kramlinka88 kramlinka88 komentáře u knih

Podvlčí Podvlčí Martyna Bunda

Hodnocení 3,5*

Román o dospívání, hledání samy sebe právě během pubertálních let. Román o lásce - ale trošku jinak, o umění ale i o psech kníračích :-) Druhá polovina knihy je pak o psech trošku více a je více filozofická.

Kniha je rozdělená do čtyř částí, ale i když se četla velmi dobře a rychle, trošku mi chybělo rozdělení do kratších kapitol. Celou knihou nás provází příběh Kornelie. Nejdříve jako malé holky a v dalších částech se pak dostaneme až k její dospělosti.

Musím přiznat, že mě víc bavila první polovina knihy. Víc mě bavilo sledovat dívčino dospívání, život pouze s matkou a její návštěvy u tajemné Narcisy, plné výtvarného umění a povídání si o původech psů, kteří se objevovali u rodiny Narcisy, když byla mladá.

Celou dobu si říkáte, že za tím obyčejným příběhem je něco víc. Že za tím musí být něco víc. Také přemýšlíte co se to stalo Kornélii, když v dospělosti vzala internetovou nabídku a odjela nebo spíš utekla na osamělý zámeček hlídat dva psy? Sem tam proběhne určitý lehký náznak, nasměrování, ale hned je to zase pryč. Ve druhé polovině knihy se sem tam téma také točí okolo sexuality hlavní hrdinky, což je samo o sobě docela zajímavé, ale přichází to v takových nezvyklých chvílích.

Celkově byla kniha opravdu zvláštní. Vůbec nebyla špatná, příběh sám o sobě se četl moc dobře, život Kornelie i historie kníračů mě kupodivu bavili, ale asi tomu chybělo trošku víc akčnosti, chybělo mi tam takové to wow a konec byl bohužel takový nedotažený :-/

Ale pokud máte rádi pejsky a čtete rádi příběhy ze života, tak by se vám kniha mohla líbit ;-)

24.08.2024 4 z 5


Tři Sekery Tři Sekery Kateřina Surmanová

„Kapka jedu stačí zamořit celou studnu."

Tuto knihu jsem dočetla pár dní zpět a musela jsem si ji nechat chvilku uležet :-) Přijde mi, že s knihami Katky Surmanové je to jako s knihami Stephena Kinga, buď je bezmezně milujete, nebo prostě nejsou pro vás. Výjimečně něco mezi ;-) Já jsem první případ :-D

Už když se mi do rukou dostal Šepot z lesa, věděla jsem, že to bude láska :-) A jsem ráda, že jsem se nespletla. Po Zvedá se vítr jsem velmi nedočkavě čekala na brilantní zakončení této volné trilogie, a kniha Tři sekery předčila má očekávání.

Okrajově jsem věděla, o čem kniha má být, začátek knihy nám položí spoustu otázek a my na ně během čtení hledáme odpovědi. Hodněkrát jsem byla velmi překvapená, jakým směrem se příběh ubírá, měla jsem zde samozřejmě své oblíbence, ale i postavy vyloženě nesympatické - třeba Michalova máti :-/ Ale zrovna u této postavy se mi strašně líbilo autorčino přirovnání jednotlivých vrstev její osobnosti k Matrjošce, to bylo opravdu geniální a hlavně výstižné.

Narazíme zde také na jedno velmi kontroverzní téma a to kněží versus sexuální obtěžování dětí. Jakou to má spojitost s farářem, který sedí ve vazbě za brutální vraždu? Autorka si s námi pěkně hraje a já se nechala vodit jako loutka od jedné teorie ke druhé, i když mi bylo postupně jasné, že tady něco nehraje a že ne vše je tak, jak se na první pohled zdá. Konec je pak trošku strašidelný, hodně napínavý a opět skvěle napsaný :-)

Tato kniha spadá přesně do té kategorie "čtu a nemůžu přestat, ale zároveň nechci, aby to skončilo" :-)
Velký bonus jsou pro mě také zmínky díla právě S.Kinga, kterému je v této knize vzdán opravdu velký hold. Po Petrovi z Šepotu mám další knižní lásku a to Michala :-) Díky za tyto idoly, díky nimž je čtení ještě příjemnější zážitek :-)

A jeden citát na závěr, který nás celou knihou provází, a který trošku jinými slovy používám téměř celý život i já:
„Svět je oblé místo a všechno se k sobě dřív nebo později skutálí."

22.08.2024 5 z 5


Podraz Podraz Robert Mazur

Hodnocení 3,5*

„Čím více technologie používáme, tím spíš si koledujeme o odhalení. A jediným místem, kde k odhalení dochází americké. Zbytek světa si hledí svého, drží jazyk za zuby a hlásí věci jen lidem, kteří o nich opravdu potřebuji vědět. Tím byste se měli řídit, když budete nakládat se svými penězi."

Sám autor Robert Mazur 27 let pracoval jako zvláštní agent, dalších 22 let se zabýval problematikou drog a kriminality s nimi spojené. Je soudním znalcem na problematiku mezinárodního obchodu s drogami a praní špinavých peněz.

Autor nám zde předkládá pravdivý příběh z prostředí drogových kartelů, agentů v utajení, falešných identit, praní špinavých peněz, důvěry, podezřívání....

Bylo skvělé pozorovat to všechno přímo očima agenta v utajení. Nikdy by mě nenapadlo, kolik existuje způsobů praní špinavých peněz. Jak umí být lidé vynalézaví. Kolik lidí je v tom namočených, kolik bankéřů, právníků, celníků a policistů je zkorumpovaných... To je až neuvěřitelné.

Jen bohužel musím přiznat, že mě kniha od začátku plně nevtáhla, některé pasáže byly velmi popisné, většinou se týkaly různých obchodních schůzek s důležitými lidmi, ale zároveň bylo paradoxně vše tak nějak z rychlíku. Chyběla mi větší akčnost. Uvítala bych třeba i popis toho, co dělala Robertova rodina, když byl plně ponořen do identity Roberta Baldarase. Místy jsem se do čtení musela až nutit. Čekala jsem asi trošku něco jiného. Skvělý byl ovšem závěr knihy, posledních cca 50-60 stran se to úplně otočilo a nabralo obrátky.

Pevně věřím, že si kniha své čtenáře najde, vůbec není špatná, jen mi přijde vhodnější možná spíš pro mužské čtenáře, případně pro všechny, kdo se alespoň trošku orientují ve všech těch šílených mafiánských rodinách :-D Pro mě jako laika, to bylo místy zmatené, především ta záplava jmen, i když jsou tam všichni vylistovaní, stejně se mi pletli :-)

Musím ještě vyzdvihnout, což se mi moc líbilo, že se v textu vyskytovaly španělské věty - samozřejmě hned přeložené, ale trošku jsem si potrénovala španělštinu :-) Líbil se mi také epilog, kdy se autor zamýšlí nad kriminalitou, a také vzděláním, které je dle něj velmi důležité, hlavně jako "prevence". Jestli by to opravdu mohlo fungovat, je spíš otázka směřovaná k politikům.

„V roce 2020 bylo ve Spojených státech vězněno více než 1,8 milionu lidí. Každý pátý vězeň je odsouzen za drogové delikty."

21.08.2024 4 z 5


Vyžádejte si Andreu Vyžádejte si Andreu Noelle W. Ihli

Necítíte se v bezpečí nebo jste jen trochu nesvá? Vyžádejte si na baru Andreu. Dostaneme vás bezpečně domů."

Také jste v životě někdy uvažovali co jste neudělali? A jak by to asi dopadlo, kdybyste to udělali ? ;-)

Tento thriller s mysteriózními prvky se opravdu povedl :-) Příběh je nám předkládán z pohledu tří mladých dívek, Megan, Skye a Brecie. Tři dívky tři osudné rande a jeden vrah. Uvažovala jsem docela dlouho nad názvem knihy, ale po přečtení už vím, že smysl má :-)

Z počátku se kniha tváří jako klasický thriller, alespoň tedy do doby, než proběhne první vražda a my se dozvíme, že nám příběh najednou vypráví duch oběti :-) Vcelku mě to překvapilo, ale najednou příběh dostal úplně jiný rozměr. A musím říct, že mě to začalo bavit ještě o kousek víc :-)

Vrahova povaha je popsána taky skvěle. Vidíme, jak se dokáže přetvařovat, a jak během vteřiny dokáže změnit své chování z elegantního gentlemana na chladnokrevného zabijáka.

Je zde skvěle vykreslený i pocit bezmoci obětí, které ač jsou po smrti, nemůžou odejít, dokud se jim nedostane spravedlnosti. Autorka se s tím opravdu moc nemaže a žene nás kupředu. Celý příběh je rozdělený do krátkých kapitol, navíc jak je vyprávěn z pohledu tří osob, tak nám stránky běží pod rukama a najednou je konec.

Kniha byla opravdu moc dobrá, napínavá, skvěle a rychle se četla. Pokud chcete netradiční thriller, bez nějakých krvavých detailů, který přečtete za dva večery, tak si knihu určitě pořiďte :-)

13.08.2024 5 z 5


Tajemství pramenů Tajemství pramenů Jennifer McMahon

„Klíčem k pochopení přítomnosti je podívat se do minulosti."

Lex a Jax, dvě sestry, dva propletené osudy, dvě dějové linky, jedna ze současnosti, rok 2019 a druhá z minulosti rok 1929. Příběhem ze současnosti nás provází Jax, svého času psycholožka, která se po tragické smrti sestry Lex vrací na Vrabčí vrch, kde jako malá u babičky, se sestrou trávila prázdniny a všechny volné chvíle. Čeká zde na ní spousta vzpomínek, bohužel všechny nejsou jen hezké...

Příběh z minulosti nám vypráví Ethel a postupně zjišťujeme jak spolu obě linky souvisí ;-) Musím přiznat, že zhruba do poloviny knihy mě mnohem více bavila historická linka, kde jsme se dozvěděli, že v místě léčivých pramenů stál dříve hotel, a lidé věřili v jejich léčivou až zázračnou sílu. Ovšem bylo zde také spousta tragických událostí, záhadné utonutí, a šeptanda místních, že voda dává a voda také bere...

Když po něčem opravdu toužíte, můžete pramenům sdělit své přání, které se vám možná splní, ale jak už to tak v životě bývá, opravdu nic není zadarmo ;-)

Musím říct, že se mi kniha velmi líbila. Nebyl to žádný ultra strašidelný příběh, ale občas nějaký mrazík nebo husí kůže přeběhli :-D

Mám autorčiny knihy moc ráda, každý její příběh je opravdu originál :-) Pokud se vám líbí mysteriózní příběhy s kapkou tajemna a napětí, určitě si tuto knihu přečtěte :-)

„Každý zázrak něco stojí."

11.08.2024 5 z 5


Stačí podpis Stačí podpis Claudia Lux

„Lidi z legrace říkají, že pracovat se smlouvami je peklo, ale kdyby jen tušili, jak blízko jsou pravdě..."

Je zvláštní, že když nemám od knihy žádná velká očekávání, bývám většinou velmi mile překvapená :-) To se mi splnilo i u této knihy, která ač se možná na první pohled nezdá, je po čertech dobrá :-D

Napadlo vás někdy jak asi vypadá Peklo ? Představovali jste si velké kotle ve kterých se vaří horká voda a v ní plavou ty hříšné duše, a pekelníci pod nimi přikládají?

No já si to takhle představovala, ale byla jsem očividně úplně mimo :-D Peklo je totiž rozděleno do šesti oddělení, Dole je to úplně nejhorší, na jezdících pásech vás mučí pořád dokola a vy trpíte, trpíte a trpíte, stovky a tisíce let, kdoví, kdo by to ale hlavně počítal :-D Ovšem časem se můžete vypracovat až tak, že je vám dovoleno lovit další hříšné duše na Zemi ;-)

Musím říct, že tato představa Pekla byla skvělá :-D Tedy až na to, že jediný alkohol, který byl k dispozici byl Jägermeister (peklo samo o sobě) :-D V pekle se setkáváme s Lofoforem, jehož prostřednictvím sledujeme dějovou linku Pekla. Další zajímavá postava zde byla i Cal.

Pak tu máme rodinu Harrisonů, která má spoustu tajemství a kostlivců a skrze jednotlivé její členy sledujeme dějovou linku na Zemi. Jak už to tak bývá během příběhu se nám obě linky propojí, ale proč a jak a skrze kterého člena, to už si budete muset přečíst :-) Ale můžu ještě prozradit, že samotný závěr knihy mě velmi překvapil ;-)

Kniha má v sobě jak prvky humoru, tak spoustu témat k zamyšlení. Co kdybyste mohli ve svém životě změnit / ovlivnit jednu věc? Co by to bylo ? Šli byste do toho i za cenu věčného zatracení? ;-)

Kniha je sice bichle, má téměř 600 stran, ale nemusíte se bát. Čte se skvěle, rychle, formát je velmi čtivý, čemuž pomáhají někdy až ultra krátké kapitoly, a střídání děje z Pekla a ze Země :-) Opravdu můžu knihu doporučit :-)

A zajímavost na konec? Podle knihy je již rozpracovaný scénář na seriál, který uvede Amazon Prime. A na ten se určitě podívám, věřím, že bude skvělý, stejně jako kniha :-)

09.08.2024 5 z 5


Červená nit osudu Červená nit osudu Mirka Skočílková

„Podle staré legendy jsou na světě právě dva jedinci, jejichž balíčky jsou spojené neviditelnou červenou nití. Vždycky nemusí jít o vztah pouze milostný, jde o spřízněnou duši. Někdy se tito lidé sejdou a prožijí po svém boku celý život, někdy se potkají jen na jeden krátký okamžik."

Moc ráda bych autorce poděkovala za knihu, kterou jsme u ní vyhrály s kamarádkou Janičkou :-) Taky nás k sobě svedla jedna taková červená nit osudu :-)

V prvé řadě mě velmi zaujala už obálka knihy, je jednoduše překrásná :-) A samotný příběh se mi také moc líbil.

Mám ráda přesně takové emočně vypjaté příběhy, ze života, tragické osudy, protože život opravdu není růžová zahrada, není ani černobílý, ale je plný událostí šťastných, ale i těch méně šťastných, je plný rutiny a stereotypu a je v pořádku cítit, že něco nezvládám, je v pořádku nechat si pomoct, i když nám hrdost káže jinak.

Ne nepodobný tomuto je i život Andrey, máme možnost se letmo seznámit i s jejím dětstvím, které opravdu nebylo krásné a milující, její matka na své děti kašlala a hleděla si jen nového přítele :-( Andrea proto víceméně vyrůstala u babičky, vystudovala, našla si muže, měla s ním tři děti, k tomu jako bonus skvělou tchýni a tchána...na venek by se mohlo zdát, naprostá rodinná idylka...ale každý máme ty své kostlivce, kteří jednoho dne z té skříně vylezou...

Kniha se mi opravdu moc líbila a ráda si od autorky přečtu i její další knihy :-) Už teď se moc těším :-)

„Život je krátký. Lidi spojení osudem si k sobě cestu vždycky najdou."

05.08.2024 5 z 5


Hledání Phoebe Hledání Phoebe Gavin Extence

„Každý člověk je jiný. Každý má něco, v čem je dobrý, i něco, co mu tolik nejde. Ne každému se líbí stejné věci jako všem ostatním. Každý má z něčeho strach, ovšem ne každý se bojí stejných věcí."

Autor napsal tuhle knihu pro "budoucí verzi své dcery", jak sám v epilogu napsal :-) Jeho dcera je autistka, stejně jako naše hlavní hrdinka Phoebe.

Vůbec by mě nenapadlo, co všechno lidé s poruchou autistického spektra (PAS), musí ve svém životě řešit. To, co jsou pro nás každodenní a běžné věci jako cestování do neznámých míst, komunikace s cizími lidmi, řešení náhodných situací, do kterých se přes den můžeme dostat. Tak přesně tyhle věci, plus spousta dalších, jsou pro lidi s PAS, ty nejtěžší. Všechno cizí je pro ně neskutečně nekomfortní. Ale samozřejmě existuje spousta nuancí mezi lidmi, každý z nich je jedinečná osobnost se specifickými potřebami. A vůbec si nedovoluji tvrdit, že díky této knize najednou vím, čím vším si musí dennodenně procházet. Ale nějakou základní představu teď díky ní mám ;-)

Příběh Phoebe se mi neskutečně líbil, i když asi úplně nejsem cílová skupina, musím přiznat, že mě velmi zasáhl emočně, a o to přesně mi v knihách jde :-)

Miluju, když nad příběhem přemýšlím, rezonuje mi v hlavě a to se zde dělo. Phoebe kolikrát sama sebe dokázala dostat do šílených někdy i vtipných situací, tím, že prostě nepozná sarkasmus, ironii, bere vše doslovně. Ale když opravdu šlo o něco vážného, dokázala opět pomocí svého racionálního uvažování poskytnout útěchu, pomoc. :-) A to se mi moc líbilo. Měla k sobě skvělou parťačku, nejlepší a jedinou kamarádku Bethany, se kterou vyrůstala. Bylo krásné vidět, jak je každá jiná, a přesto jedna druhé poskytuje přesně to, co zrovna potřebují. A to i na úkor vlastního pohodlí, potlačení svých pocitů...

Tuhle knihu jednoznačně doporučuji, pokud chcete milý příběh, u kterého se budete usmívat, ale možná si i trošku popláčete, jako já, neváhejte a pusťte se do ní :-)

Tenhle citát to přesně vystihuje:

„Mohla bych přečíst všechny knížky o osobním rozvoji, které kdy kdo napsal. A pořád by existovaly věci, které nebudu chápat. I kdybych se učila sebevíc a snažila se opravit sebevíc chyb, vždycky by se našlo něco dalšího, jakési všeobecné očekávání, které je pro většinu lidí samozřejmé, ale pro mě by to bylo něco cizího."

04.08.2024 5 z 5


Když andělé dřímají Když andělé dřímají Tereza Bartošová

Poslední dobou mám opravdu šťastnou ruku při volbě knih. Ne jinak je tomu i v případě této vlastně nenápadné knihy od paní Bartošové.

Mám přečtené všechny její knihy, které zbožňuji. Tohle ovšem bylo něco zcela jiného, a já stále ještě přemýšlím nad celkovým poselstvím, které nám příběh lékařky Kristýny Doležalové měl předat.

Po přečtení prvních pár stránek je očividné, že tento dystopický román, se tak trochu (nebo spíš hodně) zabývá nedávnou epidemií kovidu, očkováním, možnými následky....i když nikde to není přímo zmíněno, každý ať si tam dosadí, domyslí, co uzná za vhodné...

Kristýna pracuje v soukromé ordinaci jako lékařka. Do jejího života vstupujeme ve chvíli, kdy ona sama a další její kolegové zjišťují, že drtivý počet lidí, které naočkovali druhou dávkou, proti nám neznámé nemoci, zešílelo a následně zemřelo.

V tuto chvíli se vše zvrhne v šílenou směs informačního embarga - všechny zprávy jsou cenzurovány, vláda tvrdí, že se nic neděje, že všechny informace jsou lživé, že republika byla napadena skupinou hackerů - v tuto chvíli se ve mě praly opravdu rozporuplné pocity bezmoci a člověk možná nevědomky srovnává a vzpomíná.... samozřejmě zde je vše uvedeno do extrému, šíleného extrému, ale vlastně nic není popsáno tak, že bych si řekla, bože to je hloupost, tohle by se nikdy nemohlo stát ! Nikdy neříkej nikdy....opět se ve mně probouzí vzpomínky na dobu před dvěmi, třemi lety, stala se spousta věcí, u kterých jsem si do té doby taky říkala, vždyť to se nikdy nestane, je to hloupost....a z hlouposti byla najednou každodenní realita a média ? Škoda mluvit....

Pokud máte rádi dystopické sci-fi, přečtěte si prosím tuto knihu, věřím, že budete fascinováni stejně jako já. Je zde opravdu skvěle vykreslený svět a alternativní realita, která doufám alternativní zůstane ;-)

28.07.2024 5 z 5


Poklesky maloměsta Poklesky maloměsta Ken Jaworowski

Tato kniha mě velmi zaujala dle anotace. A musím přiznat, že jsem nelitovala ani vteřinu, že jsem si ji vybrala k přečtení. Je naprosto skvělá :-)

Jedno malé obyčejné zapomenuté městečko, jakých jsou tisíce. Sledujeme příběhy tří hlavních postav, zdravotní sestry Callie, bývalého narkomana Andyho a dobrovolného hasiče Nathana. Každý z nich má své tajemství, každý z nich se snaží zachovat správně, ale ne vždy jde vše podle plánu.

Strašně moc jsem fandila Callie, která se přes všechny překážky a ohrožení vlastní kariéry, snažila splnit jedné umírající pacientce poslední přání. Podaří se jí to dokončit?

Andy byl taky skvělý, ač sám bojoval s démony, rozhodl se zastavit jednoho sexuálního predátora. Držela jsem mu pěsti do poslední vteřiny.

No a Nathan, obyčejný chlápek ve středních letech - jak ho změní nalezené peníze ? Jakým způsobem ovlivní jeho rozhodnutí, jeho život?

Kniha je plná filozofických otázek, kam až jsme ochotni zajít při honbě za penězi, co všechno jsme ochotní udělat, obětovat, pro pomoc někomu jinému, a co pro pomstu a spravedlnost? :-)

Knížka se četla skoro sama, opravdu skvěle napsáno, napínavě, poutavě. Pokud máte chuť na úžasnou jednohubku, tak si určitě pořiďte tuhle knihu a nebudete litovat :-)

27.07.2024 5 z 5


Doktor Spánek Doktor Spánek Stephen King

„Život je kolo, a jeho jediným úkolem je se otáčet, a vždycky se vrátí na začátek."

Jedna rada nad zlato, určitě nečtěte tuhle knihu, pokud jste nečetli Osvícení, připravíte se o skvělý zážitek, o to, že vám budou části příběhu zapadat do sebe jako kousky puzzle :-) Dokonce ani vidět film Osvícení nestačí, je jiný, než kniha. Já viděla oba filmy a musím říct, že opět knižní zážitek je nepřekonatelný i když se mi filmy líbí :-)

Všichni kdo mě znají jako čtenáře, tak ví, že Stephen King je pro mě Pan spisovatel a že ho miluju celou svou knihomolskou duší :-) Proto kdykoliv si od něj přečtu nějakou knihu jsem pak několik hodin v sedmém nebi a nedokážu ji dostat z hlavy. A to platí i v případě této knihy Doktor Spánek.

Pokud jste Osvícení četli, víte, že pojednává o rodině malého Dannyho Torrance, která má přes zimu hlídat hotel Overlook. Víte i jak to vše dopadlo, a třeba vás napadlo, jak se dál vyvíjel život malého Dannyho, který mezitím dospěl, co se s ním stalo ? Tak tady máme pokračování jeho příběhu.

Kniha Doktor Spánek začíná pozvolně nepěkným obdobím Dana, kterému je zrovna okolo 30 a život se s ním nemazlil. Do života se mu stále vrací střípky děsivých zážitků z hotelu Overlook a kdyby jen nevinné střípky....vypadá to spíš, že minulost se nevzdává tak snadno a dokáže člověka pěkně srazit až na samotné dno. Bohužel je v tomto případě Danovi nápomocen ve velké míře i alkohol, který sice tlumí přízraky minulosti, ale má zase trošku jiné vedlejší účinky :-(

„Mysl byla černá tabule. Chlast byl mazací houba."

Dan se stěhuje z městečka do městečka, nikde nemá pevné zázemí, až jednou najde TO pravé místo, kde se může usadit. Začne docházet k AA a vypadá to, že se jeho život pomalu dává do pořádku. Nebo alespoň do okamžiku, kdy mu do života vstoupí Abra a také Klobouková Rose a její Pravý rod. To se teprve začínají dít věci. Já jako čtenář jsem seděla kolikrát s otevřenou pusou a jen otáčela stránku za stránkou, tak moc mě Danův a Abry příběh připoutal a nepustil až do poslední stránky.

Můžete se zde těšit na klasické "Kingoviny", telepatii, telekinezi, to v jeho knihách úplně miluju :-) Stoupající napětí a samozřejmě i pár wow momentů :-) Pokud jste milovníci Kinga tak víte....pro vás ostatní, určitě nějakou knihu zkuste, tohoto autora buď milujete nebo vám nic neříká, málokdy něco mezi ;-)

„Všichni umíráme. Svět je jenom hospic na čerstvým vzduchu."

26.07.2024 5 z 5


V příštím životě V příštím životě Monika Bittnerová

Hodnocení 90%

Mohlo by se zdát, že zde máme klasický milostný trojúhelník Millie, Alex, William. Ale nic není jen černobílé a hlavně jednoduché a vztahy už vůbec ne. Navíc vztahy v pubertálním věku.

Pokud by kniha byla jen čistá romantika, tak by to nebylo nic pro mě. Ale tahle kniha byla jiná. Každá z hlavních postav je nějakým způsobem rozbitá a hledá své místo v životě, ale i v lásce. Nikdo z nich není bezchybný a všichni mají svá tajemství.

V celém příběhu nás provází i vcelku závažná témata, ať už rozvod rodičů, a jejich následné další vztahy, alkoholismus, vztahy na dálku, ale třeba také panické ataky, kterými trpí Millie i Will. A díky nim se vlastně sblíží :-)

Millie chodí s Alexem, který jezdí domů jen o víkendu, a někdy ani to ne :-/ Přes svého kamaráda Rona se seznámí s Willem, který se zrovna přistěhoval a spojí je dohromady právě jedna prožitá panická ataka - což je tedy hodně zajímavé téma a „diagnóza" a věřím, že je to hodně nepříjemné :-( No a jak už to tak bývá Will se do Millie zamiluje, co na tom, že je Will o tři roky mladší.

Opětuje Millie jeho lásku? Co bude s Alexem? Dá si Will dohromady rodinné vztahy? Odpovědi na tyto a spoustu dalších otázek najdete v této skvělé prvotině nové české autorky :-) Která na konci knihy slibuje druhý díl, což je skvělé.

Výhrady mám pouze k pár drobnostem. Ten věkový rozdíl mezi Millie a Willem mi přišel dost, respektive v některých věcech mi Will přišel až moc vyspělý, ale je pravda, že v jiných se zase choval jako dítě - viz. jeho vztah a postoj k vlastní mámě, ale asi to nebylo úplně neuvěřitelné...

Řekla bych, že primárně je kniha určená pro mladší čtenáře, než jsem já, vzhledem k věku hlavních hrdinů, ale přiznávám, že i s přihlédnutím k probíraným tématům se mi kniha skvěle a rychle četla a vůbec toho nelituji. Právě naopak a velmi knihu doporučuji :-)

23.07.2024 5 z 5


Padesát odstínů ostudy Padesát odstínů ostudy Andrew Shaffer

Co říct k této knize ? Snad jen, že to byla velmi povedená parodie. Místy až bravurně bizarní :-D

Pokud vám přijde série 50 odstínů čehokoliv jako nezajímavá četba, tak tohle je kniha přesně pro vás :-D Potkáte se se záhadným pánem Sklepení, jehož jméno je až zlověstné, jmenuje se totiž Earl Grey :-D Dozvíte se taky co vlastně ve skutečnosti znamená zkratka BDSM :-D Nechyběl zde humor - opravdu jsem se místy smála nahlas, nadsázka, z hlavní hrdinky se vyklubala totální blbka, co nezná výtahy, jezdí po dálnici na kole a na rozhovory s multimilionáři chodí běžně v teplákách :-D

Samozřejmě že spolu začali spát, pořád mluvili o sadismu, ale ten teda neproběhnul :-D
Budete mít možnost udělat si také kvíz o vašich preferencích a prostě a jednoduše vypnout a pobavit se ;-) A přesně k tomu tahle kniha slouží, pokud vám parodie přijdou trapné, tak se do ní nepouštějte, jinak všem ostatním přeji zábavnou jízdu :-D

Trošku mě štvalo, že si dělali legraci i z Twilight ságy, což je moje guilty pleasure :-D Ale chápu a beru. Ono to tam totiž sedlo :-D

„Nemůžeme si vybírat, co se nám bude líbit, o nic víc, než koho budeme milovat."

22.07.2024 3 z 5


Ministerstvo pro budoucnost Ministerstvo pro budoucnost Kim Stanley Robinson

„Nikdo by neměl žít v chudobě. A neměli by existovat ani miliardáři. Dostatek by měl být lidským právem, spodní hranicí, pod níž nikdo nespadne: a zároveň stropem, nad nějž nikdo nestoupne. Když je něčeho dostatek, je zbytečné požadovat víc."

Tahle kniha pro mě byla vcelku oříšek. Neříkám, že nebyla zajímavá, ale mně nějak nesedla forma. Obsah byl velmi přínosný, někdy až strašidelný ve smyslu toho, co nás možná v budoucnu čeká a co můžeme udělat pro to, aby se to nestalo. A nutí čtenáře přemýšlet a to hodně.

Jednotlivé kapitoly byly spíš takové střípky z různých kritických oblastí, ať už stoupající obsah oxidu uhličitého v ovzduší, tání ledovců, globální oteplování, které nám mají představit celkový obraz toho, jak by naše planeta mohla jednou skončit :-/ Samozřejmě jsme dostali i návrhy toho, co by se s tím dalo dělat. Ale nebylo to jednoduché čtení, především co se týče objemu informací, převážně odbornějšího rázu.

Mezi těmito odbornými střípky ale máme možnost sledovat i životní osud Mary - ministryně ministerstva pro budoucnost, které vzniklo právě proto, aby zastřešovalo všechny tyto globální klimatické střípky. A hlavně aby vymýšlelo možná řešení aktuálních a akutních problémů tak, aby pomohli nejen sobě, ale především budoucím generacím. Aby tady pro ně ještě zůstala obyvatelná planeta :-)

Na knihu, když vyšla, jsem se neskutečně těšila, ale musím uznat, že už hodně dlouho mi žádná kniha nedala tak zabrat, abych ji dočetla :-( Ta forma a formát pro mě byly opravdu náročné. Cílová skupina čtenářů je v tomto případě asi trošku omezenější, a určitě si ty své, kteří budou nadšeni, najde. Mně bohužel nesedla :-/

„Smrt je daleko, proč si s ní dělat hlavu. Akceptuje ji, po malých teoretických dávkách si na ni zvykne, zase na ni zapomene. Žije, jako by to tak mělo jít donekonečna."

20.07.2024 3 z 5


Zefkovo probuzení aneb Splíny (v) budoucnosti Zefkovo probuzení aneb Splíny (v) budoucnosti Marek Müller

V prvé řadě jsem moc ráda, že jsem nečetla anotaci :-) A hlavně, že jsem nedala na některé ne úplně pozitivní komentáře a knihu si i přesto přečetla :-)

Musím uznat, že svět popsaný zde se mi moc líbil, příběh byl zajímavý a nutil mě hodně přemýšlet :-)

Josef Ševčík alias Zefek jede za svými kamarády na horskou chatu. V autobuse se seznámí s krásnou Mirkou, s kterou jde na diskotéku, řádně se opije a když se vzbudí zjistí, že je v Londýně a o 450 let později, Mirka je bůhví kde a Zefek se dozvídá, že cestou z diskotéky zmrznul v lavině a místním vědcům se zrovna podařilo ho rozmrazit.

Dozvídáme se, jak vypadá a funguje současný svět, co přesně se mu stalo, kde je Mirka. Trošku nakousneme i politickou situaci Federace Evropa, Ruska, Ameriky....je to hodně zajímavé :-) Dostaneme se ale i k méně veselým tématům jako ztráta rodiny, kamarádů, vlastně všeho, co znal.

Moc se mi líbily popisy kliniky, postava pečovatelky Najwy byla skvělá :-)
Fungování Ruska se za těch 450 let asi vůbec nezměnilo. Svoboda neexistuje, sledování lidí, čtení myšlenek....

Nelíbilo se mi jen pár drobností, ale ty nejdou úplně popsat bez spoileru. Každopádně příběh jako celek byl skvělý a umím si představit i další pokračování, moc ráda bych si ho přečetla :-) Já knihu určitě doporučuji :-)

17.07.2024 4 z 5


Není sestra jako sestra Není sestra jako sestra Alena Jakoubková

Hodnocení 3,5*

„Archeolog je nejlepším manželem, jakého může žena mít. Čím je žena starší, tím víc se o ní zajímá." - Agatha Christie - :-D

Knížka se četla dobře, bylo tam hodně přímé řeči, ale bohužel ty dialogy byly vesměs takové neučesané, vyumělkované až jakoby trošku na sílu.

Je to už několikátý díl série z Vlčic "Klára a Gábina", takže záplava informací a jmen, ale to je víceméně můj problém, že jsem nečetla předchozí díly.

Vlčice jsou taková typická vesnická drbárna aneb kdo s kým. To jsem se upřímně trochu ztrácela. Jelikož se zde hodně odkazuje na předchozí díly a vlastně i případy Kláry a Gábiny v jednom. Záplava jmen, ale ve výsledku se dalo celkem i zorientovat. Trošku mě mrzí, že jsem předchozí díly nečetla, byla bych víc v obraze. Jen kniha bohužel není na databázi knih zařazena pod sérií.

Klára s Gábinou jsou sestry, všetečné, jedna vlastní kavárnu, druhá květinářství a neunikne jim ani myška, tudíž ani jeden drb, aférka, nic :-D Gábina je vdaná za právníka, Klára se ve vztazích trošku plácá a hledá své místo :-)
Občas je to trošku až otravné, jak ví o všech všechno a do všeho se pletou, ale každá správná vesnice určitě někoho takového má :-D

Celkově kniha nebyla vůbec špatná, ale spíš to bylo celé o uzavření událostí, které se staly v předchozím díle / dílech, takže to občas působilo trošku zmateně jako celek. Což je opět spíš chyba zařazení na databázi :-(

Knihu přes to všechno určitě doporučuji, ale radím si nejprve přečíst předchozí díly, víc si ji pak užijete :-) A krásně vám uzavře předchozí případy :-)

Já dám knihám paní Jakoubkové určitě ještě šanci ;-)

„Katolická církev je zkostnatělá instituce."

16.07.2024 4 z 5


Prokletá krev Prokletá krev Sabine Thiesler

Tahle kniha se mi líbila :-) Trošku jsem snížila hodnocení, protože zápletka pro mě byla předvídatelná a kniha mohla mít klidně o 100-150 stran méně a vůbec nic by se nestalo. Práce detektivů a policie byla také taková zvláštní a nedotažená, hlavně rychle někoho zatknout a zavřít. Konec a epilog to ale zachránili, skvělé vyvrcholení příběhu.

Střídají se nám zde kapitoly ze současnosti a zároveň se vracíme do minulosti a dozvídáme se detaily ze života Sarah, která byla brutálním způsobem zavražděna. Dozvídáme se jak se seznámila s bývalým přítelem, se kterým měla dítě, i s tím současným - Romanem, se kterým se nakonec přestěhovala do Itálie. Sledujeme také její rodinné vztahy ať už s vlastními rodiči, nebo s rodiči Romana, s dcerou...

Musím říct, že Sarah pro mě nebyla moc sympatická postava, byla zde vykreslená nejdřív jako chudinka a potom vlastně jako bezcitná mrcha :-/ Takže se může nabízet otázka, jestli si za svou smrt tak trošku nemohla sama....? Ale to už je přesně ta otázka, na kterou si musí najít odpověď každý čtenář sám.

Já se přikláním k tomu, že si zasloužila dostat přes prsty, ale ne tak brutálním a fatálním způsobem.

Kniha se mi celkově líbila a určitě ji můžu doporučit i dalším čtenářům :-)

14.07.2024 4 z 5


Aby na mě nezapomněli Aby na mě nezapomněli Michael Thompson

Přemýšleli jste někdy, co po vás na světě zůstane, až ho jednou opustíte ? Vzpomínky? Zážitky ? A to stejné zůstane v srdcích vašich blízkých. Vzpomínky, společné zážitky... Každý z nás se celý život možná i nevědomky snaží, aby tady po něm zůstala i nějaká hmatatelná stopa, děti, postavený domeček, nějaká stopa v práci, umělci se tu snaží nechat své obrazy, hudbu, filmy....ale představte si, kdyby nic z toho nebylo možné. Kdyby na vás celý svět najednou zapomněl, vymazal všechny stopy vaší existence. Vcelku strašidelná představa není-liž pravda ?

Hlavní hrdina této knihy, Tommy, je přesně o tohle všechno ochuzen :-( Každý rok přesně 5.ledna na jeho narozeniny se všem zresetují vzpomínky na něj. Každý rok je z něj cizinec, musí si znovu získávat přátelé. Začínat znovu od nuly. Zapomenou na něj rodiče, učitelé, kamarádi, prostě všichni koho za ten daný rok potkal a jakýmkoliv způsobem mu zasáhl do života. Zůstane mu jen to, co má na sobě.

Ale postupně se naučí jak svůj „vesmír" trošku oklamat. Čtenář je zde plně vtažen do příběhu a uvažuje, co ještě by šlo udělat a jak by to šlo udělat, fandí mu po celou dobu a hlavně uvažuje, jak by mu bylo na Tommyho místě :-/

Tahle kniha byla vážně skvělá, velmi rychle a dobře se četla, prostě potřebujete vědět, jak to s Tommym dopadne. Myšlenka zápletky je geniální i když vlastně malinko smutná :-(
Hodně jsem se u ní i zamýšlela vůbec nad životem a nad tím, jak jsme všichni zvyklí na všechny ty věci okolo nás, na rodinu, na všechny lidi, které máme rádi a oni mají rádi nás. A také na to, že většinu těchto věcí a lidí bereme ve svém životě jako samozřejmost...ale stačí vteřina a vše může být úplně jinak :-(

11.07.2024 5 z 5


Naše těla, jejich bojiště: Příběhy žen z války Naše těla, jejich bojiště: Příběhy žen z války Christina Lamb

„Nebojíme se, protože už není čeho - přišly jsme hledat dávno mrtvé. Jsou tu jen naše těla, a kdyby někdo přišel a zabil je, nebyl by v tom žádný rozdíl."

Kniha je plná příběhů žen z různých koutů světa. Co příběh, to jedna až několik životních tragédií :-(
Já se přiznám, že jsem si knihu musela dávkovat po pár stránkách, četla jsem ji opravdu dlouho, přečetla jsem mezitím i pár jiných knih, ale prostě to jinak nešlo. Tak silné a hrůzné osudy s kterými se tyto ženy musely potýkat :-( Pro nás je představa znásilnění šílená, trauma na celý život, představa toho, že ztratíme naše milované dítě, nedej bože děti, nad tímto nikdo ani neuvažuje, jak bolestná myšlenka to je. Ale stránky této knihy jsou takové bolesti plné, opakované znásilňování, skupinové znásilňování, smrt dítěte / dětí / celé rodiny až ženy zůstaly samy, neměly se kam vrátit, komunita je odvrhla, žily v hanbě a chudobě .... neskutečně těžké čtení :-( A proč by to někdo četl ? Opět jako úctu k těm všem obětem, statisícům žen, které si tímto musely projít....my si o tom "jenom" čteme !

Tyto ženy nikomu neublížily, byly prostě jen ve špatnou dobu na špatném místě a narodily se jako ženy :-( To bylo celé jejich provinění.

Celou knihu jsem se snažila se od jednotlivých příběhů svým způsobem odprostit, odpoutat, nepřipouštět si to, ale když jsem se dočetla až ke kapitole o Keni a o tom, že nějaký starý prasák dokázal análně znásilnit 4-letou holčičku a dokonce holčičku starou 7 měsíců, tak už to nešlo, mísil se ve mě vztek se slzami :-(

Řeknete si, že tohle prostě se dít nemůže, ale ono se to dělo, ono se to stále děje a neděje se to jen v Keni, ale na celém světě ! Nechápu, že v moderní společnosti, kde je svoboda slova, kde se lidé můžou přihlasit k desítkám různých pohlaví, kde máme média na vrcholu, se může stále dít tohle...a v každé oběti znásilnění je vyvoláván pocit, že si za to může sama, že by se měla stydět, ale to násilník by se měl stydět, násilník by měl být lynčován a ne oběť!!! Někdy mi ten náš svět a společnost přijde opravdu postavena na hlavu :-(

Myslím, že tady už není co dodat, jen že kniha opravdu je drsná, není pro slabé povahy, ale i když to bylo neskutečně těžké a brutální čtení, jsem ráda, že jsem se knihou prokousala až do samotného konce. Tichá motlitba pro všechny ty děti, ženy, dívky ale bohužel i chlapce, kteří si těmito traumatickými zážitky znásilnění a dalšího násilí museli projít a prochází :-(

„Pak už jsem tam prostě jen ležela a snažila se odpojit mysl od těla jako by se to dělo někomu jinému, aby mi nemohl ukrást celou duši."

Teď už opravdu jen pár zajímavých faktů z knihy:

- V roce 1998 poprvé mezinárodní soud uznal znásilnění jako nástroj genocidy a stíhal ho jako válečný zločin.

- Mnohé děti, které se narodili jako důsledek znásilnění, skončily v sirotčinci, kde jim zatajili jejich původ. Říkalo se jim „neviditelné děti".

- Technicky vzato se znásilnění v Rudé armádě mohlo trestat smrtí; ve skutečnosti důstojníci u hromadných znásilnění obvykle dohlíželi, aby se dostalo na každého muže.

- V Argentině udržovali mučitelé těhotné zajatkyně naživu, aby mohly porodit a pak jim děti vzali. Kanadská spisovatelka Margaret Atwood skutečně napsala, že jí dění v Argentině přivedlo na některé z těchto skutečných praktik, které zahrnula do Příběhu služebnice.

- Islámský stát na svém vrcholu ovládal území o velikosti 34 000 km² a 10 milionů lidí, vydělával na pašování ropy a kulturních artefaktů a vybíral daně.

- Kongo bylo v roce 2010 nazváno zvláštním zástupcem pro sexuální násilí OSN, nazváno jako „hlavní světové centrum znásilnění". Čísla byla neuvěřitelná - 1000 znásilněných žen denně.

- Doktor Patrick Kubuya uvádí, že v Kongu za dvacet let existence nemocnice ošetřila přes 55 tisíc obětí znásilnění.

„Chci, aby se těm, kteří mi to udělali, stalo to nejhorší. Nechci, aby zemřeli rychlou, humánní smrtí, ale pomalu, aby věděli, jaké to je někomu ubližovat."

„Dnes už díky novým technologiím a komunikaci nikdo nemůže říct, že to nevěděl. Zavírat oči před takovým dramatem znamená být jeho spolupachatelem. Za tyto zločiny nejsou zodpovědní jen jejich pachatelé, ale i ti, kteří zavírají oči."

09.07.2024 5 z 5


Bezpečné místo Bezpečné místo Nora Roberts

„Jak se člověk stane zrůdou? Narodí se tak, nebo je to volba? Předpokládám, že to může být obojí."

Tahle kniha mě opravdu velmi mile překvapila :-) Vždy jsem měla Noru Roberts spojenou s červenou knihovnou, ale po přečtení anotace na tuto knihu jsem si říkala, že ji dám šanci, že tohle by mohlo být bližší mému oblíbenému thriller / krimi žánru. A jsem moc ráda, že jsem se nespletla :-) Dostala jsem velmi povedený psychologický román se skvělou krimi zápletkou.

Ač má kniha přes 450 stran, každou z nich jsem si opravdu užila a stránky mizely jedna za druhou :-) Kniha nám vypráví příběh barmanky Morgan, která se bohužel stane obětí netradičního zločinu - je jí ukradena identita včetně účtu, všech úspor, auta, domu, prostě přijde o vše, na čem posledních pár let tvrdě dřela :-( Jen ten život samotný si prozatím zachránila, jelikož tento zloděj je zároveň vrah, který své oběti naživu nenechává...

A tak je nucena se sbalit a potupně se vrátit domů, do rodného městečka, do domu k mámě a babičce, které ji ovšem příjmou s otevřenou náručí.

Morgan si najde práci v místním hotelu a je moc spokojená, ale pořád nad ní visí určitý Damoklův meč toho, že se vrah vrátí dokončit, co začal...

Kniha mě opravdu velmi bavila, bavily mě i popisy práce barmanky, jednotlivých koktejlů, a vůbec celkově života Morgan :-)
Četlo se to skvěle a knihu určitě doporučuji :-) Nečekejte žádné složité zápletky, ale dočkáte se i pohledu vraha, jeho myšlenky a motivy byly opravdu zajímavé :-) Je to takový lehčí psychologicky laděný krimi román, na léto úplně ideální. Dejte této knize šanci, nebudete litovat ;-) A věřím, že stejně jako já, dostanete chuť na ledové kapučíno nebo nějaký super letní osvěžující koktejl :-D

05.07.2024 5 z 5