L.Helena
komentáře u knih
Vlčí hora
Ivana Ondriová
Dobrá knížka, čtivá, napínavá..., nevšední prostředí a příběh rozhodně zajímavější, než mnohé světové thrillery. Greg mi byl nesympatický od první kapitoly a nechápala jsem, co k němu Míšu může tak dlouho poutat, ale asi i takový typ chlapa může některé ženy přitahovat.
Hledám manžela…děti vítány
Alena Jakoubková
Další pohádka pro dospělé a tentokrát i s opravdovými aristokraty! Bavilo mě to, místy jsem se skutečně srdečně zasmála.
Norské děti
Hana Roguljič
Právě jsem dočetla a vrtá mi hlavou, co by se asi dělo dál. Jak by reagovaly české i norské úřady? Jak autorka uvádí, kniha je sice fikce, ale postupy úřadů jsou inspirovány skutečnostmi...
https://www.novinky.cz/zena/styl/clanek/hana-roguljic-barnevernet-neresi-stesti-rodicu-resi-vzdy-jen-stesti-deti-40075153
Ohněm a hlubokou vodou
Camilla Grebe
Protože jsem nečetla předchozí díly, tak jsem se trochu hůř orientovala v osobním životě Siri. Ale hlavní příběh byl opravdu poutavý, akorát pokud to má být žánrově detektivka, tak bych čekala větší napětí.
Sousedky
Cass Green (p)
Asi budu trochu spoilerovat:
Knihu bych nezařadila do kategorie detektivek, spíš je to taková směsice žánrů. Začátek (než došlo ke zločinu) byl celkem nezáživný, ve stylu románu pro ženy. Celá druhá část mi však přišla docela humorná. Situace, kdy dvě ženy se snaží zbavit mrtvého těla a osud jim hází klacky pod nohy v podobě až bizarně nepříjemných náhod, mi přišla jako celkem dobrý námět pro zfilmování černé komedie. Fakt jsem se spíš smála, než byla v napětí. Pak už to bylo víceméně ve stylu psychothrilleru. Konec vede k zamyšlení, do jaké míry je to spravedlivé.
Příběh srdce
Kathryn Taylor
Prostě romantika na druhou... Ale oba příběhy moc pěkné, i když se opravdu dalo tušit, jak se děj bude vyvíjet.
Byla to tichá dívka
Michele Campbell
Občas trochu zdlouhavé, hlavně v první části knihy, ale celkově docela dobrá a čtivá knížka.
40 dní pěšky do Jeruzaléma
Ladislav Zibura
Poslouchala jsem audioknihu a zpočátku jsem si musela zvyknout na specifický autorův způsob projevu a ironie. Pak jsem se zaposlouchala a bylo to fajn. Akorát někdy té nadsázky bylo až dost, párkrát se mi stalo, že jsem musela přemýšlet, jak to vlastně autor myslel a co tím chtěl říct. V psaném projevu to zřejmě nevadí, prostě zpomalíte nebo si repliku přečtete ještě jednou, ale při poslouchání...
Poté, co jsem celou knihu doposlouchala, jsem si ji půjčila v knihovně i v tištěné formě, chtěla jsem si prohlédnout fotky, ale ouha..., ani jedna. Přitom se Ladislav několikrát zmiňuje, že si z cest fotky pořizoval. Chybějící snímky v cestopisné knize považuji za dost velký nedostatek.
Ať řekneš cokoli
Gillian McAllister
Jsem ráda, že jsem se nenechala odradit poměrně nízkým hodnocením (60%) a negativními komentáři. Mně knížka přišla docela fajn, i když musím přiznat, že se střídaly hodně čtivé a napínavé pasáže s těmi slabšími. Líbil se mi ten nápad zpracovat dvě varianty, kterými se děj knihy ubírá. Řekla bych však, že nápad není původní, vzpomínám na již starší film s Gwyneth Paltrow (Sliding doors), kde jsem se s tímto modelem vyprávění děje ve dvou rovinách již setkala. Celou dobu, co jsem knihu četla, mi film hodně připomínala. SPOILER - V knize je dokonce použitý i stejný způsob konce, jako ve filmu.
Červený adresář
Sofia Lundberg
Jímavý příběh vyprávěný prostřednictvím útržků ze života. Zpočátku jsem se nemohla začíst, protože vyprávění příběhu přeskakuje napříč časem i místem, ale pak mě to chytlo a už jsem knížku prostě nemohla odložit.
Rodina odvedle
Sally Hepworth
Knížka se mi opravdu líbila. Už po pár kapitolách jsem si říkala, že má úplně atmosféru seriálu Zoufalé manželky, a jak se tak dívám na ostatní komentáře, nejsem sama. Zpočátku se zdálo, že je to takové vyprávění o běžném životě rodin na předměstí, ale postupně se začaly na povrch dostávat různá tajemství, až z toho byl pořádný kostlivec ve skříni v každé z rodin.
Sice není úplně na pět hvězdiček, ale dávám plný počet, protože si myslím, že si zaslouží dostat se do červených čísel (dnes je to 78%).
Dobrá matka
Sinéad Moriarty
Hodně smutné čtení. O dost smutnější pro ty, kdo si případně prošli podobnou zkušeností...
______________________________________
Nechci knihu (a obzvlášť pak celý smutný příběh) nijak dehonestovat, ale prostě musím napsat, co mi vadilo. Všechna ta životní moudra, která Jess pronáší, vůbec neodpovídají jejímu věku. I navzdory tomu, že je z úst různých postav čtenář několikrát přesvědčován, jak je Jess na svůj věk moudrá a má dospělou duši.
Další věc - Bobbyho deník: přehnané pravopisné chyby doslova v každém slovu v nás mají evokovat, že deník píše sedmiletý chlapec. Jenže stavba věty i formulace tomu prostě neodpovídají. A ty až ukázkově přesné uvozovky v přímé řeči by leckdy potrápily nejednoho středoškoláka. Nevím, zda to tak je i v originále, nebo za to může překladatel, ale ten styl, jakým je v knize psán deník sedmiletého chlapce, je zkrátka úděsný.
Dokonalé stopy
Helen Fields
Celkem dobrá detektivka, jedna z těch, kde čtenář sleduje příběh jak z pohledu vyšetřovatelů, tak z pohledu pachatele. Dějová linie s odloženými miminky mohla být trochu víc propracovaná.
Gutta z Bubnu
Anna Beatrix Bártová (p)
Zajímavý a hodně čtivý historický román, opravdu mě bavil. Jen ten konec se mi zdál dost odbytý.
Mám nad tebou moc
Teresa Driscoll
Knížka mě chytla hned od první kapitoly. Některé pasáže by možná mohly být napsány s trochu větším napětím, ale i tak celkem dobrý thriller. Obsahuje jak děj a zvraty, tak i vykreslení postav, jejich pocity a pochybnosti.
Spánek
C. L. Taylor
Líbí se mi prostředí, do kterého je příběh zasazený.
Přišlo mi to trochu jako Agatha Christie ze současné doby. Uzavřené místo, nelze se dostat tam ani ven, dějí se divné věci, takže za tím musí být někdo z těch mála přítomných osob...
Zlámané kosti
Angela Marsons
Tak já teda z tohoto dílu nejsem vůbec nadšená. Celou dobu jsem se do knihy ani trochu nezačetla. Na můj vkus tam bylo hodně "rozehraných" případů (zavražděné prostitutky, opuštěné miminko, mrtvola zmláceného muže, pohřešovaná mladá dívka...), na první pohled odlišných, ale je jasné, že když jsou v jedné knize, tak nakonec spolu prostě budou nějak souviset. Kniha jako celek mně tím pádem přišla dost chaotická, příběh roztříštěný a zřejmě tím, že jsem se nezačetla naplno, mi unikly některé dedukce vyšetřovatelů.
No, uvidím, co bude příště.
Violka: Román o hledání domova
Mirka Skočílková
Pohádka na čtyři sta stran. Nelze upřít, že se to strašně dobře čte. Srdceryvný příběh, kde Marika, sama sirotek, se stará o osiřelou dcerku své zemřelé sestry. Jenže Marika je až neskutečně činorodá superžena, která všechny katastrofy, jež se na ni hrnou, vyřeší doslova levou zadní (a nejlépe hned v té samé kapitole). Celá kniha je strašně předvídatelná, prvoplánová, nereálná a situace jsou psány tak, aby hrály čtenáři na city, ale vůbec nejdou do hloubky. (SPOILER: šestileté dítě se týden pohřešuje a v knize se to odbude během asi pěti stran!!!).
Když pominu všechno to, co jsem vytýkala zde výše, a moc jsem nad tím při čtení nepřemýšlela, tak musím přiznat, že se mi knížka četla velice dobře a při její četbě jsem si pěkně odpočinula. Doporučuji jako nenáročné čtení na dovolenou.
Noc, kdy zmizela Bea Nesbitová
Joanna Schaffhausen
Knížka mi ležela doma dost dlouho, několikrát jsem ji začala číst, ale nikdy jsem se nemohla pořádně začíst. Nakonec jsem včera překonala ten nezáživný začátek a musím říct, že mě chytla natolik, že si určitě přečtu i druhý díl. Na prvotinu dost dobré!
