L.Helena komentáře u knih
Docela slušná detektivka, kriminální případ zajímavý, i když bylo opravdu skličující skousnout ty motivy a činy pachatelů. Trochu nereálné mi připadá, jak moc je do případu zapojena samotná rodina hlavní vyšetřovatelky Lottie a vlastně i jejího kolegy Boyda. Ale určitě to přispělo ke zvýšení dramatičnosti celého příběhu. Akorát škoda, že jsem si po roce a půl už vůbec nepamatovala, o co šlo v prvním díle, takže jsem hodně tápala v místech, kde se skutečnosti ze soukromí postav odvolávaly na předchozí případ.
Hlavní myšlenka knihy celkem dobrá, ale nějak neměla ten správný spád. Knihu jsem četla poměrně dlouho, protože jsem z ní neměla ten dychtivý pocit, že musím jen číst a číst, abych se dozvěděla další vývoj děje. Když mi až téměř před koncem došlo, komu vlastně celý ten příběh Jane vypráví, tak jsem si řekla, fajn, teď konečně přijde to pravé drama, ale zase to vyšumělo tak nějak do ztracena. Postava Jane mě však skutečně bavila, byla hodně rozporuplná a autorce se povedlo vykreslit ji tak, že chvílemi mi jí bylo líto, někdy jsem ji odsuzovala, jindy zase docela chápala.
Trochu mi vadí, že z příběhu není jasné, kdy se odehrává. Dle nakladatele první vydání originálu bylo v roce 2003, ale poté, co jsem googlila něco o historii Nigérie, tak mi děj knihy vychází na období mezi 1995 až 1998. Určitě hodně zajímavý náhled do jiné kultury. Celý příběh mi však přijde tak trochu bez začátku i bez konce, prostě určitý úsek života jedné mladé dívky a její rodiny. Z jejího pohledu sledujeme veškeré dění, hlavně to, jak se stupňuje despotické chování jejího otce. To bylo na celé knize asi vůbec nejhorší, vstřebat všechny ty jeho surové skutky, kterých se dopouštěl na svých dětech i manželce.
Opravdu dobrý thriller, i když místy bych si jej dovedla představit i víc nervy drásající. Veronica postupně odhaluje, že její manželský život nebyl vůbec takový, jak si celou dobu myslela. Líbilo se mi, jak se příběh postupně víc a víc zamotává a i v momentě, kdy si myslíte, že už se musíte postupně dozvídat pravdu, tak se to zamotá ještě víc. Nakonec se sice vše objasní a docela překvapivě rozluští, ale stejně mi docela vadí, že jedna oblast zůstala s otevřeným koncem.
Knížka se mi velice dobře četla, i když souhlasím s mnohými komentáři níže, že zvláště kapitoly od Olivie byly ve stylu young adult. Jenže jaké jiné by měly být, když to vypráví sedmnáctiletá dívka. V knize je dobře vykreslená situace mezi matkou a dcerou, které si navzájem zamlčují důležitá fakta z přesvědčení, že chrání svou nejbližší osobu před nepříjemnou pravdivou skutečností. Bohužel to však vede až k tragické události.
SPOILER!! Docela mě překvapilo, jak dlouho byla Olivie udržována na přístrojích a jak to probíhalo poměrně nekomplikovaně. Nedávno jsem četla knihu, kde žena byla ve stejné situaci a tam bylo vykresleno jak nesmírně složité to je, jaké komplikace tento stav provázejí a nakonec to taky dopadlo úplně naopak, než tady.
(SPOILER) Kniha se mi jeví jako takový románovo-detektivní mišmaš. Mnoho postav, spousta lidských osudů, hodně případů (nejasný původ hlavní postavy, která dala celé knize název, šikana, záhadné zmizení, nehoda, únos, vražda…), zápletky z různých oblastí (škola, rodina, politika, právo, média…). Jenže i přes to všechno se autorovi povedlo, že kniha působí celistvě a v závěru se dokonce našel prostor i pro romantický happy end tak trochu ve stylu červené knihovny. Všechny případy a dějové linie se vyřeší nebo alespoň rozklíčují a vyjasní, jenže skutečnost, kvůli které si myslíte, že celá kniha vznikla, stejně nakonec zůstane nedořešená.
Docela napínavá kniha, jejíž děj se odehrává v průběhu jednoho odpoledne a popisuje průběh záchranné akce v drsném, sněhem zavátém prostředí slovenských Kysuc. Úplně jsem při čtení cítila tu vtírající se zimu a byla jsem ráda, že jsem doma v teple. Reálný příběh, sepsaný na základě skutečné události, je povýšen na lehce mysteriózní tím, že je obohacen o nadpřirozenou postavu Bílé paní a taky o jednookou straku, jejíž chování je vskutku značně záhadné.
SPOILER! Vždycky když jsem narazila na pasáže, kdy Miška s někým telefonovala, tak jsem se přistihla, že čtu doslova se zatajeným dechem a hrozně rychle, jako bych chtěla její hovor co nejvíc uspíšit, aby se tolik nespotřebovávala baterie v mobilu.
(SPOILER) Děj knihy doslova odpovídá svému názvu. Sledujeme vývoj jednoho partnerského vztahu od počátku, a pak v průběhu následujících sedmnácti let. Je to vlastně výčet situací, které se v určitém období života mohou přihodit komukoli. I konec- nekonec nic neuzavírá a každý čtenář si na základě svých životních zkušeností může domyslet, jak by to mohlo být dál.
Knihy Petry Soukupové jsem schopna číst pouze na čtečce v mobilu, protože mi hodně vadí absence uvozovek v přímé řeči i její způsob písemného vyjadřování, který spíš odpovídá elektronické komunikaci. Papírovou knihu prostě mám pořád za jakousi formu uměleckého díla, a tak u ní vyžaduji i patřičný literární styl a formu.
Tak to bylo hodně náročné čtení. Napínavé i čtivé tak, že se kniha prakticky nedá odložit, ale zase občas potřebujete vydechnout, abyste mohli vstřebat všechno to, co se děje. Hodně mi připomínalo „Dětské zoubky“, jenže to mi přišlo spíš jak horor, tohle je víc psychothriller. Je vidět, že to psala osoba z oboru. Škoda, že na konci není třeba epilog ve smyslu „O rok později…“, docela by mě zajímalo, jak se situace vyvíjela dál.
Výborná kniha! Netradiční způsob vyprávění příběhu, ale jak si na něj čtenář zvykne, už se od knihy prostě nemůže odtrhnout. Skvěle vykreslené postavy a jejich uvažování. Moc pěkná čeština, úplně jsem se zamilovala do věty: „Na pokojových hodinách právě velká ručička dohání svou menší pomalejší sestru přesně na číslici dvanáct.“ Takhle barvitě napsat, že bude půlnoc, to dokáže jen opravdový literární umělec. Doposud jsem autora neznala, ale určitě si přečtu i Sametové iluze.
SPOILER!!! Moc mě mrzí, že se v knize Hana Kanymerová nedočkala své „spravedlnosti“. Už se jednu chvíli zdálo, že se jí splnilo vysněné přání, jenže nakonec to bylo všechno úplně jinak. Holt, život není spravedlivý.
Docela dobrá knížka, moc se mi líbilo prostředí i postavy, ale i tak mi tam pořád chybělo něco, co by mě nutilo jen číst, číst a číst. Podle mě by thriller měl natolik vtáhnout, že úplně zapomenu na okolí a nevnímám nic jiného, než samotný příběh. Celou dobu jsem se totiž nemohla zbavit dojmu, že podobných psychothrillerů, kde hlavní hrdinka čelí nevysvětlitelným vpádům do jejího soukromí, jsem četla již hodně a tento je dost podobný řadě jiných. Od prvotních nejasných pocitů, přes pochybnosti sama o sobě, až po přesvědčení, že za tím stojí někdo, kdo chce záměrně škodit… Přitom okolí hlavní hrdince nevěří a ona je tedy odkázaná jen sama na sebe, aby se s tím vypořádala a odhalila, o co jde. To je prostě univerzální šablona těchto thrillerů, záleží jen na autorovi, zda z toho dokáže vytřískat navíc něco, co čtenáři bude nahánět husí kůži a proč zrovna ten jeho mu utkví v paměti. Připadalo mi, že autorka sama cítila, že hlavní téma knihy není natolik nosné, aby stačilo samo o sobě, proto do hlavní postavy vložila svou vlastní zkušenost se situací, kdy spisovatelka nestíhá termín odevzdání knihy. Jenže pak přišel závěr a docela překvapivé rozuzlení, kde se vše prolnulo a i to, co v knize doposud působilo jako nedůležitá vata, dostalo v závěrečných kapitolách svůj význam. Nastal zvrat v charakteru postav a říkala jsem si, jak z tohoto autorka vybruslí, aby si zachovaly aspoň trochu přijatelnou tvář. Povedlo se to. Závěr se mi moc líbil, takže promíjím i to hodně dlouho pozvolné plynutí příběhu.
(SPOILER) Upoutávka na „Současný český thriller“ je hodně zavádějící a přijde mi, že je použita záměrně jen pro navýšení počtu čtenářů, kteří po knize sáhnou. Pod tímto označením si totiž představím napínavý, ale hlavně reálný příběh, který se týká aktuálního dění ve společnosti.
Již po pár stránkách čtení na mě kniha působila jako apokalyptické sci-fi ve stylu Raye Bradburyho. Prostě jsem dle upoutávky byla nachystaná na naprosto jiné čtení, vadilo mi, že postavy jsou úplně osamocené, protože to působilo hrozně skličujícím dojmem a to jsem zrovna číst nechtěla.
Na druhou stranu je nutno přiznat, že i navzdory tomu, že celou první půlku knihy vůbec nebyl prostor pro dialogy či pouhou interakci mezi postavami, tak se mi to četlo poměrně dobře a u knihy jsem vydržela, hlavně jsem se chtěla dozvědět, o co tu sakra jde.
Druhá půlka již čtenáři odhaluje pravé skutečnosti, je bohatší na děj i dialogy, avšak hlavní dějová linie pořád zůstává v rovině nadpřirozena (ačkoliv kdoví…).
Takže ve výsledku docela dobré čtení, opravdu oceňuji nápad i značně poutavé provedení, akorát si připadám podvedená tím žánrovým zařazením.
(SPOILER) Já nevím, nakonec se mi z celé knihy asi nejvíc líbila ta obálka.
SPOILER!!!!
Matematice neholduju, takže mi nějak unikala hodnověrnost onoho vzorce, na základě kterého Theo odhaloval místa (popř. osoby), kde docházelo k vraždám. Anebo se mi prostě jen nechtělo nad tím hloubat, chtěla jsem si užít hlavně čtení. Ostatním to tak možná připadat nebude, ale pro mě tam byla spousta nelogických situací. Už jenom to, že se každou chvíli ocital na jiném místě, která jsou od sebe vzdálena až tisíce kilometrů, ale nikde ani zmínka o tom, že se zrovna přemisťuje (autem, letadlem…), mj. to taky určitě zabralo spoustu času, během kterého měl patrně nějaké myšlenky, pochybnosti, nápady… Na to, jak byl celý příběh koncipován, tak konec byl hodně překotný, a ani jsem tak úplně nepochopila, proč musel Theo klesnout až tam, kde se ocitl, proč o dopadení vraha usiloval jen on sám, když existovala spousta důkazů, na základě kterých by se určitě rozběhlo řádné vyšetřování. Jenže to by zas nemohl být ten hrdina, který se případu věnuje až do roztrhání těla i mysli. V minulých dílech mi přišel jako opravdový odborník, chytrý člověk… jenže tady se ze zapáleného vědce postupně stával až posedlý šílenec. Ale i takové, zdá se, Amerika miluje.
Opravdu hodně povedený thriller. Kniha je nabitá dějem, neustále dochází k odhalování dalších a dalších tajemství. Od knihy jsem se prostě nedokázala odtrhnout.
SPOILER! Rozuzlení je trochu podivné, málo uvěřitelné a pro většinu lidí v reálu těžko představitelné. Jenže podle toho dodatku, kde autorka píše, jak kniha vznikala, bych řekla, že právě tento konec byl pro ni hodně důležitý a pochopila jsem to tak, že to byla jedna z mála věcí, čím si byla od počátku jistá. Chtěla poukázat na určitý problém a rozhodně doporučuji přečíst si závěrečnou autorčinu poznámku. Předtím jsem přemýšlela, zda za to konečné rozuzlení jednu hvězdičku nestrhnout, ale neudělám to, protože jako celek je kniha prostě výborná.
Další skvělá kniha z naprosto jedinečné rodinné ságy. Stejně jako předešlé díly i tento zavádí čtenáře do unikátního prostředí a seznamuje je s málo známými historickými fakty, i když, jak autorka zmiňuje v závěru, prokládá si je svou vlastní literární fikcí.
Netrpělivě vyhlížím další díly.
SPOILER a malá výtka (ale opravdu jen malinkatá): Trochu mi v knize chybělo nějaké rozumné vysvětlení toho, proč střelec střílel. Takhle to totiž vypadá, že se to stalo jen proto, aby to mohlo dopadnout tak, jak to dopadlo.
Audiokniha na ČRo2
Bavilo mě to. Sice jde spíš o poklidné vyprávění, ale tím, že se jedná o autobiografické dílo od královny detektivek, to pro mě bylo zajímavé a ráda jsem se tak dovídala podrobnosti z jejího života.
Zajímavý byl způsob nechat o svém životě vyprávět třetí osobu, která s dějem vlastně nijak nesouvisí. Avšak i přesto určité malé překvapení na závěr přijde.
Audiokniha na ČRo Vltava, četba s hvězdičkou.
Musela jsem si dát časový odstup, abych knihu mohla hodnotit. Když si představím, co se dělo, tak to bylo hrůzostrašné, odporné, odpuzující, ale bylo to podané způsobem, že to působilo až normálním dojmem. Teď nemyslím hlas Miroslava Moravce, ten je vynikající, ale spíš způsob, jak děj předkládá čtenáři samotný autor. Z toho, co se tam dělo, by měl běhat mráz po zádech, jenže to působilo pouze jako fakta, která se dějí a emoce se moc nekonaly. (Teda kromě úvodní pasáže, kde jsou popsány porody na tržišti… z toho mi bylo fakt nanic.) Prostě ta absence emocí jakoby se z hlavní postavy přenesla i na čtenáře (posluchače). Ovšem celkově je příběh hodně nevšední a poslouchala jsem ho s opravdovým zájmem.
Průměrná detektivka, jakých je poslední dobou přehršel. Vyšetřovatelka s neuspořádaným osobním životem, chce vyšetřovat, ale nadřízení jí v tom brání. Ona je jediná zapálená pro případ a schopná porušovat pravidla, aby se dopídila pravdy. To už tady bylo několikrát. Nevím proč, ale prostě mi tímto Josie nějak k srdci nepřirostla. Děj se občas dostane do dramatických situací, ale hodně dlouho mi to přišlo jako docela tuctové čtení. Snad až posledních zhruba sto stran příběh začal být trochu jiný než to, co se běžně objevuje i v jiných detektivkách.
Možná pro čtenáře, který zabrousí do tohoto žánru jen občas, bude kniha zajímavá, napínavá a čtení si užije, ale pro mě nijak nevybočuje z řady jí podobných.
Audiokniha
Poslouchala jsem na ČRo2, kde je to avizováno jako „Romantický příběh s kriminální zápletkou plný humoru a napětí“. Vůbec jsem nedostala to, co jsem na základě této charakteristiky očekávala. Hodně pomalý úvod a zápletka taky nic moc. Očekávala jsem trochu víc situačního humoru, protože děj k tomu měl potenciál. Myslela jsem, že tam bude spousta nepředvídatelných náhod, které vyústí ve vtipné situace, ale bohužel. Pousmála jsem se všehovšudy tak na dvou třech místech, jinak spíš docela nuda. Romantiku si představuji úplně jinak, ale to by až tak nevadilo, no a kriminální zápletka i napětí opravdu dost chabé.
Docela mě překvapuje, že je kniha v modrých číslech (78%), protože podle mě je prostě skvělá. Dokonale vykreslené postavy, resp. jejich pocity, váhání, rozhodování, přemýšlení o tom, co to způsobí, až budou fakta vyřčena. Vůbec jsem se nemohla od čtení odtrhnout. V tomto žánru rozhodně nejlepší kniha, kterou jsem letos četla.