Kunafix komentáře u knih

Qi: "Budu muset použít část tvýho mozku jako vyrovnávací paměť. Jenom malou." Spider: "Jak malou? Možná sis všimla, že můj mozek už novotou zrovna nevoní." Qi: "Jako by někdy voněl. Tohle sežere asi tolik místa jako vzpomínka na tvý poslední vysrání." Spider: "Mý poslední vysrání bylo epochální."

Byla to neuvěřitelná jízda a přestože byla tak... jiná... a šokující... a vtipná... a černohumorně perverzní, tak myslím, že už stačilo. Už jí bylo tak akorát.

Spider: "Ať už chces cokoliv, tak už to vybal, ať si můžu jít lehnout. Cejtim se, jako by si mym mozkem vytřel prdel bůh."

To, na co jsme tak trpělivě čekali do posledního dílu, se konečně stalo skutečností... i když je škoda, že to neskončilo víc krvavě. Ale to by právě každý čekal a Transmetropolitan je tak originální, že vás neočekávaně překvapí v jakémkoliv okamžiku.

"Jedno procento. HAHAHAHAHAHA!" Ten Spider je prostě klikař.

-----

A pak tu máme speciály "Nenávidím to tu" a "Města hnus" aneb Spiderovy sloupky s ilustracemi hostujících autorů. Samotné sloupky někdy dobré a vtipné, někdy dost mimo, ale čiší z nich krásná nenávist a negativní emoce, které se z Jerusalema derou ven každým jeho pórem. Co se týká kreseb, tak některé jsou boží, některé moc karikaturní nebo v porovnání s tím, na co jsem u Transmetropolitanu zvyklý, příliš jednoduché nebo takové nijaké, ...a některé se mi nelíbí. Přesto smekám před všemi, kteří ovládají umění takhle tvořit.

Musím z každého speciálu vypíchnout aspoň jeden citát...

"Už tři roky jsem nesouložil. Až někoho konečně mučením, zmedikováním nebo zhypnotizováním přiměji k tomu, aby manipuloval s mými orgány, najde policie naše ostatky rozmetané po stěnách balistickým semenem."

"V těchto dnech přibude ve Městě každých třicet pět minut jedno nové náboženství. A přesto, což je zvláštní, jsou plamenomety stále ilegální. Na tomhle místě není žádná rovnováha."

A jako bonus jedna cedulka v restauraci: "Po umytí si zaměstnanci musí nachcat na ruce."

Chchch.

1 10.07.2024

Tak to vypadá, že Spider Jerusalem konečně našel ten správnej lék na prezidenta a my se můžeme těšit na velké finále, ve kterém jistě přijde zúčtování s tím velkým sviňákem, teda Fešákem. Děj odsejpá náramně a dokonce i srozumitelně, bez zbytečnejch odboček, drogovejch raušů a extrémních šíleností. Jenom se standardníma šílenostma. Parádní díl!

Taxikář: "Kam to bude?" Šéfredaktor Royce: "To je dobrá otázka. Nejdřív chci vejít do baru a vypít ho. A pak se začnu prát s pěti chlapama a vyhraju. A pak využiju služeb naprosto ohromujícího počtu prostitutek. Z nichž některý možná kdysi byly mý manželky. Což bude následováno tím, že si nakoupim drogy. Popravdě řečeno, ukážu jim velkej povlak na polštář a řeknu jim, ať ho naplněj drogama. A všechno si to, kurva, nechám proplatit."

1 10.07.2024

Oproti předchozímu dílu, tady jedeme už zase ve velkém stylu. Katastrofální superbouře (teda skoro) úchvatně rozkreslená na několik stran, záhadný ostřelovač na střechách ve jménu krve a akce, Shannon stopující taxíky originálním boobsoidním způsobem, Spiderova nemoc s nějakým tím vnitřním rozjímáním (o pekle a cigaretách) a opět jedna konfrontace s prézou. Sice ne konečná, ale aspoň něco proběhlo. Takovej je Žalozpěv. Rozmanitej, nápaditej, srozumitelnej a plnej Spidera Jerusalema. Tentokrát se musím ohnat i pár citáty:

Yelena: "Tohle je trochu paranoidní." Spider: "Paranoici jsou jen lidé se všemi fakty."
---
Yelena: "V takovým počasí bych psa nevyhnala." Spider: "Já jo."
---
Spider: "Kdyby se ukázalo, že bůh fakt existuje... tak by tu teď měl bejt; a předávat mi svůj trůn."
---
Spider: "A někdo vypucujte tu zasranou kočku v umyvadle. Smrdí ještěrama."

1 20.06.2024

Mám z toho takovej dojem, že: všechno už se trošku opakuje, všechno podobné jsme už viděli, spíše jen čekáme a jsme zvědaví, co se bude dít dál, ale jinak žádný posun - pořád jenom sliby, že s tím sviňákem prezidentským něco udělá...

A tak mě tentokrát bavil hlavně jen "Návrat ke kořenům" a to ostatní jsem projel jen z povinnosti. Ne že by to bylo špatné, to vůbec - pořád je to nadstandardní záležitost. Ale už jsem se Spiderem zažil lepší chvilky.

Ale strašně se těším na další díl, na kterej nás nalákali v posledním příběhu.

1 18.06.2024

Já na ty komiksy zase tak nejsem (dodnes nevím, jestli se u komiksů říká "viděl" nebo "četl"), ale tenhle se mi zapíše zlatým písmem do mé hlavy. Má to totiž koule.

Už jsem sice viděl lepší kresby a více akce, ale Spider Jerusalem je tak ujetá postava, že to přesahuje hranice všeho. Už jenom ty jeho barevné hranatokulaté brýle jsou tak originální, že bych je chtěl taky (i když já bych v nich vypadal jak idiot). A pak je tu to jeho nekompromisní jednání, hlášky a situace, do kterých sám sebe dostává.

A musím říct, že i autor musí být pěknej zhovadilec, že dokáže vymyslet tyhlety scénáře... a neodpustí si hromady černého humoru. Vtipného černého humoru. Ten svět, ve kterém se to odehrává, si vyloženě zaslouží další a další rozvíjení, ale určitě ne jak "Rozvíjej se, poupátko". Spíš to bude "Rozvíjej se, hovádko". A já se tím pádem těším na další díl.

Jde vidět, že kde je dobrej nápad, není ani potřeba hromady násilí a krve. Novinařina totiž dokáže být taky pěkně drsnej job.

1 07.03.2024

Knihu samotnou jsem nečetl, ale poslechl jsem si audioknihu, kterou má na svědomí Jan Vondráček. Proti tomu chlapovi nic nemám, ale líp mi sedí, když se na něho jako herce dívám, než abych ho jenom poslouchal. Možná za to může jeho příliš unylý "obyčejný" hlas, ale v tomto případě za to může spíš obsah knihy. Než se k němu dostanu, tak pár připomínek ke zpracování audioknihy. Tak blbé předěly mezi kapitolami jsem ještě nezažil. Jakési šíleně otravné břink drnk cink ťuk, že bych to dokázal snad zahrát i já, už trochu napovídá, že i ten zbytek nebude stát za nic. Nejen, že tyto zvuky jsou na začátku i konci každé kapitoly a částečně i uprostřed, ale navíc jsou zbytečně dlouhé a je to utrpení to vždy poslouchat. To se vůbec nepovedlo.

Nutno říct, že kdybych to neposlouchal a opravdu si to měl číst, jistojistě bych to brzy vzdal. Děj je takový neděj. Něco se tam vždy stane a pak jakoby bylo autorovi jedno, že další části nijak nenavazují, vše většinou vyšumí do prázdna. Kniha nemá žádnou (mnou postřehnutelnou) stěžejní myšlenku, žádnou pořádnou kostru. Jen útržkovitě sledujeme osudy jakéhosi odpadu společnosti nebo bezďáka nebo vlastně vůbec nevím, co si o hlavní postavě mám myslet. Chybí mi nějaký hlubší vhled do jeho motivací a proč se rozhodl takhle žít.

Dalším zákysem je jazyk, kterým je to psané. Člověka, kterému tento styl sedí, si představuju jako nějakého intelektuála, který má v oblibě artové filmy, pravidelně chodí na balet nebo do divadla, poslouchá názory kritiky, uznává moderní umění a nadhodnocuje vše, co se většině lidí nelíbí. Docela lituju překladatele, který se s tímto musel vypořádat. Použitá slova, bezvýznamné věty a vymyšlené zkomoleniny, skoro až básnické výrazy, to nemá šanci mě nijak uchvátit. To bude asi ta "jazyková invence", která je zmíněná v popisu. Často je to strašně popisné a je tam hodně okecávání, které nemá vliv na děj. Ale jak už jsem psal, děj tam vlastně moc není nebo mi tak nějak unikl.

Dále se v popisu zmiňuje, že v knize by se měl vyskytovat humor. Ať jsem hledal, jak jsem hledal, já ho tam nenašel. Ani ten černej. Že se tam furt někde válí použité kondomy, mi vtipné nepřišlo. Že se to tam hemží samejma lůzrama, sockama, děvkama, opilcema a tragickejma postavičkama ještě neznamená, že tam najdete nějaké trefné hlášky. Pokud audiokniha celou atmosféru knihy zabila, asi je mi to docela jedno. Jestli je toto dílo autobiografické, asi tomu tak nějak nevěřím.

Ještě je tu velká šance, že jsem to jenom nepochopil a nedošlo mi, jak to bylo vlastně celé myšlené a že to má nějaký myšlenkový přesah. Ale s přesahama jděte někam - to k životu nepotřebuji, nevyhledávám, nechci. Asi jsem spíš na ty jednodušší věci. Tím pádem pak neexistuje šance, že bych tomu dal druhou šanci nebo někoho odrazoval od toho, aby to nečetl.

Já těch knih zase až tak moc nepřečetl, ale toto je jedna z nejhorších (a počítám s tím, že by dopadla stejně, i kdybych přečetl celou světovou knihovnu). Můj první odpad na tomto serveru, snad se jim do budoucna vyhnu.

Různorodé historky a epizody z válečné vřavy, tedy vlastně často i z vřavy, která není přímo z bojů, ale s válkou v pozadí. Na rozdíl od autorovy "Legie prokletých" tato kniha nepůsobí tak moc protiválečně - sice zde cítím to pohrdání nesmyslnou válkou a - lidově řečeno - jak s ní vyjebat, ale na nějaké přílišné odsuzování se neklade moc velký důraz. Někdy mám dokonce pocit, že se oslavuje německé hrdinství (jako že jsou ve všem nejlepší) a ruští Untermenschen jsou odpad (jako že jsou krutí, páchají různá zvěrstva a jejich nejpoužívanější věta je "Job tvoju mať").
V hlavních rolích excelují Porta a Drobeček, kolem nichž se točí valná většina příběhů, a nutno říct, že ti se neztratí v žádné situaci a dokážou ze všeho vytěžit maximum. Dělají si srandu z nadřízených, chlastají, ponižují všechny okolo, lžou a kradou, obchodují se vším možným a kdykoliv se na scéně objeví nějaká ženská, máte většinou jistotu, že ji voni nebo někdo z jejich kámošů vojedou. Bohužel často soucítím s jejich civilními "oběťmi", kteří si to asi neužívali tak, jak to z jejich pohledu viděli Němci, a strach si možná pletli s nějakými sympatiemi a sklony ke spolupráci. Ale nevím, nebyl jsem tam (a ani bych nechtěl).
Sprostou mluvou a dokonce až vulgárními výrazy se nešetří, ale není to na škodu a postavy to víc polidšťuje. Stejnou kadenci ale mají i hlášky, od urážek až po morbidní komentování situace, téměř vždy ale vtipné. Smrt číhá všude, je jí hodně a její realistické popisy můžou slabší povahy poblít. Co mi přišlo nejvíce absurdní a neuvěřitelné, byl medvěd Rasputin, který Rusáky vraždil líp než většina nácků... a ještě se na nich nakrmil.
Vůbec zde nepadne zmínka o tom, že by sloužili v trestním praporu a že byli vlastně přinucení bojovat, ale možná se spisovatel nechtěl opakovat, tak šel trochu jinou cestou. Jsem rád, že zde již postavy vystupují pod jmény Dědek a Drobeček a ne Starej a Prcek použité v překladu "Legie prokletých". Tak nějak mi to k nim sedí líp.
Sven Hassel mě nadchnul již před lety a audioknihu "Legie prokletých" jsem si poslechl nedávno, tak mě to navnadilo i na tuto. Tu opět načetl Václav Knop, který předvedl standardní, v ničem ani špatný ani dobrý výkon. Akorát ty pasáže, kdy "recituje" zpěv různých písní, je čirá tragédie, ale zároveň chápu, že to je ošemetné, takhle bez melodie a často i bez rýmů. Dám si od něj ale na nějakou dobu pauzu.
Knihu jsem si užil a nebojím se říct, že se dá číst i opakovaně, protože jednotlivé kapitoly oplývají širokým spektrem - od napětí přes humor až po touhu po přežití.
Co mě nepřekvapuje (obzvlášť ve světle aktuálních událostí na okupované Ukrajině) je, že už za 2. světové války dobře věděli, že "Ivan je ten největší lhář na světě."

1 26.04.2022

Nejdřív musím silně nesouhlasit s tvrzením v úvodu knihy, kdy King slibuje, že není třeba mít přečtené nic z předchozích knih. Samozřejmě, že není, ale pak byste měli z knihy poloviční požitek (tím pádem i mé chabé hodnocení by bylo poloviční). Trochu to jeho tvrzení smrdí tím, že se nemáte bát si tu knihu koupit a dát mu vydělat. Ono celkově ten návrat k sérii Temné věže mě moc nepotěšil. Místo, aby se vrátil k nastíněným tématům z předchozích knih (třeba pád Gileadu by mě zajímal ze všeho nejvíc), jdeme opět cestou nových postav a nových příběhů (a Roland se nám najednou nějak rozpovídal). Což o to, ono to nebylo vyloženě špatné, ale když uvážím, že je to často opět úplně zbytečně natahované a objevuje se tam opravdu dost souvislostí s předchozími knihami, mám dojem, že opět je to takové průměrné dílo. Musím tedy zmínit, že samotnou knihu jsem nečetl, ale poslouchal jsem audioknihu interpretovanou Liborem Teršem... za celou sérii Temné věže se mi ten jeho přednes dost znelíbil, takže i tady jsem se s tímto faktem musel vyrovnávat. Mám ale dojem, že ani sebelepší projev by mému hodnocení nepřidal. Musím přiznat, že jsem docela rád, že mám za sebou i poslední knihu série a že už se do Středosvěta nebudu muset dobrovolně vracet. I když v něm vězí tolik potenciálu...

1 07.11.2021

(SPOILER) Knihu jsem nečetl, ale poslouchal jsem audioknihu interpretovanou Liborem Teršem. Jeho neřesti v četbě se neustále opakují - anglická výslovnost názvů, intonace a často jakoby vynechaná interpunkce. Nechci ho pořád jen kritizovat (k jeho hlasu chovám docela respekt), protože v 95 procentech je to ok, ale ten zbytek pak právě strašně bije do uší. Co se týká knihy - ta je přesně taková, jak Stephen King popisuje: dlouhé přípravy a pak 5 minut střílení. Děj se rozjede několika směry a do konce je dotažen jen ten jeden. Mě v hlavě zůstaly hlavně 2 nezodpovězené otázky, které by mohly obsahovat spoiler, takže bacha: 1) Jakto, že se v Calla Bryn Sturgis rodí tak moc dvojčat? 2) Proč je robot Andy o příchodu vlků vůbec varoval? Jinak kvalita a zábavnost této knihy u mě stojí tak nějak na pomezí. Navíc cítím, že by se to mohlo vyrovnat vynikajícím Pustinám nebo Čaroději a sklu, ale asi mě ta Temná věž nepohltila tak moc, jak by bylo záhodno. Dostal jsem se do stavu, že poslouchám spíš ze setrvačnosti a zvědavosti, co se bude dít dál, než abych si to opravdu užíval. Z toho plyne, že v sérii hodlám pokračovat.

1 12.06.2021

Knihu jsem nečetl, ale poslechl jsem si audioknihu interpretovanou Liborem Teršem. Řekl bych, že od Pistolníka se trochu polepšil, ale pořád mám často zmatky v přímé řeči, dokonce jsem zaznamenal i přeřeknutí, a... není to prostě ono. Představoval bych si víc strukturované a ne tak monotónní vyprávění. Možná kdyby trochu měnil hlasy, chch. Jak autor uvedl v Doslovu, moc otázek zde zodpovězených nebylo a některé ještě přibyly (a láká tak na další knihy). Jsem ale rád, že se už všechno neodehrává v tak abstraktní rovině a často si jde i něco představit. Pravda, často taky ne. Každopádně ale jde o velmi zajímavý svět a propojení do toho našeho je jedna velká ujetost. A to nemluvím o té trojce, kterou najdeme ve dveřích...

1 02.03.2021

Knihu jsem nečetl, ale poslechl jsem si audioknihu interpretovanou Liborem Teršem. Nejdřív jsem si na něho, jeho hlas a přednes nemohl zvyknout. Čte dost pomalu, tajemně a u přímé řeči často vůbec není poznat, kdo vlastně mluví, pokud vůbec někdo mluví a není to jen něčí tok myšlenek. Ono celkově je to dost složité čtivo (poslešivo) a zorientovat se v tom světě, kde je možné snad úplně všechno (i to neuvěřitelné), je umění. Proto chápu, že zprostředkovat to nějak srozumitelně posluchači je dost nadlidský výkon, a tak se na Terše nemůžu moc zlobit. Nudným na celé knize mi přijde ta přehnaná popisnost a složité věty, které mi často nedávají smysl. Snažil jsem se věnovat pozornost každé drobnosti, aby mi náhodou neunikla nějaká souvislost, ale většinou jsem si spíše říkal: co to má všechno jako znamenat? Celkově je to takové jakési zdlouhavé, moc se tam toho neděje a pak je najednou konec. Říkal jsem si, že knihu bych číst nechtěl a že by mě asi nebavila. Ale jsem načatej. Chci se o tom světě dozvědět více, chci zjistit více podrobností a nechci už být tak zmatený. Proto mě čekají Tři vyvolení.

1 14.02.2021