Kochy84 komentáře u knih
Tahle kniha a já stojíme každý na jiném břehu řeky. Dílo JKJ miluju podobně jako autor, ale jeho neustálé rozbory a poznámky pod čarou mně dost lehký na nervy. Knížce chybí nějaká opravdu silná historka, když už je na historkách založená. A když už se během cesty nic neděje, mohlo se na něco zábavného vzpomínat (namátkou- příhoda se sýry ve Třech mužích taky nebyla součástí cesty, ale jen vyprávěním...).
Za mě zbytečná knížka. Chápu, proč jí autor napsal, rozumím tomu. Ale neměl to dělat.
Tuhle knížku jsem jako desetiletý kluk miloval. Stejně jako já zestárla a i když dneska vidím,jak naivní a padesatkove to místy je, vždycky pro ní budu mít slabost.
Je tedy pravda, že tu asi není nic, co bychom nečetli od jiných dříve. Celý Příchod bohů je variací na 2001 vesmírnou Odysseu - posouvání primitivní civilizace na vyšší úroveň. Z kovbojky o prvním stádu na Marsu na mě trochu dýchla Bradburyho Marťanská kronika a z povídky o hledání příčiny robotovy sebevraždy zase Asimov. Nevadí mi to ale víc, než když slyším Schelingera zpívat Šípkovou Růženku. Koneckonců,jsou to sebrané povídky z Ábíčka, desetiletý kluk ve mně je nadšený!
Neuvěřitelně depresivní kniha. Pomohla mi uvědomit si, že jestli něco nezměním, nebude mi pomoci.
OBSAHUJE SPOILERY
Jednoduchá oddechová knížka, většina povídek má banální zápletky.
Na několika místech mě autor mírně šokoval - třeba tím, jak "humornou" formou přirovnává pobyt na škole v přírodě k pobytu v koncentračním táboře, ha ha. Taky je na knize hezky vidět, jak se naše společnost za 30 a víc let vyvinula,v jedné povídce tvoří zápletku problém, že si hrdina nemůže do hotelového pokoje propasovat dívku a musí za láskou vyrazit autem do hraničního pásma. V porevolučním Chebu by takový problém prostě nemohl nastat. Povídky občas taky končí nějakou fatální destrukcí, třeba smrtí dítěte zamčeného v hotelovém pokoji po tom,co se jeho maminka s milencem vydali na túru a v důsledku nevhodné obuvi rovněž přišli o život.
Knihu jsem bral jako letní oddechové čtení, proto průměrné hodnocení. Stejně shovivavě se občas v létě kouknu na Malého pitavala z velkého města anebo listuju starými časopisy s pocitem "ještě že žiju teď a tady."
Každý dnešní muzikant, který na sociálních sítích brečí, že ho nechtějí nechat zahrát na Rock for People by si tuhle knihu měl přečíst.
Velmi příjemné překvapení, od knihy jsem nic nečekal. A dostal jsem originální formou napsanou jednohubku, která pohladí na duši a tak nějak přinutí se zamýšlet nad vlastní existencí.
Hlavní postava - Jiří Smrček, Strážce nádrže Magda - má hodně společného s učitelem z Vratných lahví (silný motiv člověka, který si nechce připustit, že je vlastně pro společnost nadále zbytečný) a některé části knihy jsou - li opravdu produktem poznámek Zdeňka Svěráka už jsme viděli či četli jinde. Dokonce bych řekl, že byl tenhle příběh napsaný před Vratnými lahvemi a mnoho z něj ZS do filmu použil. Celkově to ale (hlavně díky formě jednostranného dopisování) dává smysl, drží to pohromadě, nenudí to a pohladí. A co mě hodně pobavilo byla návštěva hlavního hrdiny na představení Švestka :)
Jako oddechovka na pár večerů budiž, ale žádné velké poselství v knize nehledejte. Některé postavy jsou sympatické, jiné méně, ostatně jako v životě. Je jich tu ale hodně a chvílemi jsem se v nich trochu ztrácel.
Co mě však zarazilo -nápadné zmiňování existujících a reálných firem, které víceméně nesouviselo s příběhem, že by product placement?