Knihontýnka komentáře u knih
Několik dost zásadních dějových lapsů, ale jinak slušné čtení, co má spád. Grace, Millie i Ester jsem si oblíbila.
Na dermatovenerologii musej mít z takových knížek radost, ale já se bavila.
Nic, co by ve mně zanechalo hlubší stopu. Místy jsem se nudila. Příběh vyšetřování byl upozaděný na úkor příběhu “hrdinů” (sympatičtí moc nebyli) a některé zvraty byly samy o sobě na seanci, aby je i zkušený čtenář pochopil.
Na to, že hlavní hrdinka trpí úzkostnou poruchou, je to trochu příliš soft. Taková jednoduchá jednohubka, která nikoho nezatíží.
Psí poslání je moc hezká kniha, to jo. Ale přišlo mi, že ty emoce ždíme až příliš - na efekt.
Jako vám někdy nesedne člověk, kterýho vám někdo představí, stejně tak strašně nesympatická mi byla Jazz. I když to byl do velké míry autorův záměr, prostě jsem tu (jak byla ostatně i v knize opakovaně nazývána) “krávu” nemohla snést. SPOILER Kdyby na konci hrdinsky zahynula a celá kniha končila mailem asi 20 stran před koncem, i bych se plácla přes kapsu a dala 4 hvězdy.
Každá válka by měla být svou oběť. Chápu, že happyend je happyend, ale tohle bylo už trochu příliš. Sarah psát umí, o tom žádná, ale připadá mi, že už trochu přes byznys zapomíná na kvalitu.
Komorník Jeefes ozbrojený sekáčkem na led nemůže nechat nikoho chladným. Samík začíná žvatlat a starej dobrej Elán rozehraje partii s Přivolanou temnotou. Prostě Buch! Jako vždy skvělé. Díky, Terry.
Vzhledem k tomu, že jsem si pořídila třetí díl (ve velké slevě), rozhodla jsem se k této sérii vrátit pěkně od začátku. No, musím říct, že napodruhé to bylo ještě složitější přelouskat než napoprvé, protože je to vlastně takové "Tentkrát poprvé" (dámy, které jako děti četly Bravo, vědí). Ovšem v tomto případě je to spíš, po sedmé, po dvacáté a po sté. Musím se navíc přiznat, že logika jednání veškerých postav je... logiku postrádající.
Setkání s mladým Samem Elániem a Vetinarim Psí nudou je k nezaplacení. Tenhle díl patří k těm, které můžu číst znovu a znovu. (trochu spoiler:) A vždycky se znova těším, až zase Elánius poběží v císařových nových šatech pro Mechorosta.
Zbytečně natažené a vlastně nakonec i trochu nudné. Kdyby byly tři stříbrné knihy snů jedna, bylo by to super. Autorka má potenciál, ale trilogie je pro ni zatím velké sousto a na konci už prostě neměla, co čtenáři říct.
Trochu slabší než první díl. Ale to nic nemění na tom, že to je slušná odpočinkovka. A ten nápad se snovými dveřmi stále považuji za naprosto geniální!
Trochu dětinské, ale milé. Autorka ještě potřebuje trochu "vyspět", ale vidím obrovský potenciál. Má smysl pro komično a to mám ráda. Koho baví sebeironické a supervtipné hlavní hrdinky a kdo nemá příliš velké nároky a chce si odpočinout, pro toho je tato kniha dobrou volbou.
Svoboda je důležitá věc, jen ji ne každý dokáže ocenit. Boj za emancipaci golemů v Ankh-Morporku a 2 vraždy. Elán jako vždy boží, Vetinari dělá čest svému jménu, netradiční lovestory Anguy a Karotky pokračuje, Noby skutečný Nóblhóch a Tráčník plující hromadami výsměšků (ne Vzoromilů, i když alespoň jeho bratr se v knize mihne). Když je miluješ, není co řešit.
Příběh, který ukazuje zvrácenost světa i dobro, kterému se občas podaří prostřednivtvím člověka vybublat na povrch. A pro mě osobně taky varování.. Historie se opakuje a je potřeba o některých tématech mluvit, klidně formou beletrie, abychom na nezapomněli a třeba znovu nedopustili totéž. Není to dokonalý příběh (“překvapivé” rozuzlení není pro zkušeného nebo přemýšlivého čtenáře žádným překvapením, ...), ale stojí ze to ho přečíst.
První dva díly mě bavily víc, ale i tak patří tahle série k tomu nejlepšímu, co jsem v poslední době četla. Hodně by mě bavilo, kdyby se jí ujal nějaký slušný režisér. (Hlavně zpracování úvodních pasáží princ/zabiják- “jakoženevímekdojekdo” by mohlo být pro filmaře oříšek, ale do kinematografie přinést nový vítr.)
Kdybych to shrnula třemi slovy: Kýč, ale milej. Jinak je to příjemná, i když trochu smutná pohádka, jak už jsme od Moyesové zvyklé.
Vidím jisté paralely... a není jich málo. I to je důvod, proč je sir P. mým #1.
Ove by asi zabručel, že to je docela slušná knížka. Parvaneh by v ní viděla všechny barvy života. Bude se mi stýskat. Díky.
Hlavní hrdinka je blbka. Bohužel. Jako tomu je téměř vždy v tomto žánru. Nemá starosti, skutečný život nezná ani z pohledu z okna v rychlíku. Chápu, že má jít o oddechový žánr, ale jak tady mnohé čtenářky psaly: “Óčko!” “Kazimrdka!” Really? Pokud máte rády žanr a chcete něco trochu lepšího, doporučuju Návrh od Elle Kennedy.