Kryštofka
komentáře u knih

Kniha je napsána živým jazykem a je velmi spontánní, citlivá a otevřená. Smířlivá navzdory všemu hroznému, o čem pojednává. Nechybí jí emoce a vtip, který s přibývajícími stránkami ještě graduje.
Dostává se nám vysvětlení a pohledů z „druhé“ strany prostřednictvím ženy, která stojí někde mezi dvěma odlišnými světy. Jen jsem moc nepobrala, že po dramatické gradaci (útěk neteře), kdy jsem čekala opravdovou rodinnou tragédii, autorka tuto dějovou linku na chvíli bezstarostně opustila. A pak se k ní navrátila, jako by se nechumelilo.
Obsahově je kniha velmi vydařená, ale ty gramatické chyby a překlepy snižují moje hodnocení o jednu hvězdičku. A také název mi ke knize nesedí.


Saturnin se sice vrací, ale nějak nemůže trefit a nejspíš ani neví kam.


Miluju staré časy. Klapzubu, který si na nic nehraje. Poctivost. Neokázalost. Humor, pramenící z dobrého zdraví. Miluju tu meziválečnou éru a ráda jsem se k této oblíbené knížce mého mládí vrátila. Nejvíc jsem jako dítě zbožňovala pasáž, kde se Klabzubovi vznášejí v nafukovacích oblecích na hladině oceánu. Ať žije představivost.


Pohled na Marii Terezii jako na matku měl svoje kouzlo. Přestože jsem měla místy problém se v dětech orientovat. Překvapila mě míra lásky, kterou oba rodiče dětem projevovali. Komunikace, třebaže často písemná. A racionální vyhodnocování dobrých i špatných vlastností. Marie Terezie zvládala spoustu rolí a získala jsem pocit, že se snažila, co mohla.


Rozhovor s autorem, který jsem nedávno poslouchala, mě zaujal víc než tato kniha. Jako inspirace ale určitě dobré počtení.


Jako dítě jsem na knihu nenarazila.
Při čekání zapůjčeno z knihobudky, přečteno a hned vráceno.
Jednoduchý příběh o kouzlu života na venkově očima městského kluka.


Přečteno opakovaně, určitě inspirativní v přístupu k sobě samé.


Jak nahlédnout na diktátory z jiné perspektivy. Jejich vztah k jídlu a ke kuchařům o nich hodně vypověděl. Stejně tak jako vztah jejich kuchařů k nim. Skvělý nápad. A pro mě i lekce z historie.


Hledání odpovědi na otázku, proč jsou (nejen ti tři páni na přebalu knihy) takoví, jací jsou.


Poslouchala jsem audioverzi. Výborně vystavěný příběh. Pořád něco bublalo pod pokličkou, až to v závěru přeteklo.

Lež jak věž za účelem komerčního úspěchu a výdělku.
Už od začátku mně některé věci neseděly. A tak jsem si o autorce přečetla několik článků a také dlouhý rozbor všech nesmyslů, které v knize jsou. Též o výpravě aboridžinců do Ameriky.
Autorka byla jen krůček od pohádkového zbohatnutí, hollywoodský trhák byl na spadnutí...
Pokud někdo píše o velkých pravdách a sám je lhář, nemůžu ho brát vážně.
PS: V Austrálii si vysloužila pohrdání.

Toto je hodnocení celé trilogie, kterou jsem přečetla jedním dechem:
(Obrazně samozřejmě.)
Znáte to, když přečtete knihu a hned běžíte do knihovny pro další díl? A on tam je?!!! A tak opět čtete a čtete a jste na konci druhého dílu?
A teď bych jen mohla napsat repete. Ale pro jistotu:
Znáte to, když přečtete knihu a hned běžíte do knihovny pro další díl? A on tam je?!!! A tak opět čtete a čtete a jste na konci třetího dílu?
Nádherně jsem si celou trilogii užila, poklidné tempo prvního dílu s mnoha detaily z běžného života před první světovou válkou, osudy jednotlivých postav, štěstí i neštěstí, proměny. Docela jsem byla ráda, že se autorka v třetím díle útrap během druhé světové války dotkla jen lehce a zaměřila se na život v poválečném období, protože o tom se zas tak často nepíše.
Skvělé čtení.


Našla jsem tu tolik podobenství s knihou, která je psána stejnou formou a která byla vydána o několik let dříve, až jsem z toho byla v rozpacích. Rozdíl vidím hlavně v tom, že tato kniha nemá pro mě stejné kouzlo. Proto nižší hodnocení.


Tak tohle byl humor podle mého gusta. Tetelila jsem se při čtení blahem a užila si i ten zkoumavý manželův pohled, když zahlédl titulní stránku knihy.
Až budou moje nálada i počasí ponuré a všichni budeme muset sedět zavření doma, určitě se ke knize vrátím. Což bude asi brzy.


Podnětné. Velmi dobré rady a návody. Až tak dobré, že už dva měsíce čekám na vrácení. Půjčila jsem ji kamarádce a tu asi taky hodně zaujala. Asi natrhám trochu meduňky a pro knížku si dojdu :-)


Knihu jsem si moc užila. Více než o obraze je o absurdní době a osudech lidí, kteří byli s dámou na obraze nějakým způsobem spojeni. Jsem ráda, když knihy neplují po povrchu, když jsou pro mě zdrojem informací a vedou k zamyšlení. Autorka mi připravila hezký čtenářský zážitek.


Nejprve jsem viděla film s tímto názvem, líbivou love story v nádherných kulisách.
Děj filmu se ale v knize objevuje až v doslovu. Kniha sama má mnohem větší hloubku. Jsou to skutečně jen vzpomínky bez nějaké dějové linky, vzpomínky na lidi, místa, těžkou práci, setkávání, na lovecké výpravy... Vzpomínky zaznamenané nadmíru poutavě a s velkou dávkou vypravěčského talentu. Obdivuju autorčinu nezměrnou energii, s kterou se do všeho pouštěla.
