kvnhvta komentáře u knih
Druhý díl mě už tolik nebavil, přišlo mi to pořád stejně vědecky uhlazené a nudné. Co bych dal za trochu romantiky nebo nečekaný zvrat.
Zajímavé, celkem krátké, děj odsýpal, logické vysvětlení toho násilí mi uniklo, ale asi tam ani není potřeba.
Trochu mi vadila Hastingsova přepjatá romantičnost, jinak se to dalo.
Na můj vkus tam bylo málo Poirota a moc kapitána Hastingse, jehož myšlenkové pochody mi občas daly zabrat. Ale doposlouchal jsem a to se počítá (y)
Jako nebylo to špatné, první 3/4 knihy jsem si říkal: "šlaka je to vůbec Agáta, dyť se tam nic neděje, nesplet sem se?!" A překvapivý konec mě nepřekvapil, neb jsem já trubec napřed přečetl zdejší komentáře, které pointu vesele vytroubily. Nečtěte komentáře!!
Líbilo se mi, jak Agáta přiblížila dobu po válce, zřejmě i z vlastní zkušenosti.
Poslouchal jsem jako zdramatizovanou audioknihu, dokonce dvakrát a fakt líbilo.
Přežil jsem to, ale že by mě Červenka nějak bavila, tak to moc nebavila. U děje z WW2 jsem se fakt nudil a cukrbliky v (a po) lazaretu byla čirá červená knihovna. Ale plno jiných knížek ani nedoposlouchám, tuhle jo, tak za tři dneska.
Hodně povídání si, vyslýchání, rozhovorů, logického rozebírání; kdo to má rád (jako já), užije si. Stejně jako u 10 černoušků jsem si matně pamatoval, kdo asi tak bude vrah, ale tady mi to nevadilo, Černoušci mě ke konci už trochu *rali :)
Pro mě taky The-Kniha-Mýho-Dětství, musím si jí sehnat a zjistit, co na ní bylo tak boží. Už ten obrázek na obálce… ♥
Moc pěkné popisy postav a jejich zážitků, jen je kniha na mě trochu moc překombinátorovaná, doposlouchal jsem jí jen, abych jí měl hotovou.