlední řadě se mi vlastně líbilo i to, že kniha byla v hodně věcech jiná než film, jelikož mohla ještě překvapit...což se u mě stalo. A týkalo se to nejen konce, který byl v knize daleko optimističtější, ale taky ohledně doby, kdy dívky zjistí, že byly vlákány do osidel lží....jak kniha tak film funguje dobře, u každého z těch dvou je trochu jiná atmosféra a změny, které jsou v knize se hodí k její atmosféře, a ty zápletky filmu se zase hodí k jeho celkovému pojetí. Celkově je to tedy zdařilé, ale spadá to do pohodového průměru čtenářského zážitku, možná to občas zavání i propásnutou šancí, ale jak říkám...na zadek vás to neposadí, ale zároven vás to není ani obří zklamání.
(SPOILER) Jak já nesnáším, když si sama omylem vymažu svůj komentář....a protože sem líná tak to shrnu.
Zrazená Hollis je daleko snesitelnější než její Zaslíbené já. A to jak po stránce postavy, tak celkově celé knihy. Celkově tedy knihu hodnotím líp než předchozí díl...a musím autorce poděkovat za alespon dobře odvedenou romantickou linku...ano je to předvídatelné, zrychlené a trochu, no vlastně víc to působí, jako kdyby Hollis nedělalo problém se zamilovávat do někoho ob den....ale ty jejich výměny názorů, byly docela miloučký, a aspon se člověk trochu zasmál....a jinak co je na týhle knížce, podle mě špatně....si můžete přečíst dole....Závěrem chci říct, že bych Zaslíbenou a hlavně Zrazenou jako nějakej extra průser nebrala. Má to svojí čtivost a sem tam i kouzlo...
(SPOILER) Co mi na Zrazené vadí.....
Svým způsobem se mi ta komornost druhého dílu líbí, ale podle mě by neškodilo do děje vtáhnout více nových míst, podnětů a možná i postav.
Nejvíc mi asi vadí to...že tu byly upozaděné postavy, které měly v prvním díle velkou roli...jako moc nechápu proč se Jameson objevil na scéně až asi 40 stránek před koncem, a to ještě jenom proto, že Hollis zjistila tu pravdu....postavy pak působí hrozně ploše...nejvíc asi Delia Grace, ta mi tu připadala až trestuhodně nevyužitá...jako to počínání autorky s těmito postavami za to by si zasloužila rok za mřížema, protože ty postavy teda dostaly pěknou pecku, pokud tam teda měly možnost aspon něco říct teda no.
Už mě štve jak všichni nemůžou bez Hollis žít, všichni muži se jí vrhají k nohám...
Láska k Silasovi je kapitola sama pro sebe...ale jako trochu smysl to její rychlé vzplanutí k Etanovi smysl dává jelikož, sama tak nějak přiznala, že to bylo spíž takové vzplanutí a že na nj hlavně vzpomíná skrz to, že byl její propustka od dvora...takže proč ne...i když mi přijde škoda, že tu byl opět Silas taková strašně obyčejná a neprokreslená postava, ale nadruhou stranu aspon člověk tu jeho smrt člověk zase tolik neprořval.
Málo intrik říkám já, vzhledem k tomu, že jsme v tom paláci atd...prostě celkově tam hodně věcí proběhlo tak hrozně urychleně, jednoduše a nedramaticky.....nový král a sesazení toho starýho, Hollis královna, ,,porážka " Jamesona, Hollis jako královna....takový nedotažený, bez nějaký větší gradace....ty věci se povětšinou stejně vyřeší samy a hrozně jednoduše.
Hledání usvědčujících důkazů....taky strašně odfláknutý....a tady se dostávám k Valentýně, která tu taky působila jen jako nějaký pěšák...
Musím se přiznat, že i přesto, že ten konec byl jako cukrová vata, tak jsem měla trochu strach jak to dopadne, ale jak napsala jedna čtenářka...aspon, že to dopadlo dobře, a já můžu v noci v klidu spát...jestli totiž něco nesnáším, pak to jsou neštastné milenecké konce...těch si užijeme dost v reálu...nemám pravdu?
(SPOILER) Zaslíbená je pro mě stále tak trochu oříšek, ale musím se přiznat, že opětovné čtení o Hollis a jejím milostném dobrodružství mi už nepřišlo tak strašné jako poprvé. Upřímně nevím co s těmi opětovnými čteními novějších selekcí a ted i Zaslíbené mám. Tedy konkrétně nechápu, jak se můžu při opětovném čtení těchto vcelku dost nenáviděných dílek, dostat z názoru co nemá daleko k odpadu...k tomu, že to vlastně není až zas tak špatný. Asi měknu nebo co...nebo zkrátka platí jen to, že je lepší od knihy nic neočekávat, jako jsem to čekala já, když sem ty knížky četla poprvé...no a když do nich jdete podruhé s tím, že si zase vychutnáte jak je sepsunete tak si vlastně uvědomíte, že nějakou tu kvalitu to přeci jenom má.
Při druhém čtení mi tedy:
A to jsem se nejvíc divila...postavy nepřipadaly zas tak tupé a hloupé, hlavně teda Hollis...DOKONCE jsem jí i chvílemi vlastně chápala, a souhlasila s ní.
Kniha je jak bývá u autorky zvykem velmi čtivá, i přesto, že se tam vlastně nic moc neděje...což je opravdu velké plus
Musím se přiznat, že se mi celkem líbí svět ve kterém se to odehrává, je to ten svět králů a královen, který známe třeba ze své historie, ale je okořeněný i o nějakou tu inovaci
Nerada to přiznávám, ale docela mě zajímá jak bude příběh pokračovat dál, mám nějaké své předpovědi, a zajímá mě jestli se vyplní
Drsný skoro až přestřelený konec už nehodnotím tak tvrdě, a celkem mi dává i smysl, vzhledem k tomu, že bude i pokračování
Moje alergická reakce na královu nebo Silasovu básnickou mluvu přetrvala, je to asi jako když se v českých pohádkách pokouší o mluvu ve verších...nic pro mě
Vztah Silase a H...to zůstává asi při starým...neuvěřitelný, takový nemastný neslaný...nevím no, každopádně chápu, že Silas byl fajn kluk se kterym se dalo dobře pokecat a asi už delší dobu cejtila, že to s králem nebudu vončo...no, vzhledem k tomu, že Silas je pravděpodobně mrtvý? tak na tom už vlastně zas tolik nezáleží.
Zakončím to tím, že se nejedná, o žádné veledílo, které by vám dlouho zůstalo v hlavě...to jakože fakt nee...ale to je na tý knížce vlastně fajn. Je to takový odpočinek, který ve vás nevyvolá moc emocí a nemusíte ho nutně běžet shánět do knihkupectví. Oproti Selekci tomu chybí štáva, větší propracovanost a návykovost...ale jako taková jednodenní oddychovka, to zas tolik neurazí..když tedy rozdýcháte, že by to samozřejmě mohlo být o dost lepší...Ale jako nakonec je to vlastně.....není to slunce, ale ani krupobití...prostě tak nějak zataženo, pod mrakem.
(SPOILER) Tahle kniha byla jedna velká DESTRUKCE, po všech směrech. Ani jsem nečekala, že mě to tak emočně vysaje. Nakonec jsem strašně ráda, že už mám knížku za sebou, na druhou stranu to byla ale velká čtenářská zkušenost.
Co o této knize říct...je to opravdu velmi soukromý pohled do jedné drogami rozdělené rodiny a především tedy dvou protagonistů a to matky a syna. Skrz jejich deníkové záznamy můžeme nahlédnout do jejich myšlenek a vidět různé události hned z několika různých úhlů. Samozřejmě, že během čtení se více méně budete přiklánět víc k jednomu z nich a tomu budete ,,fandit". V mém případě to byla určitě matka...jelikož mi jí po celou tu dobu bylo strašně líto...to čím si ta ženská musela projít, by podle mě zvládl opravdu málo kdo. No a její syn ...to je kapitola sama pro sebe...jako já sice dokážu pochopit ty důvody proč ten kluk fetoval, nebo proč s tím vůbec začal, dokonce i chápu, proč chodil s takovou krávou jako byla Sandra, ale co nechápu je..že on si moc dobře uvědomoval co s ním ty drogy dělaj...že je schopnej někoho zmlátit, že někoho může zabít a i tak si fetoval vesele dál. Jako sorry, ale přijde mi, že ten kluk se prostě nějak zvlášt nesnažil s tím přestat a všechno mu bylo jedno. Prostě to jak byl chladnej ke svý rodině i přesto, že jen díky nim se z něj nestala úplná troska a ještě si žil naúrovni...a on s nima hošan není štonc mluvit normálně, nebo se kvůli nim aspon snažit. Mladej hajzlík to je, nic jinýho, kterej si potřebuje pořád něco dokazovat a na všechno okolo jenom sere...takovýhle lidi si můj soucit teda moc nezasloužej, a myslím, že ve 28 letech by moh mít aspon nějakou malou zodpovědnost. Bylo mi z něj vážně zle, zezačátku ani tak ne, ale u toho konce si to u mě teda rozházel...i když mi ho občas bylo taky líto kvůli tomu jak na něj Sandra byla zlá. Ale jako vážně? Rozmlátit svůj barák a řvát na sebe před dítětem...jakej férovej a dobrej člověk tohle dělá. A i přesto, že Sandru jako totálně nedávám...vůbec nevim proč vlastně chtěla to dítě, když sama byla jen přerostlý mimino. Každopádně se nedivím, že chtěla rozvod a nedokázala se před Honzou přetvařovat...sice to zbytečně přeháněla. Ale na druhou stranu co jako Honza čekal, že potom všem co psychicky zdeptal jí i svojí rodinu...že se mu bude vrhat do náruče, a bude se na něj tlemit od rána do večera..když se ona stará o děcko a on si mezitím fetuje, mlátí lidi a jezdí jako blázen...jako jaká ženská by to vydržela a necítila k tomu chlapovi odpor...obzvlášt když si to nejhorší dělal sám a dobrovolně.
Asi jsem se hodně rozvášnila a nadávala víc než v jakékoli jiné recenzi...ale jaká jiná kniha by ve vás měla probouzet emoce než právě tahle. Vím, že je kniha podle skutečné události, ty lidi co v ní vystupujou osobně neznám, a hodnotím je teda jen podle toho jak vystupují nebo se chovají v knize...přijde mi, že zbytečně hodně bolesti způsoboval Honza svým rodičům úplně zbytečně a hlavně mě mrzí, že jemu samotnému to pořád jako nějak nedocvakávalo, nebo se aspon víc nesnažil. Nemám zkušenosti s drogami ani s něčím takovým a nevím jak moc se člověk cítí sám sebou, když bere drogy, ale když vím, že se pomalu ale jistě dostávám do pekla a stahuju tam i lidi co si to nezaslouží, tak se snažím to zvrátit a ne se nechat vydržovat, a páchat ještě větší blbosti.....celej svět není jenom o jednom člověku. Každopádně ale přeju celé rodině, aby si už ničím takovým nemuseli procházet a konečně mohli zase žít ten obyčejný nudný, normální život.
(SPOILER) Z téhle knihy je mi smutno...2 HVĚZDIČKY
Jedná se totiž o další jasný příklad promarněné šance. Emma a její příběh...kde jen začít?
Tato kniha měla velký potenciál, anotace zněla přímo božsky, nápad tohle všechno kniha měla...jenomže při čtení jsem pochopila, že to jediné co se mi na knize líbí je ...obálka, námět, a sem tam atmosféra jednotlivých scén...hlavně teda u konce...u nějakých scén jakože fakt mrazilo, o to víc mě mrzí, že se mi kniha vlastně vůbec nelíbila.
Začneme od postav...už od chvíle kdy mi došlo, kde se autorka inspirovala..jsem věděla, že to bude průser. Pýchu a Předsudek miluju, ale proč ho proboha dávat sem... a ještě v takové formě pomalu až přes kopírák. Proč autorka nevymyslela něco svého, proč?
Postavy jsou totálně nezajímavé a nijaké. Emma je dětinská, občas skoro až zpomalená, je velká badatelka, ale za celou dobu ji nenapadne pokládat si ty správné otázky, schovat knihu na nějakém chytřejším místě, nebo ji aspon dočíst do konce...někdy mi nad jejím uvažováním zůstával rozum stát. ROMANCE...jedno velké ouvej. Když autorce odpustím, že se jí tu podařilo vykleštit a zmrzačit scény z Pýchy a Předsudku, tak mi zbyde jen naprosto neslaná, nemastná romance, která tam být vůbec nemusela...a ostatní postavy mě taky nezaujaly...vlastně mi byly úplně jedno. Jako neříkám, že mě nezaujal ten příběh na konci s faunem a nestárnoucí spisovatelkou...to mi přišlo vlastně hodně cool...ale proč je to proboha tak nedodělaný? Ono celkově je v téhle knize hodně věcí hrozně odfláknutých a nedodělaných. Tak například... Do jaké míry je pohádka o faunovi pravdivá? Je možné, že se opravdu faun zamiloval do spisovatelky, ale ta jeho romantické city neopětovala a tak ho tedy zlá víla mohla zabít? Nebo jak vlastně celkově ta povídka v závislosti na příběhu funguje? Jaký byl tedy faun...o co tam sakra šlo? Ve výsledku máte prostě více otázek než odpovědí...
Konec je zrychlený jako kdyby se autorka rozhodla srazit druhý díl do poslední kapitoly a všechno to hasne tím nejvíc klišoidním a směšným koncem, který si lze i v tomto žánru představit. Opět se ptám proč? Proč autorka takhle podkopává vlastní knihu?
Jediné co je na té knize dobré je sem tam nějaký ten záblesk tajemné, ponuré atmosféry. Občas kniha překvapí, a to v dobrém, ale bohužel i svou hloupostí.
Podle mě by kniha byla povedenější, kdyby:
Nekopírovala tak okatě jiné slavné dílo
kdyby se obešla bez vyloženě romantické linky
Kdyby byla určena straším čtenářům
měla konzistentnější a promyšlenější děj
kdyby byla hlavní postava méně naivnější a více věci vyšetřovala, a ne jen hádala...Emma byla zkrátka hrozně protivná, nezajímavá až otravná, za dlouhou dobu hlavní hrdinka, která mi vadila.
kdyby se víc zabrousilo do hororovější atmosféry
kdyby byly více využity nápady, které kniha nabízí....např. vyrovnávání se z důsledky vlastních činů, navazování interakcí se zajímavými postavami z minulosti zámku, zdánlivý pocit moci kvůli vlastnění kouzelného předmětu, proměna postav a jejich chování a uvažování...cesta za poznáním a hledáním odpovědí...
Verdikt:
Nemastné, neslané ...bez duše nebo aspon nějakého většího výrazu. Kombinace batolecí verze Faunova labyrintu a té nejvíc sterilní kopie Pýchy a Předsudku. Sem tam probleskl autorčin zajímavý a i celkem originální nápad, jenomže pak to všechno zaniklo v obřím víru nesrovnalostí, hlouposti a obřího galimatyáše... až se na konci začnete vlastně sami sebe ptát...o čem, že to ksakru ta kniha vlastně byla?
Nějak to nemůžu vstřebat...vlastně mě ta kniha spíš naštvala. Jelikož knih v tomhle žánru není moc, ale tahle ten status určitě nezvedá.
Možná pro mladší, ale pro ty to zas bude hodně dlouhé...každopádně možná jsem jen náročný čtenář, pokud se jedná o tenhle žánr.