koubin007 komentáře u knih

nightlybird a Petrvrs:

Pánové, zkuste si přečíst více než anotaci a pak knihu posuďte objektivně. Z mojí zkušenosti vím, že tyto knihy fungují. Například kniha Efektivní myšlení je výborná praktická pomůcka. Mozek totiž taky není nic jiného než "sval". To berte s rezervou. Ale prostě jako takový ho můžete normálně trénovat. A k tomu jsou přesně tyhle knihy. Je tam spousta a spousta různých praktických cvičení, které jsou mimochodem i velice zábavné jako společenské hry. Například vezmete si do ruky jakýkoliv předmět, například krabičku cigaret a co nejdůkladněji si ji prohlédnete. Snažíte se zapamatovat si co nejvíce detailů o tomto předmětu. Barvu, popisky, etiketu a podobně. Na prohlížení máte 1 minutu. Poté předmět zakryjete a na základě předem domluvených otázek odpovídáte soupeři. Nakonec zjistíte, jaké jsou vaše pozorovací schopnosti. Je to docela zajímavý trénink této dovednosti, neboť ze začátku zjistíte, že se sice díváte kolem sebe, ale když to pak v zápětí máte slovně popsat nevíte ani jestli to bylo bílé nebo černé.
No to byl jeden příklad za všechny, ale jak jsem již podotýkal takových nápadů je tam celá spousta.
Musím říct, že tréninkem některých se člověk skoutečně zdokonaluje a s přihlédnutím k tomu, že tento žánr je učen spíše populaci 50 a výš, je to rozhodně lepší, než sledování telenovel a seriálů na Nově.
Takhle je k tomu třeba přistupovat.

Tři hlavní postavy, spojené s vraždou Jana Masaryka vypráví svoje verze příběhu. Tehdy mladičký lékař, který se účastnil jeho pitvy, vrah - agent KGB a ten, kdo byl za vraha považován - agent CIA. Ale byla to vlastně vražda? Není to jen politické blábolení, ale dost velká dávka dobrodružství a napětí. Vše začíná v roce 1948 pádem Jana Masaryka z okna, poté veliká komunistická propaganda označí vraha. To všichni dobře známe. Ale jak to bylo doopravdy? Celý velký příběh totiž končí až v roce 1990 v Austrálii.

Co mě na románu zaujalo a co bylo tak nějak neotřelé? Autor vypráví v jednotlivých kapitolách děj pohledem jedné postavy a v další kapitole očima jejího protivníka. To se mi jeví jako velmi atraktivní pojetí děje a dokonalé nahlédnutí do psychologie postav.
Tato kniha mě utvrdila v tom, že myšlenka komunismu nikdy nebyla, není a nebude dobře myšlena, ačkoliv se s tímto názorem mnozí ohánějí ještě dnes.

2 09.02.2011

Cituji autora: „Poté, co jsem přečetl nespočet knih, které údajně vysvětlují kvantovou teorii a teorii relativity i naprostým laikům, a nebyl jsem z nich příliš moudrý, jsem se rozhodl, že to přece musí jít i jinak – a napsal jsem tuto knihu."
To se Vám ale vůbec nepovedlo pane Chowne.Tedy alespoň ne tak jak slibujete. Jak chcete vysvětlovat teorii relativity, interferenci, dekoherenci a dvojštěrbinový experiment bez jediného obrázku? Jak chcete někomu vysvětlovat podstatu světa bez jediného náčrtku? Pokoušíte se o to zjednodušenou formou, ale podle mého názoru to má asi takový efekt, jako když samička křečka džungarského běhá dokola v kulatém akváriu. Bohužel díky tomuto nedostatku dílo zůstává na úrovni filosofické polemiky vyšších vrstev místo toho, aby široké veřejnosti odhalilo něco z tajů subatomárního světa. Dalším problémem je překlad. Už jsem se v minulosti několikrát setkal, s problémem, který bych soukromě nazval: "jak může odborné texty překládat někdo, kdo tomu vůbec nerozumí?" A tohle se podle mě stalo právě zde. Někdy jsem narazil na zcela nesmyslně podanou větu, bez nejmenšího smyslu. Nebo zcela obráceně: několikrát po sobě opakující se větu, říkající dokola pořád to samé, to samé, to samé, to samé... Nejsem žádný odborník nebo vědec, ale menší povědomí díky studiu na VŠ mám a mohu zcela upřímě říci, že tato kniha ve Vás vyvolá mnohem více otázek, než kolik jich zodpoví. Jinými slovy: jsetliže chcete zodpovědět a vysvětlit nejasnosti, které jsou spojeny se vznikem Vesmíru, atomu a hmoty vůbec, tak nečekejte, že Vám tato kniha na něco odpoví. Budete odcházet s mnohem větším počtem nezodpovězených otázek, než kolik jich je na obloze hvězd. Pokud byl toto záměr autora, tak se jedná o dílo bezesporu geniální. Já bych však tak shovívavý nebyl a smířil se s tím, že vesmír je jenom černá nekonečná hmota a namísto četby této knihy bych šel raději na pivo.
PS: Některé příklady, ve kterých autor popisuje princip teleportace byly docela vtipné. Jako například: kapitán Kirk Douglas by potřeboval k teleportaci své posádky na Entrprise energii několika Sluncí. - Což zřejmě nezvládne kapesní svítilna.:-) a podobně. Ne ba ne, zas tolik vtipu tam není, ten dovětek jsem si domyslel já.

Dílo nenadchne svou literární stránkou, je vyprávěno deníkovou formou malé holčičky, ale když to člověk přijme, jde o děsivou zpověď, ze které mrazí. Asiaté jsou prostě krutí a komunisti dvojnásob a tohle to opět dokazuje. To, že se vraždí příslušníci jednoho národa za to, že někdo nosí brýle, je už ale fakt dost i na mě.
Ale druhá část je oddechová, popisuje její cestu do Československa, její studia a paradoxně mě zaujala víc než ta první půle. Jak tu fungovali Kambodžští studenti, zajímavé.
Dále pak ta výchova dívek, které musí poslouchat na slovo a být oddanými ženami, to je něco, co by nám tady pomohlo. Hlavním posláním žen je uspokojit manžela, kterému musí každý večer masírovat záda a u postele musí mít vždy nějakou tekutinu, kdyby dostal žízeň. hehe
A pak taky to popisování svatebních obřadů mě vykolejilo - "průměrná" Kambodžská svatba musí stát 600 000dolarů a být pozvány stovky až tisíce hostů.
Nebo ty námluvy.
A když mluví o tom, že jejímu manželovi v Čechách dovolila po 1 roce vztahu, aby jí vodil za ruku a po 2 letech, že si může přivonět k její tváři, tak jsem ležel. Jako fakt je to strašně zajímavá knížka a vůbec nelituji, že jsem se do ní pustil.
Kambodža je jiný svět a ty dívky jsou opravdu krásné, ověřoval jsem si to na youtube:-)

1 12.01.2024

Mimořádně kvalitně a zábavně zpracovaná autobiografie Markýze de Sade, autora věhlasné knihy 120 dní sodomy a člověka, jehož jméno bylo dáno za vzor nejodpornější lidské sexuální aberaci - sadismu.
Jako 20 letý kluk jsem byl knihou 120 dní sodomy pohlcen a dost šokován, (vážně se v 18. století mohlo tohle dít?) a proto když se mi nyní naskytla možnost přečíst si něco o životě jeho autora, neváhal jsem ani vteřinu.

Černé slunce je nejen knihou o životě tohoto kontroverzního a zatracovaného spisovatele (stíhaného vlastně celý život), ale také průřezem velmi turbulentním obdobím kolem francouzské revoluce a nástupu Napoleona Bonaparta. Nyní je mi ta, kdysi tak strašně vzdálená historie, vlastně mnohem blíže, protože si to dokážu zasadit do kontextu doby a spojit v celek. Některé postavy, které hrály ústřední roli v Americké válce za nezávislost (generál La Fayette) se objevují později v Paříži, aby se zapojili do osvobozování France.

Kniha rozhodně stojí za přečtení, je poučná, surová a velmi detailní. Jen ten život Markýze byl na hony vzdálen jeho vyfantazírovaným postavám v knihách, což mě trochu zklamalo. Vlastně všehovšudy nasekal bičíkem pár prostitutkám a pak byl vězněn jen za svoji fantazii.
Také jsem netušil, že to byl tak plodný autor, mnoha románů, divadelních her, novel, povídek, ze kterých se bohužel dochoval jen zlomek. Doba mu nepřála, ale byl to vizionář.

1 12.01.2024

Skvěle jsem se pobavil a poučil. Rusko je zajímavá země. Škoda že má teď tak špatnou pověst.

1 12.09.2023

Slabý a snadno předvídatelný děj. Nudné to nekonečné vysvětlování videohry a těch nesmyslů kolem, přišlo mi to jako nastavovaná kaše, kterou se mi nešlo prokousat na konec. Motiv sebevraždy děti ok, ale co dál - dal už nic nepřišlo? Po téhle knize mi v hlavě nezůstane žádná vzpomínka.

1 08.11.2021

Špičková faktografická kniha s románovými prvky a spoustou obrázků.
Nad textem je potřeba přemýšlet, často se vracet a dívat se do map a nákresů, jelikož je popis velice podrobný. Finální bitva ve městě mě dostala - nechápu jak je možné i po tolika letech tak detailně zrekonstruovat něco tak chaotického jako je bitva tolika vojenských útvarů. Klobouk dolů pane Hrbek!

1 06.11.2021

Kniha je určena spíše odborníkům a lékařům, než laické veřejnosti, prosto jsem si v ní našel spoustu cenných informací. Pohled na věc více očima lékaře než nemocného.

1 27.05.2021

O dost slabší než předchozí díl, ale pořád velmi slušný román. Hodges tentokrát moc nezasahuje, spíš jde o nuceny krok stranou, ale kdo by to Kingovi měl za zlé?

1 28.07.2020

Pro mě odpočinkový autor, který sice vůbec nerozumí zbraním, taktice ani lidské anatomii a presto píše béčkové akční trháky se spoustou zbraní a krve. Tahle série je prostě přesně jeho odflaknuty, nedotažený a místy nelogicky styl, ale já ho prostě mám rád. Hlavně proto, že se u toho dá skvěle relaxovat.

1 20.10.2019

Do třetice, ale už ne tak dobře. Nevim, ale nějak jsem skoro nepostřehl o čem že to vlastně bylo? Autor tady jde moc do detailů a zbytečně natahuje. Asi ta sága bude opravdu monumentální, zatím ale nevím, jestli se mi chce pokračovat. Prozatím zaklínače Geralta nechám odpočívat.

1 20.10.2019

Tady už šlo o románovou formu, která ale nic neubrala na čtivosti předchozího dílu. Ty filosofické debaty mě dost bavili. Není to jen akční sci-fi, ale má to občas i co říct.

1 20.10.2019

Skvěle sestavená sbírka "černých" povídek.
Jako audiokniha to funguje vyjímečně především díky skvělým rétorům, jako např: Alexej Pyško v povídce Mrtvá holka z Čerťáku.

Líbila se mi hlavně ta lidská jednoduchost, otevřenost a obyčejnost jeho postav.
Dobře se mi u toho relaxovalo.

1 19.03.2019

Opet valka s Vietcongem popsana slovy profesionalniho zoldaka. Naprosto bezprostredni, dechberouci. Ne tolik politicky orientovane jako 1 a 2, spise zamerene na jednotlive bitvy, vybaveni a chod Komanda smrti v Indocine. Nakonec se ten komunismus znicil sam, coz by melo byt pouceni i pro Irak, Afg., Syrii atd... Vecpat nekam nasilim demokracii proste nelze. Vrta mi hlavou kolik z toho vymyslel jeste Wagemuler a kolik uz Elford, ale to se dnes uz stejne nedozvime.

1 13.05.2018

Na začátku napínavá atmosféra, která se počase vytratí v předvídatelnosti a stereotypu. Kvůli te počáteční atmosféře, ale stojí za přečtení.

1 20.06.2017

Kopřiva umí psát detektivky. A tohle je příjemná česká detektivka v hlavní roli s jedním typickým klaďákem, uhopsaným řadovým poldou, který je překvapivě inteligentní a proto nevím z jakého důvodu dělá to co dělá.

Autor má přehled co se týká zbraní a postupu vyšetřování policie. V spoustě knih narážím na popisy zbraní a jejich funkce takovým dětským způsobem, že se mi chce z toho plakat, např. u F. Kotlety ale i dalších. Tenhle autor ví aspoň co je samonabíjecí a samočinná zbraň a že závěr musíte pořádně natáhnout, abyste nabili střelu do hlavně. Sem tam hodí i nějaký ten paragraf trestního práva a celkově to na mě dělá velice dobrý dojem. Řekl bych že jako exkurze policejním vyšetřování působí velice věrohodně.

Co se samotného děje týká, zpočátku nabije ostrými, ale příliš brzo je vystřílí a zhruba ve dvou třetinách knihy už mu zbývá jen lopata a holé ruce, kterými se to snaží umlátit. Všechno do sebe nakonec zapadne, ale je to takové až moc holé a jednoduché. No, ale ne vždy se povede vymyslet vypointovaný závěr a není to problém jen průměrných autorů.

Ale rozhodně stojí za přečtení, když člověk má chuť na příjemnou českou detektivku.

1 23.01.2017

Další lahůdka ze Švédské kuchyně
Kniha se ke mě dostala ve verzi audio knihy.
Poslechl jsem ji téměř jedním dechem a hodnotím velice kladně.
Má zajímavou zápletku, napínavý děj a nečekané rozuzlení.
Prostě parádní švédská detektivka, na které jsme v posledních letech zvyklí. Styl mi hodně připomínal něco mezi Františkem Kotletou a J.A. Olsenem. Někdo píše, že ho konec zklamal, ale já si ho spíše vychutnal. Autor se dotýká aktuálních témat souvisejících s terorismem a IT kriminalitou, ale je třeba ho nebrat příliš vážně.
Děj je pěkně okořeněn anglickými hláškami, jako ve stylu amerických ganster movie.
Sečteno podtrženo, já se skvěle bavil.

1 23.12.2016

Měl jsem trochu problém prokousat se přes první polovinu příběhu. Zdálo se mi to příliš zamotané a také to skákání mezi léty 1986 a 2010 bylo poměrně matoucí, do toho se pletlo ještě Nettino mládí. Ale později do sebe příběh začíná zapadat a je to o poznání lepší čtení.

1 09.09.2016