kopeceli komentáře u knih
Skvělý Pavel Čech! Komiks na téma táta a syn, Indián a auta... I to lze při troše fantazie skloubit a namalovat. Doporučuji!
Praktická, názorná kniha, podle které se skutečně naučíte základy pletení a ještě něco navíc. Mám ji doma, obracím se na ni vždy, když nevím. Z toho, co je na trhu, se mi zdá snad nejlepší.
Povídky mne překvapily svou aktuálností, srozumitelností (což pokládám za vynikající práci překladatelů), rozmanitými a zároveň zajímavými tématy. Čtení jsem si skutečně užila v tom nejlepším slova smyslu.
Velmi silná skladba. Je z ní cítit nejen upřímná láska k Panně Marii, ale i k člověku se všemi jeho chybami. Laskavost, která umí odpouštět. Malé velké dílo.
Olda a Fína - příběh lásky a vypočítavosti, rozmarného nakládání s osudem a důsledků, které se samy přihlásí. Velmi poetické, čtivé a krásné, i když to neznamená v závěru štěstí. Ovšem ono poslední zmiňované naplňuje druhou polovinu díla, a to měrou vrchovatou. Kniha opravdu stojí za zastavení se ve všedním dni.
Dokonalé. Výborný překlad obsahující perly typu : hrom na obloze hudroval.
Musím doporučit!
Tahle pohádka učí děti nejen číst. Pokud funguje rodina a vzájemné povídání (“černá hodinka”), dá se z ní vytěžit veliké bohatství pro děti i dospělé.
Ale to se mi to líbilo! Takové pěkné pohádky pro malé školáčky a mě, staré matce, unavené po celém dni, se u ní krásně usínalo.
Moc pěkné pohádky, čtivé, srozumitelné, s poučením do života, jak to má u pohádek být. Líbí se mi i práce s češtinou, je znát, že autor práci neodflákl. Všechny pohádky mne opravdu bavily.
Mě se moc líbil i třetí díl pavoučkova příběhu. Zasmála jsem se u Vílova pokuřování, pobavila mě i Janina specialita - moucha v jahodové omáčce. Pořád si musím zpívat s Buty: Tonda a Čenda jedou spolu na kole…
Vrhám se na díl čtvrtý!
Jsem nadšená. Tak krásné kresby a poetický příběh! Naštěstí nekončí a já mám i následující díl. Jenže - zároveň si chci tu krásu šetřit, aby mi vydržela co nejdéle...
Moc se mi líbí. Na úvod a mezi recepty poutavé čtení. Receptů je přehršel, všechny s reálnými ingrediencemi, jednoduché, srozumitelné. Tuhle knihu do knihobudky nedám ani zanic
Maximálně jsem si užila krásné obrazy! Text odpovídal mému očekávání, dozvěděla jsem se dost. Jsem ráda, že ji vlastním a můžu se k ní stále vracet.
Určené k přemýšlení.
Třebaže se to v této době multifunkčních a všudypřítomných mobilů příliš nenosí, stojí to zato.
(SPOILER) Vyprávění je podáno zajímavou formou, nejsou to jen strohé údaje. Zabývá se velmi podrobně i způsobem života v komunitě "nových lidí", jak popsal Černyševskij v knize Co dělat? Ukázalo se, že to bylo nejšťastnější a nejplodnější období Musorgského. Potom už vítězil alkoholismus a kniha i život brzy končí. Líbil se mi způsob, jakým je kniha napsaná, množství faktů a přitom čtivost. Osobnost skladatele není podaná černobíle, autor má pro něj pochopení.
Autorka se snaží za každou cenu přesvědčit čtenáře, že hloupí muži jsou dobří jen na plození dětí, kdežto ženy - vždy chytřejší, silnější, statečnější a samozřejmě vábné pro muže - vítězí. Modrý kámen je jen záminkou, jak to dokázat v průběhu celých lidských dějin. Dle mého - kdyby tato kniha nebyla napsaná, o nic bych nepřišla.
Příběh plynule pokračuje, spousta úvah, triků, použití síly až téměř v závěru. Zamilovanost postav mě pobavila, každý se stává citovou třtinou ve větru, která se chvěje a ohýbá. No to jsem zvědavá, jak to v příštím dílu ustojí.
Souhlasím s názorem, že kniha je až impresionisticky poetická, i když nevypráví o ničem příliš pěkném. Začátek mne vyloženě nadchnul, od poloviny bylo čtení složitější. Pomalé tempo a obraz bahna se mi lepily na duši. Chodily se mnou, až jsem se musela ohlížet přes rameno, jak silný to byl pocit. Sugestivní čtení.
Přesto však malá trhlinka v tom je. Autorka je jednou z mnoha, které v poslední době čtu a které se zabývají výukou tvůrčího psaní. Právě na ty jednotné postupy, i když dobře maskované, jsem narazila a téměř celou knihu jsem je vnímala.
Učebnice kultury ruské emigrace. Úžasná kniha, úžasný autor, který dokázal shromáždit tolik informací o tolika umělcích. Objevuji jména, která jsme za socializmu nesměli znát, objevuji jejich životopisy a dílo. Mám po studiu této knihy obrovský seznam děl, která nutně potřebuji přečíst. To mě baví.