kuruteku komentáře u knih

Výborné. Sice psáno z pohledu, který nemusím, ale o to více zajímavé. Sice to není úplně uvěřitelné a plastické, něco už napsal Zábrana se Škvoreckým (a vtipněji), něco napsali jiní, ale i tak. Nemohl jsem přestat.

1 10.01.2018

Výborné, i když občas je výběr podřízen myšlence. Nebyl Zeman vždy populistou? Který tvrdil, že jsme ve vzdělávání za Nepálem? Nestálo by za to více rozebrat neúspěchy "nepolitické politiky"? Více proniknout pod povrch Impulsu, Dřevíčské výzvy, Děkujeme, odejtěte a stávky v ČT, kde rozhodně nešlo o černobílé dění a obě strany si braly své rukojmí? Jsem rád, že Respekt chápe, že příkopy je potřeba zasypávat. Jenom to chce ještě větší trpělivost a ještě více jít do hloubky.

5 05.01.2018

Dítěti? Nevím. Dospělému? Jenom tomu, kdo chce chápat, slyšet a číst. Já jsem nadšen, příroda, život, smrt. Ač ateista v tomto jsem s teisty ochoten být na jedné lodi. Medvěd je na mne trochu jednobarevný, ale budiž, to je ta pohádka pro děti. Ostatní rozhodně mají velký přesah, odteď budu v každém stromu vidět buk a modřín, v každém krkavci slyšet příbuzného otce či matky. Díky.

3 05.01.2018

Šumava, Cetviny a autor je jmenovec? To jsem nemohl minout. I když to není nic světoborného, jsem spokojen a rád. Už budu v každém žlutém autě jedoucím přes Malonty vidět upíra, s respektem půjdu přes Cetviny a budu se bát každé babičky v Benešově nad Černou, zvlášť bude-li mít v očích lov. Tušil jsem, že jihočeský novinář a metalista je autorem, projevilo se to určitě i na díle. Už se vlastně těším na další díl.

1 02.01.2018

No jo, Deaver. Když už to všechno zapadá do sebe, ale pár "divností" tam je, vysvětlí se i ty a zapadne to do sebe dokonale. Sice až moc, ale zase jsem si odnesl pár odkazů na knihy, které by bylo dobré si přečíst. Škoda, že pražská stopa skončila dřív, než začala, už jsem se začínal těšit, jak se bude Rhyme tvářit na slivovici. Ale zase jsou otevřená jiná vrátka do jiných světů. Za mě až příliš dokonalé. Ale on to jinak Deaver neumí.

2 29.12.2017

Na jednu stranu - aspoň že tak. Vše bylo dořečeno. ALE: skutečně je nutné tak do očí bijící aktuální odkazy u Quenthů, za které by se nemusel stydět ani nejmenovaný politik? Akčních scén poskrovnu - Demetrios v půlce a vypravěč na konci? Na druhou stranu zasloužíme si my, čtenáři, více? V každfém případě díky za doplnění. Už mohu zase klidně spát ;-)

1 27.12.2017

Napadají mne samé parafráze. Například když v Kytici divadla Semafor přijede král z vítězné bitvy a Dora ho zdraví: "Jak teda musí vypadat ten poražený!" Jak asi musely vypadat práce vyloučených adeptů pokračování, když Miroslav Macek použije alespoň čtyři všeobecně rozšířené historky a vtipy, když mne donutil se usmát jen jednou, což je na humoristickou knihu docela málo. To dědicům nevadilo a nevadí? Když porovnám s jinými díly, tak i třetí díl Aristokratky je vtipnější, promiňte, pane Bočku. Ještě že jsem si koupil e-knihu a tak jsem panu Mackovi přispěl na vánoční dárky menším dílem, i když i tak je to hodně na to nic.

11 26.12.2017

Milé překvapení. Čekal jsem detektivku z "koňského prostředí" a dostal jsem detektivku lidskou, filmařskou, historizující a taky trošku z "dostihového světa". Hlavní hrdina Tom je opravdu hrdina, padouši neš'tastníci (ale hlavní padouch je opravdu padouchem). Prostě vše je na svém místě a to je - občas - dobře.

9 21.12.2017

Překvapivý děj i rozuzlení, všechno do sebe zapadá, má to šmrnc i humor. Závěr (míněno zápletky) je skvělý, víc neprozradím. Bankovní lupič - gentleman.

3 17.12.2017

Kupodivu čitelná detektivka s překvapivým, ale ne neuvěřitelným koncem. Má spád, čte se lehce. Jenom mi tu malinko chybí ten přesah, který mají severské detektivky, nebo nálada, kterou má Chandler. Ale na pro mne neznámé, jméno dobré.

4 06.12.2017

Dívat se dnešníma očima na něco, co bylo napsáno před půl stoletím, a považovat Greena za detektivkáře, je minutí cíle. Green je především humanista zkoumající člověka v extrémní situaci a konfrontující ho s něčím, co do této situace nezapadá. A to se mu daří tu s humorem, tu s napětím, tu s velikými otazníky. Tato kniha patří ke čtivějším, díky střídání osob, střídání pohledů. I když je o námezdném vrahovi, je také o důvěře (i mezi policistou a jeho milou; mezi továrníkem a zprostředkovatelem nájemného zabijáka). Nedoporučuji číst Greena kvůli ději.

8 21.11.2017

Sáhl jsem do knihovny a vytáhl Shawa. Nelituji, ale na Čapka je to příliš zahleděné do sebe, na Greena příliš málo vážné, na Haška příliš smutné. Něco v hlavě zůstalo, ale celkově mi to nesedlo, promiňte, mistře.

18.11.2017

Může tahle kniha oslovit někoho, kdo je z města? Může být zajímavá i pro dnešní "zálesáky"? Může. Protože je v ní úcta k přírodě, k životu, k lidem. I když už dnes maso kupujeme v obchodě, stavíme z prefabrikátů, atd. Povinná četba pro všechny romantiky. Kdo umí rozdělat deset dní za sebou oheň na deset sirek? Kdo umí rozdělat oheň třením dvou suchých dřev? Vyrobit nádobí ze dřeva, krabičky z březové kůry? Pořád toho zůstává dost.

8 11.11.2017

Ono by se to možná dalo poskládat i jinak, nicméně takhle je to úplné a dokonalé. Jako když z lega postaví se dům, jako když se rozejde robot, zapadnou do sebe ozubená kolečka hodinek. Hrabal ve své celistvosti. A dokonalosti. Pábitel i filosof. Chlípník i kajícník. Bořitel i stvořitel obrazotvornosti. Jaký by to byl svět bez takových autorů a takových knih.

1 05.11.2017

Dávám 5, i když vlastně nevím proč. Snad za tu historickou vložku, snad za to, že se potvrzuje, že je budhismus svého druhu náboženství. Je potřeba věřit a je potřeba věci vykládat tak, aby byly v souladu - záleží, jak guru vysvětlí karmu. Nebráním se tomu brát vážně ty, kteří jsou přesvědčeni o inkarnaci, stejně jako ty, se kterými rozmlouvá Bůh. Jenom to není moje zkušenost, takže vaši víru sdílet nemohu.

2 24.10.2017

Podle recenzí jsem se hodně těšil a trochu bál. Nadšení převládlo. Funky Leninz naživo, to musel být zážitek. A jak to bývá - buď mohl knize spadnout řemen, skončit do ztracena (s či bez náznaku pokračování) nebo přijít bomba. V tomto směru skončila tak nějak realisticky - zůstanou vzpomínky. Zajímavější jsou všechny věci okolo - rehabilitace funku v mých očích (ale z rocku je stejně nejzajímavější alternativa), rehabilitace prapůvodních představ o socialismu/komunismu a zároveň jejich, možná zásadnímu, střetu s lidským naturelem, nemožnost skutečné svobodné tvorby v rámci stalinismu bez střetu s vládnoucí mocí, ... No, je to zajímavé čtení, i když v první řadě mělo hlavně pobavit. A to se podařilo.

20.10.2017

Po Městě moje druhá "simakovka". A jedna lepší než druhá. Sci-fi je jenom prostředkem k zamýšlení se nad tí, co dělá z člověka člověka. Můžeme změnit svůj osud, i když jej známe? Je lepší být ve středu dění nebo jeho periférii? Je víc pokrok nebo úcta k přírodě? A co umělý člověk? Odpovědi tu nejsou, jen víra v schopnost člověka hledat přijatelné řešení. Chtěl jsem napsat "najít", ale došlo mi, že i když konec nastat může, taky nemusí ;-)

1 18.10.2017

Plastický obraz 50. let. I s upřimnými stoupenci společenské změny (o to hůře dopadají), s kariéristy, s dogmatiky, se zajatci společenského řádu. Škvorecký kdysi napsal, že jeho žena je lepší spisovatel než on sám. Souhlasím. Honzlová je strašně smutné, ale upřímné a pravdivé svědectví o době a lidech. Kéž se dočkáme takových spisovatelů i pro dnešní dobu.

11 16.10.2017

Skvělé. Namluveno panem Lichým mne donutilo přečíst si celou knihu a jásám. Katastrofa jako souběh špatných událostí, apokalyptický Londýn. Boj o přežití a různá východiska. Do toho trifidi jako symbol člověkem vytvořeného škoditele Nr. 1. A vztah dvou lidí, kteří se dokáží sladit i najít napříč okolím Londýna. ALE. Škoda, že závěr je trochu useklý.

15 13.10.2017

Kouzlo těch detektivek je v přesahu - čím méně detektivky a čím více šťourání v temných stínech společnosti, tím lepší. Dvojčata, Romové, přistěhovalci - pro mne funguje, ale superhrdinka G. vydrží víc, než se dá věřit. I Lisbeth dokáže rychle načerpat síly. Vše odpuštěno závěrečnou řečí Lisbeth.

2 08.10.2017