kramlinka88 komentáře u knih

Knihu jsem přečetla za dvě odpoledne (204 stran) :-) a musím říct, že žasnu a mám smíšené pocity a vůbec nevím co si o ní myslet :-D
Klobouk dolů, napětí umí autor udržet a stupňovat skvěle, o realističnosti příběhu by se asi dalo polemizovat, ale mě se ta kniha nakonec asi vážně líbila :-)
Četla jsem, že tahle kniha patří k jeho slabším, takže jsem ráda, že jsem sáhla zrovna po této jako první a jsem velmi zvědavá a budu se těšit na další autorova díla :-)

2 07.03.2020

Od této útlé knížky jsem neměla žádná velká očekávání. Příběhů, kde hlavními hrdiny je partička mladších či starších dětí, je vydáno již nepřeberné množství. Ovšem jakmile jsem se začetla, příběh mě pohltil a nemít rozečteno více knih, tak by padla na jeden zátah.

Ono při 168 stranách to není až taková výzva, ale příběh vás vtáhne hned od první stránky. Hlavní hrdina, třináctiletý Stephen je pohodový kluk, který tráví svůj volný čas s kamarády.

A jak už to tak v tomto věku bývá, první lásky přichází, přátelství dostávají trhliny a když v malém hornickém městečku začne ještě ke všemu řádit vrah vraždící jejich vrstevníky, mají o zábavu postaráno. Navíc, když jsou opuštěné doly, které je pořád nějakým způsobem přitahují, opředené jednou zajímavou legendou o zavaleném horníkovi, který nedošel klidu a jeho červené dřeváky stále děsí všechny dětské obyvatele :-)

Moc se mi líbilo jakým způsobem nám byla podána ona legenda, jak si ji kluci předávali šeptem mezi sebou, jakou díky tomu měl příběh atmosféru, tíživou, sychravou, stejnou jako ty plíživé mlhy všude okolo.

Opravdu skvěle vystavěný příběh na pár stránkách a rozuzlení pro mě bylo překvapením, což zbožňuju.

Knihu určitě doporučuji a nejen na chladné a dlouhé podzimní či zimní večery, i když je fakt, že zrovna v tomto období to čtení bude mít ty správné grády ;-)

1 20.01.2025

Musím přiznat, že na tuhle knížku jsem se moc těšila, ale zároveň jsem z ní měla opravdu obavy. Přece jen popisek na obálce, který zmiňuje Twilight a Kde zpívají raci? Jak tohle bude fungovat ?

A věřte mi, že to funguje geniálně :-) Kdo ovšem čeká bandu upírů sužujících malé městečko, bude pravděpodobně zklamaný :-D

Příběh nám vypráví mladá dívka Ruth, a to hned ve více časových rovinách, ale nemusíte mít strach, rychle se zorientujete, navíc je vždy u každé kapitoly zmíněn věk, ve kterém Ruth v době vyprávění zrovna je :-)

Ruth je dcerou místního kazatele, který je v městečku velmi vážený a má také velmi ortodoxní názory. Které s ním sdílí bohužel i jeho žena a stala se tím pro mě, jako postava, velmi nesympatická.

V městečku se odehraje zločin, se kterým má Ruth trošku něco do činění, a jak záhy zjišťujeme, zločin to nebyl jediný, ale kdo je za těmi ostatními? Je to opravdu mysteriózní postava Plíživce ? Nebo si ho jen lidé stvořili, aby nemuseli čelit lidskému zlu ?

Ruth se snaží utéct z tohoto fanatického náboženského vlivu především pomocí knih - a i ty se jí snaží její otec regulovat, ale jednoho dne objeví zapomenutý výtisk Stmívání a to tak nějak ovlivní celý její život. Čeká na obrovskou, romantickou lásku, kterou prožívala Bella s Edwardem, a když se její osud střetne s Everettem, mladým mužem, který žije na okraji společnosti díky svému otci alkoholikovi, vypadá to, že svého vyvoleného našla, nebo se plete ?

Přiznávám, že pro mě kniha nakonec byla obrovské a milé překvapení a já si ji neskutečně užila :-) Pokud jste jako já milovníci Stmívání, romantické lásky, naděje, dokážete fandit i antihrdinům, máte rádi napětí a lehký, nenásilný humor, pak je tato kniha jako stvořená pro vás a určitě ji dejte šanci :-)

1 14.01.2025

Charles Cullen - Anděl smrti - obávaný zabiják ? Vrah ze soucitu ? Nebo jen psychicky narušený člověk, kterému je vše srdečně jedno ?

Charles pracoval v různých nemocnicích a zdravotních zařízeních zhruba 16 let. Celou tu dobu, během jeho nočních směn, ale nejen během nich, umírali lidé. V nemocnicích nic až tak neobvyklého, říkáte si? A to je přesné, protože ono mu to procházelo.

A procházelo mu to všechny ty roky. Když už na něj byl vržen nějaký stín pochybnosti, tak ho nemocnice raději propustila, dala mu doporučení do dalšího zaměstnání a vše zametla pod koberec :-/

Během pozdějšího vyšetřování se zjistilo, že je Charliemu přisuzováno až 400 podezřelých úmrtí, ke kterým došlo během jeho zaměstnaneckého poměru. Což pro mě osobně byla vcelku šokující informace.

Charlie je v knize popsán jako psychicky labilní člověk, který svými demonstrativní pokusy o sebevraždu, se na sebe snažil jen upozornit své okolí. Několikrát byl hospitalizován na psychiatrii, a přes to všechno mu i nadále bylo umožněno pracovat s pacienty a především dávkovat jim léky. Což mně tedy hlava nebere, jak je vůbec něco takového možné.

Pokud máte rádi true crime, tak si knihu určitě pořiďte a přečtěte, opravdu stojí za to. Jen je to trošku náročnější čtení, i kvůli množství poznámek pod čarou, a také díky množství informací, což se ovšem u tohoto žánru dá očekávat :-)

1 07.01.2025

„Všechny činy mají následky. I to nejmenší rozhodnutí, které účiníš, každá volba slova ovlivní někoho jiného. Všichni jsme navzájem propojení. Arthur třeba přestal chodit do kostela, protože v zákopech přítomnost Boha nevnímal. Opravdu věříš v Boha, který dopustil to, co se dělo na západní frontě? Nebo v Osvětimi?"
„Ano. Neříkám, že se mi to zamlouvá nebo že tomu rozumím. Bůh je kapitán, jehož rozkazům musím věřit. Zná tuto loď lépe nežli já."

Mladá překladatelka dostane v blízké budoucnosti velmi zajímavou a lukrativní nabídku zaměstnání, stane se z ní tak zvaná přemostnice pro expata - muže, který k nám přicestoval z minulosti, konkrétně z roku 1847. Jedná se o komandéra Grahama Gorea. Expatů i přemostníků je více, vzájemně se znají a setkávají u různých společných událostí, já si nejvíc oblíbila Maggie :-) U ní paní překladatelka odvedla opravdu skvělou práci :-)

Kniha se četla moc dobře, stránky hezky ubíhaly i přes dlouhé kapitoly :-) Líbily se mi i záblesky z minulosti, ze ztracené Franklinovy expedice do Arktidy, které se Graham účastnil. Líbily se mi také vtipné momenty, kdy se minulost střetává s přítomností a přemostnice musela Grahamovi vysvětlovat jak fungují různé moderní vymoženosti a také určité události z naší historie - Grahamovy budoucnosti :-)

I přes to všechno mi bohužel v příběhu něco chybělo, těžko říct, co přesně, definovala bych to jako hloubku příběhu, byl takový plochý, povrchní, nedokázala jsem se do postav moc vžít, chyběly mi tam hlubší emoce....a je to velká škoda, protože potenciál tam určitě byl.

Taky mám většinou u všech knih s touto tématikou problém se samotným cestováním časem, jakmile nad ním začnu moc přemýšlet, zamotám se a jsem ztracená :-D Ale to je spíš můj subjektivní problém :-D

A musím tedy vyzvednout nádhernou obálku a ořízku, ta mě opravdu uchvátila ;-)

1 22.12.2024

Když píšu recenze, tak dávám vždy na začátku anotaci, tentokrát udělám výjimku, jelikož je docela dlouhá, tak to vezmu svými slovy :-)

Knížka je psaná jako takový průřez kalendářním rokem, formou dvanácti různorodých a samostatných povídek, pro každý měsíc v roce jedna.

Každá povídka nás nabádá k určitému zamyšlení se nad daným tématem, ať už je to třeba vztah mezi svobodou ženou a ženatým mužem, o strastech mládí a stáří, nebo třeba o dlouhodobých vztazích, sexu v manželství po 15 letech, stereotypu ve vztazích - realita uvědomění je vcelku tvrdá :-(

Mně se nejvíc líbila povídka březnová jménem Křížová cesta, u té jsem se opravdu nasmála, aneb jak to dopadne když se na vesnici nacvičuje "divadlo" a ještě s náboženským motivem :-D

Sešly se zde témata veselejší, ale i smutnějšího rázu - povídání o Sudetech, o vlaku Svobody, o ztrátě ať už ve smyslu smrti, či právě lásky, manželství, důvěry...

Sbírka se mi celkově líbila, byla opravdu různorodá a plná spousty zajímavých myšlenek :-) Fajn oddechové čtení :-)

1 14.12.2024

Mladá maminka Miriam, o nějaký ten pátek starší Rosťa a jejich syn Lukášek. Krásná mladá rodinka, šťastná a hlavně spokojená...anebo je vše trošku jinak a přesně takhle působí jen na své okolí? Zatímco v soukromí jejich domečku se může dít kdoví co...

Ano opět tu máme nelehké téma, týrání, ponižování, nadávky a hlavně manipulace. Až jednoho dne si Miriam řekne dost, vezme syna a uteče. Náhoda či osud, každý to nazýváme jinak, je zavede do jednoho zapadlého horského penzionku, kde na nějaký čas najdou nové útočiště.

Bohužel nic netrvá věčně, ani poklidný život u Sáry v jejím penzionku a na scéně se nám opět objeví Rosťa. Tentokrát mu to ale neprojde !

Tato kniha je samostatným příběhem, ovšem kdo četl Podívej se podruhé, tak ví, že příběh Miriam je vlastně kniha v knize, což je podle mě geniální :-) V úvodu máme proslov právě Oldřicha a vše se tak nějak propojí :-)

Musím přiznat, že ač se mi kniha celkově líbila, byla na mě zbytečně dlouhá, některé věci byly zbytečně natahované a příběh tak ztrácel na svižnosti a napětí :-/ Ale to vše vnímám především ve srovnání s předchozí knihou, která byla prostě geniální a tady už to nefungovalo úplně na 100%.

Ale i přes to knihu určitě doporučuji a Dagmar zařazuji teď už definitivně mezi mé oblíbené české autorky v tomto pro mě oddechovém žánru :-) Mám ráda příběhy ze života a bohužel život s tyranem zažívá mnohem víc lidí, než si vůbec umíme představit :-(

1 11.12.2024

Tajemné postapo, tajemný svět, ve kterém se nám postupně odhaluje zajímavý život Myry, mladé ženy, která kromě práce v továrně pracuje také jako zdravotní sestřička.

Jak postupně zjišťujeme Myřin svět má určitá pravidla, na dodržování pořádku a vcelku přísných pravidel a vše okolo dohlíží hlídači a nad nimi bdí všudypřítomné Oko. Myra vede vcelku stereotypní život, který jednou za rok ozvláštní událost všemi sledovaná, tak zvaný Sladký život.

Tady už malinko kniha připomíná mnou milované Hunger games, jen tedy nejde o boj na život a na smrt. Ale spíš o jakýsi souboj talentů. Jakým způsobem tato hra Myru (a nejen ji) ovlivní ? Jak do celkového dění zasáhne záhadná Ariana, jejíž dějová linka se v knize střídá s linkou Myry ?

A jak vlastně vypadal život před vznikem města TéKá, a co vedlo k tomu, že lidé dnes musí žít takovým způsobem, bez možnosti město opustit jinak, než skrz právě Sladký život ?

Musím říct, že mě kniha velmi mile překvapila, neměla jsem žádné očekávání, ale příběh mě vtáhnul od první stránky. Pár drobných připomínek bych měla k celkovému fungování světa, s tím si chtělo trošku víc pohrát a bylo by to super :-) Ale vypadá to, že má Lucie hodně slušně našlápnuto, aby nás do budoucna svými příběhy dostávala do kolen ;-)

1 09.12.2024

„Vrazi nemají na čele vytetované slovo zabiják. U většiny z nich byste si nikdy nepomysleli, že jsou schopní spáchat takovou ohavnost."

Anotace úplně nevystihuje celý příběh Vanessy Frake, která celkem sloužila ve vězeňských službách 27 let. Nejdříve v ženské věznici a poté v mužské. Dařilo se jí šplhat i po kariérním žebříčku, ale to určitě nebylo její prioritou :-)

Velmi zajímavý životopis jedné ženy, která na denní bázi čelila těm nejhorším zločincům, které si umíte představit. Dlouhé léta pracovala také na oddělení doživotí, snažila se ovšem vždy s každým vězněm jednat v prvé řadě jako s člověkem. Co mě velmi překvapilo bylo, že si nestudovala jejich zločiny. Samozřejmě věděla, že jsou nebezpeční, že jsou to vrazi, ale nevěděla co komu provedli. Čímž ke všem postupovala úplně stejně a bez předsudků.

Musím říct, že jsem od knihy čekala asi trošku něco jiného, čekala jsem víc detailů z Vanessiny práce, víc historek, zážitků, zajímavostí....Co se týče různých historek, vždy jsme dostali jen určité střípky, hlavně z drogových přestupků. Trošku mi také vadilo skákání v čase, i když každá kapitola byla řádně označená, takže jsem jako čtenář vždy věděla, ve kterém roce se zrovna nacházíme :-)

Co bylo hodně zajímavé, tak historky o pašování drog a dalších věcí všemi myslitelnými i nemyslitelnými způsoby :-D Hlavně jsem netušila v jaké míře využívají pro tyto zátahy psy. Měli své, vždy připravené. Také mě mile překvapilo, že si Vanessa jako žena, dokázala sjednat takový respekt, jakého se jí dostávalo, nejen od vězňů, ale také od jejich kolegů a podřízených :-)

Pokud budete brát tuto knihu jako životopis jedné velmi zajímavé a výjimečné ženy, která dostala také jedno velmi významné ocenění za svou službu, budete spokojení. Pokud zde hledáte spíš historky odsouzených vězňů, mohli byste být zklamaní. Ale i tak věřím, že si v knize každý najde něco, co ho osloví :-)

1 19.11.2024

Na tuhle knížku jsem se moc těšila a jsem ráda, že mě nezklamala :-) I když teda ač duchařina, já se u ní nebála, vidět to ovšem zfilmované, bála bych se určitě :-D

Příběh nám vypráví mladá zdravotní sestra Olívie, která se se svým kocourem přestěhuje do nového bytu. Již záhy zjišťuje, že tam očividně nebydlí sami.

Dokonce tam těch nezvaných nájemníků přebývá víc, než je zdrávo. Na jedné straně jedna zbloudilá duše mladičké Valérie a na druhé straně tajemný a temný Cizinec, démonické stvoření, které opravdu nemá dobré úmysly.

Olívie se s tajemným Cizincem snaží bojovat, snaží se ho vystrnadit, což ovšem nebude zase tak jednoduché. Jednou se z podsvětí vrátil a zpět se mu opravdu nechce.

Zápletka byla moc fajn, jen mě tam pár drobností iritovalo, třeba když po odporné noční můře prohlásí Olivín přítel, tak jdeme zkusit spát a vážně usne :-D Nějak si to v tom rozpoložení neumím představit....I když je to chlap a ti dokážou usnout i ve stoje :-D

Každopádně to vypadá, že bychom se měli brzy dočkat pokračování a věřím, že tam tyto pro mě drobné nelogičnosti už budou vychytané a já se na další díl moc těším. Ač mě Olívie taky občas trošku štvala, nakonec jsem si ji celkem oblíbila a jsem zvědavá na její a Tečkovo další dobrodružství :-)

1 18.11.2024

Kniha je rozdělená do ne moc dlouhých kapitol, takže se dobře a svižně čte a střídají se nám zde linky z minulosti a současnosti.

Příběh nám ze svého pohledu vypráví mladá dívka Evie, která má momentálně vše, co si dívky v jejím věku můžou přát. Skvělého a zajištěného přítele, s velkým domem, zahradou. Bezstarostný život....ovšem není všechno zlato, co se třpytí a tak postupně odkrýváme Eviinu pravou identitu, její minulost a hlavně velmi specifické zaměstnání.

Musím říct, že začátek knihy byl opravdu skvělý, tajemná dívka, tajemná minulost a tajemný šéf. Je zde velký prostor pro fantazii čtenáře, jak to všechno asi nakonec bude. Což se mi moc líbilo, mám ráda knihy, u kterých musím zapojit mozkové buňky :-)

Jen bohužel střed knihy mi přišel malinko překombinovaný a hlavně neuvěřitelný a to je hrozná škoda :-( Závěr a samotné rozuzlení už byly zase super, jen škoda té druhé třetiny knihy, stačilo jen malinko ubrat.

Celkově se mi kniha líbila a určitě ji doporučím i dál :-) Je to zase trošku něco jiného, než klasické thrillery, takže určitě stojí za přečtení.

1 09.11.2024

Eduard je samotář a starý mládenec, který žije v malé vesničce, stará se o svůj baráček a žije si svůj poklidný život, udržuje si svou denní rutinu. Tu mu ovšem jednoho dne něco naruší a od této tropické noci se vše nekontrolovatelně řítí z kopce.

Sledujeme Eduardovy myšlenkové pochody, černé svědomí, které po té otřesné události má. A když při úklidu v domě najde nějaké staré výstřižky, tak se také ve svých myšlenkách vrací zpět do minulosti a my spolu s ním odhalujeme pár kostlivců, které si celý život pečlivě střežil.

Kniha měla možná jednoduchou zápletku, ale přišlo mi zajímavé sledovat postupné výčitky svědomí z toho, co Eduard provedl, jak se s tím snažil vypořádat a co za tím vším vlastně bylo. Zakončení příběhu pro mě bylo vcelku nečekané. Je tam ponechán i menší prostor pro čtenářovu fantazii :-)

Pokud chcete psychologicky laděnou jednohubku, je tato kniha správná volba.

1 05.11.2024

„Jediné, po čem kdy toužila, bylo být milována. Jediné, co kdy chtěla, bylo milovat..."

Kniha Hadrové panenky nelžou je už šestým dílem série, ale podotýkám, že předchozí díly jsem zatím nečetla a vůbec to porozumění hlavních zápletek nevadilo :-)

Příběh se odvíjí ve dvou hlavních dějových linkách. V jedné sledujeme vyšetřování vražd mezi místními gangy, a ve druhé příběh drogově závislé matky Marion, které sociálka zabaví dceru Miu. Čeho všeho je schopná zoufalá matka, aby dostala dceru zpět ?

Musím přiznat, že mě bavil víc příběh Marion a Mii. Ta zoufalá touha dostat dceru zpět ze spárů systému, a zároveň šílená bezmoc z toho, že se jí to nepodaří, protože opravdu nebyla žádná matka roku. Ovšem když se postupně dozvídáme střípky z Marioniny minulosti, je to asi pochopitelné. Měla šílené dětství, později proto propadla drogám, žila s kriminálníkem, o dceru se moc nestarala, ale přesto ji milovala celým svým srdcem. A protože ona ztratila tu svou, rozhodla se, že osoba, která to v jejich očích vše způsobila, musí pykat a trpět stejným způsobem ve jménu pořekadla Oko za oko, Zub za zub :-(

Druhá dějová linka nebyla pro mě tak zajímavá, problémy pouličních gangů jsou mi jaksi vzdálené a nedokázaly mě úplně vtáhnout do děje, i když rozuzlení bylo vcelku překvapivé a zajímavé :-)

Ještě zde byla taková menší, vedlejší dějová zápletka, týkající se osobního života vyšetřovatelky Charlotte a její matky. Tady možná trošku vadilo, že jsem ty předchozí díly nečetla, ale domyslela jsem si to i tak :-)

Tuto knihu velmi doporučuji, i když hvězdičku strhávám za tu jednu pro mě méně napínavou linku. I tak stojí kniha určitě za pozornost a fanoušci Sarah Flint budou jistě opět spokojení :-)

1 18.10.2024

Knížka nebyla vůbec špatná, ale mně bohužel moc nesedly hlavní postavy :-/ Radkovy myšlenkové pochody byly na mě strašně zvláštní, i když jsem ho na jednu stranu chápala, na druhou stranu jednal občas opravdu mimo. A s Evou jsem to měla také jak na houpačce. Jednou jsem ji chápala a fandila ji a pak zase udělala nějakou pro mě nepochopitelnou botu a ztratila mé sympatie a tak pořád dokola ;-)

Když se zaměřím jen na samotný příběh, musím uznat, že je skvělé, že nám jeden celistvý příběh vypráví oba manželé, kterými Radek a Eva jsou už dlouhá léta. Žijí spolu, vychovávají 14-ti letou dceru Pavlínu, ale víceméně žije každý sám. Je to příběh obyčejných lidských životů, vlastně strašně smutný příběh o stárnutí po boku člověka, kterého máš rád, ale jakoby tak nějak spíš ze zvyku. Příběh o tom, že ne každý je předurčený k tomu dokázat velké věci, i když téměř každý po tom touží. To uvědomění si, že prostě ten život nepočká a že pokud změnu neuděláme my, tak nikdo jiný ji za nás neudělá.

Je to příběh o hledání sebe sama, svých hodnot, o kompromisech ve výchově - tady jsem byla lehce zaskočená, že těm rodičům nepřišlo divné, že by jejich dcera měla sex už ve 13 ? Já bych teda tak klidná nebyla :-D Pár dalších takových kontroverzních témat se tam našlo :-)

Kniha má svým způsobem přesah, který není prvoplánový a není vidět na první dobrou. Musela jsem nad příběhem chvíli přemýšlet, abych si z něj vzala to, co jsem asi zrovna potřebovala :-) Pokud máte rádi příběhy ze života, který je občas jako partie šachů, ovšem bez vítěze, určitě dejte knize šanci :-)

1 07.09.2024

Hodnocení 3,5*

„Čím více technologie používáme, tím spíš si koledujeme o odhalení. A jediným místem, kde k odhalení dochází americké. Zbytek světa si hledí svého, drží jazyk za zuby a hlásí věci jen lidem, kteří o nich opravdu potřebuji vědět. Tím byste se měli řídit, když budete nakládat se svými penězi."

Sám autor Robert Mazur 27 let pracoval jako zvláštní agent, dalších 22 let se zabýval problematikou drog a kriminality s nimi spojené. Je soudním znalcem na problematiku mezinárodního obchodu s drogami a praní špinavých peněz.

Autor nám zde předkládá pravdivý příběh z prostředí drogových kartelů, agentů v utajení, falešných identit, praní špinavých peněz, důvěry, podezřívání....

Bylo skvělé pozorovat to všechno přímo očima agenta v utajení. Nikdy by mě nenapadlo, kolik existuje způsobů praní špinavých peněz. Jak umí být lidé vynalézaví. Kolik lidí je v tom namočených, kolik bankéřů, právníků, celníků a policistů je zkorumpovaných... To je až neuvěřitelné.

Jen bohužel musím přiznat, že mě kniha od začátku plně nevtáhla, některé pasáže byly velmi popisné, většinou se týkaly různých obchodních schůzek s důležitými lidmi, ale zároveň bylo paradoxně vše tak nějak z rychlíku. Chyběla mi větší akčnost. Uvítala bych třeba i popis toho, co dělala Robertova rodina, když byl plně ponořen do identity Roberta Baldarase. Místy jsem se do čtení musela až nutit. Čekala jsem asi trošku něco jiného. Skvělý byl ovšem závěr knihy, posledních cca 50-60 stran se to úplně otočilo a nabralo obrátky.

Pevně věřím, že si kniha své čtenáře najde, vůbec není špatná, jen mi přijde vhodnější možná spíš pro mužské čtenáře, případně pro všechny, kdo se alespoň trošku orientují ve všech těch šílených mafiánských rodinách :-D Pro mě jako laika, to bylo místy zmatené, především ta záplava jmen, i když jsou tam všichni vylistovaní, stejně se mi pletli :-)

Musím ještě vyzdvihnout, což se mi moc líbilo, že se v textu vyskytovaly španělské věty - samozřejmě hned přeložené, ale trošku jsem si potrénovala španělštinu :-) Líbil se mi také epilog, kdy se autor zamýšlí nad kriminalitou, a také vzděláním, které je dle něj velmi důležité, hlavně jako "prevence". Jestli by to opravdu mohlo fungovat, je spíš otázka směřovaná k politikům.

„V roce 2020 bylo ve Spojených státech vězněno více než 1,8 milionu lidí. Každý pátý vězeň je odsouzen za drogové delikty."

1 21.08.2024

„Lidi z legrace říkají, že pracovat se smlouvami je peklo, ale kdyby jen tušili, jak blízko jsou pravdě..."

Je zvláštní, že když nemám od knihy žádná velká očekávání, bývám většinou velmi mile překvapená :-) To se mi splnilo i u této knihy, která ač se možná na první pohled nezdá, je po čertech dobrá :-D

Napadlo vás někdy jak asi vypadá Peklo ? Představovali jste si velké kotle ve kterých se vaří horká voda a v ní plavou ty hříšné duše, a pekelníci pod nimi přikládají?

No já si to takhle představovala, ale byla jsem očividně úplně mimo :-D Peklo je totiž rozděleno do šesti oddělení, Dole je to úplně nejhorší, na jezdících pásech vás mučí pořád dokola a vy trpíte, trpíte a trpíte, stovky a tisíce let, kdoví, kdo by to ale hlavně počítal :-D Ovšem časem se můžete vypracovat až tak, že je vám dovoleno lovit další hříšné duše na Zemi ;-)

Musím říct, že tato představa Pekla byla skvělá :-D Tedy až na to, že jediný alkohol, který byl k dispozici byl Jägermeister (peklo samo o sobě) :-D V pekle se setkáváme s Lofoforem, jehož prostřednictvím sledujeme dějovou linku Pekla. Další zajímavá postava zde byla i Cal.

Pak tu máme rodinu Harrisonů, která má spoustu tajemství a kostlivců a skrze jednotlivé její členy sledujeme dějovou linku na Zemi. Jak už to tak bývá během příběhu se nám obě linky propojí, ale proč a jak a skrze kterého člena, to už si budete muset přečíst :-) Ale můžu ještě prozradit, že samotný závěr knihy mě velmi překvapil ;-)

Kniha má v sobě jak prvky humoru, tak spoustu témat k zamyšlení. Co kdybyste mohli ve svém životě změnit / ovlivnit jednu věc? Co by to bylo ? Šli byste do toho i za cenu věčného zatracení? ;-)

Kniha je sice bichle, má téměř 600 stran, ale nemusíte se bát. Čte se skvěle, rychle, formát je velmi čtivý, čemuž pomáhají někdy až ultra krátké kapitoly, a střídání děje z Pekla a ze Země :-) Opravdu můžu knihu doporučit :-)

A zajímavost na konec? Podle knihy je již rozpracovaný scénář na seriál, který uvede Amazon Prime. A na ten se určitě podívám, věřím, že bude skvělý, stejně jako kniha :-)

1 09.08.2024

„Podle staré legendy jsou na světě právě dva jedinci, jejichž balíčky jsou spojené neviditelnou červenou nití. Vždycky nemusí jít o vztah pouze milostný, jde o spřízněnou duši. Někdy se tito lidé sejdou a prožijí po svém boku celý život, někdy se potkají jen na jeden krátký okamžik."

Moc ráda bych autorce poděkovala za knihu, kterou jsme u ní vyhrály s kamarádkou Janičkou :-) Taky nás k sobě svedla jedna taková červená nit osudu :-)

V prvé řadě mě velmi zaujala už obálka knihy, je jednoduše překrásná :-) A samotný příběh se mi také moc líbil.

Mám ráda přesně takové emočně vypjaté příběhy, ze života, tragické osudy, protože život opravdu není růžová zahrada, není ani černobílý, ale je plný událostí šťastných, ale i těch méně šťastných, je plný rutiny a stereotypu a je v pořádku cítit, že něco nezvládám, je v pořádku nechat si pomoct, i když nám hrdost káže jinak.

Ne nepodobný tomuto je i život Andrey, máme možnost se letmo seznámit i s jejím dětstvím, které opravdu nebylo krásné a milující, její matka na své děti kašlala a hleděla si jen nového přítele :-( Andrea proto víceméně vyrůstala u babičky, vystudovala, našla si muže, měla s ním tři děti, k tomu jako bonus skvělou tchýni a tchána...na venek by se mohlo zdát, naprostá rodinná idylka...ale každý máme ty své kostlivce, kteří jednoho dne z té skříně vylezou...

Kniha se mi opravdu moc líbila a ráda si od autorky přečtu i její další knihy :-) Už teď se moc těším :-)

„Život je krátký. Lidi spojení osudem si k sobě cestu vždycky najdou."

1 05.08.2024

„Každý člověk je jiný. Každý má něco, v čem je dobrý, i něco, co mu tolik nejde. Ne každému se líbí stejné věci jako všem ostatním. Každý má z něčeho strach, ovšem ne každý se bojí stejných věcí."

Autor napsal tuhle knihu pro "budoucí verzi své dcery", jak sám v epilogu napsal :-) Jeho dcera je autistka, stejně jako naše hlavní hrdinka Phoebe.

Vůbec by mě nenapadlo, co všechno lidé s poruchou autistického spektra (PAS), musí ve svém životě řešit. To, co jsou pro nás každodenní a běžné věci jako cestování do neznámých míst, komunikace s cizími lidmi, řešení náhodných situací, do kterých se přes den můžeme dostat. Tak přesně tyhle věci, plus spousta dalších, jsou pro lidi s PAS, ty nejtěžší. Všechno cizí je pro ně neskutečně nekomfortní. Ale samozřejmě existuje spousta nuancí mezi lidmi, každý z nich je jedinečná osobnost se specifickými potřebami. A vůbec si nedovoluji tvrdit, že díky této knize najednou vím, čím vším si musí dennodenně procházet. Ale nějakou základní představu teď díky ní mám ;-)

Příběh Phoebe se mi neskutečně líbil, i když asi úplně nejsem cílová skupina, musím přiznat, že mě velmi zasáhl emočně, a o to přesně mi v knihách jde :-)

Miluju, když nad příběhem přemýšlím, rezonuje mi v hlavě a to se zde dělo. Phoebe kolikrát sama sebe dokázala dostat do šílených někdy i vtipných situací, tím, že prostě nepozná sarkasmus, ironii, bere vše doslovně. Ale když opravdu šlo o něco vážného, dokázala opět pomocí svého racionálního uvažování poskytnout útěchu, pomoc. :-) A to se mi moc líbilo. Měla k sobě skvělou parťačku, nejlepší a jedinou kamarádku Bethany, se kterou vyrůstala. Bylo krásné vidět, jak je každá jiná, a přesto jedna druhé poskytuje přesně to, co zrovna potřebují. A to i na úkor vlastního pohodlí, potlačení svých pocitů...

Tuhle knihu jednoznačně doporučuji, pokud chcete milý příběh, u kterého se budete usmívat, ale možná si i trošku popláčete, jako já, neváhejte a pusťte se do ní :-)

Tenhle citát to přesně vystihuje:

„Mohla bych přečíst všechny knížky o osobním rozvoji, které kdy kdo napsal. A pořád by existovaly věci, které nebudu chápat. I kdybych se učila sebevíc a snažila se opravit sebevíc chyb, vždycky by se našlo něco dalšího, jakési všeobecné očekávání, které je pro většinu lidí samozřejmé, ale pro mě by to bylo něco cizího."

1 04.08.2024

Tahle kniha se mi líbila :-) Trošku jsem snížila hodnocení, protože zápletka pro mě byla předvídatelná a kniha mohla mít klidně o 100-150 stran méně a vůbec nic by se nestalo. Práce detektivů a policie byla také taková zvláštní a nedotažená, hlavně rychle někoho zatknout a zavřít. Konec a epilog to ale zachránili, skvělé vyvrcholení příběhu.

Střídají se nám zde kapitoly ze současnosti a zároveň se vracíme do minulosti a dozvídáme se detaily ze života Sarah, která byla brutálním způsobem zavražděna. Dozvídáme se jak se seznámila s bývalým přítelem, se kterým měla dítě, i s tím současným - Romanem, se kterým se nakonec přestěhovala do Itálie. Sledujeme také její rodinné vztahy ať už s vlastními rodiči, nebo s rodiči Romana, s dcerou...

Musím říct, že Sarah pro mě nebyla moc sympatická postava, byla zde vykreslená nejdřív jako chudinka a potom vlastně jako bezcitná mrcha :-/ Takže se může nabízet otázka, jestli si za svou smrt tak trošku nemohla sama....? Ale to už je přesně ta otázka, na kterou si musí najít odpověď každý čtenář sám.

Já se přikláním k tomu, že si zasloužila dostat přes prsty, ale ne tak brutálním a fatálním způsobem.

Kniha se mi celkově líbila a určitě ji můžu doporučit i dalším čtenářům :-)

1 14.07.2024

„Nebojíme se, protože už není čeho - přišly jsme hledat dávno mrtvé. Jsou tu jen naše těla, a kdyby někdo přišel a zabil je, nebyl by v tom žádný rozdíl."

Kniha je plná příběhů žen z různých koutů světa. Co příběh, to jedna až několik životních tragédií :-(
Já se přiznám, že jsem si knihu musela dávkovat po pár stránkách, četla jsem ji opravdu dlouho, přečetla jsem mezitím i pár jiných knih, ale prostě to jinak nešlo. Tak silné a hrůzné osudy s kterými se tyto ženy musely potýkat :-( Pro nás je představa znásilnění šílená, trauma na celý život, představa toho, že ztratíme naše milované dítě, nedej bože děti, nad tímto nikdo ani neuvažuje, jak bolestná myšlenka to je. Ale stránky této knihy jsou takové bolesti plné, opakované znásilňování, skupinové znásilňování, smrt dítěte / dětí / celé rodiny až ženy zůstaly samy, neměly se kam vrátit, komunita je odvrhla, žily v hanbě a chudobě .... neskutečně těžké čtení :-( A proč by to někdo četl ? Opět jako úctu k těm všem obětem, statisícům žen, které si tímto musely projít....my si o tom "jenom" čteme !

Tyto ženy nikomu neublížily, byly prostě jen ve špatnou dobu na špatném místě a narodily se jako ženy :-( To bylo celé jejich provinění.

Celou knihu jsem se snažila se od jednotlivých příběhů svým způsobem odprostit, odpoutat, nepřipouštět si to, ale když jsem se dočetla až ke kapitole o Keni a o tom, že nějaký starý prasák dokázal análně znásilnit 4-letou holčičku a dokonce holčičku starou 7 měsíců, tak už to nešlo, mísil se ve mě vztek se slzami :-(

Řeknete si, že tohle prostě se dít nemůže, ale ono se to dělo, ono se to stále děje a neděje se to jen v Keni, ale na celém světě ! Nechápu, že v moderní společnosti, kde je svoboda slova, kde se lidé můžou přihlasit k desítkám různých pohlaví, kde máme média na vrcholu, se může stále dít tohle...a v každé oběti znásilnění je vyvoláván pocit, že si za to může sama, že by se měla stydět, ale to násilník by se měl stydět, násilník by měl být lynčován a ne oběť!!! Někdy mi ten náš svět a společnost přijde opravdu postavena na hlavu :-(

Myslím, že tady už není co dodat, jen že kniha opravdu je drsná, není pro slabé povahy, ale i když to bylo neskutečně těžké a brutální čtení, jsem ráda, že jsem se knihou prokousala až do samotného konce. Tichá motlitba pro všechny ty děti, ženy, dívky ale bohužel i chlapce, kteří si těmito traumatickými zážitky znásilnění a dalšího násilí museli projít a prochází :-(

„Pak už jsem tam prostě jen ležela a snažila se odpojit mysl od těla jako by se to dělo někomu jinému, aby mi nemohl ukrást celou duši."

Teď už opravdu jen pár zajímavých faktů z knihy:

- V roce 1998 poprvé mezinárodní soud uznal znásilnění jako nástroj genocidy a stíhal ho jako válečný zločin.

- Mnohé děti, které se narodili jako důsledek znásilnění, skončily v sirotčinci, kde jim zatajili jejich původ. Říkalo se jim „neviditelné děti".

- Technicky vzato se znásilnění v Rudé armádě mohlo trestat smrtí; ve skutečnosti důstojníci u hromadných znásilnění obvykle dohlíželi, aby se dostalo na každého muže.

- V Argentině udržovali mučitelé těhotné zajatkyně naživu, aby mohly porodit a pak jim děti vzali. Kanadská spisovatelka Margaret Atwood skutečně napsala, že jí dění v Argentině přivedlo na některé z těchto skutečných praktik, které zahrnula do Příběhu služebnice.

- Islámský stát na svém vrcholu ovládal území o velikosti 34 000 km² a 10 milionů lidí, vydělával na pašování ropy a kulturních artefaktů a vybíral daně.

- Kongo bylo v roce 2010 nazváno zvláštním zástupcem pro sexuální násilí OSN, nazváno jako „hlavní světové centrum znásilnění". Čísla byla neuvěřitelná - 1000 znásilněných žen denně.

- Doktor Patrick Kubuya uvádí, že v Kongu za dvacet let existence nemocnice ošetřila přes 55 tisíc obětí znásilnění.

„Chci, aby se těm, kteří mi to udělali, stalo to nejhorší. Nechci, aby zemřeli rychlou, humánní smrtí, ale pomalu, aby věděli, jaké to je někomu ubližovat."

„Dnes už díky novým technologiím a komunikaci nikdo nemůže říct, že to nevěděl. Zavírat oči před takovým dramatem znamená být jeho spolupachatelem. Za tyto zločiny nejsou zodpovědní jen jejich pachatelé, ale i ti, kteří zavírají oči."

1 09.07.2024