knihovniceS komentáře u knih
Četla jsem ji v dětství, pamatuji, že se mi líbila. Podívala jsem se do ní teď ve stáří a už to není ono ... zestárla jsem, čtu jiné příběhy.
Druhá kniha, kterou jsem přečtla od Petry Dvořákové ( nejdříve jsem četla Dědinu = pěkná) Příběh je výborný, věřím, že to tak chodí i v životě. Četlo se to samo, ale jednu hvězdu dávám dolů za vulgaritu, které bylo až moc, a za výraz kompl, který mě tahal za oči! Většinu pracovního života jsem pracovala mezi počítači jako ajťák a výraz kompl, jsem neslyšela. Ale není to zde o výrazech, knihu hodnotím velice kladně a mohu ji vřele doporučit.
Šestá přečtená kniha autorky, kterou mám v oblíbených, hltala jsem ji „jedním dechem“. Historické téma mne zaujalo, navíc jsem ve Florencii před mnoha lety byla (byť jen krátce) a připomněla jsem si některá místa - ovšem 20. a 16. stol. je rozdíl – nechtěla bych v té době žít ... Kdo má rád historii, romantiku a napětí – doporučuji.
Zajímavý, pěkný, zvláštní a místy až napínavý příběh mé oblíbené autorky. Střídání časů mi nevadilo, děj byl přehledný a velmi dobře se mi román četl. Z příběhu jsem si odnesla i poučení - nevzdávat se.
Docela milé čtení. Poblíž místa, o kterém autorka píše, jsme byli v srpnu 1980 na "výletě". Cestovali jsme malinkým polským karavanem (připojen za Moskvičem). Autorka s rodinou také bydlela v karavanu, ale "trochu" větším. Provence je krásná, cítím vůni z knihy a obdivuji trpělivost i chuť restaurovat "zámek" ...
Všechny díly jsou úsměvné, ani tento nezklamal. Jako oddechovku doporučuji dávkovat a od srdce zasmát.
Příběh Hotýlku a jeho osob, kterých bylo dost, se mi líbil, ale zpočátku jsem byla trochu zmatená. Vadilo mi "skákání" v obdobích: současnost - minulost - budoucnost na jedné stránce. Pak jsem si zvykla a zorientovala se i v osobách. Autorka je výborná vypravěčka a umí vykreslit prostředí. Zatím je to druhá kniha, kterou jsem četla (Tiché roky se mi líbily víc)
Dnes jsem viděla film na motivy knihy, líbil se mi!
Četla jsem už dřív, zapomněla jsem napsat hodnocení. Za sebe dávám 5 hvězd. Nádherně podaná historie Prahy ve verších a v obrazech.
Přečetla jsem 1. díl (takové jo a ne, s tím že se začtu), 2. díl jsem v polovině vzdala. Je mi líto, názory na dílo jsou různé - za mne: nebere mě to, ale nikoho neodrazuji - chyba je ve mně
Není to špatné, ale po předešlé pentalogii Kočár do neznáma , která byla úžasná a pět dílů jsem "slupla" za 20 dnů, se do čtení nutím. Ale věřím, že se začtu - je to zase něco jiného. Zatím je to na 3 hvězdy ... Dnes 17.12. 2019 dočteno, jdu na druhý díl
Je mi líto, po několikadenním přemáhání jsem druhý díl v polovině odložila ...
Jé, to bylo krásné! Pátým dílem skončila série a já bych klidně sledovala další osudy Hermíny a její rodiny. No, šestý díl napsán není a asi nebude ... nebo ano? Četlo se to samo, děj vzrušující a jen těžko jsem čtení přerušovala. Četla jsem od 22.11. večer a skončila jsem 10.12., tak jsem za 18 dní "slupla" 5 knih....
Dočetla jsem 4.pokračování ságy, tento díl byl dost krutý - líčení prostředí vězení, zacházení s vězni, popis poprav gilotinou ... to mi nedělalo moc dobře a měla jsem divoké sny. Napínavý děj mi nedovolil přestat a četla jsem do ranních hodin. Doufám, že pátý díl nebude tak drsný a jsem natěšená na poslední část.
Za pár dní jsem přečetla 3 díly - moc se mi líbí a v noci jsem začala 4.díl. Nemohu se odpoutat. Doporučuji!
Druhý díl, který se odehrává v Čechách, jsem dočetla včera, vlastně na dnešek v noci. Vzrušující a napínavý příběh mě nechtěl pustit do náruče spánku. Večer se vrhnu na třetí díl. Tuto sérii doporučuji.
Pracuji v malé knihovně a od kolegyní z velkých knihoven znám milé historky, ale to co je v této knize mě dost zklamalo ... Nedočetla jsem
To bylo krásné, historický román. První díl začíná revolučním rokem 1789 ve Francii. Pokračuje v těžké době v Itálii, v Rakousku a končí příchodem do Čech - místy napínavé, moc se příběh líbí. Těším se na pokračování, večer se pustím do druhého dílu.
Právě čtu a jsem trochu zklamaná. Myslela jsem, že to bude větší "bomba", asi tak jako bývá u knihovnic ...