kuruteku
komentáře u knih
Muž, který hledal svůj stín
David Lagercrantz
Kouzlo těch detektivek je v přesahu - čím méně detektivky a čím více šťourání v temných stínech společnosti, tím lepší. Dvojčata, Romové, přistěhovalci - pro mne funguje, ale superhrdinka G. vydrží víc, než se dá věřit. I Lisbeth dokáže rychle načerpat síly. Vše odpuštěno závěrečnou řečí Lisbeth.
Ze světa lesních samot
Karel Klostermann
Proč jsem Klostermana objevil až teď? Nádherná kniha, jenom to chce podzimní/jarní smrákání, zkušenost s horami a lásku k přírodě a těm horalským drsným lidem.
Hadohlavec
Peter May
Čte se to jedním dechem. Jako vše od Maye. Ale. Jsou-li všichni padouši přítomni už skoro na začátku, nepůsobí to důvěryhodně. Jeden by ještě šel, šokující, ale možné. Ten druhý, zásadnější, už je příliš.
Osvobozené kino Mír
Ladislav Pecháček
Moc krásná, i když v podstatě velmi smutná kniha. Takový Stařík po Česku, tragikomický krejčík, který šil pro Kalandru, Horákovou, léčil Zápotockého. Dějiny Československa po válce ve zkratce, včetně osobních zákrut. Mnoho smíchu, ale vlastně toho k smíchu bylo dost málo. Jsem velmi rád za tuto knihu. Autorovo vidění velmi sympatické.
Engerlingové
Jaroslav Velinský
Není to lehké ani radostné čtení. Když navíc vezmeme dobu, kdy bylo psáno (1976-1984), není lehké ani rozluštit, proč vzniklo. Skoro mám pocit, že to je nejvážnější knížka od kpt. Kida, kterou kdy napsal. Ano, není tu jedna postava od začátku do konce. Není tu jeden lineární příběh. A když jsem knihu přečetl potřetí, musel jsem listovat vždy na začátek, abych si udělal časové jasno. Sci-fi? Trochu. Fantasy? No, moc ne. Spíše ten sociální utopistický román, jak ho uměl napsat Huxley, Orwell, Zamjatin. Degenerace "vybraného" lidstva během osmdesáti let. Příběh hajzlů a šílenců izolujících jeden prapodivný svět, který jak začal jako fraška, tak skončil jako tragédie. Budou i budoucí generace schopny chápat tento příběh, který se za určitých podmínek i mohl stát? V každé době varování jak může skončit společnost, která zapomene na soucit, lidství i demokratický řád. Je-li to humor, tak ten nejčernější. Rozhodně stojí za přečtení a zadumání.
Dva divoši
Ernest Thompson Seton
Autor a kniha, kteří si předurčují své čtenáře. A ti rozhodně zklamáni nejsou. Je v ní všechno - objevování sebe sama, vztahů mezi lidmi, přírody. Škoda, že takového autora jsme nikdy neměli. Foglarovi chybí ten vztah k přírodě, přeci jen byl víc skautem, než woodcrafterem. A o jiných autorech jsem nikdy neslyšel. Tahle kniha je nad všechny příručky.
Pan Auťák a pražské tajemství
Zbigniew Nienacki
Je to tam pořád. "Socialistická" polská detektivka pro děti, ale pobaví a potěší. A poučí. Před pár lety jsem si našel celou sérii ve slovenštině.
Úsvit na cedrové hoře
Ernest Thompson Seton
Vůbec to není špatné. Jenom se musí vzít v potaz datum vzniku a cíl knihy - není jím ani evangelizace (i když náboženství je v ní hodně) ani popis přírody (i když o chování koní se toho píše hodně). Hlavní jsou lidé, Amerika a americký duch - má-li člověk naději a cítí příležitost, pak má před sebou svobodu.
Ďáblova obrazárna
Leonard Medek
Povedlo se. Budu si muset projít, zda ti malíři existují, co je reálné a co je přidané. Rozhodně mi dvoukolejnost příběhu přišla zajímavá. Aspoň je každá kniha jiná. Tak, pokud se nemýlím, ještě dva díly.
Trosečníci z Vlaštovky
Arthur Ransome
Po Foglarově Dobrodružství v zemi nikoho a mezi Lovecraftovým 1. dílem a 2. dílem 3. svazku jsem si znovu přečetl. Je to tam pořád.
Romantika, dobrodružství, přátelství, příroda, tradice, poctiví lidé, ...
Hranice pomsty
Jaroslav Velinský
Taková "přípravka" na Dzwille. Čte se dobře, ale potřeboval jsem přestávky, abych se smířil s dějovými a časovými změnami. Teď ještě zasadit do reálií a najít místo, kde se vše odehrává. Pořád tam ale zůstává pár nesrovnalostí, úžasný je závěr a epilog.
Hedvábník
Robert Galbraith (p)
Dočtu knihu a nevím. Na delší dobu vydatné čtení, ale ani detektivka, ani kniha z prostředí spisovatelů a vydavatelů to není. Nějak mi to přišlo příliš vykalkulované. Snad jenom hlavní postava detektiva a jeho známých si zaslouží trochu obdivu. Určitě by se dalo škrtat a zjednodušovat, ale to by asi autorku nebavilo. Kdyby to napsal někdo jiný, těžko uvěřit, že by to byla taková bomba.
Holistická detektivní kancelář Dirka Gentlyho
Douglas Adams
Kniha, kterou nelze číst jednou. I potřetí objevuji nové a nové narážky a vrstvy. A dochází mi pointa. Teď si ještě přečíst Coleridge! A děkuji, Regu, za Bacha. Já v něm také slyším všechno.
Pondělí začíná v sobotu
Arkadij Strugackij
Geniální kniha. Zatím jsem ji přečetl jen dvakrát, ale určitě mne objevování jinotajů a narážek ještě čeká. Kdovi, třeba opráším ruštinu a zkusím originál. Zatím vede pasáž o věznění nesmrtelného Kostěje.
Dobrodružství v Zemi nikoho
Jaroslav Foglar
Moje po Rychlých šípech druhá foglarovka - řada dobrých momentů: Pedro s Diegem, nejednoznačná skupina Ontário, parta Inky, závody Terasy i samotná Země nikoho (a pobrukoval jsem si se Samsonem: "Ta zem neleží za Velkou louží, je pro všechny a není to stát, země nikoho a každýmu slouží, kdo má lidi rád"). Ale stejně už to nějak nepůsobilo. Asi už stárnu. Musím zkusit ještě Ransoma.
Žízeň
Jo Nesbø
A je to tady - všechno. Obrácení "záporáka", Harryho boj s jeho běsy - alkoholem a honem za zločincem, temný zločin s ještě temnějším pozadím. Harry uvěřitelně stárne, i když pořád - prožít jeden jeho den honby a do konce života mám co rozcházet i na co vzpomínat.
Italské boty
Henning Mankell
Ano, ano. Kdyby to nenapsal Mankell nebo kdyby mne na tu knihu nikdo neupozornil, minuli bychom se. A byla by to škoda. I přes to, že konec je otevřený jako ... jako sám život. Ono už v těch detektivkách bylo něco víc, než je tajemný příběh a severský náhled na společnost. Vyrovnání se s ostatními, sám se sebou. Od toho tu knihy jsou a kdo z nás nemá nějakého kostlivce ve skříni, které ho je potřeba důstojně pohřbít a vyrovnat se s ním.
Případ podivného gombíku
Stanislav Češka
Dobrá oddechová četba s přesahem k historii. Takový levnější Vondruška. I s kiksy. Pořád mi vrtá hlavou, jak mohl odejít voják před čtyřmi dny, aby se do pěti dnů nevrátil. Ale jinak mne to i místy pobavilo Zvláště sedmdesátiletá stařena jezdící na koni.
Alchymistův učeň
Vojtěch Otčenášek
Taková odpočinková kniha pro mládež. Trochu historická (ale vlastně ne), trochu fantasy. Číst se to dá, ale občas je to překvapivě nepřekvapivé s naznačením dopředu - jako V+S, když hráli Tak jako ve staré Anglii. Podruhé to asi číst nebudu.
Dívka v modrém plášti
Monica Hesse
Ani detektivka, ani válečný román. Od všeho kousek, co se docela dobře čte. Na můj vkus by to ještě chtělo aspoň na konci naznačit, zda se Hanneke zapojí do odboje, co ještě dokáže skupina studentů, atd.
