Kunafix komentáře u knih

Na knihu papírovou jsem ani nesáh, ale nechal jsem si ji pouštět do ucha v podání Vasila Fridricha. A Vasil se dostal do mého top žebříčku interpretů audioknih, protože čte tak, že to skoro hraje a já v jeho podání ty postavy přímo vidím. Prostě to lahodí uchu.
Přicmrndávači Jan Vlasák a Klára Suchá se objevili téměř až na konci a moc jsem nepochopil, proč to celé nemohl číst Vasil. Ten smysl mi asi trochu unikl... bylo to docela zbytečné.

Co ale tentokrát vytvořil Stephen King, to je špičkové a náramně jsem si to užil. Tohle je přesně ten King, kvůli kterému chápu, že si zaslouží uznání. Děj je krásně srozumitelný od začátku do konce, postavy mají hloubku a opravdu se tomu dá říkat horor.

Je to jen můj dojem, nebo se tam potlouká snad stejné/podobné zlo, které jsme dostali už v To? Připadá mi to, že Wendigo je nějaká podobná entita jak Pennywise. Ale asi ne - nikde jsem si tuhle informaci nepotvrdil. A je to jedno, protože tohle je fakt dost dobrá knížka.

16 06.04.2024

Tak tohle byla tedy opravdu efektivní brutalita. A to je přesně to, co jsem v knižním titulu snad ještě nezažil. Knihu jsem sice nečetl, ale poslechl jsem si audioknihu naprosto geniálně interpretovanou Ludvíkem Králem. V jeho podání ty démony i členy Kuffenbachova komanda úplně vidím. Obzvlášť jsem si oblíbil jeho chraplák, když mluvil hlasem Chorozona nebo Baalzebula.
Ta vize pekla (a vlastně i nebe) je naprosto ujetá a chytlo mě to hned od začátku. Že budou lidé po smrti používaní jako stavební materiál pro všechno a že asfalťáci se dokážou zregenerovat i z většinou smrtelných zranění, to je nápad hodný nobelovky. Psané je to sprostě prostým jazykem s morbidním humorem, s ničím se tu nikdo nesere a jede se svižně od začátku až do konce, pořád se tu něco děje. Humor je téměř bez výjimky hodně povedený, až jsem se smíchy za střeva popadal.
Co se mi nelíbilo, tak práce s časem. Že by toho tolik stihli za pouhé dva dny, tomu se mi nechtělo moc věřit. Obzvlášť když čas plyne po sekundách, ale jakoby byl zpomalený (hlavně ke konci). Ale to vlastně nakonec vůbec nevadí.
Všechny postavy, od nesmrtelného übermensche Kuffenbacha, přes sviňáka drsňáka Ostranskiho, neortodoxního doktora Holofausta (s neodmyslitelnou polní lopatkou), neohroženého spolehlivého Vorošilova až po nováčka pako Lamberta, jsem si oblíbil, i když každého jinak (jak jinak, když jsou každý jiný). Ale i záporáci jsou skvělí - zmiňovaní Chorozon (fenomenální, fascinující!) a bzuk Baalzebul jsou jen špička ledovce - máme tu Vanderbergerovou, Sitriho, Alici, knížete Astarota a mnoho dalších. A všichni hláškují v takové kadenci, že by se na to hodilo také nějaké trefné přirovnání, jakých se najde v knize spousta, většinou dokonale padnoucích a k zasmání.
A ten děj, který se nedá předvídat. A ty bezvýchodné situace, ze kterých se nakonec vždy východ za určitou cenu najde. A ty myšlenkové pochody postav. A ty nečekané smrti. A ty různé nechutné výjevy (pro slabší povahy asi nestravitelné). A ty krvavé lázně. A tolik akce! Neskutečné. Divím se a jsem neskutečně rád, že nějaké nakladatelství vůbec takovouhle knihu vydalo a tleskám autorovi za jeho pohled do světa krve, kostí, vnitřností a smrti, hodně smrtí, bodycount maximum. Nevím, co k tomu víc napsat, jsem prostě nadšený.
PS: kdybych jednou měl finance (pro jistotu neomezené) a schopnosti natočit film (předem bych mu dal rovnou přívlastek "kultovní"), šel bych do tohohle.

16 21.10.2021

Knihu samotnou jsem nečetl, ale poslechl jsem si audioknihu, kterou nám naservíroval Martin Stránský. Už to samo o sobě je výhra, protože jeho hlas se opravdu dobře poslouchá... a když k tomu přidáte ten děj, tak je vyhráno úplně. A vymalováno. A uklizeno. A vytřeno. A i ten hajzl je čistej a voňavej...

Viděl jsem obě filmové verze - jak tu švédskou (2009, hl. role Michael Nyqvist, Noomi Rapace), tak tu americkou (2011, hl. role Daniel Craig, Rooney Mara) a obě se mi líbily maximálně. Překvapivě kniha je na tom... úplně stejně! Z toho logicky plyne jeden závěr - že v tomto případě není tak důležitá forma, jako ten obsah, který je geniální. Geniálně vymyšlený, geniálně vystavěný a zároveň geniálně podaný.

Rodina Vangerů by klidně mohla aspirovat na nejprohnilejší rodinu ve Skandinávii a vsadím se, že by klidně mohli zabrat celou sezónu "Pošty pro tebe" jen pro sebe! Děj sahající do minulosti a gradující v současnosti nikdy nebyl více chytlavý, jak v tomto detektivno-žurnalisticko thrilleru.

Kromě té vyšetřovatelské linky byla neméně zajímavá i ta týkající se Mikaela Blomkvista a jeho patálií s milionářským hajzlem... a samozřejmě tu máme punkovou Lisbeth, která vše dělá svým způsobem. A když se to všechno spojí, je výsledkem kniha, která má všech pět K. Teda spíš že je to kniha s velkým K. Kurevsky kvalitní kriminální krutopřísná Kniha.

15 15.05.2023

Knihu samotnou jsem nečetl, ale poslechl jsem si audioknihu, kterou skvěle interpretoval Borek Kapitančik - jeho hlas se ke knize parádně hodí, je tak správně drsný - a někdy i povedeně mění hlasy jednotlivých postav. Dokonce bych řekl, že ten jeho přednes tu kvalitu knihy ještě více vyšperkoval a fakt jsem si ji v jeho společnosti užil.

A z toho je jasné, že budu chválit. Co mě zaskočilo úplně nejdřív, tak že Kotleta asi umí předvídat budoucnost, ne? Podle těch rozhlasových zpráv o válce na Ukrajině s Ruskem a chování ostatních států. A pak je tu ten postnukleárně apokalyptický zbytek, který mi často silně připomíná hru Fallout. A samozřejmě něco jako komando armádních specialistů, což zní trochu jako klišé. Ale zjistil jsem o sobě, že právě takové klišé mám rád. Nehrajeme si tu na city a jede se v brutální a nemilosrdné řežbě ve světě plném násilí, fanatiků, zlodějů, vrahů a kanibalů a samozřejmě i individuí trpícími nemocí z ozáření. Je pravda, že celé to na mě působilo trochu jak óda na Ramba, akorát takového, který se narodil v české kotlině a přesto se snaží působit americky. V kontrastu s tím se zde objevují typicky česká jména hrdinů a k tomu se připlete nějaký ten Voloďa nebo Gřegoř, no prostě sousední státy. Ale to mi taky neva. Hlavně se tu cedí hromady hlášek... i když někdy trochu na sílu.
V podstatě až do poslední kapitoly jsem děj hltal a hltal, až jsem ho celý dohltal a ani mě z toho nebolelo břicho z přežrání. A hltat doufám budu i pokračování, na které se moc těším.

15 12.06.2022

Knihu samotnou jsem nečetl, ale poslechl jsem si audioknihu, kterou... ha, namluvil Petr Kubes..., kterého jsem myslel, že neznám, ale znám! Viděl jsem ho v Moravském divadle v Olomouci ve hře "Poručík z Inishmoru" aka "Prcík Tomeš" (o které jsem později zjistil, že ji má mimochodem na svědomí můj oblíbený filmový režisér Martin McDonagh) a ta mi úplně změnila pohled na divadlo, k lepšímu. On tam hrál jednu z hlavních rolí a byl skvělej. Ale dost o tomto mém zážitku, jdeme na knihu. Audio se rozhodně povedlo a jen podtrhlo skvěle vymyšlenou futuristickou atmosféru Prahy.

A že už něco vím o Kotletově stylu, nijak nevybočujeme z jeho zažitejch kolejí. A to pro mě je pozitivum, protože ten jeho styl se mi prostě líbí. A navíc je to často asi i vizionář, když dokáže s takovou precizností vykreslit různé detaily a sci-fi technologie. Graduje nejen násilí, ale i kadence vulgarismů. Nahota a sex gradovat nemusí, protože jsou tam celou dobu. Obzvlášť vyzdvihuji úchylný nápad s mnohonásobnými vagínami a penisy, chch. Skvělé hlášky, pop-kulturní narážky, s padouchama srážky a na ksichtech otisklé podrážky. Hlavní hrdina Petr Vachten je prostě borec... a to ani nepotřebuje žádné ruční dělo.

Nejde si na nic stěžovat, pánové a dámy. Spisovatel se jako vždy náramně vyřádil a vytvořil perfektně ponuré a beznadějně futuristicky temné dílo. A to je to, co my potřebujeme. Díky.

13 01.12.2022

(SPOILER) Knihu samotnou jsem nečetl, ale poslechl jsem si audioknihu, kterou si vzal na svědomí opět Martin Stránský. A jeho svědomí může zůstat čisté, protože se stejně jako u prvního dílu jedná o profesionální přednes. Na audioknize mi ale vadila jedna věc, která mi dříve unikla, ale byla už i v jedničce - často se stává, že děj zničehonic přeskočí z jednoho místa/scény někam jinam, ale není zde žádný předěl, takže je třeba dávat pozor na to, kde se zrovna jednotlivé postavy nachází a spojit si to s tím, že jsme někde jinde. Je to trošku matoucí a stačilo by tam vložit třeba nějaké "pink" a hned by se v tom orientovalo lépe.

Že se budeme věnovat minulosti Lisbeth, jsem věděl už z filmu, ale asi se shodneme, že už to není takové chytlavé, jak v Muži, kteří nenávidí ženy. Ne že by to zavánělo nudou, ale už to prostě není taková bomba.

Celé to ztrácí na věrohodnosti tím, že se zde motá ruský špiónský zabiják, blonďatý bezbolestný obr a fakt, že to připomíná písničku "My jsme Valaši, jedna rodina". V mozaice, která z počátku obcuje s prostitucí a obchodem s bílým masem, se časem objeví motorkářský klub, tajné služby, rozvědky, ruská mafie a sem tam nějaká ta lesbická satanistka a děj se stočí na docela jinou kolej, než jak to ze začátku vypadalo... a pak to skončí takovým polootevřeným koncem.

Pořád je to ale kvalitní čtivo, respektive poslechivo, které hezky udusalo cestičku pro budoucí osudy jednotlivých postav. A nebojím se říct, že na další díl se pořád dost těším - to nejde jinak.

12 14.06.2023

Knihu jsem nečetl, ale audiokniha interpretovaná Martinem Stránským byla super. Mnohem lepší, než podle této předlohy natočený film, který tomu nesahá ani po šourek. Alan je prostě postavička, kterou si nejde neoblíbit a jeho příhody mají (na rozdíl od zmíněného filmu) toho správného ducha. Černohumorného.

12 26.11.2020

Audioknihu jsem poslouchal, né knihu četl. Jan Zadražil a Jan Vondráček to interpretovali. Ten první líp, ten druhý ne o moc hůř. Ty rušivé zvuky a předěly mě tam akorát štvaly (obzvlášť ve chvílích pohody a klidu, kdy jsem se jich až lekl), ale na štěstí jich moc nebylo.

Přestože je tam hodně technických detailů a znalostí z fyziky, chemie, botaniky a jiných věd, je to docela srozumitelné i pro laika. Po třech čtvrtinách knihy už se to ale dost opakuje a vás zajímá jen to, jestli to dokáže všechno přežít. Ale je to zatraceně chytrá kniha - spisovatel se asi vyzná nebo si pořádně udělal rešerše... a je mi úplně jedno, jak moc to je v praxi použitelné. Tady mi to dávalo smysl.

Oxygenátor, hub, rover, brambory, disko - nejpoužívanější slova v knize. Nechybí tomu ani trocha humoru a hlody, které hází Mark Watney ve svém deníku, mě bavily.

Poslouchání mi pěkně odsejpalo a tak to má být. Víc takových knih. Ale jednou stačilo.

10 22.08.2024

Knihu samotnou jsem nečetl, ale poslechl jsem si audioknihu, kterou namluvil Jiří Ornest. Ponurost mrtvého světa vystihl obstojně a bez emocí, které celkově v této knize tak nějak (záměrně) chybí. Vše podtrhují temné hudební podkresy. Na zpracování si nemůžu stěžovat, ale také zrovna nejásám. Ale jásot asi není to, co by se zde dalo čekat.

Cormac McCarthy asi chtěl napsat nejdepresivnější knihu všech dob a má to k tomu hooodně blízko. Garantuji vám, že se nezasmějete. Jen doufáte, že se stane něco pozitivního a že otec se synem konečně zažijí i nějaké to štěstí... ale to je tady relativní pojem.

Ponuré je zde úplně všechno a jde jen o přežití/přežívání mezi podobně postiženými chudáky. K dobru nepřispívá ani všudypřítomný strach - ať už z kanibalů, zlodějů nebo nástrah zdevastované přírody. Neustálý hlad, zima, déšť, popílek a o slunci si můžete nechat leda tak zdát. Žádné dobré vyhlídky, žádná naděje. Vše zničené, mrtvé, vyrabované. Opravdu bezútěšný svět.

Postav je zde velice málo. Dvojice hlavních protagonistů se setká jen s několika málo zoufalými či pochybnými jedinci, kteří se na chvíli objeví a pak zas zmizí, aby cesta mohla pokračovat dál. Co je však čeká, neví ani oni samotní.

Mluví se zde málo a když už se mluví, je to hodně strohé. Syn často pokládá naivní dětské otázky, takže se nedivím, že otec už se kolikrát nezmůže na nic jiného, než na opakované "nevím", "tak jo" nebo jen prohodí nějakou jednoduchou větu. Tyto dialogy se časem stanou dost stereotypními. Soustředíme se spíš na samotné hledání jídla, přístřeší a užitečných věcí - vždy paranoidně ostražití, vždy připravení na nejhorší. To se může zdát jako nuda, ale pořád se tam děje něco, kvůli čemu nemůžete přestat.

Je zde hodně neznámých - nevíme, co za katastrofu se vlastně stalo a ani si nedokážu domyslet, co mohlo mít za následek takhle extrémní vyhubení všeho živého během pár let... Také u postav samotných neznáme ani jejich věk, ani jména - ne že by to bylo zapotřebí, ale bylo mi divné, že by za celou dobu otec svého syna ani jednou neoslovil jménem. Ano, sice to má za následek, že děj je o to temnější, nicméně myslím, že to je už trochu prvoplánové.

Cormac McCarthy vytvořil svět, kterého by se nikdo z nás nechtěl dožít a z kterého nebudete mít dobrý pocit. Možná vás taky přepadne strach, že by se jednou něco podobného mohlo stát - opravdu je to tak přehnané a nemyslitelné? Kdo si chce trochu zadepkařit, tato kniha je přesně pro něj. Jednorožce, lásku, kytičky, to běžte hledat někam jinam. A raději si běžte někam k supermarketu ukradnout nákupní vozík, třeba se bude jednou hodit (i když dvoukolák bude lepší - víme, jak se u nákupních vozíků dokážou zasekávat kolečka a to jezdíte po rovném povrchu).

Když to srovnám s filmem Cesta s Viggo Mortensenem z roku 2009, musím uznat, že se opravdu ve velké míře držel předlohy, což chválím. Na ČSFD jsem mu dal 4 hvězdičky, u knihy jsem chvíli váhal nad stejným hodnocením, ale po zvážení mě film nadchl přeci jen o trochu více.

10 23.08.2022

Knihu samotnou jsem nečetl, ale poslechl jsem si audioknihu, kterou namluvil Petr Burian. Po Undergroundovém Petru Kubesovi jsem si na něho chvíli zvykal, ale netrvalo dlouho a i jeho hlas jsem si oblíbil a poslouchalo se mi to náramně, možná nakonec ještě o level lépe.

K ději toho moc nemám. V podstatě je to skoro úplně stejné, jak první díl, akorát se tady dělá jakási revoluce a digitální čarodějky vystřídal digitální mesiáš. Ono to není zase tak důležité, já oceňuji hlavně tu atmosféru a to, jak to celé vyznívá. Nestěžuju si, tak to prostě je. Mám štěstí, že Kotletův styl a smysl pro humor mi sedí a nakopávače prdelí Vachtena jsem si oblíbil už v první knize, takže tady už měl jednoduchou roli. A nezklamal, opět se projevil jako správnej bad-ass a vedlejší postavy přicmrndávaly přesně tak, jak bylo potřeba. Zvláštní pozornost si zaslouží Duhová víla a asi nějaká úchylka na Hanu Zagorovou, chch. Ale jo, já osobně si z ní taky rád dělám prdel.

Tedy trochu střídmější s hodnocením budu a nepustím rovnou plnej počet hvězd. A to právě kvůli tomu, že je to s prvním dílem lehce zaměnitelné. Na druhou stranu pořád lepší a zábavnější, než hromady dalších přeceňovaných známých knih, které pak stojí za starou belu.

9 24.01.2023

(SPOILER) Jako většina lidí, i já jsem v první řadě viděl film od Davida Finchera, který patří mezi mé nejoblíbenější. O to víc si teď cením jeho kvalit, když vidím, jak striktně se držel předlohy. Často se stává, že film nevystihne úplně vše, čím je kniha výjimečná, ale toto je asi případ, kdy je to naopak. Tedy ne naopak, ale jinak. Každé médium má to svoje. Kniha je kniha, má víc detailů, a film je film, tam zase promlouvá perfektní audiovizuální stránka.

Navíc já knihu samotnou nečetl, ale poslechl jsem si audioknihu, kterou interpretoval Ivan Lupták. A v souvislosti s filmem, kde hlavní postavy ztvárnili Edward Norton a Brad Pitt, nešlo mi u knihy si je představovat jinak... a nutno říci, že hlas Ivana Luptáka se k nim oběma skvěle hodí. A také ten styl vyprávění, kdy často zběsile chrlí slova v rychlém tempu a s tím správným pocitem zoufalosti, marnosti a anarchie, dodává tu správnou schizofrenní atmosféru. Do toho ty vychytané hudební předěly - no, povedlo se.

Co k ději? No to je naprostá bomba. Tolik originálních nápadů pohromadě. Nespavost, podpůrné skupiny, vlepování okének do filmů, samotný klub rváčů, Projekt Zmatek, liposukční mýdlo, záškodnické akce, kastrace, rozdvojená osobnost, Marla Singerová, konec. Žádné zdržovačky, vše svižně ubíhá, jak když nestíháte doběhnout na záchod. Vše lemováno rozcupovanými ksichty a neuvěřitelným borcem Tylerem Durdenem, napůl skvělým kámošem a napůl strašnou sviní. A přesto s nimi jde v mnoha věcech souhlasit. Teď už zbývá jenom vycedit ty nejvíce profláklé citáty: "První pravidlo klubu rváčů je nemluvit o klubu rváčů" a "Vím to, protože to ví Tyler" (nemohl jsem si to odpustit).

Přestože kniha je skvělá, v mých očích z toho paradoxně film pořád vychází líp. Stejně ale nejde dát tomu menší, než nejvyšší hodnocení.

9 12.08.2022

Zase jsem sáhl po audioknize místo abych sáhl po papíru (teda na záchodě jo) a tentokrát místo Dyka vojtoval Kotek. Ten ty postavy pojmul zase trochu jinak, ale taky dobře jinak. Vydavatelství Tympanum si se zpracováním pěkně pohrálo, takže můžu jen chválit.

Zatímco první díl je legendární, druhý díl... je taky legendární. S ničím si nezavdá s kvalitou prvního dílu. Pořád stejně ujeté, vtipné a galakticky rozmáchlé.

Cestování v čase je dycky průser, ale tady se v tom nijak nepitváme a neřešíme různé časové paradoxy, takže s tím můžu žít. Přece jen to je (a má být) hlavně sranda, takže nějaké fyzikální zákony nemá cenu řešit.

Ford Prefect nám trochu zArthurovatěl - už vůbec není tak flegmatickej a dokonce se snaží i řešit nějaké problémy. Osudy hlavních postav se nám trochu rozdělí a jsou spíše zpárované na Zafod+Trillian a Ford+Arthur, než aby to zažívali všichni najednou. Ale to vůbec není stěžování si, jen takovej poznatek.

Douglas Adams je skvělej spisovatel, to je pravda. I když někdy toho jeho schématu "Nezbývalo, aby někdo udělal něco šíleného. Někdo šel a udělal něco šíleného" už bylo trochu moc. Ale to je lehce odpustitelné, protože to většinou bylo něco šíleného. Pořád super zábava.

8 23.06.2024

Knihu samotnou jsem nečetl, ale poslechl jsem si výbornou audioknihu, kterou namluvil Vojta Dyk. Nejdřív jsem si nemohl zvyknout na to, jak pro každou postavu mění hlasy, protože mi to připadalo, že se až moc pitvoří, ale pak se něco ve mě zlomilo a už jsem si to jen užíval. Místy mi trochu vadilo, že imitoval hlasy známých osobností, jako V. Havla nebo M. Zemana, ale když přišel Elvis, přiteplení filozofové Majikthise a Wroomfondel nebo skřehotající programátoři Lunkwill a Fook, dostalo mě to do kolen a už jsem chrstal smíchy v zachvacujících záchvatech. Ale ono i tak celkově behem knihy, kvůli ději...

Kniha je to totiž velice vtipná a humorná a galakticky ujetá, protože nejen, že tam jsou šílené situace, ale i spisovatelův styl je odlehčený až na samou podstatu humoru. Postavy hláškují a jsou naprosto skvělé. Teď už tak trochu chápu, v čem se inspiroval seriál Červený trpaslík... a taky jsem se dočetl, že Douglas Adams napsal pár skečů pro Monty Python, takže už jsme doma.

Nejvíc chválím pohon pravděpodobosti, jaktožto krásný a logický způsob, jak vysvětlit tolik náhod - to v jiných knihách se náhody prostě stanou a šmitec.

Jsem rád, že jednou za čas narazím na něco, čemu se nemusím divit, že se stalo kultovním. Často je totiž něco prej kultovní jenom proto, že to někdo řekl. Tohle ale naprosto chápu.

8 12.06.2024

Knihu samotnou jsem nečetl, ale poslechl jsem si audioknihu, kterou skvěle interpretoval Borek Kapitančik. Jeho chraplák, kterému někdy přidal a někdy ubral na intenzitě, aby dal jednotlivým postavám trochu jiný feel, podtrhuje tu zoufalost a bestiálnost radioaktivního světa. V jeho podání je ta kniha prostě parádně namluvená. Nedovedu si představit, jak by to vypadalo, kdyby to četl třeba Václav Neckář se svým přitepleným hlasem.

Prásk, prásk. Ratata. Prásk, prásk. Ratata.
Dát k tomu nějakou techno hudbu, dalo by se na to docela i pařit.

Ale oproti prvnímu dílu už to není taková hitparáda. Není to tak chytlavé, není to tak nahláškované (nebo spíš ty hlášky by ve skutečnosti nešly moc dobře přes pysk), ale na druhou stranu je to mnohem krvavější. Jak kdybych se díval na nějakou přehnanou řežbu v béčkovém filmu.

Děj se nám posunul úplně někam jinam, přičemž zvěrstev se dočkáme habaděj. Stačí třeba kýble krve v Čubčím poháru a měli byste vymalováno. Trochu jako z nouze ctnost působí ta jistota, že nastane nukleární zima, a proto je potřeba zachránit svět... ale přece je potřeba, aby ta kniha měla nějaký směr a nešlo jen o bezduchou vybíjenou. Kult Měnitelů jsou schopní nepřátelé a naprostí šílení fanatici, dokonce i naprostí fanatičtí šílenci. Ty jejich metody jsou často tak bizarní a brutální, že vůbec nevadí kosit je bez slitování po tuctech. Potěšila opětovná přítomnost Žolíka, ale ostatních postav z prvního dílu tam zůstalo jen hrstka. Ale nevadí.

Horší je to s humorem, kterého ubylo nebo se zrovna nezadařilo s jeho kvalitou. Přesto je to ale kniha zábavná. A s otevřeným koncem, takže jdu rovnou na další díl.

8 23.06.2022

Knihu samotnou jsem nečetl, ale poslechl jsem si Renatu Honzovičovou Volfovou, která se pustila do audioknihy. A poslouchá se dobře tahle paní.

A kniha je to výborná a je trochu škoda, že první Langdonův román je "Andělé a démoni" a ne tohle. A to proto, že je lépe vymyšlený a propracovanější, ale já v tom pozoruju hodně podobností. Albín místo asasína, Louvre místo CERNu, Sofie místo Vittorie, nečekaný záporák... No nečekaný pro mě vlastně moc nebyl, stejně jako nic v ději, protože jsem věděl, jak to dopadne (už jsem tuto audioknihu kdysi poslouchal), a viděl jsem i film (nic moc).

Ale přesto je to pořád stejně napínavé jak guma od tepláků. Je pravda, že toho luštění rébusů a hádanek je tady na můj vkus už trochu moc, ale Brown to dokáže pěkně zakomponovat, že se to zdá ohrané jen zdánlivě. Kombinace symbolů, křesťanství, historie, chujovin z Bible a do toho i nějaké té akce, to prostě baví. A také se člověk i něco dozví. Ale pozor!

Když člověk trochu zapátrá ve faktech, zjistí, že si toho Dan Brown hodně vymyslel... nebo spíš že přistoupil na konspirační teorie, mýty a podvrhy. To je v rámci fikce sice odpustitelné, ale nesmíte věřit všemu, co na nás chrlí. Jde ale vidět, že má něco nastudováno a né že by to jenom lehkomyslně odbyl. Je to totiž zatraceně dobře vymyšlené, i když něco je pochybné nebo upravené tak, aby to sedělo pro účely knihy.

Beztak je nejlepší hledání Svatého Grálu to od Montyho Pythona. Ale tato kniha taky stojí za to. Teda ale po třetí ji už nepotřebuju.

7 02.12.2023

(SPOILER) Knihu samotnou jsem nečetl, ale poslechl jsem si audioknihu, kterou Martin Stránský načetl opět mistrně a dokonce bych řekl, že kvalitu knihy pozvedl. Ta totiž už trochu skomírá.

Děj okamžitě navazuje na předchozí díl, takže kdo nezná, nebude se vůbec orientovat, ale vůbec. Jmen přibývá a děj se uzluje a člověk se musí snažit, aby se neztrácel. Já se snažil, ale těch jmen a postav je tady už strašně moc a konspirace je čím dál víc konspirační, že už mi to přijde jenom jako nastavování omáčky, kterou Stieg Larrson začal vařit v druhé knize, jakoby někdo chtěl nadělat bublinky z malého cucku mýdla. Lisbeth je navíc minimálně do 3/4 knihy zavřená v nemocničním pokoji, takže ve skutečnosti tam moc prostoru nemá.

Více se to točí kolem ostatních postav, které už nejsou tak zajímavé. Furt dokola se omílá Lisbethina minulost a celé to už jenom jede na setrvačník. Ano, nebylo to špatné, ale ne, nebylo to ani úplně dobré. Bylo to dobré tak akorát na to, že člověk nemusí litovat, že si ten příběh poslechl, ale žádné větší nadšení ze mě netryská. Trochu se bojím těch Lagercrantzových pokračování.

7 24.07.2023

Knihu samotnou jsem nečetl, ale poslechl jsem si audioknihu, kterou interpretoval Josef Kaluža. Tohoto herce vůbec neznám, ale sedl mi nejen jeho hlas, který se k atmosféře Lovců dobře hodil, ale i jeho přednes.

Děj je typická kotletovina. Praha roku 2050 je plná vylepšených superpadouchů a jiných individuí, kterým se musí někdo postavit. A tím je nekompromisní Petr Mlejnek, který se s ničím moc nepáře (když zrovna nejde o břicha a jiné části jeho protivníků). A mezi kousky rozmarastěných těl se mu taky podaří odhalit konspiraci tak konspirační, že sahá až k samotnému prezidentovi. A je jen otázka Kotletovy fantazie... a geniality, co všechno dokážou hlavní "hrdina" a jeho přátelé zažít... a přežít.

Moc se nedalo věřit tomu, že by se to mělo odehrávat už v roce 2050. Víc by tomu slušelo o takových 200 let víc. Potěší různé pop-kulturní narážky a to, že se to odehrává v českých reáliích. Nechybí spousta humoru (samozřejmě že černého) a samozřejmě všudypřítomné citoslovce, což už je asi tak trochu Kotletův rukopis.

Co na to říct? Bavilo mě to snad od začátku do konce. A nezávidím těm, které to nebavilo... protože mi to je jedno.

7 26.11.2022

(SPOILER) Knihu samotnou jsem nečetl, ale opět jsem si poslechl audioknihu, kterou skvěle interpretoval Borek Kapitančik. Už je to taková klasika, ten jeho hlas, který mám s touto sérií pevně spjatý a neměnil bych. Ten snad po ránu musí kloktat rýsováčky na chilli nebo co...

Samozřejmě jedeme pořád po stejné koleji, takže smrt číhá všude a my sledujeme na štěstí zrovna ty, co ji rozsévají nejvíc. Nemá cenu počítat počet vystřílených nábojů a obětí - lepší je nechat se unášet postapokalyptickou vlnou zla a té snahy vmísit i trochu toho dobra. Měnitelé se ukážou ve vší své kráse, teda spíše ve všem svém hnusu a jak se blíží konec, nechcete, aby už byl konec. Ale on pak je najednou konec.

Že to tak najednou skončilo, to docela chápu, protože když je to vše vyprávěné z pohledu plukovníka Michálka, tak je jasné, že po smrti toho už moc nenakecá... Ale stejně ve mě trochu nakonec hlodá pocit, že jsme se celou dobu připravovali na něco, co je pak tak náhlé..., takže jsem si připadal, jak kdybych 14 dní za odměnu dostával nažrat, abych zjistil, že jsem celou dobu dostával nahnilej okurek z kompostárny.

Zklamanej ale nejsem. Pořád je to nadprůměrná kniha, která bavila od začátku do konce. A navíc musím vyzdvihnout, že fajnšmekrové si oproti předchozím knihám ze série užijí mnohem víc postelových scén,... akorát většinou bez postele... zato ale pěkně věrně "eroticky" popsaných. Co víc si přát? Snad jedině jako kůň ržát!

7 14.07.2022

Knihu samotnou jsem nečetl, ale poslechl jsem si audioknihu skvěle interpretovanou Martinem Preissem. Jeho vyprávění je bezchybné a díky jeho hlasu a změnám v intonaci se člověk nikdy neztrácí v tom, která postava zrovna mluví a celkově je to prostě profesionalita. Teď k samotnému obsahu:

Od Kinga už mám za sebou několik knih a často byly dost přehnané a překombinované, někdy i dost abstraktní. V Ústavu sice také najdeme nějaké nadpřirozené tele-schopnosti (patie a kineze), ale hlavní prim tady hraje mnohem hrůznější představa - únosy, bezohledné mučení a pokusy na nevinných dětech... a to vše bez ohledu na nějaké všeobecné morální zásady. Po pomalejším rozjezdu, kdy někomu může přijít zbytečně zdlouhavé představení bývalého cajta Tima Jamiesona, se soustředíme hlavně na nadprůměrně geniálního chlapce Luka Ellise, který si musí projít peklem, abychom postupně zjistili, o co v tom podělaném ústavu vlastně jde.

Napětí se dá často krájet jak v masokombinátu a nechybí četné zabíjení, týrání a vraždy, ale i organizace s neomezenými možnostmi. Dost mi to připomínalo bořiče/ničitele z Kingovy série Temná věž, ale skutečná spojitost zde asi není.

Kniha mě opravdu hodně bavila a už teď se bojím, že jednou natočená filmová verze bude stát za strachem vypuštěnej prd.

7 07.04.2022

(SPOILER) Poslechl jsem si audioknihu, kterou skvěle interpretovali Pavel Soukup, Jan Vondráček, Vasil Fridrich, Michal Zelenka, Jitka Ježková, David Novotný (toho tam klidně mohlo být více) a Jan Zadražil (a ten jediný mi připadal dost nevýrazný, ale nestěžuju si). Problém s poslechem jsem měl jen ke konci, když jsem se ztrácel, v jaké časové rovině se to právě odehrává. Ještě že se dalo orientovat podle toho, kdo už nežije.

K obsahu: celá kniha byla super a postupně se nám to všechno pěkně rozvíjí a první mrtvoly na sebe nenechají dlouho čekat a všechno to do sebe pěkně zapadá. Musím uznat, že King to má všechno pěkně promyšlené. Ale mám minimálně dvě připomínky.

Za prvé - typické Kingovo rozvláčné odbíhání od hlavního děje, které tam nadělalo strašně moc balastu, společně s masochistickým množstvím vedlejších postav a jmen. Takže jsem často měl pocit, jak kdybych poslouchal nějakého senilního ukecaného důchodce, kterej se ke všemu musí dostat oklikou a mezitím ještě třikrát odbočit. Musím ale uznat, že často to tam svůj smysl mělo a dotvářelo to tu správnou atmosféru.

Za druhé ten nízký věk dětských hrdinů (i antihrdinů) - na to, co tam předvádějí a jak dospěle uvažují a chovají se, mi to přijde dost neuvěřitelné (obzvlášť s přihlédnutím ke kontroverzní scéně, kdy se na Beverly všichni postupně vystřídají - to asi nikdy v žádném filmovém zpracování nebude... mám podezření, že King to tam dal jen proto, že má trochu úchylku, protože na děj to velký vliv nemělo).
Kniha je to dlouhá a audiokniha tím pádem taky, ale musím říct, že i přes tu obsáhlost mě nestihla začít nudit. Ne nadarmo se To stalo kultem a uznávaným mistrovským dílem. Mistr nemistr, ať to bylo skvělé sebevíc, na úplný vrchol, ač těsně, to podle mě nedosáhlo. Ale fakt těsně, ti povídám...

PS: Poslechl jsem si i verzi audioknihy, kterou namluvil Jiří Žák. Jde vidět, že některé anglické názvy mu dělají problém (třeba Denbrouk místo Denbró nebo Bjů místo Bev). Také to čte docela bez intonace a sem tam udělá takové jako "sek" a pokračuje ve čtení. Ale hlas má fajn a poslouchá se dobře. A taky jsem si všiml špatného překladu (Pavouk a Dr. Chobotnice mají být očitivně Spider-Man a Dr. Octopus). Rozhodně doporučuji více audioknihu od OneHotBook.

7 03.02.2022