knizni.taurus přečtené 263

Měsíční píseň 2009, Patricia Briggs

Síla 2017, Siri Pettersen

“Nemůžeš vyléčit všechno, Hirko. A neplatí ani to, že všechno, co je opravené, je krásnější než předtím. Někdy to prostě zůstane zničené. Nic víc. Třetí závěrečný díl a válka na spadnutí. Po dočtení druhého dílu jsem se moc ráda zase pustila do třetího a čekalo mě opět nové dobrodružství, nové Hirčiny výzvy a nové prostředí. Ačkoliv je zde opět pomalejší start, rychle to dostane zpět svůj spád. Do třetice se nakonec dostáváme k Umpiri a jejich fungování světa. Je to svět, který se s nikým nemazlí, přizpůsob se nebo zemřeš. Hirka postupně získává nové informace, které ji pomáhají přežít v nehostinném prostředí. V knize se hodně pojednává i o odpuštění, zda má někdo dostat druhou šanci a jak přesvědčit Umpiri, že chyby se nemusí jen trestat smrtí. Nicméně pořád tu bylo pár věcí, které bych si ráda přečetla. Ráda bych se o Umpiri dozvěděla ještě víc, víc o tom městě ve kterém byli atd. Hirce jsem neskutečně fandila v jejím počínání, bavil mě i Rime a hodně jsem si oblíbila i nové postavy, např. Kese. Interakce mezi ním a Hirkou byly skvělé. To jaký byl a zároveň co nechtěl dál najevo, protože slabost vás ve světě Umpiri může stát krk. “Králíci umírají. Líbí se mi, že autorka pořád klade důraz na budování toho světa, intriky a v tomto díle i politikaření. Síla je plná zvratů a udržuje si stále tu nádhernou atmosféru. Romantika tady není na pomyslném bodu mrazu, sice prostor, který tady dostává Hirka a Rime není velký, ale o to je to lepší. Žádná prvoplánová věc. Závěr byl částečně uhodnutelný, částečně otevřený, ale zároveň takový, jaký si ta série zasloužila. Navíc o akci a zvraty nebylo nouzi. Pokud můžu doporučit, tak sérii dejte šanci a čtěte ji v období, kdy na ni budete mít čas. Je dobré ji číst hned najednou, aby vás množství postav, střídání světů a zvraty nezmátly. Chtěla bych, aby si ji přečetli lidi, kteří hledají propracovanou fantasy, protože tohle je něco, co by nemělo být přehlíženo.... celý text

Tajemství Ořechové aleje 2024, Heather Webber

“Na životě je úchvatná naše schopnost neustále se přetvářet. Měnit se. Vyvíjet. Učit. Uzdravovat. Navazovat nová přátelství. Zamilovat se. Růst. Zdá se, že příběhy z malého města budou mé oblíbené comfort čtení. Ačkoliv Tajemství ořechové aleje už podle názvu skrývá mnoho tajemství a s tím spojené nejen ty šťastné emoce, tak ten příběh jsem si zamilovala. Pokud si představím příběh o maloměstě, tak tohle je přesně to co očekávám. Opět je tady vyprávění ze dvou úhlů pohledů, konkrétně Emy a Cory Bee. Ema byla zlomená hodná duše, která jen chtěla milující rodinu a zázemí. Moc se mi líbil její vývoj, jak dokázala pracovat se svou minulostí, jak se snažila otevřít, jak se přes všechno snažila být šťastná. Ema představovala jednu z květin, která uvadla, ale díky lásce a péči dokazála znovu kvést. Cora Bee pro mě představovala vřelost, laskavost a nápaditost. Pro tohle všechno mi byla hned sympatická. V knize ale najdete spoustu dalších zajímavých, srdečných a zábavných postav, které vám přirostou k srdci. Tajemství skrývá kde kdo, a tady jich postupně odhalíte hned několik. Při čtení se mi líbilo propojení s květinami, kdy na začátku kapitol jsou lekce zahradničení (jaký mají květiny význam atd.) a ten magický prvek, který je nenásilný a nádherně dokresluje atmosféru. Navíc se na pozadí tohoto příběhu odehrává ještě jeden menší, o to významnější, ve formě útržků z deníku. Kniha pojednává o spoustě tématech. Sám příběh vám naznačí, že vřelost člověka nic nestojí, že pokud něco chcete, prvním krokem je si za tím jít, že některá tajemství je možná lepší uchovat, za to některá vyřčená tajemství vám dovolí se posunout v životě dál a že zlomená srdce a duše nemusí zůstat zlomená na vždy. Příběh se čte velmi dobře, není příliš jednoduše ani příliš květnatě napsaný a sám o sobě je děj poutavý. Jsou tady moc milé romantické linky, silné rodinné a sousedské vazby. Je to příběh dojemný, smutný, radostný, milý, bolestný i laskavý. Má to vše. čteno v rámci #spoluprace s @nakladatelstvijota... celý text

Plíseň 2017, Siri Pettersen

“Není třeba obávat se nepřítele, který toho ztratil nejvíc. Měl by ses obávat toho, jemuž hrozí, že něco ztratí. Po prvním dílu jsem se hned musela pustit do druhého, protože mě ten příběh prostě vtáhl. Začátek je opět trochu pomalejší, ale po chvíli to zase začne mít spád. Pokud však čekáte méně popisů, tak vás zklamu. Nicméně, jestli si chcete dál užívat pomalou, propracovanou a atmosférickou fantasy, tak směle dál. V tomto díle se dostáváme i za hranice Ymslandy a příběh se odehrává v našem světě. Zprvu jsem si říkala, jestli to pro mě neztratí tu jiskru, ale opak byl pravdou. Seznamujeme se tady s více postavami, pozorujeme Hirku jak se přizpůsobuje jinému prostředí a pomalu dostáváme více odpovědí na otázky, které jsme si kladly v při čtení prvního dílu. V tomto díle taky dostaneme více informací ohledně slepých, jak to s nimi je. Velkou roli tady dva slepí budou mít a vy nebudete vědět, který je ten dobrý a který ten zlý. Nebo jsou oba zlí a nebo svým způsobem dobří? Kromě toho se tady věnujeme původu Hirky, odkud vlastně ta holka pochází? Je super, že s dalším dílem a stárnutím Hirky, se u ní děje ten vývoj. Je to holka přemýšlivá, která chybuje a zároveň dělá těžká rozhodnutí, která se jí můžou vymstít. Ale neztrácí svůj cíl. Rime konečně bere věci do svých rukou, a jen čas ukáže, jestli jeho rozhodnutí byla dobrá a zda nebyla jen uspěchaná a nepromyšlená. Nemá to jednoduché a žene ho slib, který dal Hirce, ale stojí to za to, co se potom stane? Každopádně na konci mě zase dokázal naštvat, pacholek jeden. Konec je jedno velké překvapení a třetí díl bych doporučila mít u sebe. Tato série je neskutečně dobrá, neztrácí atmosféru, hraje si s vámi všemi těmi zvraty i když je ten průběh pomalý a vývoj postav je hrozně skvělý. čteno v rámci spolupráce s nakladatelstvím Host :)... celý text

Trůn padlých 2024, Kerri Maniscalco

“Ale nakonec vám nezbyde než odpustit těm, kteří vám ublížili, a především sobě. Jinak se budete navěky trápit a krvácet. Předpokládám, že ani pro nesmrtelnou bytost to není příjemné. Když jsem se do knihy pustila, tak jsem si řekla, že čtu Bridgertonovi ve fantasy světě. A jelikož nejsem jejich velký fanoušek, tak jsem byla na vážkách, zda se mi bude kniha líbit. Ale pak to dostalo hříšné grády v temném světě upírů, démonů a víl (temné víly jsou top!). Zamilovala jsem si postavy. To, že byly nespoutané, morálně šedé, bojovné a zároveň v mysli svobodné a smyslné. Já jsem mnohem radši za tyto tajemné, trochu arogantní a temné mužské protagonisty - s něma se člověk nenudí. S Camillou jsem to měla na delší lokte, ale nakonec si mě ta drzá divoška získala, nebyla to žádná rohožka. Jediné co mi nesedlo, ten důvod k vysvětlení, co (a jak) se stalo s Invidovým dvorem - to mi přišlo krajně dětinské na démona. :D Jinak chemie mezi hlavními hrdiny fungovala dokonale a jejich jiskření jsem si užívala. Hodněkrát jsem se nad jejich sarkastickými přestřelkami pobavila. Samotný svět byl dobře (i když občas zmateně - spousta jmen) vystavěný, ale občas byl zahalen všemi těmi spicy scénami. Na druhou stranu byly tyto scény velmi dobře popsány a ta divokost k postavám sedla a já se při čtení necítila trapně, jak se to občas u popisů v češtině děje. Nicméně díky těmto popisům bych knihu fakt nezařadila do YA (a taky kvůli scénám s useknutými hlavami). Shrnutí: Četlo se to dobře, díky krátkým kapitolám a střídáním pohledů dvou protagonistů. Autorka dokázala postupně budovat atmosféru. Neříkám, že tam nebyla hlušší místa, ale z celkového dojmu jsem si čtení užila. Něco jsem uhodla před tím, než se to stalo, ale bylo tam zvratů dost na to, aby vás autorka dokázala i překvapit. Kdo hledá uzavřenou (protože další díly by měly být o jiných princích) spicy new adult romantasy, tak tuhle můžu doporučit. Čteno v rámci spolupráce s Knihy Dobrovský. :)... celý text

Ta druhá Belle 2024, Whitney G. (p)

Kdo miluje Krásku a zvíře? Pro mě je to jedna z nejoblíbenějších pohádek a ráda si vždy přečtu jakýkoliv retelling. Tady ten určitě nezařadím mezi nejlepší. Je to krátký příběh, ve kterém jsou krátké kapitoly, a tak to budete mít přečteno za chvíli. U těchto příběhu jsem vždy ráda za pohled obou hlavních hrdinů, což tady je. Postavy nebyly špatné, jen jejich chování bylo občas nelogické. Každopádně ta druhá Belle byla drzá a sarkastická, milá a zároveň bojovná, neměla jsem ji co vytknout (tyhle hrdinky mám ráda), ale mrzí mě, že ji poznáme hrozně málo. Taky musím říct, že mě bavil i Gabriel, ale opět nějaký vývoj postavy se tu prostě nevlezl. Ačkoliv romantická měla potenciál, rozvinuta byla málo. Škoda. “Nerad opakuju otázky, Belle. “Já je zase nerada poslouchám, takže oba uvítáme, když přestanete. Mini sumarizace: Celkově je to oddechovka, která ale nepřináší nic extra navíc a bylo to dost nedotažené. Jako taková první rozepsaná verze, u které to ještě chtělo dopracovat děj. Celou knihu drží při životě hlavně interakce hlavních hrdinů. Nápad dobrý, počet stran to bohužel zazdil. Btw. Jinak mi to přišlo jako takový mix těch roztomilých disneyovek a kousavé romantasy.... celý text

Neodpovídej 2023, Lucie Bechynková

“Otevřela aplikaci, vyplnila všechny potřebné údaje a začala si procházet fotky v galerii telefonu, které se rozhodla zveřejnit. Netrvalo dlouho a během chvilky už mohla jako v katalogu vybírat profily mužů ve svém okolí. Nebylo to až tak marné, to musela uznat. Někteří vypadali, že by spíš potřebovali odbornou pomoc než přítelkyni. Ale s tím nějak počítala. No, děj se vůle boží. Podcast Opravdové zločiny mám ráda, a tak jsem se do první beletrie jedné z autorek podcastu pustila. No nakonec to nedopadlo úplně špatně, ale rozhodně jsou lepší detektivky. Jedná se o příběh, který je velmi jednoduše napsaný, takže ubíhá velmi rychle. Taky se mi líbil ten nápad zpracování online randění, protože to přece jen v dnešní době jede ve velkém. A jako oddechovka asi splnila účel. Ale.. Na začátku jsem byla mírně zmatená zejména kvůli přeskakování v ději a množstvím postav. Podle anotace jsem taky čekala něco jiného. Příběh sám o sobě nebyl špatný, ale přišlo mi, jako bych četla dva samostatné příběhy v jednom, které se ani zdánlivě nepropojily. Název knihy podle mě úplně neodpovídal tomu, co jsem dostala uvnitř. S tím asi souvisí i to, že konec je nepředvídatelný (jen je to za mě asi dáno tím, že nemáte ani šanci si něco myslet). Kniha obsahovala tak 0 vodítek (možná právě pro to zmatení v ději) a já na konci příběhu vlastně nevěděla, co si o tom myslet. Postavy za mě byly ploché, ne moc dobře uchopené a jejich počínání mě nejednou překvapilo. Nevytvořila jsem si vztah ani k jedné postavě a po dočtení jsem věděla, že si tento příběh dlouho v paměti neuchovám. Suma sumárum: jako detektivní jednohubka se dá, ale nečekejte nic závratného. Audioverze ale byla fajn a vlastně mě udržovala v pokračování v příběhu. Příjemná interpretace a zapojení textových konverzací tak, abyste to poznali. A v knize jsou fajn ilustrace.... celý text

Ódinovo dítě 2016, Siri Pettersen

Pustit se do této stránkově dlouhé série mě přesvědčila hlavně anotace. Ze začátku jsem ale byla na vážkách, zda jsem zvolila dobře. Hned jsem totiž věděla, že to bude psáno pomalým stylem. Musela jsem si uvědomit, že na tuto knihu není dobré spěchat. A toto rozhodnutí považuju za mé nejlepší. Jedná se za mě o dost komplikovanou fantasy, která vás na začátku bude mást vyprávěním z několika různých pohledů, tím světem a kdo kam patří. Kdo je Vidoucí? Proč jsou důležití havrani? Odkud se vzala Hirka? Postupně na tyto otázky dostanete odpověď, ale nebude to hned. První díl má poměrně pomalý start, ale jakmile se do knihy začtete, tak se nebudete chtít z příběhu vynořit. Hodně ve čtení pomáhají krátké kapitoly. Hirka byla skvělá hlavní hrdinka. Akorát ke konci jsem měla trochu problém ji zařadit do skupiny 15 letých dětí. Někdy se chovala přesně tak neuváženě, ale jindy jste si mysleli, že přežila už spoustu zim. Uchopit její osobnost bylo složitější a o to zajímavější. Celkově se mi ale líbil ten námět knihy, kdy dívka hledá své místo a to uvědomění, že ji ostatní třeba neberou tak, jak by si zasloužila. Je to silná osobnost, kterou těžko zlomíte. Na tak mladé děvče uměla přemýšlet, když něco nechápala, tak hledala souvislosti, uměla odpouštět a zároveň nezapomínala. U Rimeho jsem si nebyla tak jistá a jsem zvědavá, co nabídne v dalším díle. Věřím, že nakonec z něj bude postava, kterou budete mít rádi. Není tam velký opis okolí apod., za to je tam dost myšlenek a úvah jednotlivých postav. Škoda, že Urd nedostal více prostoru. Ráda bych se dozvěděla, co za jeho chováním a činy stálo Občas se určité věci (znalosti) dost opakovaly úplně zbytečně a prodlužovalo to děj. Celkově je to ale velmi zajímavá, propracovaná a atmosférická fantasy se silnou hlavní hrdinkou, kdy rozplétáte jednotlivá tajemství, intriky a historii daného místa. Není to prvoplánové dílo. 4,5/5 Čteno v rámci spolupráce s nakladatelstvím HOST. :)... celý text

Zmizení Sáry Lindertové 2019, Kateřina Šardická

“Dívky, jako byla ona, jen tak samy nemizí. Dívkám tohohle typu se většinou stane něco zlého. Když jsem se rozhodovala co za audioknihu si zase poslechnu, tak jsem dlouho neváhala nad Sárou Lindertovou. Knihu od @kat.sardicka jsem si už dávno chtěla přečíst a musím říct, že v audioverzi ta kniha byla skvělou volbou. Kniha mě zaujala námětem nevysvětliténého zmizení - velká lákačka. Každopádně jsem ale ráda, že jsem v době čtení nejela metrem. Děj má spoustu skvělých věcí: wow momenty a nečekané zvraty, tajemnou atmosféru, neotřelé prostředí a zajímavou zápletku. Za to postavy to u mě měly těžší. Hlavní hrdinku Klaudii jsem si neoblíbila na první dobrou. Byla dost často nevrlá a svým chováním mě iritovala, ale díky svému zápalu věci řešit a svým sarkasmem mě nakonec začala zajímat a získala si mě. Oliver byl trochu podržtaška, ale nebyl tak otravný, jak by se z počátku mohlo zdát. Adam byl pro mě postava navíc, od které jsem toho moc nečekala a nezískala. No ale kdo mě hodně bavil, byl Ehler. Konečně byl v nějaké detektivní zápletce taky nějaký střízlivý (ať už doslova nebo pohledem na svět) vyšetřovatel, který byl směsicí mrzouta, klaďase a normálnosti. Vyprávění z jeho pohledu mě bavilo asi nejvíc. Celkově kniha ubíhala rychle, neměla moc hluchých míst, i když se v některých chvílích stávalo, že bych už přeskočila dál a o závěru vlastně nevím, co si do teď myslím. Překročení roviny reality do fantastična bylo zajímavé, spojení s legendami mi přišlo fajn, spojení s židovskou kulturou na mě bylo už moc. Každopádně mě i na konci knihy dokázala autorka šokovat a závěr měl přesně takové grády, jak bylo potřeba. Celkově to byla kniha, kterou jsem si užila, u které jsem cítila tu tajemnost, nejistotu a nervozitu. Pro nadšence do hororu, detektivek a nadpřirozena je to kniha jak dělaná pro pochmurné podzimní období. Mini audiorecenze: skvělá interpretace ozvláštněná střídáním hlasů (miluju když jsou postavy namluveny různými lidmi), která skvěle dokreslí atmosféru.... celý text

Tajemství Kosí kavárny 2024, Heather Webber

“Jeden konkrétní rod strážkyň přitáhl před sto lety ze zámoří do malého jižanského městečka. Tam je průchod vyznačen dvojící velkých stromů. V místě, kde se jejich větve setkávají a proplétají, vzniká přirozený tunel - a o půlnoci tento tunel propojuje pozemský svět se světem nebeským Velmi milý příběh o lásce, rodině, přátelství, ale také bolesti, ztrátě a odpuštění se špetkou magie. Pokud jste viděli například seriál Virgin river na Netflixu, tak mi tato kniha tento sérial svou atmosférou připomněla. Je to takový maloměstský příběh, navíc s jednou legendou. Postavy byly sympatické, hodné, občas bručounské a zároveň trochu vlezlé a zvídavé, zejména ty vedlejší. No jo, život na maloměstě, kde se všichni znají. :) Hlavní postavy byly milé, zároveň v něčem obyčejné, což jim dodávalo reálnost. Bylo skvělé, že je to vyprávěno z pohledu dvou hlavních ženských postav a každá vypráví tu část za “svou rodinu a tak dostáváme ucelený pohled. Příběh se odehrává na pozadí jedné tragédie a pomalu rozplétáte plno tajemství a nedořešených záležitostí. Moc se mi tady líbilo to prostředí, propojení jednotlivých osudů a velmi hezké romantické linky. Občas to bylo trochu zdlouhavější, je to pomalejší příběh, který vás dokáže chytnout v určitých chvílích za srdce, ale hlavně si při čtení užíváte dění okolo kavárny a poznáváte lidi. Prostě odpočinek u knihy jak má být. Prostředí kavárny bylo kouzelné a kdyby taková existovala, jsem tam pořád. Pokud teda hledáte nenáročný a zároveň milý, dojemný a občas trochu bolavý příběh se špetkou kouzla, tak se do Kosí kavárny vydejte.... celý text

Božští rivalové 2024, Rebecca Ross

“Myslím, že brnění nosíme úplně všichni. Ti, kteří ho nemají, jsou podle mě blázni, kteří riskují, že je svět svými ostrými hranami bolestivě poraní, znovu a znovu. Z A M I L O V A N Á. Jsem zamilovaná. Moje nejočekávanější kniha a jsem hrozně ráda, že mě v ničem nezklamala. Doufám, že se do této krásky pustíte, protože jak říká Ron: budeš trpět, ale náramně si to užiješ. Božští rivalové pro mě bylo kouzelné, dojemné, srdceryvné, něžné a nádherné dílo. Klobou dolů před překladem, protože překladatelka dokázala autorčina slova přenést do krásné podoby. I když to není kniha nabitá akci od začátku až do konce, ta skladba slov vás prostě uchvátí (já se teď těším i na originál) a navíc dostanete spoustu krásných myšlenek. V knize najdete nádhernou romantickou linku. Hlavní protagonisty si zamilujete a budete vše prožívat s nimi. Je to láska v té nejčistší podobě a to mě vlastně na tom zaujalo ze všeho nejvíc. Každý dopis jsem očekávala stejně jako Iris a těšila se spolu s ní. Její i Romanova povaha mi sedla na 100 %. To jak se chovali, jak se rozhodovali, jak byli odvážní a chtěli žít naplno. Oba se někdy vyrovnávali s těžkým obdobím a jejich úvahy nad životem vás vzaly za srdce. Tak mladí a tak uvědomělí. Navíc vás okouzlí i samotné prostředí, které je velmi originální s třešničkou na dortu ve formě fantasy prvku v zuřící válce. Válka nikdy nevěstí nic dobrého, ale líbilo se mi, že autorka dokázala do toho období vložit i radost. Protože ve válce je dvakrát tak důležité se umět radovat, aby to člověka nesemlelo. A poslední bod: autorka tu atmosféru na vás přenese hned od první strany. Když se naši novinářští rivalové honí za článkem, jako byste je sledovali přímo z redakce, když se v příběhu ocitnete v blízkosti války, budete trnout hrůzou a když se stane něco hezkého, cítíte tu radost. Nemůžu se dočkat pokračování, protože ten konec … čteno v rámci #spolupráce s @humbook_blogeri - děkuji... celý text

Pomocnice 2023, Freida McFadden

Knihu Pomocnice jsem si koupila na základě těch nadšených recenzí a jelikož se u mě thrillery zase tolik nevyskytují, tak to pro mě bylo poměrně překvapivé čtení. Ale začneme od začátku. Už postavy ve mě probudily ten správný pocit, že čtu thriller. Nevěděla jsem, co si o nich myslet, ani jsem netušila komu věřit. Ačkoliv jsem si hodně oblíbila hlavní hrdinku Millie, která mi přišla taková pohodová a milá (kromě toho fantazírování o něčím manželovi), tak stejně jsem vůči ní měla pocit: “co je ta holka vlastně zač. Nina byla vážně nesnesitelná a mě tak perfektně iritovala, že u této postavy a jejího charakteru odvedla autorka skvělou práci. Vždycky jsem si říkala, co ta Millie v životě udělala (protože záznam v trestním rejstříku asi nebyl omyl :D), že musí zůstat v téhle práci. Já bych odešla po prvním dni. Co se týká jejího manžela, tam jsem celou dobu byla na trní z toho, že se ta aura jeho dokonalosti každou chvíli rozpadne. Že tam bude nějaký háček, protože není možné, aby byl někdo takhle bezchybný. Nebo je? U žádné z postav jsem si tak nebyla jistá v kramflecích. Kdo je tady vlastně sakra ten špatný? Každopádně napsané to bylo strašně svižně. Líbilo se mi rozdělení knihy do několika částí. Kapitoly nebyly nijak dlouhé a celé to pěkně odsýpalo. Skvěle to na sebe vše navazovalo a mě příběh bavilo číst. Na druhou stranu mi ten konec, který byl za mě sice nepředvídatelný, ale moc alá morální dilema trochu zastínil ten pocit nadšení. Na konci je i náznak dalšího dílu, do kterého se nejspíš pouštět nebudu. Konec mě zkrátka nepřesvědčil a za mě byl “too much. Suma sumárum: čtení jsem si užila, nemá to nějaká výrazná hluchá místa, do žádné stránky jsem se nemusela nutit a byla jsem zvědavá, jak se celý příběh vyvrbí. Nějaké zvraty jsem odhadla, něco pro mě bylo překvapení, konec byl nic moc, ale celkově zklamání to rozhodně nebylo.... celý text

Nejlepší omyl mého života 2024, T. Gephart

Nejlepší omyl mého života je hodně nenáročná romantická komedie založená hlavně na dialozích. Děj je poměrně jednoduchý a přečtené to máte rychle. Pokud tedy hledáte milou oddechovku, čtěte dál. Postavy byly sympatické, vtipné a pohodové. Sestra hlavní hrdinky Belle mi přišla sice někdy až moc dětinská, za to Lincolnův kamarád Nate mi to vynahradil. Můžu dostat taky takového kamaráda? Co se týká hlavních postav, tak Lincoln byl klasicky chlap snů a Zara trošku zmatená žena neustále si vybírající kariéru, pak zase lásku a tak dokola. Na jednu stranu mi bylo sympatické, že svou kariéru nechtěla jen tak hodit do koše jen pro možný románek. Na druhou stranu holka nevěděla co chce. Byla dost skeptická a štvalo ji, když ji lidi poslechli. :D Jinak chemie mezi nimi fungovala a jejich interakce jsem si užívala. Děj nebyl nijak výrazný, vlastně na začátku se odehraje jedna věštba, která rozehraje hru a pak už to je čistě zašmodrchaná romantická linka dvou právníků. Ale čtení mě bavilo, nutit jsem se do něj nemusela a nejednou jsem se uchechtla nahlas :D. Je to pohodově napsané (s pár sprostých slov a nějakými žhavějšími scénami). Kromě občasného kolovrátku hlavně vytvářeného Zarou a nějaké scény, které byly za mě zbytečné, to bylo super čtení po práci. Jo, a vyprávěno je to z pohledů obou dvou, takže win win! 3,5/5 E-knihu jsem dostala od nakladatelství JOTA za účelem recenze.... celý text

Pád všech neřádů 2023, Amanda Foody

Závěrečný díl skvělé série. Po prvním dílu jsem se nemohla dočkat pokračování a celého rozuzlení. A že to teda byla jízda. Ale nebudu kecat, první díl mě bavil o malinko víc (ten mě po začtení prostě vystřelil na měsíc). Druhý díl byl občas krapet utahanější, ale do čtení jsem se nemusela nutit a příběh Ilvernathské sedmičky byl návykový, takže jsem se nakonec i bála brzkého konce. V závěrečném díle dostaneme opět vyprávění z pohledu 4 postav a mě nejvíc bavily ty z pohledu Alistaira, Gavina a Isobel. Briony mě úplně neoslnila ani v prvním díle (a tady se to pořád nezlepšilo, i když jejímu odhodlání jsem fandila), za to Gavin se tady docela vyšplhal a prosím vás… Reid, jako pardón, ale toho kluka žeru :D (škoda, že není vyprávění i z jeho pohledu). V druhém díle vše graduje, taky se dost řeší (občas vypjaté) vztahy, důvěra, láska (romantická či sourozenecká) a hlavně boj o přežití. Každopádně tuhle sérii jsem si zamilovala, ani druhý díl mě díkybohu nezklamal a já sérii budu ráda doporučoval dál. Za mě má tahle série vše od charakterově skvěle vykreslených postav, přes nespočet zvratů až po dokonale fungující, zajímavý a jedinečný magický svět. Propracovanost a hra se slovy se autorkám nedá upřít a pokud prostě hledáte neotřelou, drsnou a komplikovanou fantasy, tak běžte do toho. Přečteno v rámci spolupráce s nakladatelstvím HOST. :)... celý text

Hypotéza lásky 2023, Ali Hazelwood

MI LU JU. Hrozně milá, comfy kniha. Pokud váhate jestli se do knihy pustit, protože ten hype kolem ní je stále velký a vy máte strach, že mu neobstojí, tak za mě není důvod. Kniha byla skvělá a už se těším na další autorčiny knihy. Příběh Olive a Adama byl klasický příběh grumpy x sunshine. Já neměla nejmenší problém se do obou hlavních protagonistů zamilovat, protože mi charakterově hodně sedli. Jejich kamarádi byli fajn a až na některé řeči Anh, které mě občas iritovaly, tak byli sympatickým doplňkem. :)) Vědecké prostředí bylo super a dokonale vykreslené. Pro mě to bylo v knižním světě nové a zároveň pro mě ze života blízké. Bavil mě ten jejich zápal pro vědu. Na konci bylo (ne)malé klišé drama, ale padlo tam jak ulité. Co se týká samotné romantiky, tak fake dating je jedna z mých oblíbených a tady mi sedla na 100 %. Jejich přestřelky, nejrůznější bizarní situace do kterých se díky tomu dostávali a dialogy mě chytly hned ze začátku. Ano, důvody polibku ze strany Olive mohly na někoho působit dětinsky a snad se dalo vymyslet něco lepšího a důvody pro fake dating byly logické asi jen u Adama, ale i tak to na mě fungovalo. Co říct ještě na konec.. Je to skvěle a jednoduše napsané. Hypotézy na začátku kapitol byly fajn ozvláštněním a kapitoly nebyly tak dlouhé. Adam je highlight toho příběhu a jestli jste si ho nezamilovaly, tak jste asi nedávaly při čtení pozor. :D... celý text

Všemi smysly 2024, Rebecca Yarros

Všemi smysly je příběh, který si podle anotace bude libovat v bolesti. A jo, nebude to jen sluncem zalitý příběh, ale takový, který se věnuje i válce, armádě a ztrátě blízké osoby. Bohužel já se při čtení nemohla k postavám dostat. Jejich pocity a ztrátu jsem vnímala jak za oponou a nedolehlo to ke mě v plné polní. Za mě bylo trochu na škodu, že to hned začíná onou tragédií následovanou chaosem, a tak jsem si ještě nestihla vytvořit nějaké pouto k hlavní hrdince. Silnější pocity ve mě kniha vyvolala vlastně až téměř na konci, kdy byla i velmi pěkná pasáž s otcem hlavní hrdinky Ember. Chování Ember bylo jak na horské dráze, zpočátku jsem ji chápala, její zármutek nebo jak se snažila se ztrátou vyrovnat, pak se její chování ale dost vymykalo kontrole a mělo jakési výkyvy. Za to Josh byl zlatý chlap. On, jeho láska k hokeji, trénování dětí a vztah, jaký měl k jejímu bratrovi to bylo něco, co mě těšilo číst. Taky romantická linka tady dostává pěkný prostor a díky Joshovi byla tahle část jako pohlazení pro každou romantickou duši, aneb “jsem tvé cokoliv se právě stalo Everestem ve vyznání lásky. Téma armády je dobře zpracované a mě se hodně líbilo navíc to propojení s hokejem (aneb kdo teď při všech těch hokejoromancí nemá slabost pro hokejisty). Vibem mi kniha trochu připomínala film Purple hearts na netflixu, i když je ten příběh odlišný. Každopádně příběh jako takový není ničím extra, je to poměrně předvídatelné a ničím zvlášť nepřekvapí, ale zase se to četlo dobře, napsané to bylo čtivě a téma bylo jedno z mých oblíbených. Suma sumárum: Příběh plyne sám o sobě velmi hladce a i když je to téma neradostné, tak přece jen si tam ta romantická linka našla své místo a není to jen emoční ždímačka. Pro mě to byla pořád hlavně oddechová kniha, která mě bavila číst, i když byla občas smutná, jen mě nedostala tolik, jak jsem si myslela. 3,5/5 hvězd Knihu jsem četla v rámci spolupráce s @humbook_blogeri :)... celý text

Jediná šance 2023, Kendall Ryan

Pokud milujete hokejové romance, tak pro vás tady jednu mám. Jediná šance je příběh krátký, oddechový, jednoduše a lehce napsaný. Pokud byste si tedy chtěli u příběhu odpočinout, tak vás tato 230 stránková jednohubka může na jedno odpoledne zabavit. Příběh je to vlastně dost jednoduchý s romantickou linkou alá od přátelství k lásce a ségra mého nejlepšího kamaráda. Nemá to žádnou výraznou zápletku, za to příběh ale plyne velmi rychle. Krátké kapitoly a spoustu dialogů zajišťuje čtivost. Postavy nejsou špatné, ale ničím výrazné a za mě málo zapamatovatelné (asi jako celý příběh si za nějakou dobu nebudete pamatovat). Ve zkratce: V knize najdete spoustu hokeje, dost erotických scén, hodně jednoduchých dialogů a konec vás určitě nepřekvapí. Ani se nenadějete a budete na konci příběhu. Hodnocení: 2,5/5... celý text

My všichni neřádi 2023, Amanda Foody

Když jsem si přečetla anotaci této duologie, tak jsem si řekla, že tohle si musím přečíst. A pokud máte rádi drsné magické fantasy, tak vám knihu můžu vřele doporučit. Ze začátku jsem se do knihy hůře začítala. Je to opravdu spletitá a komplikovaná fantasy a navíc tady nemáte jen jednoho vypravěče, ale hned 4. Kromě toho je to psané v er-formě, což je pro mě ta horší varianta pro zorientování se v příběhu. Nicméně, jakmile jsem se do příběhu ponořila dost hluboko, tak jsem si užilvala každou stránku a nechtěla jsem se vynořit. Čte se to sice pomalu, ale hrozně mě bavila každá seslaná kletba a každý souboj. Je to příběh nabitý akcí, pletichařením, nečekaných spojenectví a nakonec i té lásky a zrady. Všechno co tady budete číst je dopodrobna promyšlené, ať už je to historie 7 rodin šampionů, nebo kouzla a kletby tak i vše co se děje v turnaji. Postavy budete milovat i nesnášet, budete je chtít praštit i obejmout a budete jim fandit v jejich snaze přežít. Není to úplně milá YA fantasy. Je to místy opravdu kruté, ale zároveň velmi dobře propracované, chytré a zajímavé. Je fajn pozorovat lidi, kteří nejsou jen dobří nebo zlí, některé jejich pochybné rozhodnotí, kdy nevíte jak se k tomu postavit. A opravdu jsou to šampioni? Nebo jen neřádi? Přečteno v rámci spolupráce s nakladatelstvím HOST. :)... celý text

Poslední, kdo zůstal 2021, Riley Sager (p)

Do knížky Poslední, kdo zůstal jsem se pustila díky našemu Ostravskému knižnímu klubu a jsem ráda. Na autora jsem slýchávala samou chválu, ale pořad se né a né do knihy pustit. Námět knihy mě zaujal. Říkala jsem si: “to bude něco jako Darcy Coates? A ono jo i ne. Za mě je to taková více vytuněná Darcy, kdy to nadpřirozeno není takové, jak se na první pohled může zdát. Navíc je to taková ta verze Kniha v knize, což bylo zajímavé. Styl vyprávění mi sedl. Autor píše velmi čtivě a dokáže udržet v ději. Skvělé bylo střídání minulosti s přítomnosti, což v určitých fázích sice bylo sice frustrující, když se něco dělo, ale jinak super. :D Velké plus byly také krátké kapitoly. Celková atmosféra knihy vás pohltí, takže doporučuju číst večer, protože aspoň si zažijete to duchařské mrazení. Do poslední chvíle jsem netušila co se bude dít, kam to všechno povede. Hodně mě bavilo, jak vás autor vzal za ručičku, kdy vás knihou prováděl a vy si tak mohli vytvořit nějakou teorii, jen proto, aby vám ji vzápětí rozbil jak domeček z karet a vedl vás jinam. :D No a na konci samozřejmě akce, zvrat, zvrat, akce atd. Pár much to přece jen ale mělo.. delší začtení, trochu natahovaný děj a konec byl za mě překombinovaný, ale zase aspoň nečekaný.... celý text

Měsíční čarodějky 2024, Elizabeth Briggs

Dostáváme se do 3. dílu vlčí série a opět to byl velmi čtivý počin. Ačkoliv tu není tolik akce, jako v předchozích dílech. Prostor dostávají vedlejší postavy, což bylo zase fajn, že tu nejsme uvěznění jen mezi dost napnutým vztahem Ayly a Kadena. V tomto díle se dozvíte víc o Aylině moci a taky o její minulosti. Velkou roli tady na začátku mají, jak už název napovídá, měsíční čarodějky a jejich část mě dost bavila. Ačkoliv mi některé věci byli jasné, tak jsem si čtení užívala. Nakonec jsem si užívala i Jordana a toho kluka se mi zdá, si oblíbím (snad to nepokoní). Kaden trochu prudí a občas je na ránu, ale stejně doufáte, že se zase hodí do klidu a vše bude jak má být. Na druhou stranu hodně se tady plánuje a vytváří strategie jestli a kdy zaútočit a v určitých chvílích jsem pro něj měla pochopení, protože stejně jako Kadena i mě štvalo neustále čekání jak se jaká smečka rozhodne. Díl je trochu utahanější a za mě obsahuje dost vycpávkových pasáží, ale pořád jsem to přeletěla za ani ne dva dny a hned jsem se pouštěla do dalšího dílu. :D PS Navíc tady zjistíme, proč je vlk Ayly bílí :)... celý text