knihyKeMne komentáře u knih

Nedočteno, skončila jsem někde uprostřed dvacáté první cesty. Téhle knížce nerozumím. Jedna absurdita za druhou, až se to ani nedá představit, natož se do děje nějak vžít. Navíc na mě působí tak nějak ponuře, buď nastíněním nepříjemné budoucnosti lidstva, nebo úmyslně špatnou náladou vypravěče. Tohle nedám.

Na tuhle knihu jsem si měla vyhradit víc klidu, který jsem bohužel neměla. Není to klasický román, spíš magický, filozofický, alchymistický, duchařský, náboženský, s hlavní myšlenkou jakéhosi směřování rodu k určitému vyvrcholení v osvobození. Takže jsem to úplně nepobrala, ale šlo tu o něco velkého. Při čtení taková zvláštní atmosféra.

3 22.06.2021

Zprvu takový zmatek; 2 modelové páry se všemi svými rodinnými vazbami a jejich (smutnými) vztahy. Na nich demonstrovány případy přenosu, protipřenosu a zraněného vnitřního dítěte. I když občas jsem "to" tam neviděla. Depresívní, protože vlastně obecně všechny naše vztahy včetně terapeutických jsou tímto ovlivněny.

Ale silně doporučuji na základě přečtení poslední kapitoly, která konečně říká, co s tím. Ta mě oslovila hodně a tak knížce odpouštím ten zbytek.

3 30.05.2021

Na autora jsem se velice těšila a i jeho úvod ke knize sliboval nevšední zážitek, když popisoval, jakou formou bude jednotlivá témata zpracovávat.

Trochu mě zpražilo hned první téma, kdy jsem se nedokázala ztotožnit s autorovou argumentací, zkrátka na mě jeho vysvětlení neplatilo. Možná je to jeho filozofií, že smrtí všechno končí a po ní už nic není.

Postupně mi ale autorova argumentace přestávala vadit, nicméně to už jsem měla jasno, že tato kniha pro mě nebude takovým pokladem, jak jsem předpokládala.

V podstatě autor nabádá k životu v přítomném okamžiku, kdy se nemáme rozčilovat tím, co neovlivníme. Tuto strategii znám. No tak jsem si to přečetla a zas jdu dál. Kniha mi život nijak nezměnila.

3 16.05.2021

Za ty roky, co mám knihu doma, až napotřetí se mi podařilo dočíst (poprvé jsem skončila u provazochodce, podruhé u výletu s mrtvolou). No skutečně to není taková bomba, jak jsem čekala. Nevím, jestli se mám stydět, že jsem z díla mnoho nepochopila. Ještě že tam byly vysvětlivky (překvapivě psané stejně archaickým jazykem i v roce 1995).

Toto dílo je v první řadě matoucí. Psané stylem bible archaickým, básnickým a metaforickým jazykem, kázání pronesená známým historickým prorokem, svádí to k tomu, brát napsané myšlenky za bernou minci. A přitom jde o myšlenky autora, které jsou tak trochu nekonvenční a s kterými vlastně ani nesouhlasím. Přesto jsem se snažila aspoň pochopit autorovu filozofii, ale na to je zas v těch metaforách příliš dobře skryta. Například jsem úplně nepochopila, jak se teda tím nadčlověkem stát. Zdálo se mi, že autor mě spíš nabádá k tomu, abych z vlastní vůle umřela a uvolnila tak místo nadčlověku, který se takovým už zrodí.

No četlo se mi to špatně, celé tři díly jsem u knížky usínala, až čtvrtý mě zaujal těmi různými postavami. Ale tam zas byla nuda ty básničky. Možná kdyby to bylo v originále... V doslovu se píše, že autor si zároveň velmi vyhrál s jazykem, což se překladem vytratilo, i přes všechnu snahu zachovat aspoň podobný styl.

3 05.05.2021

Autorka se před deseti lety dala "na správnou cestu", a hluboce ovlivněna knihou Kurz zázraků se pustila na vlastní dráhu duchovní učitelky, dráhu v Americe velmi úspěšnou. Mně na ní ale něco vadilo. Možná ty neustálé citace Kurzu zázraků, možná z knihy až příliš vystupuje ten její postoj učitelky, možná to zjištění, že aby se udržela ve spojení s vesmírem, musí ho každodenní meditací obnovovat a posilovat, možná jiné zjištění, že i přes všechnu tu duchovnost zůstala obyčejnou ženou se svými špatnými vlastnostmi, se kterými i po těch deseti letech stále bojuje, asi tak ve stylu - pohádá se a pak si uvědomí své ego, a zas nějaký čásek žije poučena tímto uvědoměním.

Zároveň mě ale na ní něco přitahovalo. Ano, jsme si v tomhle podobné. A právě to mě děsí - tohle je ta životní cesta? Porád znovu padat? Přitom autorka se tváří být se svou cestou spokojena.

Takže pro mě rozporuplná osobnost autorky a tím i její návod na život. Který sám o sobě působí srozumitelně - odevzdat se vesmíru a nechat ho řídit si život. A hodně meditovat. Aby se udrželo to napojení. Ke konci knihy ale sílil pocit, že takhle to nechci.

3 18.04.2021

Hej hej hej, pane IHT, vzal jste mi slova z úst! No, takže, pan autor je velmi, velmi, velmi vtipný a velmi, velmi, velmi chytrý, a pan překladatel mu zdatně sekunduje. Knížka, u které se velmi pobavíte a zároveň i něco naučíte. Mě tedy zas dostala moderně přebásněná pranostika na červánky.

Doporučuji!

3 07.04.2021

O téhle knize by měl každý vědět. Škoda, že je tak málo čtená. Uvádí konkrétní případy nových neuroplastických metod, díky kterým může dojít až k zázračně znějícímu zlepšení při různých poruchách mozku - při parkinsonovi, roztroušené skleróze, po mrtvici, úraze hlavy, po oslepnutí (wow, tohle znělo vážně neuvěřitelně), ADHD, autismu i dalších vývojových vadách.

Celé je to založené na tom, že mozek je plastický, a co jednou ztratil, může přepojením relativně dobře kompenzovat. Lékaři se totiž obvykle ještě stále drží toho, co je učili ve škole - "s tímto stavem se smiřte, maximálně se bude zhoršovat".

Je to i o průkopnících moderních metod, které si stále ještě hledají cestu do mainstreamového léčení. Určitě ale stojí za to si nastudovat víc o těchto zázracích:
Moskowitzova technika na zmírnění chronických bolestí,
boj s parkinsonem pravidelnou rychlou chůzí (Pepper),
léčba laserem nízké intenzity (Kahn),
Feldenkraisova metoda léčby bdělým uvědomělým pohybem (Feldenkrais :-) ),
jazyková neurostimulace pomocí zařízení PoNS (Danilov + Tyler + Kaczmarek),
přestavba mozku posloucháním upravené Mozartovy hudby (Tomatis).

Doporučuji!

3 31.03.2021

Příjemná monotematická vědecko-empirická knížka, na kterou se autorka pořádně připravila. Stala se členkou snové skupiny, aby o její funkci mohla své čtenáře pořádně zpravit, stejně tak se zúčastnila kurzu lucidního snění se Stephenem LaBerge. Pokud to šlo, diskutovala o tématu s vědci, o kterých psala. Líbí se mi ta živost, to zapojení se.

Zajímavým doplňkem byl též návod, jak na lucidní sny.

Za mě dobrý, myslím, že na americkou knížku je téma zpracované maximálně pečlivě.

3 25.03.2021

Nejprve jsem "přečetla" druhý díl, Za dveřmi, a měla jsem k němu výhrady. Oproti němu je tento první díl naštěstí lepší. Líbilo se mi pojetí, že jsou chaty tematicky řazené, tj. celkem 10 sekcí, u každé úvodní příběh jedné rodiny (barvitý a živý), a pak několik stran fotografií podobných námětů jako důkaz, že jejich sen není výjimkou. Příběhy vskutku úchvatné a pak jen to ticho a fotografie ze všech konců světa, nejblíž bylo Slovensko. Zkrátka, dostanete, co očekáváte.

3 17.03.2021

Úvodní vysvětlení vydavatele, že zkrátil autorovu práci Psychologické typy na pouze jednu kapitolu z důvodu, aby nebyla cena příliš vysoká, mě neuspokojilo. Krácení takového velikána je trestuhodné. Ale nakonec jsem byla ráda, protože tato část výboru pro mě byla nejméně čtivá.

Stejně tak jsem nepochopila tu skladbu článků, které byly do výboru vybrány. Dobře, přednášky na téma psychoterapie (z 16. svazku GW), potom několik na téma snů (z 8. svazku GW), psychologické typy (6. svazek GW) a jako poslední jedna schizofrenie (z 3. svazku GW). Tedy asi nějaké tématické řazení. Ale ty přednášky na téma psychoterapie nejsou ani chronologicky řazeny. Vždyť i za jeden rok se může autor se svými názory posunout... Tohle mě vnitřně rozčilovalo.

Celkově jsem se úplně nechytala, nejsem ještě navyklá na Jungův odborný styl psaní. Nejhůř čitelné byly ty psychologické typy. Zaujalo mě, že v jejich úvodu je extrovert podán vlastně jako stádní typ a introvert jako ten, co má své vlastní myšlení. Jejich charakteristika zní od Junga dost jinak, než jakou mám všeobecnou představu. A což teprve to další členění, zda převládá složka myšlení, cítění, percepce nebo intuice. Některé typy byly popsány tak, že je skoro nadávkou k nim někoho přiřadit :-)

3 17.03.2021

Když jsem knížku začala číst bezprostředně po "základní sérii", neubránila jsem se srovnávání, jak úspěšně či neúspěšně to nová autorka zvládla. Naštěstí mě osud odvál k jiným knihám, takže jsem začala znovu Scarlett od začátku až po několika měsících. Srovnání bylo to tam a hned se četlo líp. Knížku jsem si teda užila, a navíc jsem se dokázala vžít do té chudinky, co všechno udělá špatně a je nepochopena okolím. Jak já jí rozumím :-)

3 05.03.2021

Kniha není žádným návodem pro seberozvoj, zabývá se spíš představením filozofie pomalosti v globálním měřítku. Představí nám různá hnutí či jednotlivce a jejich úspěchy v šíření kultu pomalosti. Týká se to obecně všech aspektů - stravování, městského života, meditačních technik, lékařského prostředí, sexu, práce, využití volného času, školství i výchovy dětí. Každý si z toho může vzít to své.

Mně osobně hodně zaujal popis historie zrychlování, začátky používání měření času a jak to tenkrát lidé přijímali. A stejně tak zajímavé je zjištění, že přednes vážné hudby se za ta století také zrychlil, nad tímhle mě nikdy nenapadlo se zamýšlet.

Bohužel kniha pracuje se situací, jaká byla v roce 2004. Bylo by fajn aktualizovat, kam se to posunulo.

3 03.03.2021

Jedenáct počátečních povídek se vyznačuje zvláštním společným rysem, určitou hravostí, nadhledem, jakýmsi reportážním stylem vypravěče - očitého svědka událostí. A hlavně velmi neobvyklými nápady. Shrnuto - zápletky výborné, styl mi trochu vadil.

A pak přišel zlatý hřeb, Válka světů. Film jsem neviděla. Moc se mi líbil ten kontrast moderního marťanského útoku versus určitá naivita anglické společnosti konce devatenáctého století. Kočáry, bryčky, bicykly... Opět z pohledu očitého svědka. Tentokrát ale nerušivě - snad proto, že zmizela veškerá humornost. Znám podobný příběh z podobné doby - Modré nebezpečí, obě díla mají na mě podobný efekt, dýchnutí staré Evropy.

3 28.02.2021

Zprvu jsem se knize vyhýbala, protože komerčně vyšperkovaný název mi evokoval jakési rychlé zviditelnění nějaké slečny za účelem zisku. Ale tohle mě dostalo! Je to úplně jinak, než se mi zdálo. A navíc má slečna úžasný talent podat příběhy čtivě a humorně. A jelikož mám doma taky jednu chuligánku, která se odmítá naučit čistotě, chápu. A jedním očkem pošilhávám po podobné aktivitě, když už ty koberce taky nemůžeme mít :-)

Knížku rozhodně hodnotím kladně (až na ten název); mezi příběhy z každodenního soužití s dočaskovými psy přiblíží tak nějak nenásilně i celou problematiku množíren, neúčinných zákonů a nezodpovědného pořizování štěňat. A osvětu.

3 27.02.2021

Během čtení jsem dlouho nemohla přijít na to, co ta kniha vlastně chce říct. Představuje životní úspěchy různých lidí (počínaje Kolumbem, ale většinou spíš sportovců) s důrazem na to, co je k tomu vedlo, co je motivovalo. Jejich počínání ale nijak nekomentuje, zřejmě jejich úspěchy mají mluvit za vše. Ačkoli např. příběh Mike Tysona zrovna příliš následováníhodný není.

No a během toho tak nějak mezi řečí podává jakousi teorii na téma motivace, Schrödingerovu kočku a letmé zmínky o Jágrovi.

Snad se něco málo rad dozvíte v posledních dvou kapitolách, ačkoli jde spíše o jednu základní myšlenku. Kterou tu nebudu spamovat.

3 15.02.2021

Velká očekávání a úžasný obrázek na titulní straně. Kvalitně zpracovaná výpravná publikace s nádhernou grafickou stránkou, prolistování je zážitek.

Ale. Jako by obsahová stránka ustoupila té grafické. Nenaplňující.

Autor uvádí, že po velkém úspěchu první knihy byli lidé zvědaví na interiéry. Kdo by nebyl. Jenže jak vidíme, často nebylo o co stát. U chatek je znát, s jakou láskou je autoři stavěli, jenže většinou ve výsledku mají kouzlo jen pro svého autora. Pro nás ostatní je důležité znát příběh. To zafungovalo - v knize je prezentováno 10 takových příběhů, a je to paráda. V ostatních případech jde spíše o jakousi prestižní záležitost, zda se právě vaše milovaná chata dostane na stránky této knihy - cca tři obrázky a jedna dvě věty, odkud pochází materiál nebo čím se topí. Buď to jsou ošklivé chajdy poskládané z všemožných zbytků, nebo komerční stavení - zde trochu nechápu, proč je to takto namixované. Protože většinou šlo spíše o to prezentovat svou hrdost na to, co stavitel dokázal svými silami. Jakožto inspirace pro čtenáře je to spíš tedy o síle vůle než o těch obrázcích.

3 07.02.2021

Za mě lehké zklamání. Kniha jako taková je super, ovšem nedala mi tolik, co slibovala. Tedy je celý problém v tom, že jsem čekala víc. Jednak není jasné, podle čeho byly představené obrazy vybrány, u některých se rozhodně nejednalo o nejslavnější díla autorů. Mnoho slavných děl tak chybělo. I mého devítiletého syna zklamalo, že tam nenašel Výkřik. Zato jsem tam našla několik autorů, o nichž jsem slyšela poprvé. Děkuji za toho posledního, to byl velmi příjemný objev, budu ho nadále sledovat.

Doprovodné texty byly často jen takové kecy okolo, sorry, jaké může napsat jen zanícený obdivovatel, co vidí i to, co nevidí. To je ale asi neřest umělecké recenze obecně, takže budiž.

Poslední, co vytýkám, jsou ty detaily. Popisy k nim byly někdy relevantní, uznávám, ale občas jako by autor prostě nevěděl, co k tomu napsat, tak "něco" napsal. A často nebyly detaily dost detailní. Zbytečně zapláclé místo.

Knihu mi ale nepřísluší soudit přísně, zčásti přece jen splnila, co slibovala, a pořád jde o nádhernou obrazovou publikaci a sbírku úžasných děl, takže je čím se kochat.

3 17.01.2021

Kniha vytvořená na základě ověřených rad, tedy by asi měla fungovat. Četla jsem jen ze zvědavosti v době, kdy nemám potřebu na svém životě něco měnit, takže nemůžu posoudit její užitečnost z praktického hlediska. Ale četlo se velmi dobře, cvičení vypadala velmi zajímavě a hlavně kniha dodala naději - i kdybych někdy přišla na rozcestí, vždycky lze najít skvělou cestu, jak dál. Skoro se i na tu dobu těším. Knížku si schovám a věřím, že jednou využiju.

Viděla bych tu nicméně dva zádrhely. První: rady jsou otestovány pro vysokoškoláky; nejsem si jistá obecností pro všechny třídy. Druhý: kniha vychází z americké mentality; v českém prostředí asi bude potřebovat trochu přizpůsobit. Ale stále je to kniha plná optimismu a to si na ní cením.

3 14.01.2021

Kniha, která není určená pacientům (jak je zdůrazněno v jejím úvodu), takže pssst, já nic nečetla. Ale zajímavé, velmi zajímavé. Dozvíme se, jak těžké je s námi pracovat a nás "přijímat". Osvětlilo mi to, proč se ke mně jedna začínající doktorka chovala tak divně :-) A přitom podle knihy už ani téměř nespadám do té kategorie. Pro mě každopádně bylo užitečné to přečíst. Jinak nemám co dodat ke komentáři hu_87 :-)

3 12.01.2021