L.Helena komentáře u knih
Potřebovala jsem do Výzvy knihu básní, a jelikož mám z dob školní docházky v paměti Jiřího Žáčka jako autora lehkých žertovných rýmovaček pro děti, šla jsem cíleně po nějaké knize tohoto autora. Dost mě však tato knížečka překvapila, jedná se o naprosto seriózní a opravdu hodně výstižná krátká čtyřverší na různá témata. První epitaf na str. 103 mě úplně rozsekal. Smekám před autorem, jak dokáže barvitě a s minimem veršů jít přímo k podstatě věci.
Na knížku jsem se těšila, bohužel jsem z ní mírně zklamaná. Nevím, zda to bylo tím, že se pravidelně střídaly dvě časové roviny, ale prostě jsem se nedokázala úplně ponořit do děje. Nejen že postavy v knize si navzájem neříkaly spoustu důležitých věcí, ale jakoby i autorka čtenářům předkládala skutečnosti jen tak nějak napůl. Přišlo mi to jako spousta útržků ze života, sice chronologicky na sebe navazujících, ale ne zrovna zdařile propojených. Přece když vyprávím příběh ve dvou časových rovinách, tak by jednotlivé kapitoly měly končit nějakým napětím. Tady jsem to vůbec necítila a i scény, které by měly být dramatické, mě nechávaly docela chladnou. Nějak mi prostě nesedl celý ten způsob vyprávění jinak docela zajímavého příběhu.
Tak tohle mi fakt nesedlo. Vůbec jsem se do knížky nedokázala začíst. Vždy jsem horko těžko přečetla pár stránek a knihu odložila, po pár dnech se k ní zase vrátila s nadějí, že tentokrát snad budu v lepším rozpoložení a knížka mě chytne. Bohužel, pořád mi to přišlo jako plané tlachání o ničem a o tloušťce.
Dnes jsem dala na jeden zátah posledních asi dvě stě stran. Pořád jsem se nedokázala skutečně začíst, ale konečně jsem tam našla aspoň pár zajímavých momentů - příběhy Emerson, Willa a docela mne pobavila příhoda s králíkem. Ale i tak si myslím, že kdyby knížka měla poloviční počet stran, byla by svižnější a o hodně líp by se četla.
Knížka se velice dobře čte, zajímavé prostředí, nevšední postavy, i když nad jejich charaktery i jednáním mi občas zůstával rozum stát. Dávám pět hvězdiček, protože jsem knížku doslova nedokázala odložit, jak dobře se mi četla. Přes to všechno jsou tam však pasáže, které mi přišly docela nelogické:
SPOILER!!!:
To opravdu nechávali roční dítě v noci doma samotné?
Tomáš nechal doma nainstalovat kamery, aby měl přehled o každém Johančině kroku, ale nezjistil, že nebyla týden doma.
Tomáš byl ochotný zaplatit vyděrači velkou sumu za fotky nahé Johany, přitom vyděrač si je stáhl z internetu, takže stejně byly komukoliv veřejně dostupné.
Nesedí mi, že se tak znenadání z nesnesitelného žárlivce stal snesitelný žárlivec.
Knížka se mi opravdu líbila. Moc dobře se četla, navzdory tomu, že tam bylo hodně postav a děj sestával převážně z jejich myšlenkových návratů do minulosti a odhalování "třináctých komnat". Bylo to idylické, dramatické, čtivé, úsměvné, ujeté...
Příběh celkem zajímavý, ale nějak mě to celou dobu nedokázalo pořádně vtáhnout. I scény, které měly být dramatické, ve mě nevyvolávaly to opravdové vzrušení či napětí.
Ano, čekala jsem, že to bude ve stylu veselé příhody z natáčení. Jedná se však o úvahy na různá témata, někdy až dost abstraktní. Lze tam najít typický šípovský humor, ne prvoplánový, ale spíš takový lehce skrytý. Možná, kdybych poslouchala audioknihu vyprávěnou přímo autorem, pobavila bych se víc.
Knížka mě opravdu bavila. Zpočátku mi sice hodně připomínala Spánek od C. L. Taylor, pak to vypadalo jako Deset malých černoušků od královny detektivek. Netipovala jsem pachatele, jen jsem si užívala čtení. Obávala jsem se, že vzhledem k tomu, co všechno se stalo, tak rozuzlení bude dost krkolomné, ale závěr nebyl nijak překombinovaný, vše mělo své logické vysvětlení.
Nečetla jsem originální verzi, takže nemám srovnání. Obecně však mám s přepracováním klasických děl do komiksové podoby problém, nezačtu se tak, jako do klasické knihy. Také si myslím, že nikdy nelze vyobrazit kompletně celé dílo i s jeho nuancemi a často i drobným či větším vedlejším posláním. Vždy je to jen zestručněný hlavní příběh v obrázkovém provedení. Ovšem u této knihy se ty obrázky skutečně povedly. Dovoluji si tvrdit, že se jedná až o umělecké dílo.
Buď tam některé věci nebyly vysvětlené, nebo jsem je nepochopila. Kříďák se mi líbil víc.
Nicméně, četlo se to dobře.
Úžasný příběh, ale zpracování ne zrovna moc povedené. Kniha na rozhraní dokumentu a životopisu s občasnými beletristickými pasážemi. Občas jsem se do čtení musela nutit, ale chtěla jsem se dozvědět co nejvíc o této jedinečné ženě. Ty tři hvězdičky dávám za zpracování, samotné paní Ireně (i jejím kolegům) uděluji tolik hvězdiček, že by na to nestačilo celé nebe.
Jedna z těch knížek, od kterých podle názvu i obálky očekáváte cokoliv na škále od lehkého humoru až po naprostou ztřeštěnost, ale ve skutečnosti v ní najdete dost dobrý příběh ze života. A možná se v ní najdete i vy sami…
Kniha se mi líbila, nejvíc asi část Otec a jeho vnitřní boj mezi přesvědčením nelhat a chránit dceru. Část Dcera mi přišla mírně slabší, nicméně taky celkem dobrá. Matka mohla být trochu obsáhlejší, obzvlášť vzhledem k okolnostem...
Námět dobrý, ovšem provedení nic moc. Prostě to nemělo šťávu. Zdlouhavé, pořád dokola jen úvahy a myšlenkové pochody. Ty sice k psychothrilleru patří, ale tady jsem při čtení necítila vůbec žádné napětí. A konec to úplně zazdil. Očekávala jsem nějaké emoce, třeba i slzičku, ale jediný pocit byl - ať už to proboha mám dočtené.
Celou první část jsem se nemohla pořádně začíst, děj hodně přeskakoval a navíc byl dost rozvláčný, líp, než na tři * jsem to neviděla. Pak od druhé části už to začalo být trochu svižnější. Ale celkový příběh pěkný, možná i díky tomu, že se nesoustředil jen na dvě hlavní postavy. Takže nakonec dávám za 4*, i když si myslím, že se to dalo zpracovat trochu čtivěji.
Mám trochu rozporuplné pocity, nebo spíš mírné zklamání... Dále budu možná trochu spoilerovat:
Autorka hned v první kapitole odhalí, kdo je pachatel, kdo jsou oběti, za jakých okolností zemřely a kde se najdou jejich ostatky. Takže mi bylo hned jasné, že v závěru to nakonec bude všechno úplně jinak. Pak je teda skoro celá kniha o tom, co bylo řečeno již na začátku, akorát se dozvídáme spoustu dalších okolností a sledujeme vyšetřovací tým, jak se pomalu dobírá k tomu, co my už víme. Nepopírám, že to je celkem čtivé a zajímavé. Posléze tedy přijde samotný závěr, kde se očekává nějaký zvrat, jenže se z toho nakonec stane duchařská historka. Možná má někdo rád vysvětlení ve stylu nadpřirozena a čarodějnických příběhů, mě ale závěr zklamal.
Dobrá kniha, promyšlený příběh. První půlka trochu pozvolnější, ale i přesto se dobře četla. Ve druhé polovině pak přijde spousta dějových zvratů a to už se knížka prostě nedala odložit.
Autorka v závěru zmiňuje, že její knihy jsou komedie s romantickými prvky. No, já jsem se nezasmála ani jednou. Styl vyprávění hodně nezáživný, určitě se z námětu dalo vytěžit daleko víc. Sice je v knize spousta dialogů, což by mohlo znamenat větší čtivost, ale přišly mi takové nesourodé a nebo o ničem. Asi nejsem ta správná cílová skupina pro tuto knihu :-(
Velice milé a laskavé počteníčko doprovázené nostalgickou vzpomínkou na dobu, kdy i naše děti byly ještě malé.
No, mě teda knížka zase až tak nenadchla. Začátek celkem fajn, pak tam ale bylo spousta míst, kde se děj jakoby točil stále dokola a nikam se neposouval. Pořád se opakovalo, co bylo již několikrát řečeno. Celou dobu jsem se do knihy nedokázala opravdu začíst.