Knihontýnka komentáře u knih

Jak Harry tak trochu ztratil Harryho. Nebylo to špatný, to ne. Navzdory tomu, že jde o divadelní scénář (a úplně jsem viděla i film). Ale chybělo tomu to rowlingovské kouzlo, což je u příběhu o čarodějích trochu škoda. A souhlasím s jinými čtenáři, že jistě aspekty příběhu už byly přitažené z vlasy. (Preferovala bych - SPOILER -nějakou bláznivou následovnici ze vzdálenější pokrevní linie.)

5 02.04.2018

Ne tak dobré jako první díl, i když pořád skvělé. Podle mého názoru příběh zpočátku postrádal logiku, bohužel, autorce se nepodařilo dostatečně racionálně odůvodnit jednání Komisara.

29.03.2018

Málokdy se mi u tohoto typu knih stane, že se mi chce si příběh přečíst znovu (a znovu a znovu a znovu). Jenže v tomto případě to tak bylo. A ani druhé čtení nebylo zklamáním. Svižný, čtivý, zábavný, hluboký příběh, osvěžující a s nápadem. I když nevíte, kdo je vrah a kdo princ, a autorka se vás schválně snaží svést na zcestí popisem postav, je to zábava. I když na to přijdete velmi záhy, je to pořád zábava. A i když už skutečně víte, je to pořád zábava. I podruhé.

Byla to vlastně neskutečná depka. Paralely s vyprávěním Anny Frankové jsou na místě, byť se jedná o jiný příběh a smyšlený (popis “obyčejného” života ve velmi prapodivné společnosti v budoucnosti, která není zcela nereálná). Nejděsivějším momentem pro mě nebyly zažité hrůzy, ale chvíle, kdy hlavní hrdinka popisuje reakci svého partnera na změnu společnosti a svůj pocit, že on z toho zas tak vykolejený není, protože jeho se to přímo netýká. Styl vyprávění mi úplně nevyhovoval, chyběly mi emoce, byť chápu, proč to tak bylo napsané.

1 21.03.2018

Zpočátku v podstatě "autobiografie" hlavního hrdiny smíchaná s biografií tvůrce virtuálního světa OASIS Jamese D. Hallidaye. Až po poměrně rozsáhlém úvodu se hra, tedy kniha, rozjede. Trochu méně si ji užijí čtenáři, kteří a) nebyli v 80. letech dětmi, b) neměli počítač a nehráli v 80. letech na automatech, c) neznají americké filmy 80. let d) .. , e) .. , f) ...

Přestože mě osmdesátky jen lízly, bavilo mě to a hodně, i když jsem se v tom občas trochu ztrácela. Takže se i docela těším do kina. Jen mi připadá, že z toho Spielberg (z mého pohledu trochu zbytečně) udělal nové Final Fantasy. Já si to představovala víc jako Kingdom Come sem tam protkané osmdesátkovou grafikou her (prostě kostičky jako z Pacmana a Prince of Persia).

6 08.03.2018

Nejde je nemilovat. Hrdiny myslím. Svět Terryho Pratchetta je stejně jako ten skutečný nedokonalý a bláznivý a pokaždé plný překvapení. A při každém novém čtení v něm najdete nové postřehy. Vše v kabátě dobra a spravedlnosti, která (narozdíl od skutečného světa) není ani tolik přisleplá.

9 06.03.2018

Holly Wood, jak ho neznáte. Kouzlu propadnete stejně jako Kolík A.S.P. A možná si i objednáte TISÍC SLONŮ!

1 04.03.2018

Odpočinková četba do mhd, ale trochu mě překvapuje to vysoké hodnocení. Kdyby autoři přidali příběhu na úkor masakrování nepřátel, asi bych to ocenila víc. Curran je boží a Kate taky docela ujde, oblíbila jsem si i Julii, ale už asi ani nebudu kupovat pokračování.

2 03.03.2018

Trochu schizofrenie nikdy neuškodí, že? Autorem je manželský pár. Možná proto jsem se v tom trochu ztrácela. Hodně mě baví Pán šelem, přestože taky evidentně trpí schizofrenií, takže dám šanci ještě druhému dílu, uvidíme.

1 24.02.2018

První třetinu knihy u mě panovalo nadšení a údiv nad nepříliš vysokým hodnocením. Údiv později vystřídalo pochopení a mírné zklamání.

19.02.2018

Trochu naivní dílko. Ambice rozkrýt a naučit způsoby manipulování druhých úplně neplní, ale přináší zajímavé postřehy.

1 08.02.2018

Už u Oceánu na konci uličky jsem získala dojem, že se jeden z mých spisovatelských bohů trochu zkazil. U čtení této knihy tento dojem ještě zesílil. Někdy je lepší prostě příběh prožít a nesnažit se ho za každou cenu poctivě převyprávět co nejpřesněji. Chápu, že to byl úmysl, ale právě to mě vlastně trochu zamrzelo. Na Gaimanovi jsem si vždycky cenila právě jeho schopnosti svléknout uniformu spisovatele a obléct si originální oblek vypravěče. V poslední době už se mu to moc nedaří.

1 07.02.2018

Klasická severská deprese, slušně provedená. Hlavní hrdinové docela sympatičtí, děj mírně na hraně a trochu uspěchaný konec.

6 05.02.2018

Není to vrchol literatury, ani vrchol literatury pro náctileté holky, ale má to švih a dobře se to čte. Je zajímavé sledovat tentýž příběh různýma očima a z jiné perspektivy.

03.02.2018

Jízda slušná, i když ne stoprocentní. Alex-Juliana-Oleandr je zajímavá osoba, kterou stojí za to sledovat. A i když se člověku může zdát, že takhle by přeci postava nikdy v reálu nemohla reagovat (a už vůbec ne se během chvíle takhle změnit a přizpůsobit novým okolnostem), stejně si nemůže pomoci a tuhle knihu zhltne.

3 24.01.2018

Terry! Terry! Tohle je jedna z mých nejoblíbenějších. Představení mladého Karotky, který dosud sledoval svět jen z důlní šachty s nízkým stropem; rodící se hrdina a zatím stále těžký alkoholik Elánius; šlechtična se železným srdcem ze zlata Sibyla; skoro člověk Noby Nóblhóch; Vetinari, který se nikdy nestane obětí; a samozřejmě jeden malý a bezbranný a jeden veliký a zlý drak, tedy ehm...

7 23.01.2018

Jde o sociálně laděný detektivní román, který až neuvěřitelně zapadá do dnešní doby. Hodně otevřeně se zabývá tématem, které rezonuje i českou společností, a to jsou sociální dávky. Jejich zneužívání, neschopnost rozlišit dobro a zlo. Netrvá dlouho, kdy to někoho v mezní situaci začne štvát natolik, že sám není schopen rozlišit, co je správné a co ne, a zblázní se. Další dějovou linkou je psychiatrické onemocnění Rose, za které může její otec... A dech beroucí příběh je na světě. Jen je to pořád příliš ujeté na to, abych mohla s klidným svědomím dát pět hvězd...

5 23.01.2018

Už jsem četla celou řadu mnohem lepších knih, přesto bude mít Winter (a vůbec celá série a všichni hrdinové) místo v mém srdci. Možná to bylo příliš zmatené, neuvěřitelné a dokonce to postrádalo logiku, přesto to stálo za to.

03.01.2018

Jako jízda na horské dráze. Trochu pomalejší rozjezd, ale jak se člověk na tom prvním kopci nahoru pomalu začíná nudit, přijde rychlý spád následovaný euforickou jízdou. Cress a Thorn se rázem stali mými favority. Cress je naivka, která celý život strávila ve "zlaté kleci", která nebyla až tak zlatá, ale překvapivě to funguje. Po seznámení s Winter nemůžu jinak než běžet na pokladnu a koupit žeton na další jízdu.

2 29.12.2017

Karkulka, jak ji neznáte. No dobře, tak ne docela Karkulka, ale Scarlet inspirovaná Karkulkou. Zlý Vlk není zas tak zlý, jak by se na první pohled mohlo zdát. Teď můžeme už jenom doufat, že jim to nakonec všechno klapne, Cinder usedne na trůn a všichni budou žít šťastně na věky věků.

26.12.2017