Kochy84 komentáře u knih

(SPOILER) Já jsem teda doufal, že mi Ježíšek pod stromek přinese nového Výra, Marťan mě před lety naprosto dostal a na Artemis vzpomínám kladně, prima oddechovka o měsíci. A teď jsou vánoce 2021, já držím v ruce Spasitele a říkám si "ty vole, to je tlustý.."
Nebudu napínat, není. Weir má totiž neuvěřitelný talent vyprávění. Knížka vás do sebe vtáhne a než se nadějete, je tu konec. Jinak je tam všechno co ve správné SF má být. Hrozba přesahující globální rozměr, cizí lodě, nepodařená hibernace, drzý palubní počítač a dobrý konec. A protože je autor zároveň hodně zběhlý v popkultuře, hrdina hláškuje a i když se nachází v jiné hvězdné soustavě, začíná každý den kafem .
Asi bych teď hodně spoileroval a proto vám jen poradím: pokud máte rádi sci-fi, je to jasná volba. Pokud holdujete takovým těm knížkám "může se stát, protože věda", je to jasná volba. Pokud máte z nějakého důvodu potřebu si při čtení představovat Ryana Goslinga, je to jasná volba, v připravované adaptaci by totiž měl hrát hlavní roli.

21 27.12.2021

Kultovní seriál BBC mě víceméně míjel. Věděl jsem o co jde, znal jsem jména postav, koho dabuje Vaculík a tím to tak nějak končilo. Politika nikdy nebyla můj koníček, je tolik jiných věcí nad kterými se můžu rozčilovat.
Jenže pak jsem jednou u kamaráda v autě objevil audioknihy a řekl jsem si, že je čas doplnit si vzdělání.
Je až neuvěřitelné, že je to knížka starší než já. Některá témata (gender, střet s islámem, rozpočty pro kulturu vs sport...) Jsou tak současná, až z toho vlastně mrazí. Podporuje to takovou tu teorii, že čas je kruh a pořád se vrací. Taky mě trochu děsilo, že ke každé z postav mě napadalo několik skutečných politiků, kteří nám vládnou.
Pro milovníky suchého anglického humoru povinnost. Jdu shánět další díly. A nebo se konečně na stará kolena podívám na ten seriál.

5 22.12.2021

K téhle knížce mám zvláštní vztah. V době své bouřlivé puberty jsem si jí nejednou vypůjčoval z knihovny, četl si o všech těch kapelách a snil, že jednou budu taky tak dobrej, že o mě Korál bude psát knížky.
A pak jsem na tu knížku na dvacet let zapomněl, až mi na ni náhodou padl zrak v jednom antikvariátu. Tak jsem si jí koupil domů.
Knížka nádherně zestárla. První část je jakési rychloseznámení s tím, jak se vyvíjela hudba na území Československa někdy od doby, co Petrovi Jandovi vypadl první vlas až po začátek devadesátek. Korál se Špulákem tu detailně a přitom čtivě vysvětlují souvislosti a vy sledujete, jak se muzikanti v kapelách prolínali, kdo s kým kamarádil a kdo se nesnášel a že ve finále hrál tak nějak každý s každým. Spousta že zmíněných jmen se proslavila, někteří nežijí, u některých si říkáte "kéž by zůstali u muziky a nepsali na facebook co si myslí o očkování.."
Druhá část vlastně abecední seznam nejrůznějších hudebních uskupení s krátkým biem, sestavou a diskografií, v některých případech s rozmazanou černobílou fotkou s vtipnými účesy, přecijen je to kniha o metalu na začátku devadesátek. Je úsměvné číst o kapele Krucipusk, která právě přijala nadějného zpěváka Tomáše Hájíčka. Nebo o kapele jejíž jméno jsem zapomněl, asi to nikam nedotáhnou, ale hraje tam nějaký René Rypar.
Za zmínku stojí taky unikátní grafická podoba knížky, je to paperback, z nějakého důvodu na modrém papíře a stránky textu ve dvou sloupcích jsou doplněné o psychedelické obrázky odkazující tu na staré průmyslové nápisy, tu na art Deco reklamy, tu na dopravní značky.. dělá to na mě dojem, že někdo zkoušel možnosti nějakého grafického programu a rozhodl se, že použije všechny dekorativní prvky které nabízí. Tím nechci říct, že by to působilo nějak amatérsky, naopak, ke knížce jako takové se to až neuvěřitelně hodí.
Bylo by zajímavé, kdyby autoři napsali třeba druhý a třetí díl, o muzice kolem roku 2000 a dál.. už proto, že by tam mohli psát i o mně :D

17.12.2021

(SPOILER) Nečekal jsem vůbec nic, dostal jsem skvělou zábavu na 2 večery.
Knížka vpodstatě odpovídá na otázku, kterou si pokládá spousta lidí: "co kdyby Záhada Blair Witch byla kniha a odehrávala se na Slovensku?"
Je to čtivé, bloudí se tam po lese, řeší fyzika alternativních vesmírů a skutečný původ bludiček. Navštívíte zrušený blázinec, opuštěné salaše i maringotky. Potkáte děsivé děti. Navíc není vyloučeno, že některá z postav je halucinace nebo tak něco.
Kdysi jsem zažil párty na chatě v Nízkých Tatrách. Všechno co se v knize psalo se myslím doopravdy mohlo stát. A není to ani tak jinými dimenzemi, myslím, že za to může borovička.....

15 13.12.2021

Dlouho jsem přemýšlel co o knize napsat.
Jsem ročník 84, základku jsem tedy absolvoval právě v devadesátých letech. Jasně, jsem kluk z vesnice a Pražské reálie úplně neocením, na druhou stranu, hodně věcí v knize popisovaných jsem sám zažíval, seriály, bravíčka, závislosti na podřadných cukrovinkách ze stánků (dokonce i u nás na vsi byl stánek, kde jsme utráceli kapesné za jedlý papír, žvýkačky ve tvaru cigaret a komiksy, dodnes tam funguje..) anebo Pogy, v těch jsem býval obzvlášť dobrej. Jinými slovy, jsem číslovka knihy, která vznikla nejspíš proto, aby dala facebookové stránce Pure devadesátky nový smysl (nebo jak dneska mladí říkají - monetizaci).
Zajímavé je hlavně to, že mi to vlastně vůbec nevadí.
Johana Fundová má totiž kromě toho obchodního i nesporný literární talent. Příběh tří spolužáků, vyprávěný postupně z jejich pohledů a to navíc v roce 2000 a pak v dospělosti, to mohlo dopadnout hrozným fiaskem a přitom je to čtivé, dává to smysl, má to druhý plán, sociální přesah, v současnosti je navíc krásně vystihnuto, jak se ta naše generace pere se životem. Jasně, knížka obsahuje i spoustu povinných pomrknutí na fanoušky facebookové stránky Pure devadesátky, aby si pro čtení mohli vykřiknout "hej, já taky po škole vždycky koukala na Milagros" nebo "hej, tatarce s kečupem u nás k hranolkům říkali Ďábelka."
Závěr knížky mi přišel takový hektický, jakoby se autorka potřebovala knížky co nejrychleji zbavit. Osobně by mi nevadilo, kdyby postavy nechala ještě tak sto stránek něco řešit, takhle jsem měl pocit jako když Netflix zařízne slibný seriál po druhé sezóně, ale scenaristi musí narychlo dopsat konec, protože počítali se sedmi..
Jak říkám, dle mého se výlet do přelomu milénia Johaně Fundové vydařil. Důstojný debut. Rozhodně si přečtu i další knížky, budou-li.

4 11.12.2021

Takhle vypadaly Netflixovske seriály před sto lety. Nedává to smysl, nemůžete přestat a sezona skončí v nejlepším.
Od nějakých devíti let mám pro Troskovo "Nemo universum" slabost. Co na tom, že si musí vynalézat vlastní výklady přírodních zákonů. Co na tom, že mladí inženýři a doktoři letící v elektrické raketě kosmem se občas chovají jako děti a v dnešním nehostinném světě by je pravděpodobně brzy někdo zabil. Je to pohádka. A baví mě skoro stejně jako když jsem ji četl poprvé v deseti (a od té doby tak dvacetkrát určitě).
Tenhle díl je nejvýpravnější. Podíváme se na planetku obydlenou trpaslíky, následně přistane na Venuši, kde se potkáme s troglodyty, dinosaury a mimozemšťany létajícími v deset kilometrů veliké kouli. Troska si neláme hlavu s gravitací, perspektivou, astronomií, prostě tady to máte a učená posádka Aeronautila vám to formou hádky mezi doktorem přírodních věd, strojařem a elektrotechnikem vysvětlí. A když jde do tuhého, pomůžou paprsky smrti.
Je to pohádka, ale skvělá. Stará, naivní, dávno překonaná, ale skvělá. Celý ten fiktivní svět postavený na nápadu, že Kapitán Nemo žil, obývá dutinu pod povrchem země, kterou naplnil roboty a továrnami je skvělý. Proč to ještě nikdo nezfilmoval? Stačily by steampunkove kostýmy a zelené plátno.

1 27.11.2021

Skvěle napsaná a hodně drsná kniha.
A nejlepší na tom všem je, že to tak nějak všechno opravdu bývalo.
Já si jako malý kluk z Plzně severu myslel, že vrchol jha zažil můj praděda, když jako dělník ve Škodovce vstával denně v půl čtvrté, pak šli jako parta chlapů osm kilometrů pěšky (přes kaolinový důl navíc) a to teprve dorazili na vlak.. a pak rozečtu Šikmý kostel, kde hned na prvních stránkách moje předky zahanbí havířské ženy vyrážející na pouť za levnou Polskou solí (tenkrát ještě neměla ten posypovej mediální obraz)
V té knížce je toho hrozně moc. Zdánlivě banální rodinné historie i velké světové události. Uvědomíte si, jaké štěstí máme, že pracujeme na povrchu, jak silní lidé tehdy museli být a přesto brali život tak nějak přirozeněji než ho bereme my. My si pořád na něco stěžujeme. A přitom si troufám říct, že málokdo z naší generace stal před dilematem "buď dáš děti do české školy anebo přijdeš o práci."
Hodně věcí pro mě byla novinka, vůbec jsem třeba netušil o tom, že se to na Těšínsku mydlilo ještě dva roky po první světové. Hlavně, že jsme v dějepise pořád dokola probírali pravěk..
Těším se, až si přečtu druhý díl. Ale první byl tak silný, že to nebude rozhodně hned.

26 20.11.2021

(SPOILER) Tohle byl perfektní brak!
Pana Maye mám zafixovaneho jako "ty skotské detektivky", některé mě bavily velmi, jiné míň, ale tahle se mi vysloveně trefila do vkusu.
Je to trochu sci-fi, zajímavé je, že jestli je pravda, že byla kniha dopsaná ještě před vypuknutím pandemie, pak se na několika místech May dost trefil s tím, jak to asi bude vypadat a to včetně roušek a zákazů vycházení a domobran. (U nás se naštěstí nestrilelo, ale lidi furt bonzovali měšťákům...)
Bavil jsem se i přesto, že cca od třetiny knihy mi bylo jasné jak to skončí, kdo je pan Smith a kdo všechno ještě umře. A to povětšinou rukou jednoho z nejzábavnějších vrahů vůbec. Líbilo se mi, jak takové ty vidlacke typy "cizáky tu nechceme" s bouchačkami v neproskolenych rukou zde zastupovala bohatší vrstva lepších lidí izolovaná na ostrově. Líbilo se mi, že i když je pandemie a zákaz vycházení, život (noční) si vždycky cestu najde. A v konfrontaci s realitou z ČR mě na tom místě rozesmalo, jak všichni měli roušky, desinfikovali sklenice a dodržovali rozestupy.
Ano, nebyl to typický Peter May, ale za mě možná jeho nejpřístupnější kniha. Jako audiokniha navíc skvěle načtená. Asi bych si rád přečetl nějaké volné pokračování..

11 24.10.2021

Tohle byla fakt divná knížka. A byla skvělá!
Umíte si představit, že by někdo vzal třeba Menšíkovo silvestry a tak jak to na kameru Vladimír vykládal by to slovo od slova přepsal a vydal? (Počkej, to se vlastně stalo, https://www.databazeknih.cz/knihy/dary-vladimira-mensika-aneb-stromecek-meho-veseleho-zivota-135896 lepší příklad najdi...)
Tak jinak, on je to vlastně stand-up, takže kdyby někdo napsal co povídá na jevišti třeba Knor nebo Pavlásek.. (zase blbej příklad, Kochy, i tohle už někdo udělal... https://www.databazeknih.cz/knihy/komici-s-r-o-68859)
Tak Dylan Moran. Anebo Louis C.K. a nebudu to hledat.
Je to Stand Up speciál ze začátku devadesátých let. Hodně jmen, do kterých Denis šije dneska znát nebudete. Hodně jich je nadčasových a hodně věcí předpověděl (new York dávno před 9/11).
Je to hodně cynické, černé a na živo to musela být pecka. V knížce to trochu postrádá tu jevištní stránku, a český překlad připomíná dabingy z raných devadesatek, snad proto mi z nějakého důvodu při čtení v hlavě běžel "jednohlasý rychlodabing" hlasem Gustava Bubníka, neptejte se proč.
Knížku jsem dlouho sháněl, trochu nechápu, jak mě mohla míjet. Kdybych ji objevil před dvaceti lety, užil bych si ji naplno a přidal šestou hvězdičku.
A teď jdu googlit, koho hrál Denis Leary v jednom z mých nejoblíbenějších filmů "Nabitá zbraň"....

06.10.2021

To je přesně ta detektivka, že které se dneska dělají různé parodie. Není to Noir, naopak, všechno je zalité spalujícím Kalifornským sluncem, potkáváme tu různé hispánské gangy, policisté trousí hlášky a dalo by se možná při čtení hrát bingo. Ale všechno do sebe krásně zapadá a všechno funguje. Za mě příjemný výlet ze všech těch severských, zbytečně studených, mrtvol.
Co mě na knize navíc neuvěřitelně bavilo byl překlad, vznikl v šedesátých letech bez jakékoli znalosti popkulturniho pozadí a proto nám dneska zní trochu jako Google translator. Proto policista krátce před smrtí touží po chladícím přístroji (dneska by chtěl asi klimatizaci).

8 14.07.2021

(SPOILER) Tohle byl ukázkově skvělý brak! Dlouho jsem se u žádné knížky tak nebavil.
Ono to vyšlo v takovém odporném paperbacku, a snad co jsem na světě tu knížku máme doma, několikrát jsem po ní sáhl, ale zase ji odložil neotevřenou s tím, že to bude kravina. Až nedávno se někde někdo zmínil, že je to klasika a že to přece všichni už četli. Tak jsem to taky konečně otevřel.
Zápletka je tak klasická jak jen může být. Je to trochu jako Let do nebezpečí ("není mezi cestujícími lékař? Nebo pilot?"), Taky musí do kabiny přijít někdo, kdo létal maximálně na nějakých malých letadlech a teď má ovládat "něco jako Concorde ale ještě větší a lepší." A větší a lepší je celá knížka!
Jak se u toho Haileyho všichni spojili, aby letadlo zdárně přistálo, tady se všichni snaží, aby pokud možno nedoletělo, protože by to znamenalo vysoké pojistné plnění. Už důvod, proč k nehodě, při které letadlo přijde mimo jiné o piloty je zajímavý - omylem zasaženo cvičnou střelou. Jako takový bonus musi hrdina, který převezme řízení, zvládat něco jako zombie apokalypsu na palubě, protože když přežijete totální dekompresi, poškodí vám to mozek. Ano, je to tak blbý až je to geniální a skvěle se to čte. Doufám, že to někdo zfilmoval.

7 09.07.2021

Alternativní historie v podání autorky bestsellerů o holocaustu? Eh..
Poprvé jsem se s paní Mornštajnovou setkal (doslova), když mě moje paní požádala, abychom společně navštívili její besedu k tehdy knižní novince Hana v rámci plzeňského Světa knihy. Do té doby jsem o ní neslyšel a tehdy mě jako autorka docela zaujala, když přečetla z románu Hana to nejzajímavější, a já si pak později doplnil ten zbytek a jednalo se bezesporu o silný zážitek, bohužel, z té knihy ve mě zůstalo jen to, že až zase někdy přijedu do Valmezu, nemám si v cukrárně dávat věneček.
Pak jsem četl Hotýlek. Z toho si vzpomínám, že to bylo hodně košaté a to je vše.
A teď tu máme Listopád.
Nevím co k té knize dodat. Jsem rád, že jsem ji četl, ale už to nejspíš nikdy neudělám. Svět pokračujícího socialismu je strašně naivní, vypadá jako laciná televizní inscenace. logických děr je tam víc než v Hunger games. Začíná to jako dystopie, pak je to chvíli Kde padají hvězdy a potom jakože Žítkovské bohyně. A ten závěr? Jako vážně? Opravdu si to paní Mornštajnová po sobě přečetla, chvíli bylo ticho a pak si řekla: "tyjo, jsem fakt dobrá.." ?
Další knížky od paní Mornstajnové číst nebudu. Už proto, že jsem namísto přemýšlení: "jak bych se asi zachoval?" myslel na to, "komu se sakra vyplatí budovat mobilní síť pro pár služebních čísel....."

11 02.07.2021

Tak tohle byla ta normalizace? Učňovská mládež rebelovala tím, že se chtěla stát členem skupiny Katapult? Jako vážně?
Ono je v té knížce spoustu pravdy. Sny mladého kluka, se kterým to tříská ode zdi ke zdi, šedá ekonomika osmdesátých let, bigbít zlatých slavíků očima bedňáků a nejrůznější zákulisní informace, které dnes po těch desítkách let mezi muzikanty patří mezi veřejná tajemství, třeba že s Olinem prakticky nejde vyjít (protože mu nikdo nesahá ani po kotníky, že), Dědek že byl fajn skromnej kluk že Lhůty a Mamut měl konzervatoř a vlastně ty tři akordy furt dokola neměl až tak zapotřebí.
Toník, instalatérský učeň, je ale tak neskutečně dementní postava, několikrát jsem se kvůli němu přistihl, že knihu odkládám jen kvůli němu.
Pro mě jako pro muzikanta knížka obsahuje spíš cenné informace o tom, jak to bylo dřív, že muzikanti brali honorář za kšeft, technika byli zaměstnanci agentury, kteří hraní cely rok dotovali, aby na Vánoce brali amortizace aparátů, aparatura totiž byla jejich.
Čtyři hvězdičky. Kdyby měl Toník koule a poslouchal třeba Törr, dal bych pět.

3 09.06.2021

(SPOILER) Tak jako se Jednou za čas vracím k filmu Samotáři, jednou za čas se vracím do atmosféry světa před rokem 2008, která je v knize úžasným způsobem zachycená. Kniha s grácií zestárla. Spousta věcí, které jsou tam samozřejmostí by dnes nepřicházely v úvahu, svět kolem nás asi podivně dospěl. A já se nostalgicky usmivám, když se číšník v restauraci ptá "Smoker od non smoker", když se kapely paktovaly na MySpace.com a tetování znamenalo vzpouru proti jinak snad až moc pohodlnému životu. Co by dnes, ve světě bezdrátových sluchátek Vladimír lidem v tramvaji prestrihaval? A věděli jste, že ty dražší z nich mívají uvnitř přístroj na ticho, který obrací frekvenci zvuku zvenku, abyste neslyšeli nic než hudbu ze svého mobilu?
Audiokniha zážitek povyšuje o dalších padesát procent. Zároveň jde pravděpodobně o jediné snesitelné veřejné dílo Richarda Krajča. Škoda, že je rok 2021, Malmö je pravděpodobně mrtvá a Krajčo používá TikTok...

4 20.05.2021

Viděl jsem seriál a vzpomínám si, že mě neurazil. Ale jak teď konstatuji, mohl za to spíš um Jiřího Stracha než pana Vašíčka. Ta knížka je vážně špatná. Krátké kapitolky, postavy, které třeští oči a čtenář má přemýšlet nad tím co je tak vyděsilo, hledání symbolů všude a ve všem, místy jsem měl pocit, jako když Zdeněk Troška viděl nějakou italskou bláznivou komedii a řekl si, že to přece zvládne natočit taky. Tak to samé si asi řekl pan Vašíček, když dočetl Dana Browna.
Na druhou stranu, právě toho Browna se taky letos chystám zopakovat a jsem sám docela zvědavý, jestli to taky tak moc zestárlo jako tohle.

2 02.04.2021

Poslední dobou mám štěstí na knížky, při jejich čtení vidím, jaký měl autor záměr a co chtěl vlastně napsat. A je mi líto, že se to nepovedlo.
Zřejmě to měl být takový jako sitkom, krátké veselé příběhy, absurdní postavy a jednoduchý humor. Jenže postavy byly tak absurdní až byly nereálné, humor mnohdy scházel a hodně věcí vůbec nedávalo smysl (hlavně z doby raného dětství, ke konci, když už bylo jasně vidět, že autorka popisuje něco co opravdu zažila a pamatuje si to se kvalita knížky dost zvedla) a co mě vysloveně otravovalo, to byla touha občas kurzívou připomenout něco, co se stane až v roce 2020 třeba.
Na druhou stranu, kdyby se autorka zaměřila na menší časově rozmezí a místo "občasníku" psala opravdu deník, třeba ze studia na vysoké škole, nemuselo by to být tak špatné.

14.03.2021

Zestárlo to strašně, samozřejmě. Ale spousta věcí nebyla zase tak mimo. Letělo se z Floridy, jako Apollo, ve třech, jako Apollo, přistálo se do moře, zase jako Apollo. Jen ty psy s sebou v Apollu neměli (ale jistě jen proto, že díky Vernerovi věděli, že samec umře a co pak se samotnou čubou, že..)
Upřímně mě pobavilo vyhazování předmětů z projektilu, otevřít okénko a rychle je zase přibouchnout, aby neutekl vzduch.

2 01.03.2021

Nejlepší možná knížka na záchod. Bez ironie! Fejetony (sloupky) na max 3 stránky, které vám po ránu nastartují mozek a aktivují dobrou náladu. Občas budete kroutit hlavou nad tím, jakým podivným směrem se autorova mysl ubírá, má totiž neuvěřitelný pozorovací talent a zároveň schopnost v dané situaci popsat poutavě právě tu věc, které si jiní nevšimnou anebo ji považují za nehodnou popisu.
Jediné, co bych vytkl, je překlad, místy jsem měl pocit jako když koukám na film dabovaný v raných devadesátkách, kdy ještě překladatelé moc nerozuměli různým narážkám na popkulturu anebo ustáleným frázím a tak měl třeba John McLane strojní pušku. Ale za překlad samozřejmě Dave Barry (pravděpodobně) nemůže a mám navíc pocit, že by ho to pobavilo a vytřískal by z toho další sloupek.
Pokud vám přijde vtipné zamyšlení nad tím, proč muži házejí předměty z výšky a ženy ne, proč je "kluzký žlučník" skvělé jméno pro metalovou kapelu, proč se smečkou malamutů budete špatně hledat podnájem a nebo proč jsou humři vpodstate švábi a ty přece taky nejíte, jděte do toho! Akorát se vám může stát, že se po ránu na záchodě začněte a přijdete pozdě do práce.

1 18.02.2021

Kniha, která je postavená na vtipech o lordech, které vycházely v Ohníčku v sedmdesátých letech. Asi to měl být pokus o Saturnina z pohledu Saturnina, ale hlavní hrdina (vypravěč) je nesympatický arogantní snob. Všechno ostatní je kopie - Ludinek (Milouš) stará paní domu (Kateřina), Sandra (slečna Barbora)... Navíc Saturnin měl příběh, který dával smysl (i když nebyl bůhvíjak objevný), tohle je jen slepenec vtipů a historek.
Nevím, pokračování Saturnina byl podle mě průšvih, ale tohle, to je ještě o řád horší. Jedna hvězdička za Václava Jebavého, který svým jménem přivede mládež k poezii.
Možná by si měl pan Macek najít jiný koníček. Ale možná bude stačit, když jeho další díla prostě nebudu číst.

4 16.02.2021

Já vám nevím.
Na jednu stranu je to standardně dobrý severský brutální detektivní thriller. Na druhou stranu postavy jsou docela nesympatické a co mě na knížce štvalo asi nejvíc byl sloh, jakoby to nebyl román, ale věcný popis s použitím přímé řeči.
Nechci spoilerovat, ale smrt hlavního padoucha mi svojí "klišovitostí" upřímně rozesmála.
Dávám průměrné hodnocení, i proto, že je podzim, a všude jsou kaštany.

7 24.09.2020