knihovniceS
komentáře u knih

Tato kniha mě zklamala. Od autorky jsem četla více knih, všechny se mi líbily , ale tato mi nesedla ... Přečetla jsem 150 stran a knihu jsem zavřela,bylo mi líto času ... Možná je to tím, že jsem nečetla předešlé díky ze série....


Když nám zavřeli knihovny, přinesla mi čtenářka na vrácení Viktor a záhadná teta Bobina, kterou měla půjčenou pro vnoučka. Mám ji teď doma a pro změnu žánru jsem si ji přečetla. Pro dospěláka je to jednohubka a mně se kniha líbila. Čtete dětem? Doporučuji !


Dočetla jsem, ale měla jsem trochu zmatek v postavách. Dlouho mi trvalo zorientovat se kdo je kdo. Kdysi jsem knihu četla, ale nedočetla. Tentokrát jsem si řekla, že dočíst chci, když se to tak vychvaluje. V polovině jsem přerušila čtení a za "chvíli" jsem přečetla jinou napínavou knihu a vrátila jsem se k Černobílému světu. Teď už se mi četla lépe, ale na pět hvězd to nevidím.


Už čtu a jsem za půlkou. Fakt dobré čtení ...
Dnes nad ránem jsem dočetla, už jsem nedokázala odložit ... Obdivuji fantazii autorky jak umí skloubit historii a skutečnost. Moc pěkně se to četlo. Jen bych ráda ještě něco věděla ... Co se stalo s Lianou, narodil se jí syn? Jaký byl její další život ... Bude ještě nějaké pokračování?

Hrábla jsem do vlastních zásob, potřebuji tenké čtení do vlaku. Oko se zastavilo na útlé knížečce, kterou jsem četla už hodně dávno a ke které se nyní vracím. Těším se, že v hlavě uslyším laskavý hlas autora a pobaví mě jemný humor. K takovým knihám se ráda vracím.


Mám ráda knihy o Praze, zvláště mě láká historické centrum a tady je spojená historie s tajemnem a fantasií. Nepotrpím si na fantasy literaturu, nečetla jsem Harryho Pottera, ale tady je to jiné. Příběh mě opravdu upoutal, nechybělo napětí a chvílemi jsem se i bála. Milý příběh o čarodějkách , o strašidlech, o domovních znameních, o kamarádství s příchutí romantiky. Kniha je určená mládeži, ale upoutá i dospělého čtenáře. Doporučuji


Už dlouho se mi nestalo, abych přečetla román za jeden den. Včera dopoledne jsem otevřela knihu a nemohla jsem se odtrhnout. Autorka čtenáře zavedla do druhé poloviny 19. století a drží nás v napětí od prvních stran až po úplný konec. Nechybí romantika, láska, smutek, zoufalství, ale také trpělivost a rozum. Nic neprozradím – doporučuji k přečtení.


Četla jsem ji v mládí, líbila se mi, mám ji doma a časem si ji přečtu zase ...


Pěkný román, u paní Körnerové to ani nemůže být jinak. Začátek knihy se jeví jako „červená knihovna“, ale není to „slaďák“, děj má spád a za polovinou se z „červené knihovny“ stává detektivka. Děj je napínavý a konec mě překvapil. Doporučuji


Četla jsem ji v dětství, pamatuji, že se mi líbila. Podívala jsem se do ní teď ve stáří a už to není ono ... zestárla jsem, čtu jiné příběhy.


Druhá kniha, kterou jsem přečtla od Petry Dvořákové ( nejdříve jsem četla Dědinu = pěkná) Příběh je výborný, věřím, že to tak chodí i v životě. Četlo se to samo, ale jednu hvězdu dávám dolů za vulgaritu, které bylo až moc, a za výraz kompl, který mě tahal za oči! Většinu pracovního života jsem pracovala mezi počítači jako ajťák a výraz kompl, jsem neslyšela. Ale není to zde o výrazech, knihu hodnotím velice kladně a mohu ji vřele doporučit.


Šestá přečtená kniha autorky, kterou mám v oblíbených, hltala jsem ji „jedním dechem“. Historické téma mne zaujalo, navíc jsem ve Florencii před mnoha lety byla (byť jen krátce) a připomněla jsem si některá místa - ovšem 20. a 16. stol. je rozdíl – nechtěla bych v té době žít ... Kdo má rád historii, romantiku a napětí – doporučuji.


Zajímavý, pěkný, zvláštní a místy až napínavý příběh mé oblíbené autorky. Střídání časů mi nevadilo, děj byl přehledný a velmi dobře se mi román četl. Z příběhu jsem si odnesla i poučení - nevzdávat se.


Docela milé čtení. Poblíž místa, o kterém autorka píše, jsme byli v srpnu 1980 na "výletě". Cestovali jsme malinkým polským karavanem (připojen za Moskvičem). Autorka s rodinou také bydlela v karavanu, ale "trochu" větším. Provence je krásná, cítím vůni z knihy a obdivuji trpělivost i chuť restaurovat "zámek" ...


Všechny díly jsou úsměvné, ani tento nezklamal. Jako oddechovku doporučuji dávkovat a od srdce zasmát.


Příběh Hotýlku a jeho osob, kterých bylo dost, se mi líbil, ale zpočátku jsem byla trochu zmatená. Vadilo mi "skákání" v obdobích: současnost - minulost - budoucnost na jedné stránce. Pak jsem si zvykla a zorientovala se i v osobách. Autorka je výborná vypravěčka a umí vykreslit prostředí. Zatím je to druhá kniha, kterou jsem četla (Tiché roky se mi líbily víc)


Dnes jsem viděla film na motivy knihy, líbil se mi!


Četla jsem už dřív, zapomněla jsem napsat hodnocení. Za sebe dávám 5 hvězd. Nádherně podaná historie Prahy ve verších a v obrazech.
