kristijan
komentáře u knih
Smrt lorda Edgwarea
Agatha Christie
Mám rád televizního Poirota, tak jsem sáhl náhodně po jednom knižním provedení, ale přestože se to četlo hezky, cítím po dočtení mírné zklamání. U seriálů jsem neměl nikdy ani tušení, kdo by mohl být vrah, tady jsem si byl jistý v podstatě už od začátku. Jen šlo o to, aby se vyjasnilo, jak to přesně vrah provedl. Poirot byl přitom zrovna dlouho na špatné stopě, což pro mě poněkud nepotvrzovalo, že je to s jeho šedými buňkami tak slavné, jak sám pořád dokola opakuje. Tak nevím, asi budu muset zkusit ještě nějaký další díl, abych si o knižním Poirotovi udělal lepší představu.
Hoši od Bobří řeky
Jaroslav Foglar
Na začátku mi Rikitan přišel dost otravný. Proč se asi nebaví se svými vrstevníky a místo toho radši chodí po městě a vytahuje se na mladší? Říkal jsem si, co by mu asi řekly Rychlé šípy, kdyby na ně spustil, ať se přestanou toulat po těch jejich Stínadlech, že tam nic nezažijou, ať jdou radši do lesa skákat přes keříky a sbírat kamení do pytle na čas... Ale je to asi tak schválně trošku přestřelené, aby se to městských kluků na začátku dotklo a začali aspoň přemýšlet nad tím, jak žijou. Příběh, když se rozjede, je parádní a opravdu se asi málokdo ubrání tomu, aby ho to taky neinspirovalo k vlastním dobrodružstvím. A Zelená příšera mi samozřejmě nedala spát.
Pět neděl v baloně
Jules Verne
Minimálně stejně dobrý příběh jako Cesta kolem světa za 80 dní, možná i lepší. I když to ke konci negraduje tak jako jiné verneovky, příběh je celkově napínavý, zajímavý a místy i veselý, balon Victoria je perfektní, stejně jako tři pěkně se doplňující cestovatelé a (na Verna) je tam docela málo hluchých míst. Zatím po sedmi přečtených verneovkách je z nich tahle asi můj favorit.
Saturnin zasahuje
Miroslav Macek
I když se mi Mackovo první pokračování Saturnina taky celkem líbilo, po třech letech, co jsem ho četl, si z něj nepamatuju téměř nic. Možná za to může ten Němec, co si nemůžu vzpomenout, jak se jmenuje, ale možná je to tím, že toho dohromady opravdu moc nenabídlo. Druhé pokračování, i když je v lecčems prvnímu podobné, toho má podle mě k zapamatování daleko víc: malebné prostředí zasněžených hor, předvánoční atmosféra, velmi hezké ilustrace, koňak, pointy v příběhu Milouše i hlavního hrdiny a spousta dobrých vtipů a hlášek. Jsem rád, že se Macek k Saturninovi ještě jednou vrátil, tohle druhé pokračování bylo opravdu povedené.
Jeho veličenstvo míč
Jan Krůta
Trochu míň o fotbalu, než jsem čekal. Příběh se spíš točil okolo ne zrovna dobrých vztahů lidí na vesnici, což mi úplně tolik nesedělo. Ale hlavní myšlenka "vyhrávat se má potichu" se mi líbí.
Vynález zkázy
Jules Verne
Většinu času je to dost slabé. Kdyby se osekaly rozvleklé úvahy hlavního hrdiny nad tím, co čtenář beztak už celou dobu ví, zbylo by z knihy jen pár stránek. Konec je opět, jako vždycky u Verna, napínavý a chytí slušný spád. Celkově ale jedna z méně zajímavých verneovek, která možná láká menším rozsahem, nabízí ale taky o hodně míň zábavy.
Karavana bratranců
Svatopluk Hrnčíř
Příběh Karavany bratranců je plný vzpomínání, vracení se ke kořenům a znovuobjevování zapomenutého. Pokud se na to podíváte jako na jakýkoliv jiný příběh, budete asi postrádat trošku silnější hlavní dějovou linku. Jako poslední příběh na rozloučenou s velkým spisovatelem dobrodružných knížek to ale má svoji sílu. Nedivil bych se, kdyby to Hrnčíř skutečně jako svoji poslední knihu zamýšlel.
Smrt ve Vratislavi
Vlastimil Vondruška
Za mě jedna ze slabších knih s Oldřichem z Chlumu. Děj se dost vlekl a všudypřítomné nevěstky mi v tomhle dílu už opravdu lezly krkem. Dokonce i Ota byl z toho na konci zhnusený, a to je co říct. Myslím, že by si měl dát Vondruška do dalších dílů challenge, jestli to jednou nezvládne bez sexuálních scén. Pokud vím, za těch 18 dílů, co jsem přečetl, byl zatím jednou celkem blízko. Určitě by mu to prospělo.
Zkažené sémě
Ondřej S. Nečas (p)
O něco slabší než oba příběhy z knihy Případy hejtmana Ambrože, ale pořád velmi povedené. Nápaditá kombinace fantasy a detektivky zasazená do fiktivního českého středověkého města. Do popředí se tentokrát z vyšetřovacího sboru dostává víla Liliana. Všem fanouškům fantasy i historických detektivek můžu vřele doporučit, začněte ale určitě první knížkou v sérii.
Hra na fanty
Dick Francis (p)
Je to silný příběh. Orientovat se v dostihovém prostředí není potřeba, dostihy jsou tu jen kulisa. Posledních pár kapitol mělo opravdu velký spád. Pokud stejně jako Márdi máte rádi hrdiny, co lezou po dně a v poslední chvíli se zvednou, bude se vám to určitě líbit. A úplný konec? Asi by to potřebovalo ještě trošku rozvést. Ale věřím, že za určitých okolností to asi opravdu mohl být happyend pro všechny tři.
Záhada divokých duchů
Thomas Brezina
Starší vydání pod názvem Případ pro tebe a Tygří partu - Poltergeist bylo daleko lepší. Kvůli zjednodušení ubylo několik pěkných úkolů - předtím jste mohli např. vyluštit podle vlajkové abecedy spolu s Lukem zprávu, kterou posílala Elena do hřebčína pomocí signálů s baterkami. Taky se mi zdá, že je popletený obrázek u komplice hlavního padoucha v hřebčíně, takže se nedá správně uhádnout, kdo to je. Byl jsem teda z tohohle dílu trošku zklamaný. Celá série je ale jinak moc dobrá.
Uvidíš, zemřeš
James Patterson
Je pravda, že si Patterson moc neláme hlavu s těmi, co nečetli předchozí díly série, a nějaké vysvětlování nebo popisy vzhledu evidentně nejsou něco, s čím by se ve svých knížkách chtěl zdržovat. Děj je ale svižný a knížka se čte dobře a rychle. Svou roli v tom zřejmě hrají i extrémně krátké kapitoly, které většinou nepřesahují dvě stránky. Nejdřív jsem si myslel, že mi to bude vadit, ale nakonec to vidím spíš jako plus. Jen se v té spoustě kapitol špatně dohledávají předchozí důležité stopy nebo události, když přemýšlíte, jak se bude vyšetřování dál odvíjet.
Indiáni z Větrova
Markéta Zinnerová
Jako malý kluk jsem to nedočetl a ani teď, když jsem se k tomu dostal znovu, se mi tahle knížka moc nelíbila. Hlavní hrdina je otravný, nelíbí se mi, jak je to napsané, a to nářečí tam podle mě taky není moc dobrý nápad - knížky pro děti potřebují být srozumitelné. Navíc ani čas ke knížce nebyl moc milosrdný - když si tam děti hrajou na statečné pohraničníky, co chytají špióny a diverzanty, bylo mi fakt trapně, že tohle ještě někdo na základce dává do povinné četby. Ale zas abych jenom nekritizoval, námět je zajímavý a jestli jsou pravda některé věci, co tam o dětech v ústavu vypravuje primář Václavík, myslím, že je docela dobré tohle vědět.
Zlaté údolí
Zbyněk Dach
Moc pěkný gamebook, kde budete cestou nacházet hory všemožných předmětů, přičemž vaše postava jich ale unese jen omezené množství. Nestane se vám v gameboocích často, že musíte jen tak zahodit užitečný magický předmět, abyste si mohli vzít jiný. Příběh volně navazuje na druhý díl série Černé stíny. Hrajete za stejnou postavu a jako byste od minule postoupili o level výš, můžete si na začátku zvolit, jak si vylepšíte schopnosti. K dokončení příběhu je třeba obejít skoro celé údolí, takže při opakovaném hraní není už moc co objevovat, spíš jen měníte předměty a pilujete některé detaily. To je možná jediný malý mínus tohohle dílu.
Hodina tance a lásky
Pavel Kohout
Je pravda, že jsem se od knihy nemohl odtrhnout, možná je to i tím, že se to odehrává jen v krátkém časovém úseku, čas tam tedy plyne zvolna a já měl chuť ho celou dobu popohánět. Moc se mi ale nelíbilo, jak je to napsané, některé detaily ze soukromí postav si mohl autor odpustit. A podle mě tomu chybí lepší závěr. Taky bych uvedl někde vpředu, že ten příběh původně napsala studentka FAMU jako scénář. Leccos to vysvětluje a je škoda se to dozvědět až po přečtení knihy v malé autorské poznámce na poslední straně.
Král noci
Václav Kroc
Řekl bych, že je tenhle díl trošku nedotažený, což je škoda, protože většina vloupaček tu byla opravdu skvělá zábava. Chtělo by to do druhého vydání trošku lepší obálku (omlouvám se panu Bauerovi) a uvnitř vychytat pár much. Pak by to byl hodně slušný gamebook. Zvlášť nedoplnění životů po několika nocích na cestě z Alby k finální loupeži se mi zdá jako dost likvidační chyba, když je v Albě i potom cestou tolik příležitostí, jak můžete dostat zle natlučeno. Lepší ***.
Síla druidů
Václav Kroc
Tenhle gamebook mě opravdu bavil. Proměňování na zvířata, které jako druid zvládáte, je zábavné a přináší do hry spoustu nových možností. Celkem rychle se mi podařilo objevit cestu, která nebyla nadměrně obtížná, ale přitom to byla pořád strhující jízda a zábava. Jenom bych se rád dozvěděl, co se nakonec stalo s čarodějnicí v bažině. Jestli jsem to někde nepřehlédl, tak je škoda, že tam autoři nezakomponovali možnost jít ji hledat. Byla mi sympatická.
Ochránce
Václav Kroc
Ochránce je podle mě dějově slabší a obtížnější na dokončení než předchozí díl série Černé stíny. Přeprava nebojujícího velvyslance je ale podle mě zajímavý nápad. Na cestě máte relativně hodně možností, kudy se můžete vydat, díky čemuž se dá dospět do cíle celkem rychle, zároveň je ale třeba každý krok hodně promýšlet, protože většina cest vede do průšvihů, ze kterých se pak těžko dostáváte ven.
Černé stíny
Zbyněk Dach
Dost dobrý gamebook z české produkce, který snese srovnání i s lepšími díly ze zahraniční řady Fighting Fantasy a možná je mi i v lecčems sympatičtější. Jen v závěru jsou podle mě zbytečně obtížné souboje. Osobně mě aspoň celkem naštvalo, když se mi celou knihu dařilo, zvládl jsem spoustu těžkých bojů s démony a úplně na konci mi hlavní padouch obětoval před nosem komtesu, kterou jsem přišel zachránit, a pak mě v nerovném boji totálně rozmáznul. :-P Budu si muset mezitím přečíst něco jiného, než dám další pokus.
Prázdniny v pralese
Zane Grey
Pěkná, jednoduchá kovbojka o mladém zelenáčovi, který přijel na Západ, aby se dověděl něco o lese a zažil nějaké dobrodružství v arizonské divočině. Střetne se tu s bandity, kteří kradou dřevo, a nakonec zachraňuje les před pohromou. Je to krátké, napínavé a zábavné, takže podle mě ve výsledku skvělá knížka pro mládež.
