knizni.taurus komentáře u knih
Kdy vás naposledy mrzelo, že jste se nejdříve podívali na film a až potom si přečetli knižní předlohu? U mě je to jednoznačně kniha Marťan. Nechápejte mě špatně, film je výborný, ale ta kniha je ještě lepší!
U čtení téhle knihy jsem se mimořádně bavila. Jasný, je to smutný, že skončí na Marsu úplně sám, ale hlavní postava Mark vás dlouho smutnit nenechá. Mark Watney
má tak neskutečně výborný charakter, že si ho zamilujete od první stránky, jeho vtip a vynalézavost a taky proto, že i v nejhorších chvílích ho Mars nezdolá.
Co se mi dalšího líbilo, bylo vysvětlování dopodrobna toho, co jak funguje, co musí udělat atd. Kdybych samozřejmě nekoukala dříve na film, bylo by to pro mě ještě o fous poutavější. Problém byl v tom, že jsem věděla, co se bude dít a jak to skončí, tak to občas působilo zdlouhavě. Dramatických chvil tam nicméně je požehnaně, takže vás to udržuje v neustálém napětí.
Knihu jsem si užila i když jsem už věděla co a jak. Je opravdu čtivá, zajímavá a má skvělé postavy. To znamená, že knihu můžu s klidem doporučit dál. :))
Tahle kniha je krásně napsaná a působila na mě tak smutně, až to způsobilo zajímavý kontrast. Popis bažiny, kde se příběh hlavně odehrává, je dokonalý a je znát, že autorka je bioložka a přírodě se věnuje. Když totiž knihu čtete, dokážete si celou tu scenérii představit do posledního detailu. A kromě toho, z celé knihy vyzařuje tolik lásky k přírodě.
•
Hlavní hrdinka Kya mi přirostla k srdci už jako malá holka, která byla ponechána sama svému osudu. Bála jsem se o ni, bylo mi jí líto, obdivovala jsem její bojovnost, doufala jsem s ní v lepší zítřky, ale zároveň se s ní těšila každému (i malému) úspěchu, který dokázala. Byla jen opuštěným dítětem a přesto se dokázala přizpůsobit své mimořádné situaci. V knize je bravurně popsáno, jak se člověk dokáže přizpůsobit téměř čemukoliv, jak ho může ovlivnit (zlomit) samota a co dokáže všechno přežít.
•
Ačkoliv jsem se detektivní zápletky v tomto příběhu obávala, tak mě bavila a v této knize byla potřeba. Střídání pasáži z minulosti a z přítomnosti mě udrželo při čtení a nutně jsem potřebovala vědět, jak tohle může jen skončit.
•
Po delší době jsem si přečetla knihu, která na mě po dočtení zanechala dojem. Psychicky mě položila. Nutila mě přemýšlet o otázce lidskosti a správnosti různých činů.
•
Poměrně často jsem v recenzích četla, že je kniha předvídatelná. Já si to úplně nemyslím. Asi záleží jak moc si Kyu zamilujete, v co budete věřit a jestli tu víru v průběhu čtení neztratíte.
•
Asi závěrem bych chtěla říct, že miluju i nesnáším (velmi s nadsázkou) tuhle knihu. Je to kniha, která ve mě vyvolala mnoho pocitů, která mě vtáhla do celého příběhu, která mě překvapila a potvrdila mi to, že člověk nemá číst jen to co obvykle, ale také vstoupit na půdu jiných žánrů. Protože kdo ví, co za příběh mu může zkřížit cestu.
Za knihu k recenzi děkuji nakladatelství Jota :)
Výborná kniha. Kdo se o historii nezajímá nějak víc, tak tohle může být takový fajn způsob přiblížení historických událostí, které se u nás v Evropě staly a které by se neměly zapomenout.
Ruta píše skvěle a díky krátkým kapitolám se kniha čte rychle, i když jde opravdu o hrůzné období Rumunska. Pocity všech postav dokázala autorka zvěčnit tak, že i vám je ze situace ouzko a smutno. Taky vám téma může být blízké, protože i naše země bojovala s komunismem, cenzurou atd. Dusivá atmosféra tehdejší doby na vás hodně dolehne, tak dobře je to napsané.
Postavy jsou tady rozmanité stejně jako jejich postoj k diktátorskému režimu. Hrozně jsem si oblíbila hlavní postavu Cristina a jeho dědečka bunu. Jejich zdravá mysl bylo něco, co v těch temných dobách bylo potřeba, i když se je snažili sebevíc zlomit. Líbilo se mi jak Cristian přemýšlí a jak je odvážný, jeho dědeček byl správňacký chlap, kterého jste si hned oblíbila pro jeho upřímnost a přímost. Bylo hrozné jak tento režim fungoval a lidé žili v neustálém strachu a nemohli 100 % věřit nikomu kromě sebe. Osudy těch lidí tady nejsou hezké, diktátorský režim vám ukáže hrůzné činy, ale líbila se mi ta lidská odvaha, která je tady moc pěkně vyobrazena. Co vše je člověk ochoten udělat pro svobodu, pro své blízké a tehdy, když ho chtějí zneškodnit jen proto, že nesouhlasí se svým vůdcem.
Proč máte knihu číst? Co v ní najdete? Je to příběh o strachu, útlaku, cenzuře a nedůvěře, ale také o rodině, lásce, bojovnosti a naději. O naději, že jednou budete moct vyjít ven a nemít strach z toho, že vás někdo sleduje, o lásce ke své zemi a ke svým lidem. Je to příběh o lidskosti a o jejím nedostatku v diktátorském režimu.
Na konci jsou reálné fotografie, odkazy na zdroje ze kterých autorka čerpala a krásná autorčina poznámka. Její příběhy bychom měli číst. Tohle je má první a určitě ne poslední kniha Ruty Sepetys. Smekám před autorkou, že dokázala napsat příběh fiktivního studenta zasazeného do reálného světa tak poutavě, že knihu nebudete chtít odložit.
Konečně jsem se dostala k (pře)čtení (ehm, teprve prvního dílu) Pána prstenů. Já ty filmy zbožňuju, i když jsem se k nim dostala poměrně pozdě. A co bych byla za fanouška knihomola, kdybych se tedy nepustila i do přečtení knih.
Upřímně, ze začátku jsem si myslela, že se do příběhu nezačtu, ale hodně mi pomohlo, že jsem už příběh znala (i když to v určitých věcech bylo i škoda). ALE....
Po jazykové stránce se Pán prstenů řadí k nejlepším knihám. Tolkien používá hodně rozmanité výrazy, vše popisuje velkolepě a do největších podrobností, takže když příběh čtete, tak si tu krajinu dokážete s přehledem představit. Chvíli mi trvalo než jsem si na styl psaní zvykla, ale pak mě to chytlo a už nepustilo. Každopádně knihu nedoporučuji těm, kdo nemá rád tyhle zdlouhavé popisy prostředí v knihách a určitě se nejedná o oddechovku, kterou si půjdete přečíst těsně před spaním. Aspoň já jsem se na knihu musela dost soustředit a nelituju ani jedné stránky.
Co se týká samotného příběhu, asi jej nemusím zdlouhavě opisovat... Řeknu jen, že ten svět je naprosto dokonale propracovaný, nádherně jsou tady vyobrazeny různé národy, jejich tradice a jazyk. Za tenhle vymyšlený svět má Tolkien můj neskonalý obdiv.
A co se mi neskutečně líbilo, byly básně a písně, které knihu provázely a tím ji naprosto ozvláštnily.
Já téhle knize nemám co vytknout a už se těším až se vrhnu na další díly.
“Draco Malfoy byl chlapec, který neměl na výběr. Ovládal ho panovačný otec, tlačili na něj smrtijedi, děsil se, že ho Lord Voldemort zabije. Jeho činy zkrátka nebyly jeho vlastní. “ ...... “Na place se nediskutovalo, zda Draco s určitostí ví, že je to Harry Potter. Dle mého názoru přesně ví, kdo to je. Tak proč to neřekne? Podle mě proto, že chlapec, který neměl na výběr, si konečně mohl vybrat. - T. Felton
Jsem milovník Harryho Pottera (eh, zejména filmů, ale ty knihy taky dočtu, fakt!) :D Když jsem tedy zjistila, že tahle kniha bude vycházet, tak jsem věděla, že ji číst budu. No a nejdřív si ke mě našla cestu audioverze, za kterou moc děkuji @audioteka_czsk @nakladatelstvi_prah @nakladatelstvi_rosier :)
Kniha je takovým upřímným vyprávění cesty Toma Feltona filmovým průmyslem. Vypráví spoustu historek z natáčení, z jeho konkurzů (nejen) na Harryho Pottera a hodně historek s jeho milující rodinou. Filmy o kouzelném chlapci mu samozřejmě změnili život ve velkém a tak se tady dozvídáme hodně o jeho období v době natáčení, o jeho vztazích s ostatními herci (jako prolog od Emmy Watson je na takovou dojemnou slzičku) a o jeho vyrůstání mezi staršími bratry. Tom nás neochudí ale ani o období po Harrym, svěří se nám se závislostí, se zkušenostmi s léčebnami atd.
Všechno tohle nám vypráví s pokorou. Z celé knihy je cítit vděk, upřímnost, láska. Láska ke spoluhercům, láska k filmu, láska k rodině, láska ke své postavě. A musím říct, že i já na postavu Draca budu teď nahlížet trochu jinak. :)
To, že je to namluveno dabérem Draca Malfoye (R. Škvor) to vystřelilo úplně na jinou úroveň. Máte před očima všechny ty scény o kterých mluví a toho Draca, který v té scéně figuruje. Dabér odvedl vynikající práci, vše hovořil tak, aby z toho byly znát všechny pocity Toma. Poslouchaní téhle audioknihy jsem si opravdu užila. Prostě pokud hledáte upřímnou “zpověď života jednoho herce, který se nám zapsal do srdcí, tak tohle si musíte přečíst (nejlépe i poslechnout).
Miluju. Takže už je podzim a období HP je tady. Pojďte si přečíst tuhle knihu a následně si pusťme všechny HP filmy. Platí?
Tuhle knihu jsem si vybrala (přiznávám se) převážně kvůli obálky, protože podle mě je dokonalá. Vyzařuje z ní klid, pohoda a útulnost. Navíc anotace toho o knize moc neřekne, jen nastíní, kde se příběh bude odehrávat a čemu je tam věnována pozornost, a to tedy samotnému hygge a dánskému způsobu života.
Tahle kniha se určitě řadí k těm, u kterých budete při čtení dobře naladění. A taky zde najdete spoustu tipů, co navštívit v Kodani a u čtení budete mít chuť Dánsko hned navštívit.
Celý příběh je oddechový, vtipný, milý a romantický, a i když tušíte (pokud si v tomhle žánru holdujete stejně jako já) jak to skončí, tak vás bude bavit samotný příběh.
Postavy jsou velmi sympatické a velmi mě bavily přestřelky mezi Kate a vzteklou liškou :)). A i když je tahle kniha doprovázena spoustou klišé romantických knih, tak mě příběh moc bavil.
Jo! A určitě doporučuji si na tuhle knížku udělat čas. Fakt! Uvařte si kávu, čaj nebo třeba horkou čokoládu, zabalte se doma do deky a jen se začtěte do téhle hrozně milé knížky. Já se určitě pustím i do dalších dílů téhle série.
Než začnu sepisovat svůj názor, tak bych ráda za knihu poděkovala @nakladatelstvijota , které mi poslalo knihu na recenzi.
•
Když jsem uviděla, že vychází kniha o (zdá se) nejznámnějším vrahovi Ameriky, tak jsem neváhala ani chvilku, abych si ji přečetla. Samotná autorka je totiž tady velkou lákačkou, protože ona Teda skutečně znala. Zajímalo mě tedy, co nám o Tedovi může říct ona sama. Její příběh zpracovala na jedničku.
•
V knize najdete ucelený obraz muže, od velmi plachého kluka až po sebevědomého muže, který dokázal oslnit velké množství žen. I tady v psaném světě Tedovo charisma vyzařuje velmi silně a i já, která jeho zločiny už dávno zná, jsem k němu v některých chvílích nacházela sympatie. Pokud se totiž opravdu choval, tak jak je psáno, byl to opravdu mistrovský herecký výkon a věřím, že ho některé ženy mohly doopravdy milovat. Ann sama jako jeho kamarádka cítila rozpolcené pocity a dlouho chtěla věřit, že ten Ted, po kterém se pátrá pro tolik vražd není “její” Ted. Věřila dlouho tomu, že to neudělal a chápu proč. Pocity jí samotné jsou tady také dopodrobna sepsány.
•
Ačkoliv má kniha přes 500 stran, tak styl psaní a dané téma způsobilo, že jsem ji jen neochotně odkládala. Je to opravdu skvěle napsané. Vraždy žen tady nejsou nějak explicitně popsány, takže z toho mít hrůzu nemusíte. I tak vám ale bude běhat mráz po zádech z těchto případů, a z některých vyprávění žen, které popsaly setkání s Tedem a tohle setkání přežily.
•
Taky je tady velká spousta jmen (spousta pseudonymů), ve kterých jsem se občas ztrácela. Kniha jde opravdu do detailu toho období, ve kterém autorka Bundyho znala, a tak je dobré při čtení dávat pozor.
•
No malé shrnutí na závěr. Ted Bundy tady na vás opravdu vykoukne jako člověk, který (i když už o něm víte ty strašné věci) na vás nějak zapůsobí. Myslím si, že je to kniha, při které budete Teda nenávidět i litovat. Kniha vám poskytne náhled do mysli sériového vraha, ale neposkytne vám důvody, proč to udělal (to se můžeme jen domnívat). Je to ale velmi zajímavé čtení (nejen) pro lidi, kteří se rádi zabývají opravdovými zločiny.
MI LU JU. Hrozně milá, comfy kniha.
Pokud váhate jestli se do knihy pustit, protože ten hype kolem ní je stále velký a vy máte strach, že mu neobstojí, tak za mě není důvod. Kniha byla skvělá a už se těším na další autorčiny knihy.
Příběh Olive a Adama byl klasický příběh grumpy x sunshine. Já neměla nejmenší problém se do obou hlavních protagonistů zamilovat, protože mi charakterově hodně sedli. Jejich kamarádi byli fajn a až na některé řeči Anh, které mě občas iritovaly, tak byli sympatickým doplňkem. :))
Vědecké prostředí bylo super a dokonale vykreslené. Pro mě to bylo v knižním světě nové a zároveň pro mě ze života blízké. Bavil mě ten jejich zápal pro vědu. Na konci bylo (ne)malé klišé drama, ale padlo tam jak ulité.
Co se týká samotné romantiky, tak fake dating je jedna z mých oblíbených a tady mi sedla na 100 %. Jejich přestřelky, nejrůznější bizarní situace do kterých se díky tomu dostávali a dialogy mě chytly hned ze začátku. Ano, důvody polibku ze strany Olive mohly na někoho působit dětinsky a snad se dalo vymyslet něco lepšího a důvody pro fake dating byly logické asi jen u Adama, ale i tak to na mě fungovalo.
Co říct ještě na konec.. Je to skvěle a jednoduše napsané. Hypotézy na začátku kapitol byly fajn ozvláštněním a kapitoly nebyly tak dlouhé. Adam je highlight toho příběhu a jestli jste si ho nezamilovaly, tak jste asi nedávaly při čtení pozor. :D
Série off campus je takové moje guilty pleasure. Jsou to totiž super příběhy, které mají vše co od NA příběhu vyžaduju - sympatické postavy, sarkastické řeči, těžké a důležité téma a pohled obou hlavních postav (ten fakt u romantických knih oceňuju).
Garret je za začátku nesympatický arogantní hokejista, kterému Hannah trochu srazí hřebínek :)) (i když jeho slovník mi přijde občas fakt neandrtálský po celou dobu knihy). Nakonec si ho ale zamilujete, klasicky totiž není takový, jaký se prezentuje. Oba si v rámci dospívání prošli něčím hrozným, s čímž si vlastně navzájem pomůžou. Romantická linka je tady fakt skvělá, i když je to jedna z těch friends to lovers (možná ze začátku hate to love), která není moje oblíbená, ale sarkasmus a popichování postav mi to vynahrazují.
No, knížku jsem četla již před delší dobou a teď knihu poslouchala jako audio, tak něco málo k audioverzi. Proč, ale vážně proč v knihách, kde je pohled chlapa i ženy, je interpretem jen žena? :/ Tohle se fakt nepovedlo (ne že by interpretka nebyla dobrá, ale části Garretta měl prostě namluvit chlap). Jo a plus počeštění jména Hannah mi fakt rvalo uši (proč ji říkají Heno, Heni atd., když v češtině je normálně Hana, nebo neměli skloňovat a oslovovat ji pořád anglicky). Btw. knihu jsem poslouchala i v angličtině a ten mužský chlap tomu prostě dodá na autentičnosti (pokud zvládáte aj, běžte do toho), protože pokud se jedná jako tady o NA s nějakými erotickými scénami, tak to vyzní bez muže fakt hrozně. :D
Každopádně je to taková new adult pohádka. Postavy jsou neskutečně sexy a dokonalé, tohle mi už v příbězích nepřijde tak atraktivní, ale na druhou stranu, občas si takovou pohádku ráda přečtu. :D
Lidský život je krátký a křehký. Sužují nás čas i nemoci, stejně jako když plameny spalují kousky dřeva. Ale nezáleží na tom, jak dlouho či krátce žijeme. Záleží na tom, kolik světla dokážeme dát těm, které milujeme, a kolika lidí se dotkneme svým soucitem. - Hory zpívají
Za knihu moc děkuji @nakladatelstvijota :)
To je tak nádherná a zároveň srdcervoucí kniha. Hned ze začátku vám říkám: tohle si, prosím, přečtěte, nebudete litovat ani jedné stránky.
Na pozadí historických událostí Vietnamu sledujeme osud jedné rodiny, který je vypravován ženou Dieu Lan a její vnučkou Huong. Ze začátku jsem se trochu ztrácela ve střídání postav, ale nakonec jsem si zvykla a jsem ráda, že jsme tohle vše mohli sledovat i z dětského pohledu. Knihu taky doprovází spousta vietnamských slov nebo přísloví, které jsou hned záhy přeloženy (to bylo moc fajn, člověk měl ten zážitek toho původního slova a zároveň si nemusel dohledávat, co ta slova znamenají). Také v příběhu najdete takový náhled do Vietnamských tradic, jídel, přísloví a jejich smýšlení.
Když jsem knihu četla, tak se postupně moje srdce lámalo na malé kousky. To všechno, co tahle rodina zažila, to bylo tak nespravedlivé, že vám postupně docházela naděje, že se to někdy spraví. Ale tohle není příběh o odevzdání se svému bolavému osudu, ale příběh o jedné neskutečně odvážné a nezlomné ženě a jejich příbuzných, kteří si toho mnoho vytrpěli, ale nakonec se nevzdali. Nevzdali se svých snů, svých životů, bojovali za sebe navzájem a za to v co věří. Dostanete pohled na ryzí lidskou povahu v nejtěžších dobách.
Tahle kniha je o zlomených srdcí, o nespravedlnosti, o šikaně, o nenávisti, ale také o neskonalé lidské vůli a trpělivosti, o odpuštění a odhodlání a o lásce. Je to silný příběh, který je napsán tak, že vás osud této rodiny nenechá chladnými.
Jakou knihu jste chtěli zkusit i přes to, že jste věděli, že to nebude nic pro vás? Pro mě to je kniha Znamenitá mrtvola.
Děs. Hrůza. Beznaděj. Nechutnost. Tohle je dost stručné shrnutí toho, co pro mě kniha v průběhu čtení znamenala. Mohla jsem to přečíst jen tak, že jsem nevnímala to, že jde o živou bytost. Citově se odpoutat od téhle knihy je hodně důležité, pokud nechcete mít trauma. Zas na druhou stranu by se dalo říct, že všechno tohle hrozné se děje hospodářským zvířatům a většinová společnost to ani nevnímá. Jaká je tedy ta hranice? Vzdali by se lidi masa, kdyby se jednalo o lidi nebo by se jako v tomto případě rozdělila lidská rasa na tu privilegovanou a na tu ke konzumu. Román je to celkem na zamýšlenou.
Jakmile se začalo páchat násilí na štěňatech, tak jsem myslela, že knížku odložím. Nicméně to, že jsem ji četla v rámci štafety a že to není kdo ví jak dlouhá kniha, mě nakonec dostalo až na konec, který byl pro mě dost šokující a pokrytecký. Pokud měl hlavní hrdina nějaké vaše sympatie v průběhu čtení, tak na konci si myslím o ně přijde.
No takže na závěr.. bylo to zajímavé čtení. Nedoporučuju slabším povahám ohledně násilí. Sexuální scény v této knize mi přišly divné. Je tu spousta pokrytectví a ztráty lidskosti. Napsané je to zvláštně, kostrbatě, v krátkých a jednoduchých větách, což mi nesedlo a četlo se mi to blbě. Takže asi takový je můj názor na TOHLE.
Tohle je nádherná kniha. Je skvěle napsaná, všechno plyne pomalu, ale nudný příběh tady určitě nenajdete. Hlavní hrdina Cussy Mary, které skoro nikdo neřekne jinak než Modřenka, byla neskutečně odvážná, laskavá a obětavá. Ačkoliv se musela potýkat se zlobou lidí kvůli její odlišné barvě kůže, tak nepřestávala věřit v lepší zítřky a snažila se žít tak, aby pomáhala lidem kolem sebe. Její láska ke knihám byla tak opravdová, její nadšení pro knihy bylo nakažlivé. A moc se mi líbilo, jak uměla své nadšení pro knihy předávat dál.
A co v příběhu vlastně najdete? Je to příběh o rasové nesnášenlivosti, hladu, předsudcích, ale také o nezlomné lidské vůli, o laskavosti a oddanosti. Je to příběh smutný, ale najdete tam naději. Je to příběh, nad kterým budete přemýšlet. Je to příběh, který vám může něco předat. A je to příběh o lásce.. o lásce ke knihám, o lásce k rodině, o lásce k muži, o lásce k sebe sama.
V knize je také rozhovor s autorkou, poznámky k příběhu a je doplněna o fotografie z projektu Pojízdných knihoven. Příběh je inspirován skutečností. Myslím si, že po přečtení litovat nebudete :)
Knihu jsem četla jako recenzní výtisk od nakladatelství Jota a tímto bych i ráda poděkovala :)
Miluju příběhy o silných ženách. Fascinují mě příběhy z období války, které zachycují životy obyčejně neobyčejných lidí. Kniha Dýchej za mě splňuje oba zmíněné body, a proto není překvapením, že knihu hodnotím jako tu, kterou je potřeba si přečíst. A já moc děkuji @nakladatelstvi_rosier za poskytnutí knihy k recenzi :).
Příběh je napsaný skvěle, opravdu dobře se to četlo a člověk se dokázal vžít do obou postav (příběh je teda vyprávěný Miladou). Je to velmi dojemný příběh dvou sester jejichž pouto je silnější než cokoliv jiného. Všechny problémy války jsou napsány hrozně lidsky a s respektem. Když knihu čtete, úplně na vás sálá ta atmosféra doby, která pro lidi byla opravdu zlá. Hlavní postavy Milada a Gusta jsou jako dvě strany jedné mince - jedna je ta praktická a druhá je ta bohémská. Přesto by jedna pro druhou udělala cokoliv. Líbilo se mi, že se jedná o příběh o skutečné ženě. Že jsme mohli číst o neskonalé odvaze, naději, obětavosti, ale také o nespravedlnosti, kterou byla válka protkána a o útlaku žen v umění v tehdejší době. A nejen to, kniha poskytuje takový náhled na tehdejší dobu, společenské konvence a dopady války na obyčejné lidi. Zajímavý byl příběh i samotné Milady, to jak si šla za svým snem, nechtěla se vzdát i když ji kolikrát jen házeli klacky pod nohy.
Taky se mi líbilo rozdělení knihy do několika částí. Každá část příběhu měla vlastní spád a osobnosti obou žen, které se samozřejmě přizpůsobovaly době a jen se snažily neztratit samy sebe. Gusta byla opravdu zajímavá žena, jejichž bojovnost a zároveň bezstarostnost byla okouzlující a šlo vidět, jak z ní válka postupně vysávala samotný život spolu s tou nadějí, tou bezstarostností a kuráží. Je to těžké čtení o hladu, nemocech a o snaze vlastní seberealizace. Dostanete tady ucelený příběh, který ale zahrne i životy jiných lidí v okolí těchto dvou sester a že každý měl jiný způsob jak přežít a každá postava měla nakonec svůj vlastní osud.
O malířce jsem předtím zvlášť nevěděla a tak tohle bylo skvěle přiblížení života umělců a tedy zejména jedné umělkyně v období války.
Knihu Pomocnice jsem si koupila na základě těch nadšených recenzí a jelikož se u mě thrillery zase tolik nevyskytují, tak to pro mě bylo poměrně překvapivé čtení. Ale začneme od začátku.
Už postavy ve mě probudily ten správný pocit, že čtu thriller. Nevěděla jsem, co si o nich myslet, ani jsem netušila komu věřit. Ačkoliv jsem si hodně oblíbila hlavní hrdinku Millie, která mi přišla taková pohodová a milá (kromě toho fantazírování o něčím manželovi), tak stejně jsem vůči ní měla pocit: “co je ta holka vlastně zač. Nina byla vážně nesnesitelná a mě tak perfektně iritovala, že u této postavy a jejího charakteru odvedla autorka skvělou práci. Vždycky jsem si říkala, co ta Millie v životě udělala (protože záznam v trestním rejstříku asi nebyl omyl :D), že musí zůstat v téhle práci. Já bych odešla po prvním dni. Co se týká jejího manžela, tam jsem celou dobu byla na trní z toho, že se ta aura jeho dokonalosti každou chvíli rozpadne. Že tam bude nějaký háček, protože není možné, aby byl někdo takhle bezchybný. Nebo je? U žádné z postav jsem si tak nebyla jistá v kramflecích. Kdo je tady vlastně sakra ten špatný?
Každopádně napsané to bylo strašně svižně. Líbilo se mi rozdělení knihy do několika částí. Kapitoly nebyly nijak dlouhé a celé to pěkně odsýpalo. Skvěle to na sebe vše navazovalo a mě příběh bavilo číst. Na druhou stranu mi ten konec, který byl za mě sice nepředvídatelný, ale moc alá morální dilema trochu zastínil ten pocit nadšení. Na konci je i náznak dalšího dílu, do kterého se nejspíš pouštět nebudu. Konec mě zkrátka nepřesvědčil a za mě byl “too much.
Suma sumárum: čtení jsem si užila, nemá to nějaká výrazná hluchá místa, do žádné stránky jsem se nemusela nutit a byla jsem zvědavá, jak se celý příběh vyvrbí. Nějaké zvraty jsem odhadla, něco pro mě bylo překvapení, konec byl nic moc, ale celkově zklamání to rozhodně nebylo.
Sedm manželů Evelyn Hugo je skvěle zpracovaný příběh. Hrozně mě bavilo to, jak byl příběh vyprávěn, že to bylo rozděleno na části, které vyprávěla Evelyn včetně novinových útržků, které se o ní psaly a na ty, kde se Monique snaží vyřešit svou úlohu a své touhy v životě a proč si proboha ji vybrala hollywoodská hvězda pro svůj rozhovor. Je to napsáno poutavě a je to tak zajímavý a ryzí příběh, že nebudete chtít přestat číst.
Evelyn představuje opravdu velkou osobnost. A nemyslím tím, jak úspěšná herečka to byla, ale to jak se dokázala vypořádat se svým osudem, jak si šla za tím co chce. Ano, ne všem bude Evelyn sympatická, ne vždy se rozhodla “správně”, ale vždy věděla proč co dělá a co tím chce dokázat. Ale v tomto příběhu nejde jen o Evelyn. Charakteristika vedlejších postav byla také výborná. Každý měl v příběhu svou roli, svůj životní příběh, který se na nějaký čas propletl s naší hlavní hvězdou.
Autorka umí postavy napsat tak, že si myslíte, že to není fikce. Že opravdu někde v padesátých letech žila tahle Evelyn (i já měla pocit, že musím najít filmy, ve kterých hrála). Ten příběh je podán tak, jako byste s Evelyn seděli vy a vyprávěla vám svůj příběh plný úspěchů, dobrých i špatných rozhodnutích, o svých životních kapitolách rozdělených na 7 manželů.
Je to příběh s přesahem. Je o ztrátách, o tom, co je v životě důležité, o tom, co jste ochotni udělat pro to, co chcete a pro toho, koho milujete. Řeší se tady spoustu důležitých témat, včetně LGBTQ problémů. A na konci mi to zlomilo srdce.
Knihu můžu shrnout do několika slov, které ten příběh vystihnou: šokující, srdceryvné, odvážné, milující i smutné.
Knihu jsem četla jako recenzní výtisk od KD :)
(SPOILER) Ani nevím jak začít. Před knihou jsem viděla film a líbil se mi? Ani ne. Přesto jsem se rozhodla přečíst knihu? Ano. Proč? No, kdo ví. :D
•
Tohle je za mě jedno (dost) velké ne. Teď už nečtu tolik erotických románů, jako jsem četla kdysi, ale vím, že rozhodně byly mnohem laskavější (dá se to o erotickém románu říct?) než tenhle.
•
Co se týká děje tohohle skvostu, tak ten je poměrně jednoduchý. Bacha SPOILER (?). Byl jednou jeden mafiánský Ital, který měl vizi o krásné ženě, kterou (díky osudu) po několika letech spatřil naživo. Oslovit ji normálně by byla nuda, tak se rozhodl, že ženu unese a bude ji rok věznit a čekat, až se do něj zamiluje. Ta žena zřejmě pod vlivem alkoholu a díky ztrátě sebeúcty nakonec opravdu Italovi podlehla. Teď sledujeme jejich dokola se opakující kolotoč (ne)nuceného sexu, alkoholové opojení Laury a rozkazování Itala všem a pořád.
•
Hele jako oddechový příběh asi dobrý. Ale já jsem s těma dvěma zvládla jen těch prvních 365 dní. Po pár stránkách jsem měla alkoholičky Laury a násilnického Massima tak akorát dost. Laura byla velmi nesympatická žena, která očividně nedokázala udržet myšlenku aspoň dvě stránky. Uvedu příklad: Nejdřív Laura nebude tolerovat to, že ji někdo říká co má dělat a o pár stránek dál nám vypráví, jak miluje, že se jí ten úžasný Ital ani neptá na názor a řídí její život. Jako pardon? Posloucháme se holka vůbec?
•
Takže malé shrnutí. V knize teda najdete alkoholismus, stockholmský syndrom a emoční nestabilitu, vše zabalené do 350 stran, které vám asi mají dát pocit, že tohle bude láska až za hrob (doslova, pokud by Laura odešla, beztak by ji zabil :D ). Jo! A je tam ultra otevřený konec, já jen tak kdyby někdo pak nechtěl číst další díl, ať je na to připraven.
•
BTW. film jsem proklikala a ta tendence je dost sestupná.
Elitní škola a hate to love romance. Člověk by si řekl, že tohle už jsme mohli číst u Mony Kasten a její série Maxton Hall. Tohle je ovšem mnohem zvrhlejší verze.
•
Tahle kniha je návyková. Přečetla jsem ji během dvou dnů a nemohla to odložit. ALE! Je dobře, že je v této knize upozornění, že tento příběh není pro choulostivé povahy.
•
Temnota. Nebezpečí. Démoni. Padouch. Ačkoliv jsem od této knihy neočekávala nic, tak si mě získala. Líbila se mi ta temnota toho příběhu. Není to obyčejný příběh s mírnou hate to love romancí, Aiden vám asi bude připadat jako psychopat a sociopat a Elsa jako dívka, která ztratila zdravý rozum. Tohle mě na tom ale bavilo. :D To jak si hráli s tou temnotou v nich, jak s ní pracovali a jak to (ne)dokázali přijmout.
•
Je to moje premiéra co se tyče temných romantických příběhů a zdá se, že jsem našla to, co mě baví. Pro mě to bylo jako středoškolský příběh Jokera a Harley (s nadsázkou) a zamilovala si to. Věci, které tady budete číst, i ve mě vyvolávali občas nepříjemné a “tísnivé” pocity.
•
Hodně mě bavil styl psaní. Není to jen suchý příběh. Skvěle tam fungovalo pracování s myšlenkami hlavní hrdinky. Za mě je to fakt výborně zpracována #darkbullyromance. Takže jedno doporučení ode mě (ale pouze v případě, že tu temnotu toho příběhu zvládnete, myslím si, že to není kniha úplně pro všechny).
Knihu jsem četla jako recenzní výtisk od Knihy Dobrovský :)
Já tuhle sérii Romantické útěky začínám upřímně milovat. Styl psaní autorky je senzační (i když mě trošku překvapilo, ze oproti Kavárně je Pekárna psána v er-formě), ty samotné příběhy jsou kouzelné, milé a jako bonus je zde spoustu dobrot (ok, máte taky rádi knihy ve kterých figuruje jídlo?).
V příběhu se seznamujeme s Brooklynem a s pár tipy kam se podívat. ️ Hlavní postavy jsou neuvěřitelně sympatické. Sophii jsem si oblíbila už v Kavárně díky její lásce k jídlu a neustále touze objevovat nová jídla.
V knize není žádný velký zvrat, který by vás připravil o dech, ale je to 100% skvělá knížka ve svém žánru. Překypuje humorem, skvělou romantikou a přátelstvím a úžasnou atmosférou (jen s tou atmosférou teda pořad vede Kavárna v Kodani... že by to ale bylo tou Kodani samotnou?).
Určitě bych knížku doporučila, pokud člověk hledá super oddechovku, která zahřeje u srdce a vyzařuje z ní pohoda.
A jako velký bonus je zase ta krásná obálka!
“Jeden konkrétní rod strážkyň přitáhl před sto lety ze zámoří do malého jižanského městečka. Tam je průchod vyznačen dvojící velkých stromů. V místě, kde se jejich větve setkávají a proplétají, vzniká přirozený tunel - a o půlnoci tento tunel propojuje pozemský svět se světem nebeským
Velmi milý příběh o lásce, rodině, přátelství, ale také bolesti, ztrátě a odpuštění se špetkou magie. Pokud jste viděli například seriál Virgin river na Netflixu, tak mi tato kniha tento sérial svou atmosférou připomněla. Je to takový maloměstský příběh, navíc s jednou legendou.
Postavy byly sympatické, hodné, občas bručounské a zároveň trochu vlezlé a zvídavé, zejména ty vedlejší. No jo, život na maloměstě, kde se všichni znají. :) Hlavní postavy byly milé, zároveň v něčem obyčejné, což jim dodávalo reálnost. Bylo skvělé, že je to vyprávěno z pohledu dvou hlavních ženských postav a každá vypráví tu část za “svou rodinu a tak dostáváme ucelený pohled. Příběh se odehrává na pozadí jedné tragédie a pomalu rozplétáte plno tajemství a nedořešených záležitostí.
Moc se mi tady líbilo to prostředí, propojení jednotlivých osudů a velmi hezké romantické linky. Občas to bylo trochu zdlouhavější, je to pomalejší příběh, který vás dokáže chytnout v určitých chvílích za srdce, ale hlavně si při čtení užíváte dění okolo kavárny a poznáváte lidi. Prostě odpočinek u knihy jak má být. Prostředí kavárny bylo kouzelné a kdyby taková existovala, jsem tam pořád.
Pokud teda hledáte nenáročný a zároveň milý, dojemný a občas trochu bolavý příběh se špetkou kouzla, tak se do Kosí kavárny vydejte.
Za knihu moc děkuji nakladatelství HOST kteří mi ji poskytli k recenzi v rámci spolupráce :)
Když jsem viděla tuhle knížku, tak jsem si řekla, že tohle chci číst. Ta obálka je boží a když si přečtete anotaci, tak je to něco co vám dokáže navodit skvělou atmosféru (nejen) na Halloween. No a po přečtení můžu říct, že obsah stojí za to! Tohle byl originální příběh se stylem vyprávění pohádky s hororovými prvky ve formě oživlých mrtvol, který mi prostě a jednoduše sedl.
No a já se teď pokusím v pár bodech přesvědčit vás, proč si tu knihu máte přečíst. Tak jdeme na to:
Sympatické hlavní postavy
Neskutečně mi sedli Ryn i Ellis. Chovali se na svůj věk (žádné přemrštěné hrdinství), dělali chyby (což bylo logické, protože ani jeden nebyl přece vycvičený voják) a i přes to, že nešlo vždy vše jak po másle, tak neztráceli humor a jejich dialogy jsem si užívala.
Pomalá romantická linka
Nebyla vůbec přehnaná, postupně se dostávala na povrch a hrozně jste si to užívali a fandili jim. Nebylo to na sílu, není tam na ni kladen nesmyslný důraz, jen dokresluje zajímavé putování pro zrušení kletby.
Velšské pověsti
Ty mě dost zajímaly, protože to ten příběh pro mě dělalo originálním. Mám ráda příběhy, které jsou založeny na pověstech a legendách. Hezká poslání, která vám mohou něco předat. Taky je tady hezky zpracováno téma smrti (můžete si z knihy odnést i pár dobrých myšlenek).
Čtivost
Skvěle a svižně napsané. Krátké kapitoly ubíhali pod rukama. Možná vám občas může připadat to putování zdlouhavé (já si to teda užívala, protože to prostředí a legendy jsou top), ale ten konec určitě stojí i za cenu nějakých pomalejších pasáží.
Kostikoza.. jako pardón, ale nemrtvá tvrdohlavá koza, která vás nenechá ve štychu, je mazlíček, kterého chcete.
Jo! A je to standalone! Jupíjej. Tohle si jednou určitě přečtu znovu.