Kraken84 komentáře u knih
Tajemný příběh dvojčat mystiků a jejich ubohých hostů. Houstnoucí napětí, detektivní, hororové a prvky temné magie-ne nepodobné Barker/Kingovi.
Začátkem konce jsem na chvilku dokonce fandil záporákům a byl vývojem příjemně zaskočený. Konec je otevřený a připomněl mi "toho o kterém se nemluví".
Věty jsem čekal méně srozumitelné a těžkopádnější, což bylo ze začátku největší překvapení. Popis vhledu do smýšlení autisty byl děsivě informativní. Povídka na konci knížky je nádherná, napsaná s odzbrojující citlivou poetikou, kterou bych čekal od starších a zkušenějších autorů. Jediná věc, která mi malinko vadila byly zevšeobecňující odpovědi stavící autora do pozice mluvčího (proč ne) za všechny postižené autismem(věty v 1.os.mn.č).
Děj připomíná už předchozí díl-mix fantasy a sci-fi. Nechybí nic co patří k tradičním Potter zážitkům, a proto nechci malicherně hledat nedostatky. Knihu jsem si docela užil a doufám, že ji uvidím jako film.
Ke konci jsem litoval, že tuhle nádheru už nikdy nebudu moct číst poprvé. Dojemné, kruté a satiricky pichlavé příběhy na mě silně zapůsobily. Pro jejich depresivní nádech bych je asi nedával dětem do rukou.
Vždycky mě překvapuje vyspělost/vyzrálost postavy v tak mladém věku. Nebo to píšu opačně, jsem hlupák a tím pádem jsem v jeho věku neměl takové vědomosti a myšlenkové pochody. Autor myslím míří na ten věk, ale nejde přehlédnout jeho ovlivnění postavy, která je ve výsledku duševně starší. Knížku jsem si nekazil rozbory, nechal se vtáhnout a užil si ji. Chvilku jsem si zvykal na krátké kapitoly, které někdy navazovaly a jindy byl volný řádek i skok časem. Jsou zmíněné i dvě postavy z Atlasu mraků.
Kniha co chytne za srdce a vyždíme pár slz. Předčila moje očekávání - po zhlédnutí traileru na film. Proč musí být tyhle krásný knížky zároveň i tolik smutný?
Jinak mi zážitek malinko připomínal směs atlasu mraků a dalajlámovy kočky.
už od prvního dílu - nabaluje na sebe Thomas lásku, přátelství, nenávist a společně s dávkou mystiky, krvavé řeže bitev, temnou atmosférou kostelů s všudypřítomnými kněžími, nám předkládá autor k prožití "z první ruky" (jestli to někomu nedává smysl). Román ze stoleté války jaký si jen člověk může přát.
kvalita dílů 1-2 bez rozdílu - nářez.
dám si pár knížek klid a budu pokračovat.
Nádherný zážitek ze začátku stoleté války. Autor se hodně drží reálií doby a neupřel nám fajn hrdinu. Díky Berný
Krásná sbírka povídek propojená lokalitou = čisté a živočišné povídky o životě v divočině/přírodě na území ČLR.
Doporučuji pro ryzost a upřímnost Londonovského zážitku.
Zajímavě napsaná kniha. Chvíli se bavíme s autorem o zdrojích(kronikách), pročítáme některé záznamy a pak se ponoříme do předpokládaného děje(mezi záznamy). Podobný formát jsem ještě nečetl - nic nevadilo a děj byla zajímavá historická romance s pár boji na konci období válčících klanů v Japonsku.
Nedávno jsem přečetl Komenského labyrint, a proto mám s čím srovnávat. Nevím proč se musí jmenovat hl. hrdina "prostoduchý". Je jen zvědavý a není o nic víc neznalý světa jako např. Buddha před vyjížďkou mezi obyčejné lidi. Nereaguje ani tak šokovaně, jen je překvapený a začíná prvně zpochybňovat svého učitele-když vidí vraždy, války, znásilňování a ideální svět (ten, který ho měl čekat venku) je zcela jasně pohádkový a to jen proto, že je naprosto odříznut od okolí. "neboli optimismus" se nám vysmívá - nejklidnější postavou je ta nejpesimističtější.
Průchod světem byl poučný vhled do povahy člověka. Často jsem se dost nasmál. Příchodem poutníka do srdce jsem byl nejprve překvapen a oslněn výmluvností, ale nakonec se mi zajedly fráze o nebojácných, usměvavých Božích dětech, které v Kristu nachází smysl, oporu, dobrou mysl, poučení apod.
Krásná kniha psaná hluboce a upřímně věřícím člověkem. Já jsem, po odbočení na nábožnou kolej, konec knihy netrpělivě vyhlížel.
Příběh oběh zaujal - Bernardovo psaní polapí. Bohužel v jedné části jsme jen pozorovali taktiku krále, vladařů pozemků Wessexu a Dánů v míru. Koření příběhu dodalo očekávání a průběh "závěrečné" bitvy.
Kniha nám předkládá chování člověka nuceného ke změně náhledu na svůj způsob života ne jako dokonalý a ve středu vesmíru, ale jako na chybný, zbabělý, plný neuvědomovaného strachu a upravené historie. Příběh je zasazený do daleké budoucnosti. Clarke nezahlcuje matematikou ani fyzikou. Namísto toho neplýtvá fantazií. Překvapuje jak Velmistr buď natolik rozumí lidské povaze, nebo dokáže vyprávěním předložit něco co nejen pochopíte, ale dokážete se s tím ztotožnit.
Konečně jsem to dolouskal. 250 stránek jsem se do žen snažil začíst. Kniha je spíš pro ženy, ale bavil jsem se a občas poplakal.
Autor mi vykreslil moji iluzi o Revanovi dokonale. Po Baneovi byla kniha další ukázkou dokonale účelného psaní(ideální pro tyto knihy). Pod tím si představuji, dobře odvyprávěný příběh, ze kterého, pomocí stručného psaní, které si nehraje na umění a správně zvoleného tempa(min. popisů...) , na Vás dýchne Star Wars atmosféra.
Prvních 300 stránek jsem četl jako šnek - nechtěl jsem knížku odkládat, protože jsem doufal, že autor využije 573 stran a předloží něco, co mě pohltí. Konec děje byl zajímavý, ale z celé knihy bylo nejčtivější poděkování.
Během četby se moje chápání tygra neustále mění. Na začátku příběhu jsem si dokonce myslel, že tu symboliku mám pobranou. Později se příběh vyvíjel tak, že jsem nechápal o co jde a autorův neurčitý popis "něčeho" v ničem nepomohl. Před psaní recenze jsem si raději přečetl jestli jsem sám zmatený. Jediná věc, kterou jsem chtěl napsat je, že jsem příliš hloupej na to abych to pochopil. Myslím si, že Tracyho Tygr je komedií v tom smyslu, že si autor udělal srandu ze čtenáře, který zaměřuje svojí pozornost na tygra a snaží se přijít mu na kobylku. Když si tygra odmyslíte - máte tu snivě vyprávěný příběh o chlapci který jako malý vidí to, co není. Když dospěje chce se stát tím, čím nemůže. Totéž se opakuje s matkou jeho přítelkyně. Tracy nakonec svojí prací, kávičkou a procházkou směrem na zmrzku ruku v ruce s přítelkyní vzedme vlnu lásky po New Yorku, že je takový klid až se policisté rozejdou za rodinami.
Zatím nejslabší Pratchett. Dobrý příběh, který mě mocně chytl hned od začátku se táhl zoufale pomalu. V poslední třetině se toho událo tolik, že jsem začal uvažovat jestli někdo na autora netlačil s dokončením knihy. Když čtu mistra Pratchetta, vždy očekávám ohromnou švandu, proto se asi tentokrát dostavilo zklamání. Mám dokonce problém s popisem na straně 234 když přihlédnu k tomu, že dobrodružství čtou i nejmenší.