Knihomolka97 komentáře u knih
Fantoma Opery miluju! Film jsem viděla několikrát a dvakrát jsem byla i na muzikálu (klidně bych šla zase). Na toto vydání jsem narazila úplnou náhodou a neodolala jsem. Je to čtení pro mladší čtenáře, ale i mně, jakožto dospělákovi se zpracování moc líbí. Krásné ilustrace.
Od Kopíráka jsem nic moc neočekávala. Byla jsem ale zvědavá kvůli recenzím a nechala se tedy zlákat na společné čtení.
Na první pohled zaujme boží ořízka, to se asi shodneme všichni. Zda se opravdu jedná o nejděsivější krimi thriller roku? Za mě ne, ale úplně špatný taky není.
Příběh je čtivý, o mrtvoly není nouze, nechybí pár nechutných momentů a cca poslední třetina je slušná jízda.
Celou dobu mě ovšem iritovala práce policie. Nebudu spoilerovat, co konkrétně, ale chvilkama jsem fakt jen kroutila hlavou a nechápala.
Cara mi jako hlavní vyšetřovatelka vůbec nesedla, měla jsem z ní pocit, že by vraha nepoznala, ani kdyby jí kousl do zadku. Pardon.
Naopak Natea jsem si oblíbila a postupně mě začala bavit i linka s Jess.
Od určité doby jsem měla tip na vraha, kterého jsem se držela až do konce. Už už jsem se chtěla plácat po rameni a nakonec přišlo překvápko. I když jsem vlastně nebyla zas až tak vedle, zkrátka jsem se nechala nachytat, uznávám.
Se samotným závěrem ale spokojená moc nejsem, mám pocit, že byl ukončený příliš rychle. Brala bych ještě pár stran navíc.
(SPOILER) Příběh se rozjíždí pozvolna. Ze začátku se seznamujeme s Travisem, který má zvláštní dar, díky kterému dokáže najít pohřešované lidi. Momentálně pátrá po Maggie a stopa končí na zvlášním místě, kde lidé žijí úplně odloučeni od světa. Komunita zvaná Pastýři.
Z ničeho nic přijde skok v čase a objevují se nové postavy. Theo, jeho žena Calla a její setra Bee. Máme vyprávěno z jejich pohledu. Po Maggie i Travisovi jako by se slehla zem.
Čtenář brzy zjistí, že s touto komunitou není něco v pořádku... Četlo se to parádně a příběh ve mně budil větší a větší zvědavost. K postavám jsem si našla cestu postupně. S Callou jsem měla chvilkama chuť vyloženě zastřást, ať se vzpamatuje. Je opravdu šílené, jaký vliv mají někteří jedinci na druhé.
Měla jsem pocit, že tu nehraje ještě něco jiného, jen jsem nevěděla přesně co. To odhalení bylo opravdu překvapení. Nejdřív mi to nepřišlo uvěřitelné, ale vše bylo skvěle vysvětleno a vše do sebe krásně zapadlo. Pecka! Doporučuji!
Nová Laurenka opět nezklamala. Názory jsou dosti rozporuplné a já se přidávám k pozitivním ohlasům.
Příběh se odehrává v nezvyklém originálním prostředí, které hned zaujalo. Nechybí dobrodružství, luštění hádanek a šifer, hledání pokladu a špetka lásky. Mělo to takový podobný vibe jako Indiana Jones či Lovci pokladů, i když ne tak akční.
Mírného napětí se ale dočkáme a autorky připravily i pár zvratů. Zvláště ten první mě dost překvapil, protože narušil dosud poklidné čtení a od té doby jsem byla ve střehu.
Romantická linka byla příjemná, jiskřivá. Stará láska nerezaví. Ovšem chvilkama jsem měla pocit, že se hrdinové točí v kruhu a nikam to moc nevede. Lily v jednu chvíli říká "něco" a za okamžik úplný obrat o 180 stupňů.
Závěr poměrně předvídatelný, ale dojemný. Líbil se mi. :)
Kniha mě zaujala na první pohled obálkou a anotací, ovšem nedostala jsem to, co jsem čekala. Ale začnu pozitivy. Do knihy jsem se hned začetla,vžila se do hlavní hrdinky, cítila její zklamání a frustraci. Roman, který ji nechal stát u oltáře, se zachoval opravdu jako zbabělec. Můžu ale říct, že jeho důvod mě překvapil. Myslela jsem si něco jiného a úplně špatně. Do života ji pak při absurdní situaci vstoupil Viktor, též zklamaný v lásce. Viktor byl sympaťák, uměl překvapit, lišak jeden. V jednom momentu ovšem velmi, velmi zklamal. Na druhou stranu zamilovaný člověk ty růžové brýle sundá třeba až na několikátý pokus, že. Ale teda Táňa je oproti Kikině (bývalce Viktora) hotový poklad!!
Moc se mi líbil nápad založení skupiny láskoholiků. Nejdřív jsem byla trochu skeptická, ale fungovalo to parádně.
Největší zádrhel knihy je pro mě hlavní hrdinka. Ano, měla smůlu, zároveň si však za některé věci mohla sama svou nezodpovědností a přístupem. Čekala jsem u ní určitý progres, ale měla spíš jen takové světlé momenty, kdy ji jakoby osvítilo. Jedním z nich bylo třeba to, jak se zachovala poté, co se dozvěděla důvod Romanova útěku. Nebudu samozřejmě prozrazovat, ale dávám palec nahoru.
Když už jsem si říkala, že bych si ji snad mohla oblíbit, zachovala se tak, že mě zase vrátila zpátky. A takhle to bylo bohužel několikrát. S pořádkemto máme podobně (taky jsem věčný oddalovač, vím to :D ), ale jinak ne, není moje krevní skupina.
Bohužel taková hrdinka dokáže čtení otrávit. :( Možná by to bylo uvěřitelnější, kdyby jí bylo o pár let méně.
Romantická linka typu slow-burn se mě výsledku nějak víc nedotkla. Když to řeknu blbě, tím jak se to vyvíjelo, ke konci mi bylo pak už docela jedno, zda spolu hrdinové skončí nebo ne. Líbilo se mi ovšem, jak se mezi Vikem a Táňou rodilo přátelství po tom nešťastném seznámení.
Kniha není úplně tenká a pár částí, popisů, by se dalo zkrátit. Párkrát jsem se zasmála, jindy jen kroutila hlavou.
Mrzí mě takové hodnocení, protože autorka psát urcitě umí, má originální nápady a láká mě i její nová kniha Gideon. Nenechám se odradit.
Dole v komentářích vidím nadšené ohlasy, zkrátka 100 lidí 100 chutí. Myslím, že pokud se na Táňu naladíte, máte z poloviny vyhráno.
2,5*/5*
(SPOILER) Autorčina prvotina Příběh slunečnice byla úžasná, na Příběh akvamarínu jsem se tedy nesmírně těšila.
Kniha mě vtáhla do děje prakticky ihned, zaujalo mě vypravění z pohledu Joachima i Jasmíny. Joachim se čirou náhodou přenese z roku 1836 do roku 2019, kde potká právě Jasmínu, která uklízí v kostele. Takže se nám střídá minulost se současností. Joachim se totiž vždy vrací zpátky do své doby.
Zalíbilo se mi prostředí - ta krásná příroda, atmosféra a také velice zajímavá historie místa, kde se příběh odehrává. Úplně jsem se do toho vžila. S Jasmínou se život nemazlil a já ji držela palce. Líbilo se mi, jak šla za svými sny. Romantická část byla krásná, taková jemná, dojemná. :) Nesmím zapomenout zmínit i sympaťáka Oskara, který dostal také menší prostor. Byla jsem napnutá, jak to dopadne, zvědava na důvod toho všeho a jo, je to výborně vymyšlené! A doslov to krásně završil. Je to příběh, který chytne za srdce a vsadím se, že nejedny oči nezůstanou suché.
(SPOILER) Jack byl úžasný už v předchozím díle a na jeho příběh jsem se velice těšila.
Riley se mi od začátku zalíbila, byla sympatická, vtipná, svá, tvrdě dřela, působila rozumně. Říkala jsem si, že mi snad sedí víc než Lily. Ha! V jednom momentu se to úplně otočilo. Dá se říct, že mi to skoro zlomilo srdce. Zklamání, nevíra, lítost, vztek, kudla do zad a upřímně se mi udělalo i zle. Riley jsem nechápala a když to napíšu slušně, úplně mi odpadla od srdce. (ovšem tuhle reakci asi vystupňonala i sklenka vína, co jsem při čtení pila, ups :D )
Takovou emoční bombu jsem ale zkrátka nečekala, nebyla jsem na ni připravená a chvíli mi trvalo se z toho dostat a začít zase racionálně přemýšlet.
Před autorkou musím smeknout imaginární klobouk, protože umí ve čtenáři vyvolat opravdu spostu emocí. Chci příběh prožívat se vším všudy. Smát se, brečet, být naštvaná, dojatá.. A tenhle příběh mi to dal.
Mezi Riley a Jackem to krásně jiskřilo a jejich konverzace nejednou vykouzlily úsměv na tváři či výbuch smíchu.
Prostor dostal i Alex s Lily z předchozího dílu, což je další plus.
Jacka mi bylo tak líto. Zatracení novináři.
Maxe a jeho chování nemůže omluvit absolutně nic, pitomeček. Riley jsem nepochopila ve více věcech a bohužel se mi její chování postupně zprotivilo. S tím právě souvisí poslední cca třetina, která mě vývojem událostí docela zklamala. To je ovšem takový můj osobní problém, že tohle klišé v knihách fakt nemám ráda, takže se to snažím brát objektivněji.
Pár věcí mi taky přišlo ne uplně dotažených, takže dávám 4/5. Přece jen Haka se mi líbila více.
(SPOILER) Štěstí voní jako chleba je odpočinkový nenáročný román odehrávající se v úžasném prostředí. Ve Skotsku.Není to nic světoborného, na zadek si z toho nejspíš nesednete, ale za přečtení určitě stojí.
Kniha ve mně probudila rozporuplné pocity. Na jednu stranu se to pěkně četlo, čtení mě bavilo a měla jsem přečteno na dva razy jako nic.
Při čtení jsem ovšem měla pocit, že něco chybí a něco přebývá, co se týče té komplikované romantické části. Na vysvětlenou - pozor možný spoiler - osobně si myslím, že ta dějová linka alá "pobláznění Theem" mohla být ukončena dřív a pozornost přesměrována k někomu jinému, tedy k našemu hlavnímu hrdinovi, který se objeví později.
Šíleně naivní romantička Mila a Theo se svými řečičkami "ve vztahu to není ono, chci se rozejít a tak dále" je takové klišé až bolí. Dalo se to utnout rychleji, vážně se to na můj vkus zbytečně táhlo.
Naopak Milyn pan osudový je sympaťák od začátku a vnese do příběhu energii a humor. Romantická linka typu slow-burn, od přátelství k lásce je příjemná, nese se v nevinném duchu, je plná neškodného flirtu, hašteření a poznávání se, ale to pomyslné "něco" tomu prostě chybí. Možná tím, že se vyvíjí realivně pozdě a nestačí se pořádně rozvinout? Škoda, škoda. Nechalo mě to poměrně chladnou.
Více jsem si užívala to, jak se Mila postupně začleňovala do společnosti lidí krásné skotské vesničky. Ze začátku jsem moc nevěřila, že se to stane, ale většinu obyvatel jsem si oblíbila. :)
Vítané zpestření byla určitě záhada a tajemství okolo rodiny, které Mila hlídala dům a bydlela v něm. A samozřejmě části pečení. Jo, na chleba nebo třeba sušenky se mi sbíhaly sliny a chytla mě touha začít péct. A to pečení nemám ráda! :D
Ke konci mě hrdinové docela doháněli k šílenství, to vám tedy povím! Ale stálo to za to. Takové konce prostě fungují.
Takže suma sumárum - pomalejší rozjezd, menší zklamání v romantice to dává 3,5*/5*
(SPOILER) Příběh se mi moc líbil. Trošku jsem se lekla toho počtu stran, ale četlo se to tak skvěle, že jsem měla přečteno za dva dny. Pěkně to odsýlalo, bylo to vtipné, místy smutné a hlavně romantické. Nechybí i pár žhavých scén. A také krásné myšlenky.
Camryn mi sedla, ale Andrewa jsem si oblíbila více. Bavilo mě jejich cestování a sbližování. Z vývoje událostí ke konci jsem byla tak překvapená, že jsem neudržela slzy.
I když konec je uzavřený, musela jsem si pořídit i druhý díl. Chci vědět, jak to s nimi bude dál.
Přiznávám, že Hercule Poirot je můj oblíbený detektiv, ale doteď jsem znala jen seriál s úzasným Davidem Suchetem, také dvě filmová zpracování, ale knihy jsem nečetla.
Před nejakou dobou jsem se sice pokoušela číst Vraždu v Orient-expresu, ale nemohla jsem se začíst a vzdala to.
Tentokrát jsem tedy zvolila Kočku mezi holuby, která patří mezi mé nejoblíbenější díly. Trochu jsem se bála, že když znám vraha, nebude mě příběh tolik bavit, ale opak je pravdou. Bavilo mě to moc! Soustředila jsem se na sebemenší detaily, vodítka a "sledovala" každý vrahův krok. Od seriálu se to docela dost liší, což je samozřejmě pochopitelné a jsem za to vlastně ráda.
Nevím, jak je to v ostatních knihách, ale trochu mě překvapilo, že tady přišel Hercule na scénu tak pozdě. Taky to pak byl poměrně rychlý proces. Génius prostě.
Každopádně je zápletka výborně vymyšlená a konec nepředvídatelný. Když jsem tento díl viděla poprvé, tak jsem absolutně nedokázala tipnout vraha..
Agatha Christie to opravdu uměla skvěle zamotat a čtenáře zmást.
(SPOILER) Na příběh mě nalákalo téma zakázané lásky, ale dostala jsem mnohem víc.
Dívka ze zámožné, úspěšné rejdařské rodiny, vychovávaná podle přísné etikety s nalinkovaným životem a chudý dělník. O nějaké velké lásce na první pohled se mluvit nedá, ale od první chvíle k sobě Lily a Joa cosi rozhodně táhlo. Bylo jasné, že to nebudou mít jednoduché, jejich světy a životy nemohly být rozdílnější, což ze začátku Jo dával Lily dost sežrat. Jejich sbližování bylo ale o to víc uvěřitelnější.
Příběh se odehrává ke konci 19. století a ta doba byla vykreslena velice dobře.
Pro ženy a samozřejmě pro lidi z chudých poměrů to bylo období zlé. Takový skandál, když žena jela třeba na kole! A mohla bych pokračovat.. naše hrdinka Lily se ale nedala jen tak snadno. Byla to rebelka a zároveň zlatá dušička. Velkou roli zde právě hraje postavení žen ve společnosti, feminismus a boj za ženská práva.
Některé chudé rodiny při nepřízni osudu žili v krutých podmínkách... chvilkama to bylo opravdu drsné, smutné čtení. Z některých popisů se mi dělalo lehce nevolno. Také jsem měla několikrát i slzy v očích.
Prostor dostali i jiní, byly tu různé odbočky k vedlejším postavám. Třeba takového Franze, bratra Lily, jsem brzy nemohla ani cítit. O jejich rodičích jsem zase dlouho nevěděla, co si myslet. ️
Prala se ve mně spousta emocí, protože jednání některých lidí bylo přímo odporné. Několikrát jsem se naštvala! Fakt naštvala a nechtěla ani věřit, že je někdo něčeho takové schopný. Zvláště vůči vlastní rodině. S Lily jsem celý příběh prožívala a držela jí palce. Poslední kapitoly jsem snad ani nedýchala.
Bohužel se ale vyskytly pasáže, které mě moc nebavily, byly popisné, ne moc zajímavé a docela zbytečné.
Konec je samozřejmě takový, že jsem měla chuť knihu vyhodit z okna. Vážně bych se měla držet svého pravidla a nerozečítat série, u kterých nejsou zatím vydané další díly. Kéž brzy vyjde pokračování...
4⭐️/5⭐️
Na knihu mě nalákalo především to, že se mělo jednat o detektivku, kde se objeví i romantika. Tuto kombinaci miluju a přesně tohle kniha splnila na jedničku.
Agentku Laurel jsem si okamžitě oblíbila. Byla neobyčejně krásná, chytrá a celkově "jiná". I když se dostala do velmi obtížných situací, zvládala to bravurně. Nenechala se zastrašit.
Huck Rivers, samotář a docela záhadný mužský, trochu takový bručounek se zlatým srdcem se mi taky hned zalíbil.
Má romantiká dušička je moc spoko.. Správná dávka chemie a špetička erotiky, jupí. :D
Detektivní část také stojí určitě za to. V prvé řadě mě překvapilo množství mrtvol. Nebylo jich zrovna málo.
Prostředí a atmosféra byla správně mrazivá a dodávala šmrnc. Příběh se totiž odehrává na horách, takže sem tam čekejte třeba takovou pěknou sněhovou bouři.
Výborně se to četlo a bylo těžké knihu odložit.
Byla jsem zvědavá, kdo za vraždami stojí, protože divných až podezřelých lidí tu bylo více. Stejně jsem pachatele ale neodhala správně.
Nechyběly nečekané momenty, zvraty a opravdu zajímavá odhalení. Při některých jsem zůstala s otevřenou pusou, protože mi to prostě nedošlo.
Jedinou výtku mám k závěru, který mi přišel celkem uspěchaný.
Je to první díl série a doufám, že další díl vyjde co nevidět. Zajímá mě, jak se Laurel popasuje s jistou osobou, která jí vstoupila do života. A samozřejmě, co bude dál s Huckem. :D
Dávám 4,5⭐️/5⭐️
V rámci žánru, tedy YA thriller, se jedná o velmi povedený kousek.
Líbilo prostředí a zázemí školy, které bylo hezky popsané, ale chodit bych tam nechtěla. Dodržování některých pravidel by byl oříšek. Viděli jste film Puberťačka s Emmou Roberts? Hned jsem si na něj vzpomněla.
Máme vyprávěno v ich-formě z pohledu Ivy a Audrey. Každá úplně jiná, obě sympatické, ale vyloženě oblíbit jsem si ani jednu moc nedokázala.
Skvělé zpestření byly části psané jako podcast "KZL" (kdo zabil Lolu?).
Trochu mě ale mrzelo, že kdo za podcastem stojí, jsem se dozvěděla poměrně brzy. Čekala jsem, že autorky budou napínat déle.
Nicméně atmosféra příběhu byla výborná. Ve vzduchu visí několik otázek ohledně Loly, oblíbené studentky, která zemřela na konci předešlého školního roku. Opravdu šlo o nešťastnou náhodu, jak případ uzavřela policie? Nebo to byla sebevražda či snad vražda? A co je pravda na společenství Strak? Existuje? Má něco společného se smrtí Loly? Tolik otázek!
Audrey s Ivy se pouští do vlastního vyšetřování a postupně odhalují zajímavá tajemství. Také mezi nimi vzniká přátelství, ve které jsem ze začátku ani nedoufala.
Některá odhalení byla opravdu překvapivá, jiná se naopak čekat dala.
Jedná se o první díl série, takže můžu s klidem říct: vím, že nic nevím. :D Zkrátka ten konec mi vzal trošku vítr z plachet a budou doufat, že se brzo dočkáme dalšího dílu.
Rozkoše zimy mi v knihovně ležely už nějakou dobu a díky výzvě jsem se k ní konečně dostala.
Byl to zajímavý nápad - ztroskotání letadla, návrat do reality, vstřebání toho, co se mezi hrdiny událo a co bude dál. Jedná se o erotiku s tématikou BDSM.
Musím říct, že číst po dlouhé době něco takového byl docela oříšek. U prvního výprasku jsem se červenala až.. víte kde. Můžu říct, že doby, kdy jsem podobný typ knih hltala, už jsou pryč. Nebylo to špatné, četlo se to moc dobře, ale nejsem z toho bůhví jak odvařená. Zkrátka další příběh z mnoha, který neurazí ani nenadchne. Přirozeně jsem se neubránila srovnání s Odstíny.
Hlavní hrdinka Abbie mi občas svým jednáním a rozhodováním lezla na nervy. Fakt nevím, proč autorky v tomto žánru dělají z hrdinek takové .. no. :D Bylo pro mě i těžké uvěřit, že žena, která se prezentuje jako tvrdá novinářka, najednou z ničeho nic zjistí, že je submisivní. Nebo spíš tím, jak se to autorky (pod pseudonymem Evie Hunter píšou dvě autorky) snažily vysvětlit, se mi tomu nechtělo věřit. Ne že bych teda byla nějaký expert.
Jack je takový Christian Grey v bledě modrém. ️
Chemie mezi nimi byla skvělá a patrná od prvního setkání, žhavé scény byly opravdu hot.
Souhlasím s názory, že konec by ještě mohl být rozepsaný více. Mě osobně mrzí i to, že jsem se nedočkala většího napětí kvůli nebezpečné práci, kterou Abbie dělala. Vím a chápu, že se autorky zaměřily především na tu erotickou část, ale mohly z příběhu vyštípat daleko víc.
Takže za mě průměr 3⭐️/5⭐️.
Je to něco jiného, než jsem od autorek zvyklá, chvíli trvá, než se příběh (čtěte romantika) rozjede naplno.
Ze začátku je docela podrobně vysvětlováno, jak vlastně takové hledání ideálních partnerů pomocí DNA funguje. Tento originální nápad mě zaujal už z anotace.
River pro mě není typ hrdiny, který by okouzlil na první pohled. Hledala jsem si k němu cestu postupně a nakonec si ho zamilovala.
Jess byla sympatická od začátku a hned jsem si oblíbila její dcerku Juno, která byla největší zlatíčko, také nejlepší kamarádku Fizzy i babi s dědou.
Je to moc milé, takové něžné čtení s pomalou romantikou, kde sbližování hrdinů chytne za srdce. Mezi hrdiny to i perfektně jiskří a člověk jim vše věří.
Plný počet nedávám z důvodu toho zdlouhavého začátku, ale knihu stoprocentně doporučuju!
(SPOILER) Když jsem začala číst, nemohla jsem se pořádně položit do příběhu. Bylo tam hodně popisů a děj takový nijaký. Naštěstí se to změnilo jistou událostí, po které příběh nabral zajímavý směr. Máme vyprávěno z pohledu několika postav, ale ta hlavní je Brooklyn. Ze začátku mě to střídání pohledů docela mátlo, nicméně jakmile jsem si zvykla, tak jsem si čtení začala užívat naplno.
Brook do života vstoupí ne jeden, ale rovnou dva osudoví muži, do kterých se hluboce zamiluje. Jeden lepší než druhý, to vám teda povím. :D Ne, musím se přiznat, že mě zaujali oba, brali mi dech a zároveň neuvěřitelně štvali. Pocity a názory se mi měnily jak na horské dráze. Brook se ocitla v opravdu nezáviděníhodné situaci.
Ten závěr byla jízda. Až takový zvrat událostí jsem teda nečekala. Doufám že se brzy dočkáme pokračování, protože mám tolik otázek, na které potřebuju znát odpověď, jinak se zblázním!
V příběhu samozřejmě velkou roli hraje móda, takže kdo má rád oblečení a podobně, pak by se tato kniha mohla líbit. Navíc tato šikovná slovenska autorka má vlastní značku oblečení a dokonce i kolekci přímo ke knize.
Dávám slabší 4⭐️/5⭐️ a moc se těším na pokračování
Příběh je snad ještě lepší, než jsem čekala. Úplně mě pohltil a přečetla jsem ho na dva zátahy. Nemohla jsem se odtrhnout.
Byly tam části, při kterých jsem se připitoměle usmívala, části, které mě vytáčely i části, které mi lámaly srdce. Tenhle příběh má prostě všechno.
Vypravěno máme v ich-formě z pohledu Avy a také hlavního hrdiny. Ta chemie mezi nimi byla boží a jejich postupné sbližování mě úplně dostalo. Líbily se mi i přezdívky, kterými se oslovovali. ️
Ava byla silná, úžasná bojovnice. To, co se jí stalo a následné nepochopení, odsouzení, nenávist druhých bylo šílené. Smutné. Ještěže při ní stal alespoň jeden člověk, kterého jsem si nesmírně zamilovala (jak jinak). ON je prostě úžasný!!
Od začátku jsem přemýšlela, kdo mohl Avě takto ublížit.. a nakonec jsem měla správný čuch. V knize jsou vážnější témata jako třeba znásilnění, šikana, drogy, problémy v rodině,...
Moc se mi líbil nápad s "tajným ctitelem".
Cca poslední 3 kapitoly jsem se culila a zároveň byla smutná, že se nenávratně blížím ke konci.
5⭐️/5⭐️ a řadím ji mezi nejlepší romantické knihy, které jsem přečetla. A že jich není málo.
Srdcem mojí babičky je volné pokračování románu Jménem mojí sestry. V předchozím příběhu vystupovala hlavní hrdinka Soňa a zde máme její sestru Ester. Příběh pěkně navazuje, opět se prolíná přítomností s minulostí, ovšem převládají hlavně části z minulosti.
Přiznávám, že k Ester jsem si hledala cestičku pomaleji než k Soničce. Dvojčata a přesto každá úplně jiná. Soňa se nebála riskovat a žít, Ester byla naopak velice opatrná. Ale není se čemu divit samozřejmě... Život neměla ani z daleka jednoduchý.
Její vývoj se mi moc líbil..
Autorka píše zkrátka úžasně, poutavě, opět skvěle dokázala popsat atmosféru té nelehké doby. I když tu nenajdete žádné brutální, krvavé scény, přesto je to silné a smutné čtení. V části, která se odehrává v Drážďanech, jsem ani nedýchala.
I tady nechybí romantická linka. Byla.. jak to říct.. řekněme komplikovaná..a já jsem tak ráda, že to dopadlo, jak to dopadlo.
Když jsem dočítala poslední stránku, bylo mi nesmírně líto, že už je konec.
Bez pochyby 5⭐️/5⭐️
A ještě musím říct, ze málokdy do svých knih lepíkuju, ale tady jsem opět neodolala. Některé citáty stojí za to si poznačit a zapamatovat.
Za mě určitě lepší než předchozí díl. Měla jsem teda ze začátku problém vyznat se v postavách, moc jsem si je nepamatovala, ale do děje jsem se dostala v pohodě. Přibyly i nějaké nové postavy a obzvlášť Mishu jsem si neskutečně oblíbila. Byl skvělý, charismatický a vtipný. :)
Líbilo se mi, jak se příběh postupně vyvíjel tím směrem, který jsem chtěla. Jisté události a odhalení byly předvídatelné, ale něco přece jen překvapit dokázalo. Bylo zde mnoho akce, magie, příběh měl skvělé tempo. S romantikou a se sbližováním hrdinů jsem maximálně spoko. Dokonce mě pár částí i dojalo. A jsem ráda, že jsem se dočkala i lehce pikantních scén.
Byla jsem zvědavá na konec, jak tahle zapeklitá situace dopadne. A jak to dopadlo? To si budete muset přečíst. :D Nedávám plný počet ale 4,8⭐️/5⭐️
Za začátku jsem se trochu obávala, že příběh nebude úplně pro mě, ale naštěstí se to vzápětí rozjelo, že jsem nemohla přestat číst.
Příběh je rozdělen na 3 části a vyprávěn v er-formě z pohledu Dela a Rae Lynn. To střídání mě moc bavilo a oba hrdiny jsem si oblíbila a fandila jim. Třetí neméně důležitá postava Cornelie dostala prostor spíše v druhé půlce.
Autorka skvěle popsala to prostředí i atmosféru tehdejší doby. Dokázala jsem si vše lehce živě představit.Rasismus, drsné pracovní podmínky, nesmyslné tresty, ponižování, týrání žen... Jistého Vránu jsem po chvíli nemohla ani cítit. A Otise jakbysmet.
Moc se mi líbilo, jaké přátelství vzniklo mezi Rae a Cornelií. Jak si pomáhaly, podržely se v nelehkých situacích a hlavně, že se nevzdávaly.
Romantická linka nechyběla také a byla krásná, taková mile rozpačitá.
Jeden moment, který jsem teda vůbec nečekala, mě dohnal až k slzám.
Doporučuji!!